velikost textu

Československá a česká farmacie - projevy, dopady a důsledky genocidy Židů a dalších forem rasového pronásledování

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Československá a česká farmacie - projevy, dopady a důsledky genocidy Židů a dalších forem rasového pronásledování
Název v angličtině:
Czechoslovak and Czech Pharmacy - Expressions, Impacts and Consequences of the Genocide of Jews and Other Forms of Racial Persecution
Typ:
Disertační práce
Autor:
PharmDr. Tomáš Arndt, Ph.D.
Školitel:
Doc.PhDr. František Dohnal, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D.
Doc. PhDr. Karel Král, CSc.
Id práce:
161337
Fakulta:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FaF)
Pracoviště:
Katedra sociální a klinické farmacie (16-16220)
Program studia:
Farmacie (P5206)
Obor studia:
Klinická a sociální farmacie (DKSF)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
7. 12. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt 1. Úvod V této disertační práci jsem se rozhodl zmapovat osud židovských lékárníků v letech 1939_1945, kteří pracovali hlavně v lékárně (nebo ji vlastnili) během meziválečné Československé republiky v letech. Věnoval jsem pozornost Židům pracujícím v průmyslu, vědě a školství v této době. Toto téma nebylo dosud zpracováno (v současnosti existuje jedna studie a dílčí zmínky v článcích o Židech v lékárenství, ale ty se zabývá starším časovým obdobím). Moje motivace je splatit dluh svým kolegům, kteří většinou zahynuli během Shoah. 2. Metodika Důležitou záležitostí pro moji práci bylo identifikovat jednotlivé židovské farmaceuty, což znamenalo, že byli židovské víry a/nebo židovské národnosti. Důležitý zdroj představovaly katalogy posluchačů a rigorózní protokoly z Karlo-Ferdinandovy univerzity z let 1882-1918 (univerzita byl v těchto letech rozdělena na českou a německou část) a z Univerzity Karlovy a Německé univerzity v Praze z let 1919-1939 (na obou univerzitách se farmacie studovala na přírodovědecké fakultě). Každý student při zápisu uvedl svoji víru a od roku 1920 i svoji národnost. Pro moji dizertaci byli významní studenti židovské víry a/nebo národnosti, kteří měli domovské právo v Československu. Tito studenti museli samozřejmě dokončit studium. Tento seznam jsem porovnal se seznamem aktivních farmaceutů v Československu v roce 1937. Tyto jména byla dostupné v Lékárnické ročence 1938 a Zdravotní statistické ročence československé 1938. K doplnění jsem použil informace ze zdravotnických ročenek z 20. a 30. let, které byly dostupné na katedře klinické a sociální farmacie farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové a v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu. Při práce jsem vzal do úvahy, že starší farmaceuti ještě mohli farmacii vystudovat na některé z univerzit v Rakousku- Uhersku (Vídeň, Lvov, Černovice, Budapešť) do roku 1918. Výsledný seznam jsem porovnal s českými databázemi obětí Shoah na internetu a databází Yad Vashem. Výsledky jsem rovněž konzultoval v Multimediálním centru Židovského muzea v Praze. Nedílnou součástí mé práce byla problematika „arizace“ lékáren a farmaceutických firem (zdroje: Národní archiv v Praze (NA Praha), Státní oblastní archiv v Praze (SOA Praha) a Farmaceutická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě). Toto představovalo základní část mé práce. Tyto údaje jsem doplnil úvodem, který popsal význam Židů v historii evropské farmacie a postavení Židů v českých zemích od 17. století do roku 1918. Tři kapitoly jsem věnoval farmaceutickým firmám, které vlastnili (nebo byli spolumajitelé) Židé. V závěrečné části jsem popsal osud židovských farmaceutů po druhé světové válce. 