velikost textu

Korupce v postkomunistických evropských zemích

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Korupce v postkomunistických evropských zemích
Název v angličtině:
Corruption in post-communist European countries
Typ:
Disertační práce
Autor:
Bc. Kristýna Chábová
Školitel:
PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
Oponenti:
doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D.
PhDr. Radim Bureš
Id práce:
146800
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Katedra sociologie (21-KSOC)
Program studia:
Sociologie (P6703)
Obor studia:
Sociologie (XSOC)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
27. 4. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
Korupce, Postkomunistické státy, Kvantitativní analýza
Klíčová slova v angličtině:
Corruption, Post-communist countries, Quantitative analysis
Abstrakt:
ABSTRAKT Korupce je vnímána jako jedna z nejvážnějších hrozeb pro společnost, stejně jako pro ekonomiku státu. Z těchto důvodů se mnozí sociologové snažili identifikovat a popsat hlavní příčiny korupčního chování. Tento úkol je komplikován skutečností, že korupce je skrývaná činnost, která je velmi obtížně měřitelná, a zjišťování jejích skutečných dopadů, stejně jako jejích příčin, je velmi složité. Cílem této práce je analyzovat a zkoumat možné příčiny míry korupce na evropské úrovni se zvláštním zaměřením na rozdíly mezi postkomunistickými evropskými zeměmi a ostatními evropskými zeměmi. Nejprve tato disertační práce představuje teorie vysvětlující korupci na globální úrovni a různé definice korupce. Jsou diskutovány konkrétní teorie vysvětlující vztahy mezi korupcí a různými proměnnými, jako HDP na obyvatele, nerovnost příjmů, generalizovaná důvěra mezi lidmi, hodnoty a podíl protestantů v populaci. Zvláštní důraz je kladen na možné rozdílné efekty v případě postkomunistických evropských zemí. V metodologické části jsou hodnoceny různé ukazatele měřící korupci; jako nejlepší indikátor byl zvolen Control of Corruption od Světové banky. Platnost teorií prezentovaných v první části práce je pak testována na 40 evropských zemích s využitím dat od roku 1996 do roku 2014 a s pomocí několika statistických metod jako je OLS regrese nebo víceúrovňové modely. Země jsou rozděleny do dvou skupin: na země s komunistickou minulostí a bez ní a jsou testovány rozdíly mezi těmito dvěma skupinami. Analýza ukazuje zajímavé výsledky, zejména pokud jde o příjmovou nerovnost, HDP na obyvatele a hodnoty. Tento mikro-makro model ukazuje, že existují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi s komunistickým dědictvím a zeměmi s delší historií demokracie a právního státu.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Corruption is perceived as one of the most serious threats to the society and to the economy of the country as well. For these reasons, many social scientists have tried to discover and describe the root causes of corruption. This task is complicated by the fact that corruption is a clandestine activity, which makes it very difficult to measure and to detect its true effects, as well as its underlying causes. The aim of this dissertation is to analyse and explore possible causes for the level of corruption on the European level with a special focus on the differences between post-communist European countries and the rest of countries in Europe. First, this dissertation presents theories explaining corruption on a global level as well as definitions of corruption. Theories explaining the influences between corruption on a global level and various variables, namely GDP per capita, income inequality, generalized trust, values, and the share of Protestants in the population, are discussed and a special focus is made on the possible different effect in the case of post-communist European countries. Next, in methodological part, indicators measuring corruption are assessed and the best indicator is selected – the Control of Corruption by the World Bank. The validity of the theories presented in the first part of dissertation are then tested on 40 European countries with the use of data from 1996 until 2014 and by using several statistical methods as OLS regression or multilevel models. Countries are also divided into countries with and without a history of communist rule and the differences between them are tested. The analysis shows unexpected results, especially concerning income inequality, GPD per capita and values. This micro-macro model shows that there are huge differences between countries with a communist legacy and countries with a longer history of democracy and rule of law.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Kristýna Chábová 2.76 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Kristýna Chábová 66 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Kristýna Chábová 53 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Bc. Kristýna Chábová 280 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D. 197 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D. 205 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Radim Bureš 647 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 147 kB