velikost textu

Non-prescribed antibiotic use in some developing countries and its association with drug resistance

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Non-prescribed antibiotic use in some developing countries and its association with drug resistance
Název v češtině:
Používání antibiotik bez lékařské preskripce v některých rozvojových zemích ve vztahu k lékové rezistenci
Typ:
Disertační práce
Autor:
Tatiana Belkina, M.Sc., Ph.D.
Školitel:
Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.
Oponenti:
prof. MUDr. Miroslav Špliňo, DrSc.
doc. PharmDr. Tomáš Tesař, MBA, Ph.D.
Konzultant:
Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.
Id práce:
161338
Fakulta:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FaF)
Pracoviště:
Katedra sociální a klinické farmacie (16-16220)
Program studia:
Farmacie (P5206)
Obor studia:
Klinická a sociální farmacie (DKSF)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
2. 5. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Abstrakt:
ABSTRAKT Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra sociální a klinické farmacie Kandidát Mgr. Tatiana Belkina Školitel doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc. Název disertační práce Používání antibiotik bez lékařské preskripce v některých rozvojových zemích ve vztahu k lékové rezistenci Úvod a cíle: Celosvětový výskyt a šíření rezistentních mikroorganismů zůstává hlavní výzvou kontroly bakteriálních infekcí a důležitou příčinou selhávání farmakoterapie. Antibiotika bez lékařského předpisu jsou dostupná a stále více vyhledávaná ve společnostech s nižší úrovní antibiotické politiky. Proto byly připraveny 4 projekty: P1: Sledovat znalosti, přístupy a způsob, jakým jsou antibiotika používána ve třech asijských zemí a důvody, které vedou k samoléčbě antibiotiky. P2: Vliv samoléčby a dalších rizikových faktorů na oddálení stanovení diagnózy onemocněním tuberkulózou u nemocných v Uzbekistánu. P3: Zhodnotit význam potenciálních nezávislých rizikových faktorů pro samoléčbu – jako jsou znalosti o antibioticích, a dále vliv rasy, pohlaví a věku u respondentů ze Saudské Arábie. P4: Analýza přístupů veřejných lékárníků k užívání antibiotik a jejich vztah k samoléčbě. Metodika: P1: Průřezová studie zahrnovala 1200 dospělých respondentů – učitelů z velkých měst v Jemenu, Saudské Arábii a Uzbekistánu. Data byla analyzována pomocí deskriptivní statistiky. P2: Průřezová studie provedená u pacientů s nově diagnostikovanou tuberkulózou v Uzbekistánu v Taškentu a v oblasti Aralského moře. Byla sledována doba od začátků respiračních problémů do stanovení diagnózy a byla zjišťována délka prodlevy celkové, zdravotního systému a pacienta. Jedno-faktoriální a multifaktoriální logistická regresní analýza byla použita k detekci faktorů předurčujících diagnostickou a léčebnou prodlevu. P3: Průřezová studie provedená u občanů z různých regionů Saudské Arábie. Anonymní data byla získána dotazníkovou metodou od 1310 respondentů. Dotazník zjišťoval sociodemografické charakteristiky, znalosti o antibioticích, postoje a chování týkající se užívání antibiotik. K hodnocení proměnných ovlivňující samoléčbu antibiotiky byla využita jednofaktorová logistická regrese. P4: Byla provedena průřezová studie mezi veřejnými lékárníky z Petrohradu (Ruská federace). Respondenti sami vyplňovali dotazník o užívání antibiotik a využívání samoléčby antibiotiky. Ke statistickému zpracování byla použita logistická regrese a Pearson χ2 test. Výsledky: P1: Identifikovali jsme sociodemografické faktory, které korelovaly s užívání antibiotik. Prevalence užití antibiotik bez receptu se pohybovala od 48% v Saudské Arábii do 78% v Jemenu a Uzbekistánu. Většina respondentů získávala antibiotika od přímo lékárníků v lékárně. Nejčastější důvody pro použití antibiotik byly kašel (40%) a chřipka (34%). 49% respondentů ukončilo užívání antibiotik, když se cítili lépe. Míra povědomí o rizikovosti antibiotik korelovala s poklesem ve využívání samoléčby. Respondenti neměli dostatečné povědomí o správném užívání antibiotik. Při analýze podskupin lepší výsledky vykazovali starší respondenti a respondenti s vyšším vzděláním. P2: Do analýzy bylo zahrnuto 538 pacientů a medián prodlení diagnózy od prvních symptomů onemocnění do zahájení léčby antituberkulotiky byl 50 dnů. Významnou roli hrál pacient. Předcházející samoléčba (43% respondentů) (p=0,005), stejně tak jako kašel (p=0,009), pokles hmotnosti (p=0,001) a návštěva ambulantních zdravotnických zařízení včetně privátních (p= 0,02 a 0,03) byly signifikantně asociovány s oddálením diagnózy onemocnění tuberkulózou. P3: V projektu 3 byla návratnost dotazníků 87,7%, přičemž 63,6% respondentů nakupovalo antibiotika přímo v lékárně. 