velikost textu

"Sinking Islands" and the United Nations Security Council

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Název v češtině:
"Potápějící se ostrovy" a Rada bezpečnosti OSN
Typ:
Disertační práce
Autor:
Bc. Tomáš Bruner
Školitel:
doc. PhDr. RNDr. Nikola Hynek, M.A., PgDip Res, PhD
Oponenti:
doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, E.MA., Ph.D.
Doc. PhDr. Jan Karlas, M.A., Ph.D.
Id práce:
158178
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra mezinárodních vztahu (23-KMV)
Program studia:
Politologie (P6701)
Obor studia:
Mezinárodní vztahy (XXMV)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
23. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Zveřejnění práce bylo odloženo do 23.09.2022
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
Kritická právní geografie, kritická právní studia, prostor, právo, síla, hrozby spjaté s životním prostředím, komutativní spravedlnost, distributivní spravedlnost
Klíčová slova v angličtině:
Critical legal geography, critical legal studies, space, law, power, environmental threat, commutative justice, distributive justice
Abstrakt:
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako „SIDS“), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány „potápějícími se ostrovy“, neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel mezinárodního míru, přičemž k řešení environmentálních otázek Rada bezpečnosti postrádá mandát stejně jako znalosti a expertízu. Odkaz na principy komutativní spravedlnosti tyto státy koncentrovaly do spojení, že Rada bezpečnosti nemá mandát. A konečně rozvinuté státy požadovaly, aby si Rada bezpečnosti uchovala možnost v takovýchto otázkách rozhodnout, nicméně odpovědnost za toto rozhodnutí přesouvaly na další orgány či organizace, s nimiž by měla Rada spolupracovat, nebo na vědce a specialisty, kteří by měli zajistit pro takovéto rozhodnutí adekvátní podklady. Každá z těchto tří skupin aktérů si vykládala roli Rady bezpečnosti OSN různě, pod vlivem prostorové situace na vlastním teritoriu a vlastních mocenských zájmů. V důsledku se tak utvořily tři různé názory na to, co by v případě „potápějících se ostrovů“ a v případech podobných měla Rada bezpečnosti OSN činit. Tato disertace použila tento případ „potápějících se ostrovů“, aby ukázala, jak se státy snaží utvářet a přetvářet fungování důležitého mezinárodního orgánu, aniž by přitom změnily jediné písmeno z jeho zakládajícího dokumentu, Charty Organizace Spojených národů. Navíc tato práce ukázala, jak prostor a mocenské zájmy podmiňují pojetí a výklad práva a spravedlnosti různých aktérů a jak takovýto výklad zpětně dopadá na mocenské a prostorové uspořádání. Práce prostřednictvím tematické analýzy s prvky obsahové analýzy prozkoumala záznamy z jednání Rady bezpečnosti o environmentálních hrozbách a „potápějících se“ ostrovech z let 2007, 2011, 2015 a 2018 částečně 2019. Na základě této analýzy práce dosáhla výše uvedených zjištění a obecně prokázala, že kritická právní geografie, jako základní teoretický přístup, nabízí vhodné nástroje pro rozbor takovéto situace, neboť zkoumá, jak spolu navzájem interagují právo, prostor a mocenské zájmy (síla) a jak se navzájem utvářejí prostřednictvím chování jednotlivých aktérů. Kritická právní geografie tedy v předmětném případě nabízí možnost, jak porozumět chování každé z popsaných skupin aktérů: SIDS, rychle se rozvíjejícím státům i rozvinutým státům. Porozumění v takové míře nenabízejí ostatní teorie jako např. realismus, teorie sekuritizace nebo zelená teorie. Takovéto porozumění také představuje praktický přínos této práce, neboť případ SIDS se pravděpodobně stane precedentem a může jej následovat několik podobných dalších případů států, jejichž území je ohroženo environmentální degradací. SIDS jsou považovány za první státy, které čelí těm nejzávažnějším důsledkům klimatické změny. Jelikož se v podobné situaci mohou postupně octnout státy další, přístup a strategie jednotlivých aktérů před Radou bezpečnosti se budou velmi pravděpodobně opakovat. Závěry této práce tak mají relevanci pro budoucí vývoj, přičemž teoretické uchopení je plně přenositelné pro další výzkum. Navíc rozlišování pozic, motivace a rétorické praxe jednotlivých aktérů při vyjednávání přispívá k jasnější alokaci odpovědnosti a k dosažitelnosti koncensu ohledně budoucího řešení situace SIDS.
