velikost textu

Patofyziologická charakterizace autoimunitních puchýřnatých kožních chorob

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Patofyziologická charakterizace autoimunitních puchýřnatých kožních chorob
Název v angličtině:
Pathophysiological characterization of autoimmune bullous skin diseases
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Jana Krabcová, Ph.D.
Školitel:
MUDr. Monika Arenbergerová, PhD.
Oponenti:
doc. MUDr. Ivana Kuklová, CSc.
doc. MUDr. Miloslav Salavec, CSc.
Id práce:
146091
Fakulta:
3. lékařská fakulta (3.LF)
Pracoviště:
Dermatovenerologická klinika (12-DERM)
Program studia:
Fyziologie a patofyziologie člověka (P5106)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 2. 2020
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
SOUHRN DISERTAČNÍ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Autoimunitní puchýřnaté choroby jsou závažná a chronicky probíhající onemocnění sliznic a kůže s neznámou etiologií. Jsou charakterizovány tvorbou specifických protilátek proti adhezivním molekulám v epidermis nebo v oblasti tzv. dermoepidermální junkce. Vazba protilátek na cílové struktury vede v dané oblasti k poruše adheze, a tak vzniku puchýře – intraepidermálně při onemocněních skupiny pemphigu či subepidermálně v oblasti dermoepidermální junkce při onemocněních skupiny pemphigoidu. Detekce autoprotilátek vázaných v tkáni či cirkulujících v séru je esenciální v diagnostice autoimunitních puchýřnatých chorob. U bulózního pemphigoidu jsou typické specifické protilátky produkované proti hemidesmosomálním antigenům BP180 a BP230, které spojují bazální keratinocyty a bazální membránu. Diagnóza je založená na pozitivitě minimálně dvou specifických markerů - histologický průkaz, detekce tkáňově vázané protilátky frakce imunoglobulinu G a C3 složky komplementu v oblasti bazální membrány epidermis metodou přímé imunofluorescence, detekce cirkulujících protilátek frakce imunoglobulinu G pomocí nepřímé imunofluorescence na opičím či králičím jícnu nebo na tkáňovém substrátu štěpeném 1mol/l NaCl, detekce antigenů BP180/ BP230 pomocí ELISA. Klinický obraz může pomoci při stanovení správné diagnózy. Další diagnostickou metodou, která byla v 70. letech 20. století využívána pouze k úzké diagnostice pemphigoid gestationis (dříve známý jako herpes gestationis) je tzv. komplement fixační test (herpes gestationis factor test), nikdy však nebyla využita pro diagnostiku větší skupiny nemocných s bulózním pemphigoidem. Komplement fixační test jsme proto implementovali na vzorek 300 pacientů s prokázanou diagnózou bulózního pemphigoidu a 136 negativních kontrol k zjištění, zda může být tato metoda využita také k diagnostice jiných puchýřnatých chorob než jen pemphigoid gestationis. Nepřímá imunofluorescence je standardní diagnostickou metodou bulózního pemphigoidu, jejíž senzitivita je relativně nízká. U pacientů s bulózním pemphigoidem je známo, že subtypy imunoglobulinu G hrají důležitou roli (imunoglobulin G1-3 jako komplement fixační protilátky, imunoglobulin G4 nefixuje komplement). Zaměřili jsme se proto na detekci jednotlivých subtypů protilátky (konkrétně IgG1, IgG3, IgG4) u 64 pacientů s verifikovanou diagnózou bulózního pemphigoidu, kteří byli ale negativní dle klasické nepřímé imunofluorescence. Výzkum jednotlivých subtypů protilátky IgG metodou nepřímé imunofluorescence nebyl zatím v literatuře popsán. Dle našeho výzkumu může být komplement fixační test zařazen mezi klasické diagnostické markery bulózního pemphigoidu a pomoci ve správné diagnostice u sérologicky rozporuplných případů. Jeho senzitivita se dle našich výsledků vyšplhala až na 71,7 % při zachování 100% specificity. Detekce jednotlivých subtypů protilátky imunoglobulinu G1, G3, G4 a jejich kombinace pomocí metody nepřímé imunofluorescence na opičím jícnu může signifikantně zlepšit diagnostiku u pacientů s bulózním pemphigoidem, senzitivita u původně falešně negativních pacientů vzrostla až na 48,8 % při 97% specificitě. Závěrem lze říci, že hypotéza byla potvrzena.
Abstract v angličtině:
SOUHRN DISERTAČNÍ PRÁCE V ANGLICKÉM JAZYCE Autoimmune bullous diseases are severe and chronic conditions, which involve skin and mucosal surface. The etiology is unknown. The specific antibodies against structural components of cellular adhesions molecules of epidermis, at the dermal-epidermal junctions or at the basement membrane zone, are characteristic. The connection between antibodies and targeted antigens leads to cell-cell or cell-matrix discontinuity, which develops into blister formation. Intraepidermal disruption is typical for pemphigus diseases, dermo-epidermal (sub- epidermal) blistering process is specific for pemphigoid diseases. Detection of specific autoantibodies either tissue-bound or circulating in serum is essential to diagnose autoimmune nature of autoimmune bullous disease. The specific antibodies for bullous pemphigoid against the hemidesmosomal antigens BP 180, BP 230 are seen, which connect the basal keratinocytes to basement membrane. The correct diagnosis is based on positivity of minimally 2 markers - histological proof, detecting of tissue- bound antibody Immunoglobulin G and C3 component of complement at the basement membrane zone by direct immunofluorescence, detection of circulating Immonoglobulin G by indirect imunofluorescence on the monkey or rabbit esophagus or salt-split skin, as well as by BP180, BP230 ELISA. Typical clinical picture can help to make the right diagnosis. Other diagnostic method, which was commonly used just in the diagnostics of pemphigoid gestationis (originally named herpes gestationis) in the 1970s is complement fixation test (herpes gestationis factor test). It has not been published yet for the greater group of bullous pemphigoid patients. Complement fixation test was assessed in 300 bullous pemphigoid positive patients compared to 136 negative controls. Indirect immunofluorescence is one of the diagnostic methods with relatively low sensitivity itself. Among bullous pemphigoid patients is already well-known, that all Immunoglobulin G subclasses play a role (Immunoglobulin G1-3 as complement fixing antibodies, Immunoglobulin G4 can not fix complement). We deeply targeted each subtypes in 64 bullous pemphigoid- proven patients (specifically IgG1, IgG3, IgG4), which were false-negative by classical indirect immunofourescence. We assessed the operating characteristics of an IgG subclass, which have not yet been determined. We found out, that complement fixation test is suitable for the diagnosis of bullous pemphigoid and can help serologically challenging cases. Its´ sensitivity is 71,7 %, its´ specificity is 100 %. Assessment of Immunoglobulin G subclasses, especially IgG1 and IgG4 antibodies by indirect imunofluorescence on monkey esophagus can significantly improve diagnostic performance of indirect immunofluorescence in the bullous pemphigoid patients, the sensitivity of earlier false negative patients increased up to 48, 8 % with 97% specificity. In conclusion, our hypothesis is beeing confirmed.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Jana Krabcová, Ph.D. 2.52 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Jana Krabcová, Ph.D. 106 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Jana Krabcová, Ph.D. 103 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Jana Krabcová, Ph.D. 1.01 MB
Stáhnout Posudek vedoucího MUDr. Monika Arenbergerová, PhD. 488 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Ivana Kuklová, CSc. 1.8 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Miloslav Salavec, CSc. 393 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 389 kB