velikost textu

Monetary Policy, Macroprudential Policy and Financial Stabiliy in the Post-Crisis Framework

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Monetary Policy, Macroprudential Policy and Financial Stabiliy in the Post-Crisis Framework
Název v češtině:
Měnová politika, makroobezřetnostní politika a finanční stabilita v po-krizovém rámci
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Simona Malovaná
Školitel:
doc. Mgr. Tomáš Holub, Ph.D.
Oponenti:
PhDr. Petr Teplý, Ph.D.
John Mikael Juselius
doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D.
Id práce:
158782
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Institut ekonomických studií (23-IES)
Program studia:
Ekonomické teorie (P6201)
Obor studia:
Ekonomie (XXE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
20. 3. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
makroobezřetnostní politika, měnová politika, finanční stabilita, pro-cykličnost
Klíčová slova v angličtině:
macroprudential policy, monetary policy, financial stability, pro-cyclicality
Abstrakt:
Tato dizertační práce je složena ze čtyř empirických článků analyzujících a diskutujících politiky centrální banky v po-krizovém období. Po světové finanční krizi začali centrální bankéři a další regulátoři čelit mnoha novým výzvám, mezi které patří dlouhé období uvolněné měnové politiky, vedlejší efekty měnové politiky na finanční stabilitu a interakce makroobezřetnostní, mikroobezřetnostní a měnové politiky. Nad rámec toho se musí vypořádat s nejistotou ohledně transmise a efektivnosti nově zaváděných makroobezřetnostních opatření. Empirické analýzy se zaměřují primárně na Českou republiku a její bankovní sektor s malou výjimkou první eseje. Za využití dat pro Českou republiku a pět zemí eurozóny první esej ukazuje, že měnové zpřísňování má negativní dopad na poměr úvěrů k HDP a na poměr kapitálu k aktivům bank, přičemž tyto efekty výrazně zesilují od poloviny 2011. Toto podporuje názor, že uvolněná měnová politika přispívá k budování finančních nerovnováh, resp. podporuje růst úvěrového cyklu. Druhá esej hodnotí transmisi vyšších dodatečných kapitálových požadavků vycházejících z kapitálových polštářů a kapitálových požadavků pod Pilířem 2 na kapitálový poměr bank, kapitálový přebytek a implicitní rizikové váhy. Výsledky ukazují, že banky sníží svůj kapitálový přebytek v reakci na vyšší kapitálové požadavky, přičemž mají tendenci kapitálový přebytek obnovit v dlouhém období. Poslední dvě eseje studují dopad makroekonomických a finančních proměnných na implicitní rizikové váhy bank pro úvěrové expozice pod IRB přístupem. První z těchto esejí ukazuje na silný, statisticky významný vztah mezi měnově-politickým uvolňováním a nižšími implicitními rizikovými vahami. Druhá esej ukazuje, že implicitní rizikové váhy se chovají pro-cyklicky s ohledem na hospodářský cyklus, finanční cyklus i růst cen nemovitostí. Tyto výsledky přispívají k existující literatuře, která upozorňuje na problém nedostatečně konzervativních modelů pod IBR přístupem a inherentní pro-cykličnost rizikově-citlivé kapitálové regulace.
Abstract v angličtině:
This dissertation consists of four empirical papers analysing and discussing central bank policies in the post-crisis period. After the global financial crisis central bankers and other regulators have faced many new challenges, including a prolonged period of acommodative monetary policy, side effects of monetary policy easing on financial stability and interaction of macroprudential, microprudential and monetary policy. On top of that, policy makers must deal with uncertainty surrounding the transmission and the effectiveness of newly introduced macroprudential measures. The empirical analyses focus primarily on the Czech Republic and its banking sector, with an exception of the first essay. Using data for the Czech Republic and five euro area countries, the first essay shows that monetary tightening has a negative impact on the credit-to-GDP ratio and banks' capital-to-asset ratio, while these effects have strengthened considerably since mid-2011. This supports the view that accommodative monetary policy contributes to a build- up of financial vulnerabilities, i.e. it boosts the credit cycle. The second essay assesses the transmission of higher additional capital requirements stemming from capital buffers and Pillar 2 add-ons on banks' capital ratio, capital surplus and implicit risk weights. The results provide evidence that banks shrink their capital surplus in response to higher capital requirements while they tend to re-build the surplus in the long-run. The last two essays study the impact of macroeconomic and financial variables on implicit risk weights of credit exposures under the internal rating-based (IRB) approach. The first of the two presents robust evidence of a strong, statistically significant relationship between monetary policy easing and lower implicit risk weights. The second shows that implicit risk weights behave pro-cyclically with regard to the business cycle, the financial cycle and the house price growth. These results add to a stream of literature which has raised concerns about the insufficiently conservative models under the IRB approach and the inherent pro- cyclicality of the risk-sensitive capital regulation.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Simona Malovaná 2.74 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Simona Malovaná 71 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Simona Malovaná 53 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Mgr. Tomáš Holub, Ph.D. 1.84 MB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Petr Teplý, Ph.D. 19 kB
Stáhnout Posudek oponenta John Mikael Juselius 3.64 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D. 888 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 6.2 MB