velikost textu

Uzbekistan's Foreign Policy: The Pendulum Diplomacy between the US and Russia

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Uzbekistan's Foreign Policy: The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Název v češtině:
Uzbecká zahraniční politika 2001-2012: kyvadlová diplomacie mezi USA a Ruskem
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Bc. Václav Lídl
Vedoucí:
PhDr. Jan Šír, Ph.D.
Oponent:
PhDr. Slavomír Horák, Ph.D.
Id práce:
154549
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Program studia:
Mezinárodní teritoriální studia (N6702)
Obor studia:
Balkánská, euroasijská a středoevropská studia (BECESC)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
17. 10. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
Uzbekistán, zahraniční politika, diplomacie, rovnováha sil, Střední Asie, Rusko, Spojené státy americké, Islam Karimov, Vladimir Putin
Klíčová slova v angličtině:
Uzbekistan, foreign policy, diplomacy, geopolitics, balance of power, Central Asia, Russia, the United States of America, Islam Karimov, Vladimir Putin
Abstrakt:
Abstrakt Rigorózní práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Rigorózní práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
Abstract v angličtině:
Summary This rigorous thesis deals with the creation of Uzbekistan’s foreign policy. It attempts to answer three main research questions: What were the chief goals of Tashkent’s foreign policy? What were the factors that influenced the creation of Uzbekistan’s foreign policy? Which factors and causes played the decisive role in the case of Uzbekistan’s most significant foreign policy turnovers in 2001, 2005 and 2012? It claims the principal aims of Uzbekistan’s foreign policy were threefold. Firstly, it was the preservation of Uzbekistan’s independence. Secondly, it was the strengthening and securing of Karimov’s regime. Finally, it was the attempt to become the regional leader in Central Asia. Subsequently, the study maintains that the foreign policy formulation was altered by four processes or challenges which the regime in Tashkent had to cope with. These were namely the challenge of geopolitical position, establishing of a viable political system, transforming the command economy, and the threat of radical or political Islam. Uzbekistan’s pendulum diplomacy between the US and Russia is a new term coined for the purposes of this study. I argue that Tashkent was prone to change abruptly its strategic partner in order to secure its three strategic imperatives. Hence, there occurred three turnovers of Uzbekistan’s foreign policy in 2001 on the US, in 2005 on Russia and in 2012 on the US again. Both in 2001 and 2012 Russia threatened Uzbekistan’s chances on becoming a regional leader and in the long term possibly its independence. On the other hand, the US in 2005 threatened predominantly the foundations of Karimov’s regime with its thrust for democratization and liberalization. This study also emphasizes that Uzbekistan plays the role of the holder of balance. In other words, it does not have enough power to dominate the region but it is strong enough to hinder other states to do so. Uzbekistan could be also designated as geopolitical pivot ergo state which is not able to exert its power successfully behind its borders but whose control significantly strengthens the geostrategic players. Simply to control Central Asia without Uzbekistan is impossible. This will prove to be the case more considerably in the future. Russia plans to create the Eurasian Union in 2015 and Uzbekistan will definitely represent one of its key components. Analogically, the United States are leaving Afghanistan by the end of 2014 and they plan to use Uzbekistan as the anchor for their Central Asian policy. This development leaves significant space for Karimov’s regime to manoeuvre in the form of the pendulum diplomacy.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Václav Lídl 691 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Václav Lídl 67 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Václav Lídl 70 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Jan Šír, Ph.D. 53 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Slavomír Horák, Ph.D. 36 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 79 kB