velikost textu

Phonology of Masoretic Hebrew II: Accents As Prosody

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Phonology of Masoretic Hebrew II: Accents As Prosody
Název v češtině:
Prosodie akcentů ve fonologii masoretské hebrejštiny
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jiří Hedánek, Th.D.
Školitel:
doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc.
Oponenti:
RNDr. Hana Skoumalová, Ph.D.
PhDr. Lenka Uličná, Ph.D.
Id práce:
151665
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav srovnávací jazykovědy (21-USJ)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Jazyky zemí Asie a Afriky (XJAA)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 9. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
Tiberiadská hebrejština|Akcenty|Teamim|Punktace|Intonace|Prosodie|Prozodie|Prosodická interpretace hebrejských akcentů|Prozodická interpretace hebrejských akcentů|Hebrejské přízvuky|Značky masoretské hebrejštiny|Liturgické značení hebrejského textu|Masoretská hebrejština|Fonologie|Přízvukové značení
Klíčová slova v angličtině:
Tiberian Hebrew|Accents|Teamim|Pointing|Cantillation|Intonation|Prosody|Prosodic Interpretation of Hebrew Accents|Masoretic Hebrew|Phonology
Abstrakt:
Prosodie akcentů ve fonologii masoretské hebrejštiny Abstrakt Jiří Hedánek Univerzita Karlova Filozofická fakulta studijní program P7310 filologie obor 3710V078 Jazyky zemí Asie a Afriky Phonology of Masoretic Hebrew II Accents As Prosody Mgr. Jiří Hedánek, Th.D. Prosodie akcentů ve fonologii masoretské hebrejštiny vedoucí práce: doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 2017 Abstrakt Disertace Phonology of Masoretic Hebrew: Accents as Prosody (2017) [Prosodie akcentů ve fonologii masoretské hebrejštiny] vykládá tzv. akcenty tiberiadského zápisu jako vyznačování řečové prosodie. Tradičně se vysvětlují jako značky přízvukové, zpěvní nebo syntaktické. Jenže na přízvuky se kladou jen některé. Neodpovídají přesně ani hudebním realizacím, které více odrážejí místní tradice než zápis. Syntaktické výklady vycházejí z dělicích značek, ale mnoho různých značek jsou pojiče, žádné spoje nepřekračují hranice veršů, některá slova mají dvě různé značky a jednoduchým veršům často chybějí silnější děliče. Prosodický výklad vysvětluje jak tendenci klást značky na přízvuky, tak i proč vzniklo mnoho hudebních tradic, tak také proč značky často odpovídají syntaxi, ale někdy tomu tak není. Vychází se z obecné koncepce prosodických jednotek. Po jejich vztažení k masoretské hebrejštině se zřetel obrací k intonaci. Předchozí disertace Phonology of Masoretic Hebrew (2011) analyzovala siluk, atnach, segoltu, zakef, reviu (i mugraš a rozlišila zvláštní značku garša), gereš, geršajim, tevir, merchu (i kfulu), tifchu, tarchu a dechi. Disertace 2017 analyzovala (z tištěných vydání, rukopisů i autorovým programem) ole veJored, dargu, pazer, kadmu, paštu, majelu, mahpach, jetiv, šalšelet, munach, iluj, galgal, atnach hafuch, zarku (cinor), cinorit (včetně mecunarů), telišy (i karne fara) a všechny možné legarme (i neuznané). Koncepce intonací z r. 2011 nazvala ‚akcenty‘ melodémy a rozlišila melodémy frazální, které jsou kadenční a intonaci mohou obměnit, a melodémy intonační, které vyplňují fráze vlastními intonacemi. Disertace z r. 2017 na tuto koncepci navázala a ověřuje, zda se melodémy spojují do kontur, které dávají smysl. Vytvořila pětistupňovou osnovu, a to nelineární (citlivější na okrajích), a každému melodému přiřadila konturu, melodémům frazálním spíše obvyklou výšku a směr. Některé melodémy se liší rytmem či délkou, ale většinou je práce určuje intonacemi. Souvislé konfigurace melodémů se analyzují na excerpcích vybraných se zřetelem k možnému vlivu na význam. Poté se na třech dvojmo značených pasážích (dvě jsou Dekalogy) graficky zjišťuje, jak se jedna kontura liší od druhé. U dalšího textu, značeného jednak subsystémem Žalmů, Přísloví a Jóba (jakožto žalm 18), jednak většinovým subsystémem (ve 2S 22), se zkoumá, jak vycházejí rozdíly obou značení. Kontury nejsou totožné, ale viditelně podobné natolik, aby bylo možné chápat melodémy jako svébytné nositele intonace, pouze užívané v obou subsystémech jinak. Z hodnot jakožto symbolických stupňů zvýšení lze počítat průměr. Jiný autorův program účastníkům knihy Jób spočítal průměry, směrodatné odchylky a variační koeficienty. Každá z devíti postav vykazuje charakteristiky lehce odlišné. Týž program na knize Jonáš neshledal mezi poezií (Jon 2) a prózou rozdíly, jaké by byly významné. Je též méně pravděpodobné, že doporučená prosodie by rozlišovala žánry, byť by se snažila odlišovat mluvčí nebo emoce. Výzkum ukázal, že ‚akcenty‘ chápané jako melodémy tvoří dlouhé kontury, viditelně slučitelné s významy a emocemi. Další prověřování by se mělo konat akusticky a statisticky.