Abstract v angličtině:
Certain Small Island Developing States (hereinafter the “SIDS”) such as Kiribati or Tuvalu are often incorrectly called “sinking islands” because their highest points are located just a few meters above the sea level. Sea level rise may turn their territories to uninhabitable land gradually disappearing beneath the tide. Worsening of the environmental conditions causes internal displacement, migration and other problems. SIDS repeatedly brought their plight to the United Nations Security Council (the “UNSC”) during its meetings in 2007, 2011, 2015, 2018 and 2019. They demanded that the UNSC should deal with their situation as a potential security issue and safeguard more equal distribution of environmental security risks and costs. During the UNSC negotiations, various states attempted to interpret and re-interpreted the UNSC mandate in order to suit their interests. The representatives of SIDS suggested that the UNSC should be a body based on the principles of distributive justice decision-making and thus safeguard fairer sharing of threats and burdens, including those of environmental character. The rapidly developing states strongly opposed; they implicitly claimed that the UNSC should be based rather on the principles of commutative justice, i.e. decide in strictly given situations of violations of peace with neither mandate nor expertize to deal with environmental issues. Finally, the developed states wanted the UNSC to retain power over the decision but attempted to transfer the responsibility for such decision on other cooperating organs and organizations as well as on scientists and experts who should provide adequate initial inputs necessary for the decision. Each of this group of actors interpreted the role of the UNSC in a different way, being influenced by its own spatial situation and power interests. As a result, there appeared three different legal understandings of what the UNSC should do in case of SIDS or similar cases. This dissertation used this example of the “sinking islands” to demonstrate how nation states as individual actors try to shape and re-shape the functioning of crucially important international council without changing a single letter in its founding legal document, the UN Charter. Moreover, it demonstrated that perceptions and interpretations of law and justice by various actors are significantly determined by spatiality and power. The dissertation employed critical discourse analysis with certain features of content analysis to examine the meeting records of the UNSC meetings concerning climate change in general and “sinking islands” in particular in the years 2007, 2011, 2015, 2018, and partly also 2019. By this analysis the dissertation brought research results described in the paragraphs above and proved that critical legal geography (“CLG”) as its underlying conceptual approach offers valuable tools for dealing with this type of situation, because this theory examines how law, space, and power interact and co-constitute each other within the behaviour of actors. Thus, CLG allowed nuanced understanding of the actions of each of the described group of actors (SIDS, the rapidly developing states and the developed states). Such complex understanding would not be possible when using other IR theories such as realism, securitization or Green Theory. This understanding represents also a valuable practical contribution of this dissertation because the case of SIDS is very likely to become precedential and might be followed by several other cases of territories and countries endangered by environmental degradation. SIDS are considered as the first to face the most severe consequences of global climate change on the large scale. Therefore, actors’ attitudes and strategies demonstrated on this case shall very likely repeat. Moreover, decoding the positions, motivations and rhetorical practices of the actors shall contribute to clearer allocation of responsibility and a feasibility of consensus on eventual future solution of SIDS’ situation.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Tomáš Bruner 2.24 MB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Tomáš Bruner 167 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Tomáš Bruner 69 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Tomáš Bruner 69 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, E.MA., Ph.D. 302 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. PhDr. Jan Karlas, M.A., Ph.D. 151 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 6.89 MB