velikost textu

Mezi místem, reprezentací a možnostmi: Hledání urbanistického umístění a architektury československé parlamentní budovy

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Mezi místem, reprezentací a možnostmi: Hledání urbanistického umístění a architektury československé parlamentní budovy
Název v angličtině:
Between Place, Representation and Possibilities: Searching of Urban Location and Architecture of the Czechoslovak Parliament Building
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Mgr. Bc. Jan Kober
Vedoucí:
prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.
Oponent:
Markéta Svobodová
Id práce:
160922
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (B8109)
Obor studia:
Dějiny umění (DU)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
9. 9. 2015
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Reprezentace - parlamentní budova - soutěže - veřejná debata - centrum Prahy - Československo - Střední Evropa
Klíčová slova v angličtině:
Representation - Building of Parliament - competitions - public debate - Centre of Prague - Czechoslovakia - Central Europe
Abstrakt:
Klíčová slova Reprezentace – parlamentní budova – soutěže – veřejná debata – centrum Prahy – Československo – Střední Evropa Anotace Jan Kober: Mezi místem, reprezentací a možnostmi: Hledání urbanistického umístění a architektury československé parlamentní budovy. Kvalifikační práce, Univerzita Karlova v Praze, 242 stran. Diplomová práce zkoumá bezmála zapomenutý příběh snah o zbudování nové parlamentní budovy. Na počátku XIX. století opustil český zemský sněm své odvěké sídlo na Pražském hradě a přestavěl si nový palác na Malé Straně. Na počátku 20. století se Praha stala prudce se rozvíjejícím městem, jemuž však, na rozdíl od evropských hlavních měst, chyběla, až na několik výjimek, nová monumentální architektura veřejných budov. To vedlo k myšlence výstavby podstatně větší a reprezentativnější parlamentní budovy (Antonín Balšánek), ovlivněné pařížským vzorem. Obnova nezávislého státu v roce 1918, stejně jako s tím spojené zvýšení počtu poslanců, vedly okamžitě k požadavkům na novou budovu a také ke vzniku různých iniciativních návrhů autorů, jakými byli Václav Roštlapil, Max Urban, Antonín Balšánek a Bohuslav Fuchs. Politické změny umožnily uskutečnit rovněž starou vizi Velké Prahy, sjednocení historického centra s předměstími a vytvoření Státní regulační komise. Komise vypsala architektonickou soutěž na řešení severozápadního sektoru Velké Prahy, zahrnující rovněž umístění a podobu nové parlamentní budovy na Letenské pláni, to vše ve snaze umožnit přesídlení nově dvojkomorového parlamentu ze staré budovy (horní komora) a z koncertního domu Rudolfina (dolní komora) do jediné a reprezentativní budovy. Avšak vliv soutěže z roku 1920 se ukázal být omezený, stejně jako politická vůle ke stavbě v následujících letech zmizela. Komise přesto vyhlásila roku 1928 novou soutěž a s ní zahájila i konflikt s Národním shromážděním, jehož členové se cítili být omezeni v možnosti klíčových rozhodnutí o své vlastní nové budově. Konflikt nakonec vyústil v kompromis dvojité soutěžní poroty (vedle standardní poroty Státní regulační komise ještě separátní poroty Národního shromáždění). Přesto znamenala soutěž z roku 1928 průlom nové generace mladých českých modernistických architektů (Josef Štěpánek, Jaromír Krejcar, Kamil Roškot), přičemž Štěpánkův návrh zvítězil v obou porotách. Avšak parlamentní elity, nadále nespokojené vypsaly pouhých několik měsící nato, roku 1929 další soutěž na vyhledání místa pro komory parlamentu ve vnitřním městě a mimo Letnou. Navzdory mnoha obtížím spojeným s touto soutěží, je třeba konstatovat, že vedle k novému úsilí dvou z vítězů soutěže z roku 1928, Kamila Roškota a Josefa Štěpánka, kteří nově představili návrhy odlišné od původních a přesto snad ještě více vynikající. Roztržka o umístění parlamentní budovy nebyla ve skutečnosti nikdy smířena ani vyřešena. Roky velké hospodářské krize stejně jako obrovských vojenských rozpočtů ve 30. letech neumožnila až do poloviny 40. let oživení snah o stavbu nové parlamentní budovy.
Abstract v angličtině:
Keywords Representation – Building of Parliament – competitions – public debate – Centre of Prague – Czechoslovakia – Central Europe Resume Jan Kober: Between Place, Representation and Possibilities: Searching of Urban Location and Architecture of the Czechoslovak Parliament Building. Thesis, Charles University in Prague, 242 pages. The thesis researches the nearly forgotten story of the efforts to build the new parliament building. At the beginning of the 19th century, the Parliament of the Kingdom of Bohemia left its age-old seat at the Prague Castle for the newly-rebuild seat in the palace of the Prague Lesser Town. At the beginning of the 20th century, Prague became a quickly developing city, but, unlike the European capitals of that time, with few exceptions lacking the new monumental architecture of various public buildings. This led to the idea of the new larger and incomparably more representative parliamentary design (Antonín Balšánek), influenced by the pattern of Paris. The renewal of the independent state in 1918 as well as the rise of the number of deputies immediately led to the requests for the new building of the Parliament and to the emergence of the new projects of Václav Roštlapil, Max Urban, Antonín Balšánek and Bohuslav Fuchs. The political changes enabled also the old vision of the „Large Prague“, the unification of the historical Prague with the new suburbs as well as the creation of the State Regulatory Commission in the role of the urban regulatory body. This agency announced the architectural competition of the north-western region of the Large Prague, including also the placement and design of the new parliament building at the Letná Plain in the aim to relocate the newly bicameral Parliament from its old building (upper chamber) and from the Rudolfinum concert hall (lower chamber) into the single and representative building. But the influence of the competition of 1920 was limited and the political will to build the new parliament proved to be nearly non-existent in the following years. The Commission started another competition in 1928 as well as conflict with the Parliament itself, whose members felt to be demoted from the crucial decisions about their own building. This led to the compromise of the double competition jury (standard jury of the Commission and the separate jury of the Parliament). The 1928 competition represented the breakthrough of the new generation of the young Czech modernist architects (Josef Štěpánek, Jaromír Krejcar, Kamil Roškot) and the project of Štěpánek won the highest awarded prize in the both juries. But the Parliament elites, still discontented opened another new competition for the location of the parliament building outside Letná in the inner town of Prague only few months later in 1929. Despite of various problems, this competition led to the new efforts of the two winners of 1928, Kamil Roškot and Josef Štěpánek, who presented quite different but even more excellent projects. The quarrel over the location of the parliamentary building was, in fact, never reconciled nor solved. The years of Great Crisis as well as of the large military budgets of the 1930s never enabled the revival of the efforts for the new parliamentary building until the 1945.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Bc. Jan Kober 1.1 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Bc. Jan Kober 50.25 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Bc. Jan Kober 33 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Bc. Jan Kober 19 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. 72 kB
Stáhnout Posudek oponenta Markéta Svobodová 65 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 23 kB