velikost textu

Vzdělávací aspekty percepce prostoru

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vzdělávací aspekty percepce prostoru
Název v angličtině:
Educational aspects of space perception
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Kateřina Novotná
Školitel:
RNDr. Martin Hanus, Ph.D.
Oponenti:
doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D.
doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc.
Konzultanti:
doc. RNDr. Dušan Drbohlav, CSc.
RNDr. Silvie Kučerová, Ph.D.
Id práce:
144251
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra sociální geografie a region. rozvoje (31-340)
Program studia:
Obecné otázky geografie (P1315)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Zveřejnění přílohy práce bylo odloženo do 13.9.2022
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Disertační práce je zacílena na výzkum v oblasti percepce prostoru, která je v této práci vnímána v nejširším možném pojetí, jako proces při kterém si jedinec utváří představy o okolním světě (Siwek 2011). Tento proces je v zájmu širokého spektra vědních oborů, což způsobuje poměrně nejasné terminologické a metodologické ukotvení výzkumu. Tato práce tak nejprve terminologicky a metodologicky ukotvuje přístupy k výzkumu v geografickém vzdělávání, jakožto oboru na pomezí geografie a pedagogických disciplín. V rámci práce je tak definován rozdíl mezi klíčovými termíny mentální, kognitivní mapa a náčrtová mapa. Mentální a kognitivní mapa jsou v této práci chápány jako synonyma pro představy o okolním světě v paměti člověka a náčrtová mapa jako jedna z metod sběru dat o těchto představách. Dále jsou v této práci definovány metody sběru dat subjektivních charakteristik obsažených v mentálních mapách, které je možné následně vizualizovat prostřednictvím tematických mentálních map. V další části disertační práce je věnován prostor náčrtovým a tematickým mentálním mapám jakožto nástroji a předmětu v geografickém výzkumu a výzkumu geografického vzdělávání. Další důležitý aspekt percepce prostoru řešeným v této práci je kvalita mentální mapy žáka, protože jedním z cílů geografického vzdělávání je vybavit žáka dostatečně kvalitní mentální mapou a naučit ho s ní pracovat (Novotná, Hanus, Hátle 2017). Z tohoto důvodu jsou vymezeny parametry kvality náčrtové mapy, pomocí níž je hodnocena kvalita mentální mapy. Mezi parametry kvality jsou řazeny polohová přesnost, obsahová naplněnost, volba kartografických vyjadřovacích prostředků a doplňkový parametr strategie tvorby náčrtové mapy. Vzhledem k tomu, že kvalita mentální mapy je ovlivňována poměrně velkým množstvím faktorů, pak v této práci je stanovena klasifikace faktorů zohledňující nejenom individuální charakteristiky jedince (biologické, psychologické, sociokulturní), ale i zdroje informací o prostoru, které jsou dle povahy zdroje informací rozděleny na primární a sekundární zdroje, a to v souladu s klasifikací (Kitchin, Blades 2002). Výsledkem však není jen stanovená klasifikace, ale také určení faktorů, které ovlivňují/neovlivňují kvalitu mentální mapy jedince, a to na základě obsahové analýzy 90 empirických studií. Na základě této analýzy je stanoveno, že nejvíce se studie věnují biologickým a sociokulturním faktorům společně se sekundárními zdroji informací o prostoru. Dále je v této práci věnována pozornost hlavním edukačním činitelům a jejich (potencionálnímu) vlivu na kvalitu mentální mapy jedince v jednotlivých parametrech kvality. Během obsahové analýzy bylo zjištěno, že empirické studie se nejvíce věnují především individuálním charakteristikám žáka. Vliv učitele jakožto jedince, který určuje vzdělávací obsah výuky zeměpisu, je v současných výzkumech opomíjen. V této práci je podrobněji rozpracován vliv edukačních prostředků, konkrétně učebnic a kartografických produktů. U obsahu učebnic je zkoumán nejen jejich kognitivní (poskytované znalosti), ale i afektivní (postoje, hodnoty) obsah (Kučerová, Kučera, Novotná 2018). Zároveň je testována metodologie srovnání kognitivního obsahu učebnice se znalostmi žáků prostřednictvím korelací místopisných pojmů v učebnicích s místopisnými pojmy v náčrtových mapách žáků (Novotná, Hanus, Hátle 2017). Výsledkem, s omezenou platností na výzkumný vzorek, je, že zvýšená četnost opakování místopisných pojmů v učebnici se může projevit v náčrtové mapě jedince. Těchto poznatků pak je v této práci využito pro přípravu problémově orientovaných učebních úloh do výuky zeměpisu, pomocí nichž je možné cíleně mentální mapu jedince rozvíjet, a to jak v kognitivní, tak afektivní rovině. Tato studie přináší poměrně široký teoretický a metodologický rámec pro další studie zaměřené na percepci prostoru v geografickém vzdělávání. klíčová slova: percepce prostoru, mentální mapa, náčrtová mapa, parametry kvality, faktory ovlivňující mentální mapu, učebnice, kartografické produkty
Abstract v angličtině:
