velikost textu

Lachič,skryté dědictví Ázerbájdžánu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Lachič,skryté dědictví Ázerbájdžánu
Název v angličtině:
Lahij,Living Heritage of Azerbaijan
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Galina Wood, Ph.D.
Školitel:
doc. PhDr. Jitka Malečková, CSc.
Oponenti:
prof. Siddharth Saxena
PhDr. Mgr. Alena Oberfalzerová, Ph.D.
Id práce:
147132
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Katedra Blízkého východu (21-UBVA)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Dějiny a kultury zemí Asie a Afriky (XDAA)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
30. 5. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
identita, Lachič,dvoujazyčnost,vnitřní a vnější pohled,menšiny
Klíčová slova v angličtině:
identity, Lahij, bilingual, etic- emic view, minority
Abstrakt:
Abstract in Czech: Galina Woodová, 2015 Lahij, živé dědictví Ázerbájdžánu Ve světě je Ázerbájdžán zemí neprobádanou, ačkoli je úrodnou půdou zvláště pro průzkum dvojjazyčných domorodých menšin kavkazských hor. Hlavním symbolem nově vybudovaného ázerbajdžánského státu se stal sjednocující ázerbajdžánský jazyk. Ázerbájdžánština je zároveň jazykem úředním, vzdělávacím i jazykem sdělovacích prostředků. Rychle proniká do všech oblastí života, a působí tak ztrátu etnické identity, podléhající všestranné asimilaci. Dnes je ještě možné zabývat se aktuální otázkou několika zbývajících národností, které hovoří mateřským jazykem. Probuzený vědecký zájem by mohl napomoci jejich přežití. Dlouhodobý pobyt v Ázerbájdžánu a ponoření se do prostředí horského městečka Lachiče umožnily hlubší proniknutí do dané tématiky. Některé překážky byly částečné zdolány naučením se ázerbájdžánštině a postupně i místnímu jiho- západnímu iránskému jazyku. Rozbor rozhovorů a místních povídek byly využity k lepšímu porozumění problematiky. Hlavní antropologickou metodou se stalo pozorné zúčastnění. Máme naději, že použití pozměněné metody (místo zúčastněného pozorovaní) přispěje ke změně postoje k ‘domorodcům’. Hlavní smysl spočívá v zúčastnění a do jisté míry ztotožnění, či vnikaní do podstaty podílením se na událostech konkrétní společnosti. Lachičanům byla předána role učitelů, či průvodců jejich způsobem života. Ruští jazykovědci, jako první popsali jazyk této národnosti a také rozhodli, že pojmenuji dávný iránský jazyk a ty, kdo jím mluví ‘Tat.’ Jejich poznatky byly zapsány v ruštině a několik dalších publikací je v ázerbájdžánštině. Tato práce je tedy poprvé představí anglicky. K tomu, aby pohled mohl být vyrovnanější a úplnější, bylo třeba hledat poznatky z příbuzných oblastí a disciplín. Identita téměř neprozkoumané menšiny je natolik rozvětvená, že vyžadovala mezi-disciplinární přístup. Při průzkumu se uplatnila historie, sociolingvistika, srovnávací náboženství, areálová studia a antropologie. Sám ‘Tatský národ’ si toto etnonymum nevybral, a proto ho i zamítl. Židovští i muslimští ‘Tatové’ dávají přednost jinému sebeurčení. To však neznamená, že také odmítají i svůj původní mateřský jazyk. Komu jsou věrní a jak si představují svůj historický původ? Lachič vyniká mezi ostatními domorodými společnostmi svou městskou řemeslnickou povahou, pílí a tvořivostí. Od dob Hedvábné stezky proslul hlavně řemeslem měditepců. Pozdější ekonomická krize Lachičany zaplavila levnými továrními výrobky. Povahu Lachičanů nejlépe vystihuje postava nezmarného ševce z oblíbené lidové povídky. Dennodenně musí překonávat překážky svou houževnatou tvořivostí, aby dokázal uživit svou početnou rodinu. Mnozí mistři z Lachiče také mění způsob svého řemesla, aby udrželi práci. Jiní odjíždějí za výdělkem do velkoměst i za hranice. Nové prostředí však ohrožuje jejich rodinu i identitu. Jak na to reagují muži a jak ženy? Čeho si Lachičané váží a jak si místní mistři představují budoucnost řemeslnictví a Lachiče? Společenství městečka se podílí na životních událostech svých obyvatel; jakou má hodnotu vzájemná pomoc a účast? Svátky a jejich oslavy odhalují některé jinak skryté stránky náboženství. V Lachiči jsou nejdůležitějšími svátky Novruz (Nové světlo/den/ rok) a Aşura. Oba patří k odlišné náboženské tradici a představují protikladné symboly. Jak se dnes projevují staré prameny náboženství a jaký druh islámu je v Ázerbajdžánu? Podle jakých zákonitoství se zachoval zoroastrismus, jaký smysl má symbolismus, modlitba a požehnání? Lachič je jedinečné místo, postavené ve východním stylu, kde ještě tvořiví řemeslníci mluví starodávným jihozápadním íránským jazykem. Pospolitost a různorodá identita Lachiče je zachycena poprvé. Tato studie se pokouší uvést aktuální a důležité problémy menšin Ázerbajdžánu. Lze doufat, že přispěje k hlubšímu pochopení složité situace menšin v období po završení budování jednotného Ázerbajdžánu.