3. Výsledky Stanoveným kritériím vyhovělo 437 absolventů studia farmacie. Porovnal jsem jejich jména se jmény uvedenými ve Lékárnické ročence 1938 a Zdravotnické ročence československé 1938 (a dalšími zdroji). Tak jsem identifikoval ty, kteří pracovali v lékárnách v Československu. Získaná data byla zkompletována se jmény židovských farmaceutů z transportů do Terezína a ostatních zdrojů. Obdržel jsem celkem 626 jmen židovských farmaceutů z Československa. Většina z nich byla maďarské (157) a židovské (126) národnosti. Nejvíce jich pracovalo na Slovensku (200) a v Čechách (63). Z nich jsem u 317 identifikoval, že pracovali v lékárně. Vlastníky (nebo spoluvlastníky) lékáren jich bylo 143. Jako zaměstnanci, kondicinující farmaceuti pracovalo celkem 150 osob. Nejvíce židovských majitelů lékáren bylo na Slovensku (106), Čechách (14) a na Podkarpatské Rusi (11). Většina z nich byla židovské (28) a maďarské (18) národnosti (bohužel u starších lékárníků nebyla známá jejich národnost). Většina zaměstnaných farmaceutů byla židovské (42) a maďarské (43) národnosti. Nejvíce jich pracovalo na Slovensku (72) a v Čechách (40). Židé představovali jen malé procento farmaceutů v českých zemích. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi Židé tvořilo velkou část mezi farmaceuty, ale většina z nich uvedla maďarskou národnost. V roce 1937 bylo v celém Československu 1305 lékáren. Většina z nich (998) byla v českých zemích (tedy Čechách, Moravě a Slezsku), 231 lékáren bylo na Slovensku a 42 na Podkarpatské Rusi. Podle statistiky z roku 1930 bylo mezi vlastníky lékáren v českých zemích 639 Čechů a 359 Němců (započítáni mezi ně byli bohužel i Židé). Ve zbytku republiky Židé vlastnili 151 lékáren (na Slovensku 42 a na Podkarpatské Rusi 42 lékáren podle této statistiky). Někteří Židé pracovali v lékárnách jejich otců nebo příbuzných, zejména na východě republiky. Mnichovská dohoda, vznik druhé republiky a začátek druhé světové války byly tragédií pro židovské farmaceuty. Pouze jen několik z nich stihlo včas emigrovat. Většina skončila v ghettu v Terezíně (kde pracovali v nemocniční lékárně), někteří byli poté zavražděni ve vyhlazovacích táborech (Dachau, Osvětim a dalších). Zjistil jsem celkem 74 jmen židovských farmaceutů z českých zemí (a ostatních zemí), kteří byli deportováni do terezínského ghetta. Většina z nich byla zavražděna v Osvětimi (73), Treblince (5) a 5 z nich zemřelo v ghettu v Lodži. Osvobození Terezína Rudou armádou 8. 5. 1945 se dožilo 24 farmaceutů. Lékárny židovských lékárníků byly „arizovány“ (v českých zemích například lékárna „Na Perštýně majitele PhMr. Paula Munka v Praze nebo lékárny „U dobrého pastýře“ vlastněné PhMr. Wilhelmem Bermannem v Brně). Ze Slovenska jsem identifikoval 363 židovských lékárníků ze Slovenska. Z nich jich přežilo 71, 56 bylo zavražděno, 1 padl jako voják v zahraniční armádě, 1 zemřel před rokem 1939 a 238 z nich je jejich dosud (doposud) neznámý. Z 56 zavražděných jich bylo 6 zavražděno v roce 1944 během masakru Židů blízko města Pusztavám. Ve skupině židovských farmaceutů z Podkarpatské Rusi bylo 87 osob: 5 z nich přežilo, 9 bylo zavražděno, 1 zemřel před rokem 1939 a u 72 z nich je jejich osud (dosud) neznámý. Z 9 zavražděných byl jeden zavražděno v roce 1944 během masakru Židů blízko města Pusztavám. Po druhé světové válce, byly některé židovské lékárny vráceny jejich původním majitelům. V historických zemích (tedy Čechách, Moravě a Slezsku), byla vrácena pouze jedna „arizovaná“ lékárna z tří. Na Slovensku, bylo 42 lékáren přímo vráceno původním majitelům, 22 jejich dědicům, u 24 lékáren nepřežil nikdo z rodiny původního majitele (lékárna byla pod národní správou nebo měla nového vlastníka) a 7 z nich bylo zničeno a jejich provoz již nebyl po válce obnoven. Území Podkarpatské Rusi přešlo do rukou Sovětského svazu v roce 1946 a všechny lékárny byl znárodněny. 4. Diskuze Židé představovali jen malé procento farmaceutů v českých zemích. