velikost textu

Intertekstualne i mityczne. Kompleksy rezydencjonalne Piastów i Przemyślidów od połowy X do końca XI stulecia

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Intertekstualne i mityczne. Kompleksy rezydencjonalne Piastów i Przemyślidów od połowy X do końca XI stulecia
Název v češtině:
Intertextuální a mýtické. Rezidenční komplexy Piastovců a Přemyslovců od poloviny 10. do konce 11. století
Název v angličtině:
Intertextual and mythical. The royal seats of Piasts and Premyslids between mid-10th and late 11th century AD
Typ:
Disertační práce
Autor:
Kamila Oleś, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Petr Sommer, DrSc.
prof. Włodzimierz Rączkowski, Dr.
Konzultant:
PhDr. Mgr. Ivo Štefan, Ph.D.
Id práce:
147149
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Pravěká a středověká archeologie (XPRA)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
15. 4. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Polština
Klíčová slova:
Ranně středověké rezidence, palácově – sakrální soubory, ranněstředověka architektura Piastovců a Přemyslovců, archeologicko architektonické výzkumy
Klíčová slova v angličtině:
Early medieval residences, palace-ecclesiastical complexes, Piasts’ and Premyslids’ early architecture, archaeological-architectural research
Abstrakt:
Abstrakt   Raně středověké sídliště ve střední Evropě, u kterého je existence paláce v jeho strukturách zmíněna v písemných pramenech nebo archeologicky identifikována, je klasifikováno jako královská/knížecí rezidence. Proto je architektonické kritérium jedním z hlavních kritérií při definování sídla panovníka. Ve většině srovnávacích studií jsou interpretované architektonické pozůstatky bohužel odtrženy od kontextu terénu a krajiny, což v rezidenčním diskursu pouze udržuje vědecké mýty, které v něm panují. V předkládané rozpravě prokazuji, že v některých případech byl význam krajiny, ve které bylo sídlo vytvořeno, utvořen bez úvahy o prostorových údajích. Demonstruji, že izolací jednotlivých rezidenčních a sakrálních budov od jejich fyzického a textuálního kontextu byly prostorové aspekty architektonických struktur špatně interpretovány. Avšak pochopení místního prostředí je při identifikaci role „architektonického citátu“ v sémantické prostorové tvorbě rezidenčního hradu klíčové. Z tohoto důvodu má prezentovaná teze na základě textuálního přístupu k architektuře a terénnímu zázemí dekonstruovat vybrané interpretace rezidenčních sídlišť ve střední Evropě. V mé práci také prezentuji, že dva aspekty reality - textový (písemné zdroje) a fyzický (environmentální) podmiňují historickou prostorovost, která je jak textuální (sémantická), tak fyzická. První z nich vyplývá z konstrukce významu daného místa a jeho architektonického kontextu (procesu, při kterém se ztracená sémiotika přetváří a konstruuje nanovo). Druhý, umístění, je utvářen na základě moderních měření a fyzična zkoumané oblasti. Mám za to, že charakter archeologického zdroje - raně středověké sídliště je roztříštěným textem, který byl dekonstruován pod vlivem různých post-depozičních procesů. Z tohoto důvodu, s odkazem na J. Derridu, při interpretaci „architektonického vyjádření“ nové milieu de production a původní situační kontext znovu utváří badatel, jež byly pro účely práce vytvořeny pomocí Geografických informačních systémů (GIS), jako historické terénní modely. Za účelem dalších analýz fyzikálního aspektu sídlišť jsem použila koncept folies - lokalizované body. Jeho výhodou při utváření historického prostoru rezidencí je skutečnost, že síť folies je omezena v syntéze a spojování dekonstruovaného prostoru, což vylučuje tvorbu pevných významů. Výsledkem je, že interpretace se stává ověřitelným diskurzem, a proto utváření minulosti nepodléhá mytologizaci.  
Abstract v angličtině:
Abstract   In Central Europe, an early medieval architectural complex, in which palatial remnants have been either unearthed or expected on the basis of historical writing, is often classified as a royal/princely seat. Thus, the architectural criteria are used to define the residential areas. Alas, in most studies the interpreted architectural remnants are simply juxtaposed without taking into account their terresial and landscape context. I demonstrate that in some cases landscape significance of royal seats was constructed without taking into account any spatial evidence. Secondly, I illustrate that by isolating a single building within the royal seat from its landscape and textual context, the spatial aspects of the structure were misinterpreted. However, our understanding of the local environment is essential to identify the role of architectural “quotation” in the semantic creation of space of the royal seats in the past. Thus, based on a textual approach to architecture and landscape, my thesis aims to deconstruct the meaning of early medieval royal seats, and to demythologize the interpretation of early medieval royal seats in Central Europe. In addition, I present that both textual (historic writing) and physical (environmental) aspects of the reality creates a historic spatiality that is polarized into textual (semantic) and physical. The former results from the construction of meanings of particular place and its architectural context – a process in which the lost semiotics is replaced and renewed. The latter, localization, is generated on the basis of contemporary metrics, and physicality. Moreover, the character of archaeological sources, early medieval royal seats constitute fragmented texts, which have been deconstructed, among other things, by the post- depositional processes. Hence, according to Derrida, while interpreting “architectural expression” new milieu de production and primary context have to be created. For the purposes of interpreting architectural remnants, by utilizing Geographic Information Systems (GIS), I have generated historic digital terrain models (DTM) for Polish and Czech royal seats. To further analysis of the physical aspect of the royal seats, I used the concept of folies – the emplaced points. The advantage of applying the concept lays in the fact that the network of folies is limited in synthesizing and welding the deconstructed spatiality. As a result, the interpretation becomes a discourse, which is open and prone to verification. In this sense, no scientific myth is created and the past is not mythologized.  
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Kamila Oleś, Ph.D. 331.46 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Kamila Oleś, Ph.D. 87 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Kamila Oleś, Ph.D. 66 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Kamila Oleś, Ph.D. 2.28 MB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Jan Klápště, CSc. 50 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Petr Sommer, DrSc. 162 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Włodzimierz Rączkowski, Dr. 3.57 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 508 kB
Stáhnout Errata Kamila Oleś, Ph.D. 102 kB