71,1% respondentů potvrdilo, že ukončují antibiotickou kůru, pokud se zlepší jejich zdravotní stav. Dostupnost antibiotik byla asociována s mírou samoléčení (0R 0,238; 95% CI 0,17-0,33). 44,7% uživatelů antibiotik uvádělo, že antibiotika, která nespotřebují v průběhu jedné kůry, využívá při další potřebě. 62% respondentů užívajících antibiotika bez receptu souhlasí s opatřením, že by dostupnost- či kontrola užití antibiotik měla být v gesci lékaře. Významné korelace byly zjištěny mezi zásobami, znalostmi/přístupem k léčbě a dosaženým vzděláním. P4: 77,07% (316) z oslovených farmaceutů vyplnilo dotazník a z nich 72,8% (230) mělo zkušenost se samoléčbou antibiotiky. Nejčastěji respondenti užívali antibiotika pro infekce horních dýchacích cest (53,3%) a dolních dýchacích cest (19,3%). Způsob terapie byl volen na základě vlastních znalostí (81,5%), dřívějších zkušeností s léčbou (49%) a zkušeností z preskripce pacientů (17%). Respondenti nejčastěji v samoléčbě uváděli užívání makrolidů (33,2%). Užití antibiotik a samoléčba korelovaly s věkem, dosaženým vzděláním a profesními zkušenostmi. Závěr: P1: Prevalence samoléčení antibiotiky u dospělých ve 3 asijských zemích je velmi vysoká. Nutno se více zaměřit na edukaci zdravotníků a občanů a snížit tento nevýhodný stav. P2: Oddálení léčby tuberkulózy je především způsobeno samotnými pacienty. Bylo by vhodné zlepšit povědomí o symptomech tuberkulózy. Ve zdravotnictví by se měly zefektivnit metody identifikace nových pacientů s tuberkulózou a tak umožnit pacientům rychleji nastoupit léčbu a snížit kontakt infikovaných pacientů se zdravým obyvatelstvem. P3: Mezi občany Saudské Arábie je malé povědomí o antibiotické léčbě. Tyto informace je nutno začlenit do intervenčních programů týkající se především užívání antibiotik a ochrany před infekčními chorobami. P4: Studie potvrdila, že samoléčení antibiotiky je mezi farmaceuty Petrohradu běžnou záležitostí a je potřeba diskutovat tuto praxi i s těmito zdravotnickými pracovníky.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Charles University, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department of Social and Clinical Pharmacy Candidate Tatiana Belkina, MSc Supervisor doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc. Title of Doctoral Thesis Non-prescribed antibiotic use in some developing countries and its association with drug resistance Background and Aims: The global emergence and spread of antimicrobial resistance remain a major challenge to infection control and a predominant reason for therapy failure. Non-prescription access to antimicrobials is common, and self- prescribing is increasingly popular in a society with non-regulated access to antimicrobials. It is crucial to avoid self-medication in order to combat antimicrobial resistance. This research need has been addressed within 4 scientific projects with the following aims: P1: We examined knowledge, attitude and practices of antibiotic use in 3 Asian countries and estimated the frequency and reasons for self- medication. P2: This study aimed to evaluate the extent of delay in diagnosis and treatment of tuberculosis in Uzbekistan and identify associated risk factors. P3: To evaluate knowledge of antibiotics, race, gender and age as independent risk factors for self-medication. P4: The aim of this study was to assess the attitudes of community pharmacists regarding antibiotic use and self- medication in Saint Petersburg, the Russian Federation. Methods: P1: A nationwide cross-sectional study was conducted with 1 200 adults of well-educated population segment in large cities in Yemen, Saudi Arabia and Uzbekistan. Data were analyzed using descriptive statistics. P2: A cross-sectional study was performed on hospital patients with newly diagnosed TB in Tashkent and Aral Sea region, Uzbekistan. The time between the onset of respiratory symptoms and initiation of anti- tuberculosis treatment was assessed and delays were divided into patient, health system and total delays. Univariable and multivariable logistic regression analysis was used to evaluate determinants of diagnostic and treatment delay. P3: A cross-sectional survey study was conducted among residents and population from different regions of Saudi Arabia. There were 1 310 participants, whose data were recorded anonymously. The questionnaire was distributed randomly in person interview of participants and included sociodemographic characteristics, antibiotics knowledge, attitudes and behavior with respect to antibiotics usage. Population aggregate scores on questions and data were