velikost textu

Evoluční vztahy mezi druhy parem rodu Barbus (Cyprinidae) s důrazem na Řecko a biogeografie řeckých linií

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Evoluční vztahy mezi druhy parem rodu Barbus (Cyprinidae) s důrazem na Řecko a biogeografie řeckých linií
Název v angličtině:
Evolutionary relationships within genus Barbus (Cyprinidae) with emphasis on Greece, and biogeography of Greek lineages
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Eva Kyralová
Vedoucí:
RNDr. Jasna Vukićová, Ph.D.
Oponent:
Ing. et Ing. Lukáš Kalous, Ph.D., Ph.D.
Konzultant:
Mgr. Radek Šanda, Ph.D.
Id práce:
151415
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra ekologie (31-162)
Program studia:
Biologie (N1501)
Obor studia:
Ekologie (NEKO)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
12. 9. 2017
Výsledek obhajoby:
Výborně
Informace o neveřejnosti:
Práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Barbus, Řecko, sladkovodní ichtyofauna, cytochrom b, S7, beta-actin, evoluční vztahy, fylogeografie
Klíčová slova v angličtině:
Barbus, Greece, freshwater ichthyofauna, cytochrom b, S7, beta-actin, evolutionary relationships, phylogeography
Abstrakt:
Abstrakt Evoluční vztahy mezi druhy rodu Barbus byly studovány již v minulosti, většina studií však byla založena na mitochondriální DNA, neexistuje žádná detailní studie, která by studovala vztahy i na základě nukleárních markerů. Je to dáno především tím, že parmy rodu Barbus jsou tetraploidní. Oblast Řecka nebyla dosud dostatečně studována, a to především oblast západního Řecka, o které se ví, že skrývá daleko vyšší diverzitu sladkovodní ichtyofauny, než bylo dosud známo. Území Řecka je jedním z „horkých míst“ (tzv. hotspots) biodiverzity. Řecké říční systémy se vyznačují značným podílem endemických druhů sladkovodních ryb. V této práci byly studovány evoluční vztahy mezi druhy rodu Barbus, s důrazem na diverzitu řeckých linií. Také bylo revidováno geografické rozšíření jednotlivých druhů rodu Barbus v Řecku. Celkem bylo analyzováno 192 jedinců, z čehož bylo 156 jedinců ze 40 řeckých lokalit a dalších 36 jedinců druhů rodu Barbus z dalších oblastí rozšíření. Dataset byl doplněn dostupnými publikovanými sekvencemi. Pro fylogenetické analýzy byl použit mitochondriální gen cytochrom b a nukleární markery 1. intron ribozomálního protein genu S7 a 2. intron genu beta-actinu. Pro oba nukleární markery byly použity paralog-specifické primery. Analýza cytochromu b odhalila několik dobře podpořených linií: 1. druhy jihozápadního Mediteránu (B. meridionalis a B. haasi), 2. fluvio-lakustrinní druhy (B. macedonicus, Barbus barbus, B. bergi, B. tauricus, B. escherichii, B. ciscaucasicus, B. kubanicus, B. tyberinus a B. plebejus), 3. B. balcanicus a B. carpathicus, 4. skupina řeckých a albánských reofilních parem, do které klastroval i dunajský druh B. petenyi. Cytochrom b i S7 odhalily v Řecku existenci 10 dobře podpořených linií odpovídající sedmi uznávaným druhům; Barbus macedonicus, B. balcanicus, B. cyclolepis, B. strumicae, B. sperchiensis, B. euboicus a B. prespensis a v rámci předpokládaného areálu výskytu druhu B. peloponnesius byly objeveny tři linie, z nichž jedna je navíc příbuzná druhu B. prespensis. Linie B. peloponnesius 1 se vyskytuje na západním území Řecka od Peloponésu, po řeku Acheloos, linie B. peloponnesius 2 se vyskytuje od Butrintu po Acheron a linie B. peloponnesius 3 obývá řeku Arachthos. Nukleární gen beta-actin byl poměrně málo informativní, několik druhů většinou klastrovalo dohromady a sdílely haplotypy; pouze několik druhů bylo odděleno s vysokou podporou. V řece Kalamas byl zjištěn sympatrický výskyt linie B. peloponnesius 2 a B. prespensis, ke kterému došlo pravděpodobně díky sekundárnímu kontaktu. Byla zde odhalena hybridizace mezi oběma druhy. Klíčová slova: Barbus, Řecko, sladkovodní ichtyofauna, cytochrom b, S7, beta-actin, evoluční vztahy, fylogeografie
Abstract v angličtině:
Abstract Evolutionary relationships between Barbus species have been already studied in the past, but most of the studies were based only on mitochondrial DNA, there is no detailed study based on nuclear markers. This is mainly due to the fact that Barbus species are tetraploid. The western part of Greece has been studied insufficiently, and moreover a greater diversity of freshwater ichthyofauna is expected here. Greece is one of the hotspots of biodiversity. Greek river system is characterized by a significant proportion of endemic species of freshwater fishes. In this work evolutionary relationships between Barbus species were studied, with focus on diversity of Greek lineages. The geographical distribution of Barbus species has been also revised. In total, 192 individuals were analyzed, 156 individuals were from 40 Greek localities and another 36 Barbus species were from other areas of distribution of the genus. Dataset was supplemented with avaible published sequences. For the phylogenetic analysis mitochondrial gene cytochrom b, 1st intron of ribosomal protein gene S7 and 2nd intron of gene beta-actin were used. For both nuclear markers paralog-specific primers were used. The analysis of cytochrom b revealed several well-supported lines: 1. species of southwestern Mediterranean (B. meridionalis and B. haasi), 2. fluvio- lacustrinne species (B. macedonicus, Barbus barbus, B. bergi, B. tauricus, B. escherichii, B. ciscaucasicus, B. kubanicus, B. tyberinus and B. plebejus), 3. B. balcanicus and B. carpathicus, 4. Greek and Albanian rheophilic species with which B. petenyi, a Danubian species, also clustered. Cytochrom b and nuclear gene S7 revealed existence of 10 well-supported lineages corresponding to seven recognized species in Greece: Barbus macedonicus, B. balcanicus, B. cyclolepis, B. strumicae, B. sperchiensis, B. euboicus and B. prespensis and three lineages within presumed distribution area of Barbus peloponnesisus were discovered, of which one is closely related to B. prepensis. Lineage B. peloponnesius 1 occurs in the west of Greece, from Peloponnese to the river Acheloos, lineage B. peloponnesius 2 occurs from Butrint lagoon to the Acheron river and B. peloponnesius 3 was found in the Arachthos river. Nuclear gene beta-actin was rather uninformative, several species clustered together and shared haplotypes; only a few species were separated with high support. In this study a sympatric occurence of the lineages B. peloponnesius 2 and B. prespensis was found in the river Kalamas , probably as a consequence of secondary contact. Hybridization between these two taxa was revealed. Key words: Barbus, Greece, freshwater ichthyofauna, cytochrom b, S7, beta-actin, evolutionary relationships, phylogeography
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Eva Kyralová 4.75 MB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Eva Kyralová 1.79 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Eva Kyralová 128 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Eva Kyralová 10 kB
Stáhnout Posudek vedoucího RNDr. Jasna Vukićová, Ph.D. 133 kB
Stáhnout Posudek oponenta Ing. et Ing. Lukáš Kalous, Ph.D., Ph.D. 369 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D. 152 kB