velikost textu

Střety legitimit v Evropské unii

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Střety legitimit v Evropské unii
Název v angličtině:
Conflicts of legitimacies within the European Union
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Jan Venclík
Vedoucí:
JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D.
Oponent:
Mgr. Petr Agha, LL.M., Ph.D.
Id práce:
156190
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
10. 6. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Evropské ústavní právo (EU), legitimita, zastupitelská demokracie
Klíčová slova v angličtině:
European constitutional law (EU), legitimacy, representative democracy
Abstrakt:
Střety legitimit v Evropské unii - abstrakt Ve své první části se práce nejprve zabývá samotným konceptem legitimity, přičemž vychází spíše ze sociologizujícho pojetí. Dále se soustředí na kritický přehled teoretických příspěvků k otázce legitimačního deficitu Evropské unie. Na základě rozboru různých teorií je formulována teze o nezastupitelnosti demokratické legitimity pro Unii a potřebě její tvorby i na unijní – transnacionální úrovni. Dále tato práce vychází ve své druhé části, zabývající se jednotlivými modalitami legitimity v EU, z té partie současné demokratické teorie, která se zabývá pojmem a fungováním demokratické reprezentace. Rámcem pro druhou část práce je převzatá mechanicko- prostorová metafora čtyř modalit („vektorů“) legitimity (legitimace): legitimity nepřímé, parlamentní, technokratické a procedurální. Práce se soustředí na změny ve vyvážení těchto modalit v období po přijetí Lisabonské smlouvy. Kapitola týkající se nepřímé legitimity se věnuje teoretickým otázkám a soustředí se na institucionální a legislativní vývoj a rozbor relevantní judikatury německého Spolkového ústavního soudu a Soudního dvora EU. Největší prostor je věnován parlamentní legitimitě na pozadí pojmu substantivní reprezentace. Poměrně detailně se práce věnuje současné podobě unijního legislativního procesu zejména z hlediska jeho transparentnosti. Podobně je probíráno zapojení národních parlamentů do tvorby legislativy, respektive obecněji jejich role ve vytváření politické vůle a „mínění“ v Unii. Kapitola týkající se technokratické legitimity se zabývá především evropskou ekonomickou governance. V kapitole věnující se procedurální legitimitě je předmětem zájmu „vláda práva“ a právní stát jako ústavní hodnota Unie. Z tohoto pohledu si práce všímá krize právního státu v některých členských zemích. Dochází závěru, že Unie není schopna svá ústavní hodnoty dostatečně chránit. Na tomto základě práce nabízí určité normativní závěry. Nelze odhlížet od tvorby legitimity v procesech zastupitelské demokracie, popřípadě ji spojovat pouze s „národní“ úrovní. Plnohodnotná zastupitelská demokracie se neobejde bez viditelného politického soupeření v evropských otázkách, větší informovanosti a stále přítomné interakce zvolených zástupců s veřejností. Demokratické rozhodování na „národní“ a „nadnárodní“ úrovni nestojí proti sobě v logice hry s nulovým součtem. Přestože (žádoucí) směr je spatřován v posilování parlamentní legitimity, je třeba zároveň zachovat určitou přibližnou rovnováhu ve vztahu k ostatním formám (modalitám) v tom smyslu, že posilování parlamentní legitimity na unijní úrovni nemůže být jiné než postupné. Klíčová slova: Evropské ústavní právo (EU), legitimita, zastupitelská demokracie
Abstract v angličtině:
Conflicts of Legitimacies within the European Union - abstract In the beginning of first part, the thesis focuses on the very concept of legitimacy. The point of reference is rather a sociological conception of legitimacy. Then, the critical overview of theoretical contributions to the topic of EU’s legitimacy deficit is provided. On this analytical background it is held that the democratic legitimacy is indispensable for the Union and that there is a necessity of its creating even on union-wide (transnational) level. Subsequently, in the second part dealing with particular modalities of legitimacy within the EU, the thesis makes use of the conteporary democratic theory focusing on the concept and functioning of democratic representation. The framework for the second part is a spatio-mechanical metaphor of four modalities („vectors“) of legitimacy (legitimation) formulated previously in the literature. It consists of indirect legitimacy, parliamentary legitimacy, technocratic legitimacy and procedural legitimacy. Changes in their balance after the Lisbon Treaty are discussed. The chapter on indirect legitimacy focuses on theoretical questions and then looks into the institutional and legislative development. It also provides an analysis of the relevant case-law of the Federal Constitutional Court of the Federal Republic of Germany and the Court of Justice of the European Union. The main concern is on the parliamentary legitimacy. The underlying concept of substative representation is here clarified. The legislative procedure on the EU- level is assessed, especially in terms of transparency. The involvement of national parliaments in the legislative procedure and, more basically, in the will and judgement formation in the EU is also evaluated. The chapter on technocratic legitimacy is concerned with European economic governance. As regards procedural legitimacy, the focus is on the rule of law as the constitutional value of the EU and on the rule of law crisis in some member states. It is held that the EU is unable to protect sufficiently its constitutional values. On this conceptual and empirical basis some normative conclusions are drawn. Creation of legitimacy in the process of democratic representation is crucial. It might not be reduced to the national level only. Visible political cotestation, better informing and continual interaction of representatives with the public are indispensable for fully functioning representative democracy. However, democratic decison-making on the national level, on the one hand, and EU-wide level, on the other, are not posited as mutually excluding alternatives as in the logic of zero-sum game. The EU should streghthen the parliamentary legitimacy. Nevertheless, it is necessary to maintain some balance vis-a-vis other forms (modalities) of legitimacy. The development in this direction might only proceed gradually. Keywords: European constitutional law (EU), legitimacy, representative democracy
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Jan Venclík 1.26 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Jan Venclík 92 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Jan Venclík 118 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D. 122 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Petr Agha, LL.M., Ph.D. 97 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. JUDr. Zdeněk Kühn, LL.M., Ph.D. 152 kB