velikost textu

Střevní mikrobiota a poruchy nálady

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Střevní mikrobiota a poruchy nálady
Název v angličtině:
Intestinal microbiota and mood disorders
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Lucie Ambrožová
Vedoucí:
Doc.MUDr. Josef Herink, DrSc.
Oponent:
PharmDr. Petr Jílek, CSc.
Id práce:
159208
Fakulta:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FaF)
Pracoviště:
Katedra biologických a lékařských věd (16-16150)
Program studia:
Farmacie (M5206)
Obor studia:
Farmacie (FAR)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
1. 6. 2016
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
ecefalo-enterická osa, mikrobiota, mikrobiom, poruchy nálady, deprese, úzkost, stres, serotonin
Klíčová slova v angličtině:
brain-gut axis, microbiota, microbiome, mood disorders, depression, anxiety, stress-related behaviour, serotonin
Abstrakt:
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Lucie Ambrožová Školitel: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název diplomové práce: Střevní mikrobiota a poruchy nálady Střevní mikrobiom je složen zejména ze dvou dominujících kmenů Bacteroidetes a Firmicutes. Další kmeny jsou zastoupeny v menší míře. Jedinci mají stabilní jádro mikrobiomu, které se v průběhu času nemění, a také příležitostné střevní bakterie, které se mění v průběhu života. Střevní mikrobiom ovlivňuje řada faktorů. Mezi ně patří například způsob porodu, kojení, strava, zdravotní stav a léky. Každý jedinec má svůj specifický mikrobiom. Bylo však zjištěno, že lidskou populaci lze rozdělit do tří střevních skupin neboli enterotypů. V každém enterotypu dominuje jiný bakteriální kmen. Bylo prokázáno, že střevní mikrobiom komunikuje s mozkem a funguje to i opačně. Tato komunikační cesta bývá nazývána osa střevo – mozek a probíhá prostřednictvím několika mechanismů (nervovým, endokrinním, metabolickým a imunitním). K normálnímu vývoji mozku je zapotřebí správné osídlení střev nepatogenními bakteriemi. Narušení symbiózy mikrobiomu může vést k poruchám nálady, a také k neuropsychiatrickým poruchám (deprese, autismus, schizofrenie a další). Zjistilo se, že serotoninergní systém hraje významnou roli v patogenezi poruch nálady. Pokud dochází k ovlivnění mikrobiomu, je ovlivněna dostupnost tryptofanu, což je prekurzor serotoninu. Uvažuje se o nové skupině látek, takzvaných psychobioticích, které by mohly upravit složení střevního mikrobiomu a tím zlepšit neuropsychiatrické stavy. Klíčová slova: osa střevo – mozek, mikrobiota, mikrobiom, poruchy nálady, deprese, úzkost, stres, serotonin
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Charles University in Prague Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department of Biological and Medical Sciences Candidate: Lucie Ambrožová Supervisor: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Title of diploma thesis: Intestinal microbiota and mood disorders The intestinal microbiom is composed mainly of two dominated strains - Bacteroidetes and Firmicutes. The other strains are just not numerous like the previous ones. The specimens have the invariable core of microbiom which doesn´t change in time. Nevertheless they have also the transient gut bacteria, which change during their life. Intestinal microbiom is influenced by many factors. Between them we can categorize for example the way of the childbirth, the breast - feeding, the alimentation, the state of health, and the medicaments. Every specimen has own specific microbiom. It was found that human population is possible to divide into three intestinal groups or enterotypes. To each enterotype dominates different bacterial strain. It was proved that intestinal microbiom communicates with the brain and it works also vice versa. This communication system is called “brain – intestine” and takes several ways in several body systems (such as nervous, endocrine, metabolic, and immune). To normal development of the brain is needed the right colonisation of non – pathogenic bacteria in the gut. The disruption of the microbiom´s symbiosis can lead to the mood disorders and can cause the neuropsychiatric disorders (like depression, autism, schizophrenia, and ect.). Moreover it was found that serotoninergic system plays an important role in pathogenesis of mood changes. It means that if there´s the influence of microbiom, the accessibility of tryptophan is influenced too, which is the precursor of serotonin. Regarding this fact there are the speculations of new groups of the substances, the so – called psychobiotics, which can fix the composition of intestinal microbiom and consequently improve the neuropsychiatric conditions. Key words: brain-gut axis, microbiota, microbiome, mood disorders, depression, anxiety, stress- related behaviour, serotonin
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Lucie Ambrožová 797 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Lucie Ambrožová 60 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Lucie Ambrožová 64 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Doc.MUDr. Josef Herink, DrSc. 57 kB
Stáhnout Posudek oponenta PharmDr. Petr Jílek, CSc. 196 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Doc.MUDr. Josef Herink, DrSc. 152 kB