analyzed using univariate logistic regression to evaluate the influence of variables on self-prescription of antibiotics. P4: We conducted a cross-sectional study of community pharmacists in the Saint-Petersburg and Leningrad region, Russia. A self-administered questionnaire was used to assess antibiotic use and self-medication practices. The data were analysed using logistic regression and Pearson chi-squared tests. Results: P1: We identified socio-demographic factors associated with inappropriate use of antibiotics. The prevalence of non-prescription use was high and ranged from 48% in Saudi Arabia to 78% in Yemen and Uzbekistan. Pharmacies were the main source of non-prescribed antibiotics. In all 3 countries studied together the most common indication for antibiotic use was cough (40%) and influenza (34%); 49% stop taking antibiotics when feel better. Although awareness of the dangers of antibiotic use correlated with decreasing self-medication, understanding about the appropriate use of antibiotics was limited and associated with older age and higher education. P2: Among 538 patients enrolled, the median delay from onset of symptoms until treatment with anti- tuberculosis drugs was 50 days. Analysis of the factors affecting health-seeking behaviour and timely treatment showed the presence of the patient factor. Self-medication was the first health-seeking action for 231 (43%) patients and proved to be a significant predictor of delay (p = 0.005), as well as coughing (p = 0.009), loss of weight (p = 0.001), and visiting private and primary health care facilities (p = 0.03 and p = 0.02, respectively). P3: The response rate was 87.7%. Alarmingly, 63.6 % of participants reported to have purchased antibiotics without a prescription from pharmacies; 71.1% reported that they did not finish the antibiotic course as they felt better. The availability of antibiotics without prescription was found to be positively associated with self- medication (OR 0.238, 95% CI 0.17- 0.33). Of those who used prescribed or non-prescribed antibiotics, 44.7% reported that they kept left-over antibiotics from the incomplete course of treatment for future need. Interestingly, 62% of respondents who used antibiotics without prescription agreed with the statement that antibiotics should be access-controlled prescribed by physician. We also found significant association between storage, knowledge/attitudes and education. P4: Of the 316 pharmacists (77.07%) who completed the questionnaire, 230 (72.8%) self-medicated with antibiotics. Antibiotics were mostly used to self-treat upper (53.3%) and lower respiratory tract infections (19.3%), relying on their own knowledge (81.5%), previous treatment experience (49%) and patients’ prescriptions (17%). The most commonly used antibiotics were macrolides (33.2%). Characteristics such as age, education and experience were related to antibiotic use and self-medication. Conclusions: P1: The prevalence of self-medication with antibiotics in adult people in the studied 3 Asian countries is alarmingly high. Educational interventions involving health professionals and the public can help reduce inappropriate use of antibiotics. P2: Tuberculosis diagnostic and treatment delay was mainly contributed to by patient delay and should be reduced through increasing public awareness of tuberculosis symptoms and improving public health-seeking behaviour for timely initiation of anti-tuberculosis treatment. Efforts should be made to minimise irrational use of antibiotics and support interventions to restrict over-the-counter availability of antibiotics in order to contain the spread of infection. P3: The overall level of awareness on antibiotics use among residents in Saudi Arabia is low. This mandates public health awareness intervention programs to be implemented on the use of antibiotics. P4: The study confirmed that self-prescription of antibiotics is a common practice amongst pharmacists in Saint Petersburg and also identified personal and professional characteristics of pharmacists strongly associated with self-medication.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Tatiana Belkina, M.Sc., Ph.D. 19.36 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Tatiana Belkina, M.Sc., Ph.D. 139 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Tatiana Belkina, M.Sc., Ph.D. 210 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc. 301 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Miroslav Špliňo, DrSc. 1.1 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PharmDr. Tomáš Tesař, MBA, Ph.D. 579 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc. 275 kB