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi Židé tvořilo velkou část mezi farmaceuty, ale většina z nich uvedla maďarskou národnost. Malá skupina z nich byla tvořena farmaceuty, kteří pracovali v obsazených Sudetech. Jejich osudy nebyly dosud objasněny. V každém případě museli odejít po okupaci Sudet a opustit svoje lékárny (například PhMr. Sternklar, majitel lékárny „U orla“ v Liberci). Majitel lékárny „U české koruny“ v Karlových Varech, uprchl z lékárny a emigroval do USA. Předchozí majitel této lékárny, PhMr. Wilhelm Wollisch (otec Ernesta) nestihl emigrovat a byl zavražděn v koncentračním táboře. PhMr. Eugen Schweinburg, majitel lékárny „U útěchy Panny Marie“ v bývalém Německém Benešově (dnes Benešov nad Černou), byl navzdory protestům německých (!) obyvatel deportován na území Česko-Slovenska. Během války byl transportován do ghetta v Terezíně a odsud do vyhlazovacího tábora v Sobiboru. Druhá malá skupina se skládala z farmaceutů, kteří se narodili v cizině. Našel jsem 11 jmen – 3 ženy (Jugoslávie, Rumunsko, Maďarsko) a 8 mužů (5 z Polska, 2 z Rumunska a 1 z Maďarska. Všichni absolvovali v Československu. Poslední skupina v českých zemích byla složena z majitelů lékáren, kteří přišli ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. Jejich osud po vzniku protektorátu Čechy a Morava nebyl dosud plně objasněn. Můžeme předpokládat, že museli odejít na území Slovenské republiky nebo Maďarského království (PhMr. Andreas Kende ze Slovenska, majitel lékárny „U Marie Pomocné“ v Suchdole na Lužnici nebo PhMr. Karel Schwarcz ze Slovenska, majitel lékárny „U anděla strážce“ v Doubravě ve Slezsku. Někteří z nich bojovali v 1. československém armádním sboru v SSSR na východní frontě společně s Rudou armádou v druhé světové válce. Štábní kapitán PhMr. Ernest Friedmann sloužil jako náčelník lékárenské služby sboru. Bojoval u Sokolova (velitel oddílu protitankových zbraní), Bílé Cerkve, Kyjeva a dalších míst. PhMr. Helena Petránková vedla oddělení lékárny a obzvláště se vyznamenala při bojích v karpatsko-dukelské operaci. Z farmaceutických firem se židovskými majiteli bylo třeba zmínit továrnu Norgine v Ústí nad Labem (majitel dr. Victor Stein) a továrnu Heisler (majitel Robert Heisler) v Chrásti u Chrudimi. Získaná data byla zkompletována se jmény židovských farmaceutů z transportů do Terezína a ostatních zdrojů. Pouze několik židovských majitelů lékárny z historických zemí se vrátilo do poválečného Československa, ale v českých zemích nikdo z nich nedostal zpět svoji lékárnu (jedinou výjimkou, dědicům PhMr. Munka byla vrácena jeho lékárna v Praze). Jako příklad lze uvést osud PhMr. Ernsta Wollische. Tento lékárník vlastnil před válkou lékárnu „U české koruny“ v Karlových Varech. PhMr. Wollisch stihl emigrovat do USA před druhou světovou válkou. V roce 1945 se vrátil, ale československé úřady mu jeho lékárnu nevrátily. Jeho kolega z Karlových Varů, PhMr. Richard Teichmann, prodal svoji lékárnu „Orion“ už v roce 1936. rovněž také emigroval. PhMr. Teichmann postavil po válce továrnu na výrobu kosmetiky a farmaceutických přípravků „Carlotherm“ v Karlových Varech. Osudy židovských lékárníků, kteří žili na Slovensku a v Maďarském království (okupovaná Podkarpatská Rus a jih Slovenska) byl v něčem odlišné, ale neméně tragické. Klíčová slova: Židé, lékárna, arizace, lékárník, majitel, kondicinující farmaceut, transport, farmaceutická továrna, Shoah
Abstract v angličtině:
Abstract 1. Introduction In this PhD thesis, I set out to map the fate of Jewish pharmacists who worked mainly in pharmacy (or owned it) during the interwar Czechoslovak Republic in the period 1939 to 1945. I paid attention to the Jews working in industry, science and education in pharmacy in this time period. This theme has not yet been processed (now available one study and partial articles on Jews in pharmacy, but this study is concerned with an older time period). My motivation was to repay a debt to my colleagues, who mostly perished in the Shoah. In the Czech lands lived in 1931 117551 Jews, in Bohemia 76 301 Jews, in Moravia and Silesia 41 250 Jews. In Bohemia lived more than 50 % of Jews in Prague, on the contrary in Moravia and Silesia only more than 25 % of Jews