velikost textu

Vnímání radiační zátěže a vyšetření u pacientů podstupujících výpočetní tomografii.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vnímání radiační zátěže a vyšetření u pacientů podstupujících výpočetní tomografii.
Název v angličtině:
Perception of radiation burden and of examination in patients undergoing computed tomography.
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Alena Lambertová, Ph.D.
Školitel:
PhDr. PaedDr. Pavel Harsa, PhD.
Oponenti:
PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.
doc. MUDr. Jiří Křivánek, CSc.
Konzultant:
MUDr. Ing. et Ing. Lukáš Lambert, Ph.D.
Id práce:
156349
Fakulta:
1. lékařská fakulta (1.LF)
Pracoviště:
Psychiatrická klinika 1. LF a VFN v Praze (11-00610)
Program studia:
Psychologie (P7701)
Obor studia:
Lékařská psychologie a psychopatologie (YPSYCH)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
radiační zátěž, dotazník, úzkost, výpočetní tomografie, CT
Klíčová slova v angličtině:
radiation burden, questionnaire, anxiety, computed tomography, CT
Abstrakt:
Abstrakt: Účel: Cílem první části práce bylo zmapovat trend růstu počtu CT vyšetření mozku u pacientů s malým traumatem hlavy („minor head injury“) v ústavní pohotovostní službě a zjistit, zda má objektivní příčiny. Cílem druhé části práce bylo zmapování informovanosti pacientů o CT vyšetření, o jeho rizicích, zdroji jejich informací a posoudit efekt podání informací o CT vyšetření v tištěné podobě. Metoda: V první části práce jsme vytěžili data z radiologického modulu nemocničního informačního systému pro vyhledání CT vyšetření mozku u pacientů s malým traumatem hlavy, zjištění jejich vstupních charakteristik a nálezu na CT vyšetření. Další data pocházela ze statistik nemocnice, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Českého statistického úřadu. Trendy regresních křivek jsme porovnali F-testem, korelaci trendů jsme vyjádřili pomocí Spearmanova korelačního koeficientu. Druhá část práce byla založena na dotazníku pro pacienty podstupující plánované CT vyšetření trupu. Dotazník zahrnoval demografické údaje a dále položky zjišťující informovanost pacientů o rizicích radiační zátěže, nitrožilního podání kontrastní látky, zdroje jejich informací a strachu z vyšetření. Na druhé stránce byla vytištěna Zungova škála úzkosti. Na třetí straně byly pacientům prezentovány informace o vyšetření včetně jeho rizik v textové podobě. Poslední stránka zjišťovala, jak se změnilo povědomí o radiační zátěži a rizicích CT vyšetření a zda u pacientů nedošlo ke zvýšení úzkosti. Závěrečné otázky se vztahovaly k preferencím pacientů ohledně komunikace výsledku vyšetření. Z dat jsme počítali korelace jednotlivých parametrů pomocí Kendallova tau-b (τ). χ2 test jsme použili pro kontingenční tabulky a Mann-Whitneyův test pro porovnání dat mezi dvěma skupinami. Výsledky: Mezi rokem 2000 a 2015 došlo k více jak pětinásobnému nárůstu počtu sledovaných CT vyšetření hlavy z 124 na 679 (p<0,0001). U pacientů jsme zaznamenali nárůst GCS z 13,2±2,7 na 14,9±0,5 (p<0,0001), pokles těch, u kterých bylo CT vyšetření indikováno v souladu s NICE 2014 kritérii z 72% na 20% (p<0,0001) a pokles potenciálně významných nálezů z 28% na 10% (p=0,0035). Významně se zvýšil poměr pacientů v ebrietě z 18% na 62% (p<0,0001). Ve sledovaném období klesl počet nemocničních lůžek z 1886 na 1490 (snížení o 21%, p<0,0001). Počet CT vyšetření mozku v pohotovostní službě vykazoval negativní korelaci s počtem nemocničních lůžek (r=-0,88, p<0,0001), počtem pacientů s negativním nálezem na CT (r=-0,74, p=0,0010) a počtem pacientů splňujících doporučení kritérií NICE 2014 (r=-0,90, p<0,0001). Naopak pozitivní korelaci jsme prokázali ve vztahu k počtu lůžek intenzivní péče (r=0,94, p<0,0001), k celkovému počtu CT vyšetření (r=0,98, p<0,0001), k počtu pacientů v ebrietě (r=0,94, p<0,0001) a k průměrné hodnotě GCS (r=0,92, p<0,0001). V dotazníkové části práce jsme zjistili, že v rámci hodnocení rizik CT vyšetření celkem 25 (10%) pacientů podceňovalo riziko radiační zátěže, 121 (46%) podceňovalo zvýšení rizika rozvoje sekundárního nádoru, 110 (42%) pacientů nedocenilo riziko funkčního postižení ledvin. Nejčastějším zdrojem informací byl doporučující lékař (67% pacientů). Drtivá většina pacientů (n = 227, 86%) nebyla upozorněna, že mohou pít do 1 hodiny před plánovaným vyšetřením. Pacienti uváděli daleko větší obavy z výsledku vyšetření než z CT vyšetření samotného nebo z injekce kontrastní látky (p <0,0001). Strach z CT vyšetření byl výraznější u mladších pacientů (τ = -0,22, p = 0,0003) a žen (τ = -0,17, p = 0,0009). Po přečtení informačního listu udávalo 195 (74%) pacientů větší strach z vyšetření (p <0,0001). Průměrné skóre úzkosti hodnocené Zungovou škálou úzkosti bylo 34 bodů (mezikvartilní rozpětí, 7 bodů). Většina pacientů připustila, že doba čekání na výsledek vyšetření je pro ně nepříjemná. Závěry: V první části naší práce jsme dokázali, že příčinou výrazného nárůstu počtu CT vyšetření mozku v ústavní pohotovostní službě není pouze jejich skutečná potřeba ze strany pacienta, která by měla být hlavní motivací k jejich provádění. Domníváme se, že důležitou roli v provádění tohoto vyšetření hrají i další faktory, kromě nedostatku nemocničních lůžek pro observaci pacientů i větší pocit bezpečí nebo ochrany proti případným soudním sporům v ovzduší málo předvídatelných soudních rozhodnutí. V druhé části naší práce jsme ukázali, že více jak polovina pacientů má nesprávné představy o radiační zátěži a celkově rizicích spojených s podstoupením CT vyšetření. Zjistili jsme, že pokud pacientům informace o CT vyšetření, jeho průběhu a rizicích dodáme v tištěné podobně, dojde ke zlepšení jejich znalostí, ale zvýší se i strach z vyšetření. Drtivá většina pacientů neobdržela instrukce, že před vyšetřením může přijímat tekutiny. Pacienti mají celkově větší obavy z výsledku vyšetření, než z rizik nebo průběhu samotného CT vyšetření. Zřejmě proto je i doba čekání na sdělení výsledku indikujícím lékařem naplněna úzkostí. Klíčová slova: radiační zátěž, dotazník, úzkost, výpočetní tomografie, CT
Abstract v angličtině:
Abstract Purpose: The aim of the first part of this work was to evaluate the trend of the number of head CT examinations in patients with minor head injury in emergency service and to find out whether it has objective causes. The aim of the second part was to assess patients' knowledge regarding the CT examination, its risks, the source of their information and to evaluate the effect of providing information about the CT examination in a printed form. Method: In the first part of the work, we extracted data from the radiological module of the hospital information system. We searched for head CT scans in patients with minor head injury and their input characteristics and findings on CT. Further data were obtained from the hospital, the Institute of Health Information and Statistics and the Czech Statistical Office. Trends of regression curves were compared by F-test, correlation of trends was expressed using Spearman’s coefficient. The second part of the work was based on a questionnaire for patients scheduled for CT scan of the body. The questionnaire included demographic data as well as items assessing patients' awareness of the risks of radiation exposure, intravenous contrast media, their sources of information and their fear of the examination. On the second page, Zung's Anxiety Scale was printed. On the third page, patients were presented with information about the examination, including its risks, in a text form. The last page evaluated how awareness of the radiation burden and CT related risks changed, and whether it increased anxiety in patients. The final questions were related to the patient's preferences for communicating the outcome of the examination. From the data we calculated the correlations of individual parameters using Kendall tau-b (τ). We used the χ2 test for contingency tables and the Mann-Whitney test to compare data between two groups. Results: Between 2000 and 2015 there was a more than five-fold increase