velikost textu

Teoretická koncepce přiměřeného zadostiučinění v recentním právu - vybrané otázky

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Teoretická koncepce přiměřeného zadostiučinění v recentním právu - vybrané otázky
Název v angličtině:
A Theoretical Conception of Just Satisfaction under Recent Law - Selected Issues
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Václav Janeček
Oponenti:
doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D.
JUDr. Jan Tryzna, Ph.D.
Id práce:
149752
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
6. 1. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Jak napovídá již název práce, cílem předkládané studie je postihnout teoretickou koncepci přiměřeného zadostiučinění. Zadostiučinění u nás představuje způsob náhrady nemajetkové újmy, tedy újmy na statcích, které nelze vlastnit ani zcizit. V této práci se postupně ptám na (1) základní kategorie, na nichž zadostiučinění spočívá, dále analyzuji (2) jejich vzájemný vztah a díky tomu pak podávám odpovědi na otázky po tom, (3) kdy lze přiměřené zadostiučinění požadovat, (4) jakou nemajetkovou újmu lze zadostiučiněním nahradit, (5) jak ji lze nahradit a konečně, (6) za jakých podmínek může mít dle občanského zákoníku zadostiučinění preventivně-sankční funkci. Práce je tak rozdělena do devíti kapitol, ve kterých se nejprve věnuji jazykovému a právnímu významu pojmu zadostiučinění (kapitola 2 a 3). Poté se zabývám otázkou systému deliktního práva ve vztahu k přiměřenému zadostiučinění, a to i ve srovnávacím měřítku. V rámci systému deliktního práva zkoumám vztah subjektivní a objektivní odpovědnosti a roli přiměřeného zadostiučinění v něm. V téže, stále třetí kapitole hledám a analyzuji základní specifika náhrady nemajetkové újmy oproti povinnosti k náhradě škody a vysvětluji zde jejich relaci. To mne ovšem přivádí k potřebě analyzovat důkladně rovněž základní předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody jako takové, bez jejichž pochopení by teoretická koncepce zadostiučinění nikdy nebyla srozumitelná a komplexní. Ve čtvrté, nejrozsáhlejší kapitole tak rozebírám základní a zvláštní skutkové podstaty zakládající odpovědnost za způsobenou újmu, jejich prvky i vztah těchto prvků. Rozebírám zde mj. otázku zavinění, příčinné souvislosti a či prevenční povinnosti. Závěr čtvrté a následně celá pátá kapitola pojednávají o důležité proměně, kterou občanský zákoník přinesl do pojetí kauzality a to zavedením tzv. ochranného účelu normy. Zkoumám zde ale také princip předvídatelnosti a jeho vztah k ochrannému účelu normy. V této kapitole využívám jak metody srovnávacího, tak právně-historického výzkumu. Následně, po vymezení základních kategorií a předpokladů vzniku povinnosti nahradit způsobenou škodu, se v šesté kapitole vracím ke specifikům předpokladů náhrady nemajetkové újmy, tj. ke specifikům vzniku práva na přiměřené zadostiučinění, a ukazuji, jak se obecné předpoklady koncepčně projevují při přiznávání přiměřeného zadostiučinění. Zároveň zde vytvářím metodu, která vede ke snadné identifikaci těchto předpokladů a která umožňuje stanovit, jakou nemajetkovou újmu lze v souladu s právem nahradit. Na to navazuje i sedmá kapitola, kde svou metodu uvádím do praxe a sestavuji tak systematický výčet skutkových podstat deliktů, u nichž lze poškozenému přiznat přiměřené zadostiučinění. V osmé kapitole nejprve vysvětluji, v jakých formách se zadostiučinění poskytne a jaké jsou jeho funkce. Zde věnuji zvláštní pozornost právě preventivně-sankční funkci zadostiučinění. Závěrem pak na základě všech předchozích zjištění ohledně teoretické koncepce přiměřeného zadostiučinění odpovídám na otázku, zda, kdy a za jakých předpokladů je preventivně-sankční funkce zadostiučinění v novém občanském zákoníku doktrinálně přípustná. Konečně v deváté, poslední kapitole shrnuji všechny zásadní závěry mé práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Abstract v angličtině:
As it is apparent from its title, the overall aim of this study is to analyse the theoretical conception of just satisfaction. Satisfaction is a type remedy which is being awarded for non-pecuniary loss, i.e. for loss on all rights other than those which a person can own or translate. In this work I look at (1) basic categories of the conception of just satisfaction and (2) on their mutual relation. Then I also ask, (3) when it is possible to award just satisfaction, (4) what kind of non-pecuniary loss a claimant can sue, (5) how it shall be repaired, and finally (6) under what circumstances the award of just satisfaction can bear punitive or preventative function. This study is divided into nine chapters. First I look at linguistic and juristic meaning of the notion satisfaction (chapter 2 and 3). Then, I delve into the system of delictual liability and the role of just satisfaction in this system. Here I also use a comparative method of research. In this system I ask on the relation between negligence and strict liability. In the same, third chapter I look for and analyse basic characteristics of just satisfaction in relation to damages. This brings me to more basic question on the elementary conditions from which the remedy in question and also damages in general can arise. Thus in the fourth, longest chapter I analyse general and special conditions for the assessment of damages and their relation. I focus, inter alia, on the question of culpability, causation and preventative duties. The final part of this chapter and whole of the next fifth chapter investigate an important change to the conception of causation that was introduced by the Civil Code, i.e. a protective purpose of a norm. I also analyse the principle of foreseeability and its relation to the protective purpose doctrine. In this chapter I use both comparative and historical methods of research. Subsequently, after I describe basic categories and preconditions of remedial awards, I turn back to the specific characteristics of the awards for non- pecuniary damages in the sixth chapter. In addition, I develop a method how to easily identify these preconditions and which shall establish the scope of reparable non-pecuniary loss. This is being followed in the seventh chapter where I use this method in practice, and I make a detailed list of relevant statutory provisions for the preconditions of just satisfaction. In the eight chapter I first explain in what form the just satisfaction can be awarded, and then I ask on its functions. Here I primarily focus on the preventative and punitive function. At the end of this chapter, I answer the question on doctrinal acceptability of these function in the new Czech civil law. Finally, in the last ninth chapter I conclude all important findings of my research. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Václav Janeček 1.92 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Václav Janeček 243 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Václav Janeček 86 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Václav Janeček 85 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D. 88 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Jan Tryzna, Ph.D. 57 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 195 kB