lived in Brno (more of them lived in the country and let downs). Pharmaceutical higher education in Austria was officially launched in 1804, one year in medical school. In the winter semester of 1834/1835 was extended for two years. In 1864, the study finally moved to the faculty of philosophy, after 1919 (now only in Czechoslovakia), the Faculty of Science. Before the division of the university in Prague in 1882, was the first pharmacy student Josef Jeiteles, who graduated in 1852.Doctoral degree in chemistry according to the then rules obtained by later. In the years 1834-1890 studied a total of four Jewish students, all in the German part of the University. After splitting into the Czech and German parts, the majority of students concentrated in the German part. In 1919 was created purely Czech Charles University, from which separated the German university in Prague. After the Nazi occupation, Charles University was closed in 1939 (at that time, a few Jewish students were studying pharmacy there). 1. Methods The important matter of my dissertation is how to make identification Jewish pharmacists, it means their Jewish nationality or religion (or both). As the important and valuable source seems catalogs of listeners and rigorous protocols from Charles-Ferdinand University since 1882 to 1918 (the University was divided from 1882 to 1918 year in German and Czech part) and from the Czech Charles University and German University in Prague since 1919 to 1939 (in both university studies of pharmacy existed on Science Faculty). Every student of pharmacy had in his (her) introduce his (her) religion and from 1920 year nationality. Students with Jewish religion or (and) nationality, who had a place of residence in the Czechoslovakia will be important for my work. Those students must have completed study, too. In 1937 1305 pharmacies existed throughout Czechoslovakia. Most of them (998) were in the Czech lands (i. e. Bohemia, Moravia and Silesia), 231 pharmacies were recorded in the Slovakia and 42 in Carpatho-Ruthenia. According to statistics from 1930 in the Czech lands pharmacy were owned 639 Czechs and 359 Germans (including Jewish, statistics unfortunately distinction) by nationality. In the rest of the Czechoslovakia Jewish the Jews owned 151 pharmacies (in the Slovakia and 24 in the Carpathian Ruthenia according to this statistic). I compared this list with the list of active pharmacists in Czechoslovakia in 1937 year. The names of active pharmacist are available Pharmacy Yearbook for 1938 year and in the Health Statistics Yearbook of Czechoslovakia 1938. Supplement the information would be used and Pharmaceutical Yearbook of 20 and 30 years 20. century available on the Department of Social and Clinical Pharmacy of Faculty of Pharmacy, Charles University in Hradec Králové and Czech Pharmaceutical Museum Kuks. At work I must take into account the fact, that the older pharmacist could study pharmacy in Austria-Hungary in another universty too (Vienna, Lemberg, Czenowitz, Budapest) until 1918 year. The resulting list I compared with Czech Internet databases collecting data on Shoah victims and also in consultation with the multimedia center of the Jewish Museum in Prague as well as a search in the central database Memorial Yad Vashem. I got aim as much information about individual victims and their destinies. An integral part of my thesis was „aryanization“ pharmacies and pharmaceutical companies. (sources: National Archive in Prague (NA Prague), State Regional Archives in Prague (SRA Prague), Faculty of Pharmacy, Comenius University, Bratislava). This would constitute a fundamental part of my project. These chapters have been supplemented by an introduction that describes the importance of Jews in the history of European pharmacy and the position of Jews in pharmacy in the Czech lands from the 17th century until 1918. In three chapters I paid attentionon on to pharmaceutical