Abstract The purpose of this thesis is to focus on the research of space perception. Under the term space perception is understood the widest possible meaning as a process wherein an individual creates ideas about the outside world (Siwek 2011). Space imaginations contains objects with their attributes and relations between each other. In as much as each of us creates ideas about space, then it can be assumed a relatively wide interest in different scientific disciplines, which causes an unclear scientific anchoring of terminology and methodology. Therefore, this thesis first discusses the terminology and methodology regarding the research within a geographical education. Then this thesis proceeds to the definition of key terms: mental map, cognitive map and sketch map. Mental map and cognitive map in this thesis are understood as synonyms that reflects the ideas in the memory of an individual about the outside world, whereas the sketch map is one of the methods how to collect these ideas. Furthermore, this thesis defines the methods of collecting data of subjective characteristics contained in mental maps, which can be subsequently visualised through thematic mental maps. Therefore, the following part of the thesis focuses on the sketch map and thematic mental map as a tool and a subject of geographical education research as well as their possible use for evaluation and project phase of educational process. Another important aspect of space perception in this thesis is quality of pupil’s mental maps, because one of the aims of geographical education is to sufficiently equip the pupils with quality mental map in the first place and secondly, to learn them to work with the mental maps. (Novotná, Hanus, Hátle 2017). On these grounds, quality parameters of sketch maps are defined and due to these parameters quality of mental maps can be evaluated. The quality parameters include positional accuracy, content frequency and cartographical method use. The quality of mental map is influenced by a large number of factors. Therefore, this thesis defines a classification of factors containing not only individual characteristics (biological, mental and sociocultural), but also sources of space information, which are divided according to the source information to primary and secondary sources and aligned with classification (Kitchin, Blades 2002). As a result is not only defined classification, but also factors are determined, which influence or not-influence the quality of individual's sketch maps, and so on the basis of content analysis of 90 empirical studies. On the grounds of this analysis is defined that the most studies dealt with biological and sociocultural factors together with secondary sources about space information. Furthermore, this thesis deals with the main educational factors and their potential influence on the quality of individual’s mental map in each quality parameter. In the content analysis has been found that empirical studies dealt mostly with pupil’s individual characteristics. The influence of a teacher, as an individual who leads the school curriculum of geography lessons is in the current research neglected. In this paper, the influence of educational materials, specifically cartographic products and school textbooks. In the content of textbooks, not only cognitive (provided knowledge) but also affective content (stances and values) is investigated (Kučerová, Kučera, Novotná 2018). At the same time, the tested methodology compares a cognitive content of the textbooks with a knowledge of pupils and done so through correlation between topographical names in the textbooks with topographical names in the sketch maps (Novotná, Hanus, Hátle 2017). As the result with limited validity to the research sample is that increased frequency of repetition of topographical terms in textbook can occur in the sketch map of an individual. The aforementioned observations are then used for a preparation of problem-solving educational task in the geography class curriculums and due to them it is possible to develop a mental map of the individual intentionally and it can be done in affective, so in cognitive form. This research provides relatively broad theoretical and methodological framework for a further research. Especially for those, which can focus on the space perception of geographical education. key words: space perception, mental map, sketch map, quality parameters, factors influencing mental map, educational material, school textbooks, cartographic products
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Kateřina Novotná 6.88 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Kateřina Novotná 83.99 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Kateřina Novotná 228 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Kateřina Novotná 228 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Kateřina Novotná 254 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D. 292 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc. 120 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.13 MB