Abstract v angličtině:
Abstract - Galina Wood, 2015 Lahij, the Living Heritage of Azerbaijan This research explores the various aspects of identity pertaining to the traditional, bilin- gual mountainous community of Lahij. Azerbaijan is little known and its minorities are largely under-researched. Previous work done by Russian and Azerbaijani linguists described grammatical features of the Tat language, and SIL-led linguistic field surveys by J. Clifton addressed some sociolinguistic attitudes, yet the Tat people, particularly the Lahij people, remain unknown. This is the first time the Lahij community, which preserved a relict Southwest Iranian language and a unique culture, is a topic of inter-disciplinary research in English language. Resources such as Russian and Azeri literature and Western works dealing with related dis- ciplines and issues (historical, socio-linguistical, anthropological etc.) are discussed, aiming to reach a balanced and informed perspective. To present the nuances and dynamics of the emic (insider) versus etic (outsider) points of view, anthropological methods of participant observation, structured interview and narrative analysis are used. Research was done while residing long term in Azerbaijan, and spending significant amounts of time in Lahij. The sociolinguistic climate of Post-Soviet nation building and the promotion of titular language in Azerbaijan are presented as a background to the theme of marginalized minorities. The study argues that the building of a unified Azerbaijani nation has been accomplished and thus the focus should now shift to the endangered cultures and languages and their current identity crises. A question is posed on whether stable bilingualism could enhance the current multiculturalism in Azerbaijan, which is known for its tolerance. The identity of the Tat is explored through the attitudes to the ethnonym Tat, a label, which was given, but not received. The problematic hypothesis of Tat ethno-genesis is addressed in a response to M. Aliev’s monograph on the Tat people. The official and the local percep- tions are compared in an attempt to reach a deeper understanding of the underlying patterns of thought. The history and present struggles of the trade of coppersmithing, which is integral to the culture of Lahij, are considered, hoping to focus on the core of Lahij identity, while introducing the key narrative, “The Resilient Cobbler.” Lahij family values and etic choices in a time of re-evaluation and changes in gender perception are explored through participation in life cycle events, interviews and popular narratives. Religious consciousness is shown on both the surface and underlying levels, mostly analysis of religious festivals as identity markers and the thread of daily blessings. As the salient problem of Lahij identity is multifaceted and has its own local variations, this research is a first attempt to begin to introduce it.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Galina Wood, Ph.D. 18.29 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Galina Wood, Ph.D. 324 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Galina Wood, Ph.D. 154 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Galina Wood, Ph.D. 16.95 MB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Jitka Malečková, CSc. 426 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Siddharth Saxena 138 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Mgr. Alena Oberfalzerová, Ph.D. 380 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.17 MB