velikost textu

Směnka jako zajišťovací instrument

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Směnka jako zajišťovací instrument
Název v angličtině:
Bills of exchange as a hedge fund
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Radek Čejka
Vedoucí:
JUDr. Petr Čech, LL.M., Ph.D.
Oponent:
JUDr. Petr Liška, LL.M., Ph.D.
Id práce:
155968
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
9. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Dobře
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Zajišťovací směnka, blankosměnka, směnečná smlouva, kauzální závazek, směnečný dlužník, kauzální směnečné námitky.
Klíčová slova v angličtině:
Security Bill, blank bill, bill of exchange contract, cousal commitment, drawee, causal bill of exchange objections.
Abstrakt:
Směnka jako zajišťovací instrument Abstrakt Vznik směnky byl v minulosti spojen s platebním prostředkem. Jedná se nejen o historicky první cenný papír, ale zároveň předchůdkyni papírových peněz. V průběhu ekonomicko-sociologického vývoje se přišlo na to, že směnka může plnit i funkci zajišťovacího instrumentu v rámci závazkového právního vztahu. Postupným vývojem se tato funkce zajišťovací stala dominantní a de facto vytlačila funkci směnky jako platebního prostředku. Funkce platební sice explicitně nezanikla, jen je v současné době méně využívána a v rámci směnečného vztahu dominuje směnka zajišťovací. Mezi laickou ale i odbornou veřejností je v drtivé většině pojem směnka spojen právě s její zajišťovací funkcí i proto jsem si vzal za cíl, s ohledem na abstraknost směnky, popis a vznik zajišťovací směnky, za současného vzniku zajišťovací smlouvy s důrazem na ochranu směnečného dlužníka. Tato diplomová práce je rozdělena do dvanácti kapitol. V první kapitole popisuji, co to je vůbec směnka, a že se jedná o cenný papír. Ve druhé kapitole se věnuji popisu směnek z hlediska jejich historického vývoje, kde směnka zřejmě vznikla a hlavně, proč vznikla, a kdo ji využíval. Ve třetí kapitole popisuji základní rozdělení směnek a to, že směnka slouží jako platidlo, jako nástroj placení, nebo jako zajišťovací prostředek. Ve čtvrté kapitole popisuji a vysvětluji pojmy a názvosloví, které se používá ve směnečné teorii i praxi. Ve směnečném vztahu se používají velmi specifická pojmenování, která se v jiném právním odvětví nevyskytují, proto je třeba se v nich orientovat, v opačném případě může dojít i z důvodu nepřesnosti a nepochopení názvosloví ke vzniku zásadního problému. V páté kapitole pak popisuji vznik směnky v příčinné souvislosti se závazkovým vztahem. Zaměřuji se zde primárně na hlavní důvody zajištění kauzálního závazku, dále zde komparuji závazky zajištěné směnkou vs. závazky zajištěné jinými prostředky zajištění dle občanského zákoníku a tyto zde také demonstrativně vyjmenovávám. V kapitole šesté popisuji, jakými prostředky se dá zajistit vyšší zhodnocení směnky, ne tedy v tom smyslu, že by se zvýšila její hodnota, ale směnkou poskytovaná jistota, za použití právních institutů směnečného rukojemství, či úředního ověření podpisu, kdy se stává mnohem snazší její vymahatelnost. V sedmé kapitole popisuji směnku v kontextu se vznikem směnečné smlouvy, kdo jsou účastníci smlouvy, jaký je obsah smlouvy a v neposlední řadě, co to jsou směnečné kauzální námitky. Dále se zde věnuji institutu blankosměnky, jejím výhodám a nevýhodám ve vztahu k různým subjektům směnečného vztahu. V osmé kapitole se věnuji subjektům směnečného vztahu, tj. směnečným věřitelům a směnečným dlužníkům. V deváté kapitole se věnuji tomu, jaké jsou způsoby uspokojení se ze směnky, v případě, že dlužník ze směnky neplní dobrovolně. Jedná se buď o zcizení směnky, zde je rozdíl mezi směnkou na řad a směnkou nikoli na řad a způsobu jejich převodu, a za využití soudní cesty prostřednictví žaloby. V kapitole desáté popisuji možné zneužití směnečného institutu silnější smluvní stranou, zejména v pracovně právních věcech a rámci spotřebitelských smluv, kdy se zde věnuji i popisu vývoje české legislativy v rámci uzavírání spotřebitelských smluv, týkající se institutu využití směnky. V jedenácté kapitole rozebírám změkčení směnečné přísnosti Nejvyšším soudem ve vztahu k soudům nižších instancí, kdy popisuji určité změkčení přísného formalizmu zákona směnečného a šekového, vycházející ze soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ve dvanácté kapitole řeším institut promlčení směnečné pohledávky a komparuji jej s promlčením kauzální pohledávky. Klíčová slova Zajišťovací směnka, blankosměnka, směnečná smlouva, kauzální závazek, směnečný dlužník, kauzální směnečné námitky.
