velikost textu

Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944-1946

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944-1946
Název v angličtině:
Politics and Social Practice of Collective Violence in Bohemian Lands 1944-1946
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jaromír Mrňka
Školitel:
Mgr. et Mgr. Matěj Spurný, Ph.D.
Oponenti:
prof. Miloš Havelka, CSc.
PhDr. Ota Konrád, Ph.D.
Id práce:
146878
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Moderní hospodářské a sociální dějiny (XMHD)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 9. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Dějiny|České země|Kolektivní násilí|1944-1946|Masové ukrutnosti|Etnická očista|Specialisté na násilí|Dehumanizace
Klíčová slova v angličtině:
History|Bohemian Lands|Collective Violence|1944-1946|Mass Atrocities|Ethnic Cleansing|Specialists in Violence|Dehumanization
Abstrakt:
Anotace a klíčová slova Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946 Disertační práce Jaromír Mrňka, Univerzita Karlova, Praha, 2017. V disertační práci se zaměřuji na akty kolektivního násilí , které se vyskytovalo v prostoru českých zemí v období let 1944 až 1946. Navzdory převažujícím interpretacím května 1945 jako zásadního dějinného zlomu, zaměřuje se hlavní výklad na kolektivní násilí jako na fenomén překračující zažité mezníky. Přetrvávající vysoká úroveň výskytu násilných interakcí je přitom zásadním prvkem spojujícím závěrečné operace druhé světové války s následujícími týdny a měsíci. Za použití konceptů politické sociologie (Charles Tilly), sociální psychologie (Philip Zimbardo) a mikrosociologie (Randall Collins) se v disertační práci snažím zachytit inderdependentní povahu kolektivního násilí mezi jeho stukturálními předpoklady a situačí dynamikou. Na základě kvantitativního šetření aktů kolektivního násilí načrtám nejdříve makrosociální topografii kolektivního násilí. Hlavním cílem je identifikace klíčových aktérů politiky kolektivního násilí a jejich vzájemná souvislost se základním nastavením jednotlivých systémů vládnutí (tj. okupačního režimu tzv. protektorátu Čechy a Morava, resp. omezeně pluralitního demokratického režimu Československa po roce 1945). Dále se věnuji sociálním mechanismům umožňujícím eskalaci násilných konfrontací do masových ukrutností. Těžištěm práce je rozkrytí spontánních aktů kolektivního násilí jako jevů vázaných na velmi omezenou dobu, kdy se vyskytovaly v podobě násilných rituálů. Na základě tohoto zjištění je analyzováno poměrně široké pole aktů kolektivního násilí, které se odhrávaly v rámci státního monopolu násilí a byly v konkrétních situacích převážně vykonávány specialisty na násilí. Klíčová slova Dějiny – České země – Kolektivní násilí – Květen 1945 – 1944–1946 – Násilné rituály – Masové ukrutnosti – Etnická očista – Specialisté na násilí – Dehumanizace
Abstract v angličtině:
Abstract and key words Politics and Social Practice of Collective Violence in Bohemian Lands 1944–1946 Doctoral Thesis Jaromír Mrňka, Charles University, Prague, 2017. The thesis is focused on the acts of collective violence that took place in the territory of the Bohemian lands in the period between years 1944 and 1946. Despite the traditional interpretation of the May 1945 as a crucial reversal, the general explanation focuses on the collective violence as a phenomenon overlapping traditional turning points. Remaining high amount of violent interactions is an element connecting the final war operations with the first weeks and months after. Applying concepts of political sociology (Charles Tilly), social psychology (Philip Zimbardo) and microsociology (Randall Collins) the thesis strive to capture interdependent nature of collective violence between its structural preconditions and situational dynamics. Based on the quantitative evaluation of the acts of collective violence, the first step outlines a macro social topography of collective violence. The main point is an identification of key actors of the politics of collective violence and their correlation to basic configurations of particular political regimes (i.e. occupational regime of the so called Protectorate and limited democratic regime of Czechoslovakia after May 1945). The second step evaluates social mechanisms facilitating escalation of violent situations into mass atrocities as illustrated by several case studies. The main point of the thesis is an identification of impulsive acts of collective violence as limited to temporary transitive violent rituals and turns attention to the important role of the state organised specialists inconcrete violent situations. Keywords History – Bohemian Lands – Collective Violence – May 1945 – 1944–1946 – Violent Rituals – Mass Atrocities – Ethnic Cleansing – Specialist in Violence –Dehumanization
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jaromír Mrňka 11.39 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jaromír Mrňka 465 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jaromír Mrňka 466 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Jaromír Mrňka 1.05 MB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. et Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. 385 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Miloš Havelka, CSc. 1.01 MB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Ota Konrád, Ph.D. 446 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.4 MB