velikost textu
Mezi místem, reprezentací a možnostmi: Hledání urbanistického umístění a architektury československé parlamentní budovy
Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Mezi místem, reprezentací a možnostmi: Hledání urbanistického umístění a architektury československé parlamentní budovy
Název v angličtině:
Between Place, Representation and Possibilities: Searching of Urban Location and Architecture of the Czechoslovak Parliament Building
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Mgr. Bc. Jan Kober
Vedoucí:
prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.
Oponent:
Markéta Svobodová
Id práce:
160922
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (B8109)
Obor studia:
Dějiny umění (DU)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
9. 9. 2015
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Reprezentace - parlamentní budova - soutěže - veřejná debata - centrum Prahy - Československo - Střední Evropa
Klíčová slova v angličtině:
Representation - Building of Parliament - competitions - public debate - Centre of Prague - Czechoslovakia - Central Europe
Abstrakt:
Klíčová slova
Reprezentace – parlamentní budova – soutěže – veřejná debata – centrum Prahy –
Československo – Střední Evropa
Anotace
Jan Kober: Mezi místem, reprezentací a možnostmi: Hledání urbanistického umístění a
architektury československé parlamentní budovy. Kvalifikační práce, Univerzita
Karlova v Praze, 242 stran.
Diplomová práce zkoumá bezmála zapomenutý příběh snah o zbudování nové parlamentní
budovy. Na počátku XIX. století opustil český zemský sněm své odvěké sídlo na Pražském
hradě a přestavěl si nový palác na Malé Straně. Na počátku 20. století se Praha stala prudce se
rozvíjejícím městem, jemuž však, na rozdíl od evropských hlavních měst, chyběla, až na
několik výjimek, nová monumentální architektura veřejných budov. To vedlo k myšlence
výstavby podstatně větší a reprezentativnější parlamentní budovy (Antonín Balšánek),
ovlivněné pařížským vzorem. Obnova nezávislého státu v roce 1918, stejně jako s tím spojené
zvýšení počtu poslanců, vedly okamžitě k požadavkům na novou budovu a také ke vzniku
různých iniciativních návrhů autorů, jakými byli Václav Roštlapil, Max Urban, Antonín
Balšánek a Bohuslav Fuchs. Politické změny umožnily uskutečnit rovněž starou vizi Velké
Prahy, sjednocení historického centra s předměstími a vytvoření Státní regulační komise.
Komise vypsala architektonickou soutěž na řešení severozápadního sektoru Velké Prahy,
zahrnující rovněž umístění a podobu nové parlamentní budovy na Letenské pláni, to vše ve
snaze umožnit přesídlení nově dvojkomorového parlamentu ze staré budovy (horní komora) a
z koncertního domu Rudolfina (dolní komora) do jediné a reprezentativní budovy. Avšak vliv
soutěže z roku 1920 se ukázal být omezený, stejně jako politická vůle ke stavbě
v následujících letech zmizela. Komise přesto vyhlásila roku 1928 novou soutěž a s ní zahájila
i konflikt s Národním shromážděním, jehož členové se cítili být omezeni v možnosti
klíčových rozhodnutí o své vlastní nové budově. Konflikt nakonec vyústil v kompromis
dvojité soutěžní poroty (vedle standardní poroty Státní regulační komise ještě separátní poroty
Národního shromáždění). Přesto znamenala soutěž z roku 1928 průlom nové generace
mladých českých modernistických architektů (Josef Štěpánek, Jaromír Krejcar, Kamil
Roškot), přičemž Štěpánkův návrh zvítězil v obou porotách. Avšak parlamentní elity, nadále
nespokojené vypsaly pouhých několik měsící nato, roku 1929 další soutěž na vyhledání místa
pro komory parlamentu ve vnitřním městě a mimo Letnou. Navzdory mnoha obtížím
spojeným s touto soutěží, je třeba konstatovat, že vedle k novému úsilí dvou z vítězů soutěže
z roku 1928, Kamila Roškota a Josefa Štěpánka, kteří nově představili návrhy odlišné od
původních a přesto snad ještě více vynikající. Roztržka o umístění parlamentní budovy nebyla
ve skutečnosti nikdy smířena ani vyřešena. Roky velké hospodářské krize stejně jako
obrovských vojenských rozpočtů ve 30. letech neumožnila až do poloviny 40. let oživení snah
o stavbu nové parlamentní budovy.
