velikost textu

Pražská honorifikační urbanonyma v období 1945–1989 a jejich podíl na formování identity socialistického velkoměsta

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Pražská honorifikační urbanonyma v období 1945–1989 a jejich podíl na formování identity socialistického velkoměsta
Název v angličtině:
Prague commemorative urban toponyms between 1945 and 1989 and how they shaped the identity of the socialist city
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Martina Kojetínová
Školitel:
PhDr. Milan Harvalík, Ph.D.
Oponenti:
doc. Mgr. Jaroslav David, Ph.D.
doc. Mgr. Jaromír Krško, Ph.D.
Id práce:
148685
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Český jazyk (XCJ)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
6. 2. 2020
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Československo|honorifikační jména|identita|ideologie|nestandardizovaná jména|Praha|urbanonymie
Klíčová slova v angličtině:
Czechoslovakia|commemorative names|identity|ideology|non-standardized names|Prague|urban toponymy
Abstrakt:
Abstrakt Předkládaná diserta ní práce se zabývá urbanonymií hlavního m sta Prahy v období od konce druhé sv tové války do roku 1989. Přestože po et text v novaných názvosloví m stských veřejných prostranství od 80. let 20. století kontinuáln roste, podrobné analýzy urbanonymie v dob vlády komunistické strany v eskoslovensku doposud nebyly provedeny. Vývoj urbanonymie daného období je v diserta ní práci sledován prostřednictvím honorifika ních jmen, na jejichž základ lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na d jinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit. Diserta ní práce se ve své teoretické ásti v nuje jak samotnému vymezení honorifika ních urbanonym, tak i jejich klasifikaci, která je provedena podle nejr zn jších klasifika ních kritérií (především lexikáln -sémantického a strukturního). Teoretická ást práce se dotýká i problematiky m stského prostoru, jeho pam ti, orientace v n m, jakož i vytváření mýt m stské krajiny, k jejichž vzniku m la napomáhat úředn schválená m stská toponyma. Teoretický rámec je v druhé ásti práce aplikován na urbanonymický materiál samotný. V konkrétních sondách tato ást práce sleduje, jak se urbanonymie podílela na utváření identity povále né Prahy, respektive identity nov konstruované po únorových událostech roku 1948. Zatímco v pr b hu 50. let využíval vládnoucí režim honorifika ní urbanonyma k politicko- ideologickému ovládnutí prostoru hlavního m sta eskoslovenska, po roce 1960 už do m stské toponymie skrze honorifika ní jména nepronikají nijak výrazné a pro komunistickou stranu klí ové motivy. Analytická ást práce dále sleduje jen minimální prosazení vliv tzv. pražského jara do pojmenovávání veřejných míst v Praze. V případové studii v nované nám stí Jana Palacha naopak dokládá nebývalé vzep tí veřejnosti, jež si přála prosadit toto honorifika ní jméno do soustavy pražské toponymie. Analýza materiálu dále ukazuje, že se honorifikace postupn koncentrovala v odlišných typech m stských prostor (např. historické jádro, periferie, r zné druhy m stské zástavby). Velký prostor dostávají v diserta ní práci i urbanonyma nestandardizovaná, která se podařilo získat v rozhovorech s pam tníky a která jsou minimáln stejn d ležitou vrstvou m stské toponymie jako jména úředn schválená. Práce obsahuje jejich soupis a analýzu jednotlivých pojmenovacích motiv . Klí ová slova eskoslovensko, honorifika ní jména, identita, ideologie, nestandardizovaná jména, Praha, urbanonymie
Abstract v angličtině:
Abstract This Ph.D. thesis investigates Prague urban toponyms used between the end of the Second World War and 1989. While the number of texts concerned with names of public spaces within cities/towns has been rising continuously since the 1980s, no detailed analyses have been presented that focus on urban toponymy as it was used during the Communist Party reign in Czechoslovakia. This Ph.D. thesis examines commemorative names with an objective to trace the development of urbanonymy of this period, perceiving commemorative names as the most suitable instrument that can be used to describe how Prague toponymy, a politicized space reflecting historical milestones as well as claims staked by the elites then in power, formed. The theoretical part of the Ph.D. thesis seeks to both define commemorative names and offer classification thereof based on a variety of classification criteria including, without limitation, lexico- semantic and structural criteria. Additionally, the theoretical part touches upon urban space and its memory as well as on how urban landscape myths are created by officially sanctioned urban toponyms. It also addresses how urban spaces are perceived and how people orient themselves within these spaces. The second part of the thesis applies the theoretical framework to actual urban toponymy. Specific examinations are performed that shed light on how urbanonymy helped to shape the identity of post- World War Two Prague (i.e. its socially constructed post-February 1948 identity). In the 1950s, the regime in power made use of commemorative urban toponyms to conquer the space within the Czechoslovak capital in political and ideological terms, however, commemorative names containing conspicuous and ideologically significant motives for the Communist Party ceased to permeate through Prague urban toponymy as early as 1960. The analytical part also investigates the limited degree to which Prague Spring affected how Prague public spaces were named. In contrast, the case study presented, which is dedicated to nám stí Jana Palacha (Jan Palach Square), documents the extraordinary degree of public interest in incorporating a specific commemorative name into Prague toponymy. Also, an analysis shows commemorative names gradually concentrated in different types of urban spaces (e.g. historical centre, peripheries, various types of built-up areas). Finally, the thesis also focuses on non-standardized urban toponyms obtained during interviews with contemporaries of the period. These officially unsanctioned toponyms are perceived as being no less important a layer of urban toponymy than their official counterparts. The thesis also includes a description thereof as well as an analysis of the naming motives in question. Keywords Czechoslovakia, commemorative names, identity, ideology, non-standardized names, Prague, urban toponymy
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Martina Kojetínová 1.63 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Martina Kojetínová 10.72 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Martina Kojetínová 54 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Martina Kojetínová 37 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Martina Kojetínová 322 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. 114 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Mgr. Jaroslav David, Ph.D. 678 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Mgr. Jaromír Krško, Ph.D. 206 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. 159 kB