Abstract v angličtině:
A Dissertation Abstract to Phonology of Masoretic Hebrew II Accents As Prosody Jiří Hedánek °jh (2017) PMH II — Abstract Charles University, Faculty of Arts, Prague Charles University Faculty of Arts, Department of Comparative Linguistics Czech Republic Languages of Asian and African Countries Phonology of Masoretic Hebrew II: A Corpus Approach (2017) Jiří Hedánek Abstract The dissertation Phonology of Masoretic Hebrew: Accents as Prosody (2017) interprets Tiberian ‘accents’ as speech prosody marking. Traditionally, they are explained as signs for accenting, singing or syntax. But only some were placed on accents. They do not map well to music which has been shaped by local traditions more than the mark-up. Syntactic interpretation is based on dividing marks but many diverse marks link, no links lead outside of verses, some words have two different marks and simple verses often miss stronger dividers. Interpreting them as prosody explains why they gravitated to accent positions; why different musical renditions developed; why they often agree with syntax and sometimes they do not. First a general concept of prosody units is put forward. This is applied to Masoretic Hebrew and the focus turns to intonation. The previous dissertation Phonology of Masoretic Hebrew (2011) analyzed siluq, atnach, segolta, zaqeph, revia (also mugrash, and establishing garsha as a unit), geresh, gershayim, tevir, mercha (also kphula), tiphcha, tarcha and dechi. The 2017 dissertation analyzed (from printed editions, manuscripts and software made by the author) ole veYored, darga, pazer, qadma, pashta, mayela, mahpach, jetiv, shalshelet, munach, iluy, galgal, atnach haphuch, zarqa (tsinor), tsinorit (and metsunar versions), telisha (including qarne fara) and all legarme versions including coincidences. The 2011 treatment aiming at intonations called ‘accents’ melodemes and distinguished phrasal melodemes that conclude and may change intonation, and intonational melodemes that fill the phrases with pieces of intonation. The 2017 dissertation takes that concept up and tests if the melodemes connect to meaningful intonation contours. It sets up a five-degree stave that is non-linear (sensitive to extremes) and assigns pieces of contour to each melodeme. Phrasal melodemes obtain usual pitch position and movement. Some melodemes distinguish rhythm or length but mostly it is only intonation what defines. Selected excerpts are analyzed as melodeme configurations to see if they affect meaning and how. Three doubly marked passages (two Decalogues) are analyzed graphically to see how one set of contours differ from the other one. Another text, recorded in the marking subsystem used in Psalms, Proverbs and Job (as Psalm 18) and also in the majority marking subsystem (in 2 Samuel 22) is analyzed for differences in the markings. The contours, though not alike, are visibly similar enough to support the concept of melodemes having their own intonations, only used differently in the two subsystems. The values being symbolic degrees of increase can calculate mean. Another software by the author analyzed the participants of the Book of Job for mean values, standard deviations and variation coefficients. Each of the nine speakers show slightly distinct characteristics. The same program applied on Jonah showed not so significant differences between poetry (Jon. 2) and prose. It is also less probable that recommended prosody would distinguish genres even if it cared to make difference between speakers or emotions. The research demonstrated ‘accent’ marks interpreted as melodemes join in long contours visually appearing compatible with meaning or emotions. Additional tests should be acoustical and statistical. 1
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jiří Hedánek, Th.D. 3.02 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Jiří Hedánek, Th.D. 75.38 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jiří Hedánek, Th.D. 26 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jiří Hedánek, Th.D. 27 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Jiří Hedánek, Th.D. 317 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 167 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Hana Skoumalová, Ph.D. 53 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Lenka Uličná, Ph.D. 117 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.18 MB