in the number of selected emergency head CT examinations from 124 to 679 (p <0.0001). GCS increased from 13.2 ± 2.7 to 14.9 ± 0.5 (p <0.0001), the proportion of CT scans fulfilling the NICE 2014 criteria decreased from 72% to 20% (p <0.0001) and the number of potentially significant findings decreased from 28% to 10% (p = 0.0035). The proportion of drunk patients significantly increased from 18% to 62% (p <0.0001). The number of hospital beds decreased from 1886 to 1490 (21% reduction, p <0.0001). The number of the assessed emergency head CT examinations showed a negative correlation with the number of hospital beds (r = -0.88, p <0.0001), the number of patients with a negative CT finding (r = -0.74, p = 0.0010) and the number of patients meeting the recommendations of the NICE 2014 criteria (r = -0.90, p <0.0001). There was a positive correlation with the number of intensive care beds (r = 0.94, p <0.0001), with the total number of CT examinations (r = 0.98, p <0.0001), the number of drunk patients (r = 0.94, p <0.0001), and with the mean GCS score (r = 0.92, p <0.0001). In the questionnaire part, a total of 25 (10%) patients underestimated the risk of radiation exposure, 121 (46%) underestimated the increased risk of secondary tumor development, 110 (42%) underestimated the risk of functional renal impairment. The most common source of information was the referring physician (67% of patients). The vast majority of patients (n = 227, 86%) were not informed that they could maintain fluid intake up to 1 hour before the scheduled examination. Patients reported much greater concern about the outcome of the examination than the CT examination alone or the injection of contrast agent (p <0.0001). Fear of the CT examination was more pronounced in younger patients (τ = -0.22, p = 0.0003) and women (τ = -0.17, p = 0.0009). After reading the fact sheet, 195 (74%) patients were more worried about the examination (p <0.0001). The average anxiety score rated by Zung's anxiety scale was 34 points (interquartile range, 7 points). Most patients admitted that waiting for the examination result was unpleasant for them. Conclusions: In the first part of our work, we showed that a significant increase in the number of emergency head CT examinations cannot be attributed to their actual need by the patient, which should be the main motivation for performing them. We believe that apart from the lack of hospital beds for patient observation, other factors play an important role in requesting this examination including a greater sense of security or protection against possible litigation in the atmosphere of unpredictable court decisions. In the second part of our work, we showed that more than half of the patients have poor knowledge about the radiation burden and the overall risks associated with CT scan. We have found that providing patients with printed information about CT scan and its risks would improve their knowledge but also increase their fear of the examination. The vast majority of patients did not receive instructions that they could receive fluids prior to examination. Overall, patients are more concerned about the outcome of the examination than its associated risks. Probably that is why waiting for the result is filled with anxiety. Keywords: radiation burden, questionnaire, anxiety, computed tomography, CT
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Alena Lambertová, Ph.D. 1.69 MB
Stáhnout Příloha k práci MUDr. Alena Lambertová, Ph.D. 987 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Alena Lambertová, Ph.D. 102 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Alena Lambertová, Ph.D. 71 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Alena Lambertová, Ph.D. 166 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. PaedDr. Pavel Harsa, PhD. 81 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. 168 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Jiří Křivánek, CSc. 82 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. 1.09 MB