companies that owned Jewish owners or co-owners (Norgine, Interpharma, Robert Heisler). In the final part I described the fate of Jews pharmacists World War II. 2. Results A total of 437 students meet this criterion. I compared the resulting names with names reported in Pharmacy Yearbook, 1936 and in Health Yearbook of the Czechoslovak 1938 (and other souces). So I identified how many of them worked in pharmacies in Czechoslovakia. I got so total of 626 names, Jewish pharmacists from Czechoslovakia. Of these, 317 of them identified work in a pharmacy. Pharmacy owners were a total of 143 persons, 150 of them worked as employed pharmacists. Most of them felt Hungary (157) and Jewish (126) by nationality.Most Jewish pharmacists working in Slovakia (200) and Bohemia (63). Most of employed pharmacists were most Hungary (43) and Jewish (42) by nationality. Most of them worked in Slovakia (72) and Bohemia (40). Some of Jewish pharmacists worked in pharmacies of their fathers or relatives, particularly in the east of the Republic. Jewish owners of pharmacies were mostly in the Slovakia (106), Bohemia (14) and Carpatho-Ruthenia (11). Most of them were Jewish (28) and Hungarian (18) by nationality (unfortunately for older owners missing data on nationality). Largely finished in the Terezin ghetto (where it served as a hospital pharmacy), some died right in the ghetto, some were then murdered in the extermination camps (Dachau, Auschwitz and others). So far I found 74 names of Jewish pharmacists from the Czech lands (and other countries) were transported to Theresienstadt ghetto. Most of them were murdered in Auschwitz (37), Treblinka (5) and 5 of them died in the ghetto of Lodz. 24 pharmacists survived to liberation of the Terezin ghetto Red Army May 8, 1945. Pharmacies of Jewish owners were „aryanized“ (in the Czech lands for instance pharmacy “Na Perštýně” owned by PhMr. Paul Munk in Prague or pharmacy “ U dobrého pastýře” owned by PhMr. David Bermann in Brno). I identified 363 Jewish pharmacists from Slovakia. 71 of them survived, 56 were murdered, 1 died as a soldier in foreign troops, 1 died before 1939, and 238 were fate (for now) unknown. Of the 56 murdered, 6 were murdered in 1944 during the massacre of Jews near Pusztavam. The group of Jewish pharmacists from Subcarpathian Russia was 87 people: 5 of them survived, 9 were murdered, 1 died before 1939, and 72 of them were fated (for now) unknown. Of the 9 murdered, one was murdered in 1944 during a massacre of Jews near Pusztavam. There was no possibility of identification because sources or relevant literature were inaccessible. After World War II, some pharmacies were returned to their original Jewish owners. In the historic countries (Bohemia, Moravia, Silesia), only one of the "aryanized" three pharmacies was returned.In Slovakia, 42 pharmacies were returned directly to the original owner, 22 to his heirs, 24 of them were not alive anymore (the pharmacy was under national administration or had a new owner), and 7 of them were destroyed and has not been restored after the war. The territory of Carpatho-Ruthenia was handed over to the Soviet Union in 1946 and all pharmacies in its territory were nationalized. 3. Discussion In the Slovak and Carpathian Ruthenia Jews were at that time a higher percentage among pharmacists, but the majority of them claimed to be Hungarian nationality.Most Jewish pharmacists worked as pharmacy employees. But among the Jewish pharmacists were owners of pharmacy, too. The Munich Agreement, the Second Republic and the beginning of World War II meant a tragedy for Jewish pharmacists. Only a few individuals of them emigrated in time. Only a few individuals of them returned to post-war Czechoslovakia, but in the Czech lands none of them got their pharmacy back (with one exception, Phmr Munk's heirs were returned to his pharmacy in Prague). As an example, I can mention the fate of PhMr. Ernst