Abstract v angličtině:
Bills of exchange as a hedge fund Abstract In the past, a bill of exchange was linked to a payment instrument. It is not only the first ever security but also the predecessor of paper money. In the course of economic-sociological development, it was found that the promissory note could also serve as a hedging instrument within the framework of a contractual legal relationship. By gradually evolving, this hedging function became dominant and de facto displaced the bill of exchange function as a means of payment. Although the payment function has not explicitly disappeared, it is currently less used and the promissory note is dominated by the promissory note. Mostly, the notion of a promissory note is linked to its hedging function between the general public and the professional public. This thesis is divided into twelve chapters. In the first chapter I describe what a promissory note is and that it is a security. The second chapter is devoted to the description of bills of exchange in terms of their historical development, where the bill of exchange apparently originated, and mainly, why it was created and who used it. In the third chapter I describe the basic distribution of bills of exchange and the fact that the bill of exchange serves as a means of payment, as a payment instrument, or as a security means. In the fourth chapter I describe and explain the terms and terminology that is used in bill theory and practice. There are very specific names used in the bill of exchange, which do not exist in another legal branch, so it is necessary to orientate in them, otherwise it may occur due to inaccuracy and misunderstanding of the terminology a fundamental problem. In the fifth chapter I describe the origin of the bill of exchange in the causal relationship with the obligation relationship. I focus here primarily on the main reasons for securing a causal commitment, then here I compare the obligations secured by a bill of exchange vs. obligations ensured by other means of reinsurance under the Civil Code, and these are also listed here democratically. In the sixth chapter, I describe the means by which a higher appreciation of the bill of exchange can be ensured, not in the sense that its value is increased, but the security provided by the bill, using the legal institutes of bills of exchange, or official verification of the signature, when it is much easier enforceability. In the seventh chapter I describe the bill of exchange in the context of the creation of the bill of exchange, who are the parties to the contract, what is the content of the contract and, last but not least, what are bills of exchange causal objections. Furthermore, I deal with the institute of a blank bill, its advantages and disadvantages in relation to various subjects of the bill of exchange. In the eighth chapter I deal with the subjects of the bills of exchange, i.e. bills of exchange. The ninth chapter deals with the ways of satisfying the bill, if the debtor does not fulfill the bill voluntarily. It is either the alienation of a bill of exchange, here is the difference between a bill of exchange and a bill of exchange, not the order and the way in which it is transferred, and the use of a judicial route through an action. In Chapter Ten, I describe the possible misuse of the Bills of Exchange by a stronger party, especially in labor-law matters and consumer contracts, where I also describe the development of Czech legislation in the context of consumer contracts, concerning the use of bills of exchange. In the eleventh chapter, I discuss the softening of boldness by the Supreme Court in relation to the lower-instance courts, describing some softening of the strict bills of exchange and check law based on the Supreme Court's judicial decisions. In Chapter 12, I deal with the institute of statute of limitations of a receivable and compare it with the statute of limitations of a claim. Key words Security Bill, blank bill, bill of exchange contract, cousal commitment, drawee, causal bill of exchange objections.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Radek Čejka 1.59 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Radek Čejka 348 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Radek Čejka 193 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Petr Čech, LL.M., Ph.D. 211 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Petr Liška, LL.M., Ph.D. 134 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc. 152 kB