Abstract v angličtině:
Keywords
Representation – Building of Parliament – competitions – public debate – Centre of Prague –
Czechoslovakia – Central Europe
Resume
Jan Kober: Between Place, Representation and Possibilities: Searching of Urban
Location and Architecture of the Czechoslovak Parliament Building. Thesis, Charles
University in Prague, 242 pages.
The thesis researches the nearly forgotten story of the efforts to build the new parliament
building. At the beginning of the 19th century, the Parliament of the Kingdom of Bohemia left
its age-old seat at the Prague Castle for the newly-rebuild seat in the palace of the Prague
Lesser Town. At the beginning of the 20th century, Prague became a quickly developing city,
but, unlike the European capitals of that time, with few exceptions lacking the new
monumental architecture of various public buildings. This led to the idea of the new larger
and incomparably more representative parliamentary design (Antonín Balšánek), influenced
by the pattern of Paris. The renewal of the independent state in 1918 as well as the rise of the
number of deputies immediately led to the requests for the new building of the Parliament and
to the emergence of the new projects of Václav Roštlapil, Max Urban, Antonín Balšánek and
Bohuslav Fuchs. The political changes enabled also the old vision of the „Large Prague“, the
unification of the historical Prague with the new suburbs as well as the creation of the State
Regulatory Commission in the role of the urban regulatory body. This agency announced the
architectural competition of the north-western region of the Large Prague, including also the
placement and design of the new parliament building at the Letná Plain in the aim to relocate
the newly bicameral Parliament from its old building (upper chamber) and from the
Rudolfinum concert hall (lower chamber) into the single and representative building. But the
influence of the competition of 1920 was limited and the political will to build the new
parliament proved to be nearly non-existent in the following years. The Commission started
another competition in 1928 as well as conflict with the Parliament itself, whose members felt
to be demoted from the crucial decisions about their own building. This led to the
compromise of the double competition jury (standard jury of the Commission and the separate
jury of the Parliament). The 1928 competition represented the breakthrough of the new
generation of the young Czech modernist architects (Josef Štěpánek, Jaromír Krejcar, Kamil
Roškot) and the project of Štěpánek won the highest awarded prize in the both juries. But the
Parliament elites, still discontented opened another new competition for the location of the
parliament building outside Letná in the inner town of Prague only few months later in 1929.
Despite of various problems, this competition led to the new efforts of the two winners of
1928, Kamil Roškot and Josef Štěpánek, who presented quite different but even more
excellent projects. The quarrel over the location of the parliamentary building was, in fact,
never reconciled nor solved. The years of Great Crisis as well as of the large military budgets
of the 1930s never enabled the revival of the efforts for the new parliamentary building until
the 1945.
Dokumenty
Stáhnout | Dokument | Autor | Typ | Velikost |
---|---|---|---|---|
Stáhnout | Text práce | Mgr. Bc. Jan Kober | 1.1 MB | |
Stáhnout | Příloha k práci | Mgr. Bc. Jan Kober | 50.25 MB | |
Stáhnout | Abstrakt v českém jazyce | Mgr. Bc. Jan Kober | 33 kB | |
Stáhnout | Abstrakt anglicky | Mgr. Bc. Jan Kober | 19 kB | |
Stáhnout | Posudek vedoucího | prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. | 72 kB | |
Stáhnout | Posudek oponenta | Markéta Svobodová | 65 kB | |
Stáhnout | Záznam o průběhu obhajoby | 23 kB |