Wollisch. The pharmacist owned before the war pharmacy “ U české koruny” in Carlsbad. PhMr. Wollisch still emigrated to the USA before the Second World War. He returned in 1945, but his pharmacy Czechoslovak authorities him didn´t return. His colleague from Carlsbad, PhMr. Richard Teichmann, he sells his pharmacy, „Orion“ still in 1936. He emigrated, too. PhMr. Teichmann built manufactory of cosmetic and pharmaceutical products „Carlotherm“ in Carlsbad after the war. This manufactory was nationalized and renamed the factory “Vřídlo. Small group of them was created by pharmacists who worked in the occupied Sudetenland. Their fates have not been explored yet. In any case, after the occupation of the Sudetenland, they had to leave their pharmacies (for instance PhMr. Sternklar, owner of the “U orla ” in Liberec). The owner of the pharmacy “U české koruny” in Carlsbad, PhMr. Ernst Wollisch, he had to leave his pharmacy and emigrated to the United States. The previous owner of the pharmacy, PhMr. Wilhelm Wollisch (father of Ernst) did not manage to emigrate and was killed in a concentration camp. PhMr. Eugene Schweinburg, the owner of the pharmacy “U útěchy Panny Marie ” in the former Německý Benešov (today Benešov nad Černou) despite the protests of German residents (!), was transferred to the territory of the Czech-Slovakia. During the war he was transported to Theresienstadt and from there to the extermination camp in Sobibor. Another second little group consisted of pharmacists who arrived from abroad. I found 11 names - 3 women (Yugoslavia, Romania, Hungary) and 8 men (5 from Poland, 2 from Romania and 1 from Hungary). All graduated in Czechoslovakia). The last little group was constituted owners of pharmacies, who came from Slovakia and the Carpathian Ruthenia. Their fate after establishment of the Protectorate of Bohemia and Moravia has not been quite clear up far now. We can assume that they had to leave to the territory of the Slovak state or to the Hungarian Kingdom (PhMr. Andreas Kende from Slovakia, the owner of the pharmacy “U Marie Pomocné” in Suchdol at Lužnice or PhMr. Karel Schwarz from Slovakia, the owner pharmacy “U anděla strážce” in Doubrava in Silesia). Some of them fought in the 1st Czechoslovak Army Corps in U.S.S.R on the Eastern Front alongside the Soviet Red Army in World War II. Staff Captain PhMr. Ernest Friedmann served as chief of pharmacy services of this corps. He fought at Sokolov (commander of squad of anti-tank weapons), Belaya Tserkov, Kiev and other places. PhMr. Helena Petránková was head of brigade pharmacy and particularly distinguished themselves in difficult conditions during the Battle of Dukla Pass. From the of pharmaceutical factories with Jewish owners was necessary, remind Norgine factory in Usti nad Labem (owner Dr. Victor Stein) and factory Heisler (owner Richard Heisler) in Chrast near Chrudim. The obtained was complemented the names of Jewish pharmacists from transports to Terezín and other historical sources. The fates of the Jewish pharmacists, who lived in Slovakia and Hungarian Kingdom (occupied Carpathian Ruthenia and south of Slovakia) were somewhat different, but their fate was no less tragic. Key words: Jews, pharmacy, aryanization, pharmacist, shoah, owner, employed pharmacist, transport, pharmaceutical factory, Shoah
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PharmDr. Tomáš Arndt, Ph.D. 9.27 MB
Stáhnout Příloha k práci PharmDr. Tomáš Arndt, Ph.D. 2.09 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PharmDr. Tomáš Arndt, Ph.D. 237 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PharmDr. Tomáš Arndt, Ph.D. 279 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Doc.PhDr. František Dohnal, CSc. 601 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D. 450 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. PhDr. Karel Král, CSc. 285 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc. 203 kB