velikost textu

Historická imaginace pozdního osvícenství.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Historická imaginace pozdního osvícenství.
Název v angličtině:
The Historical Imagination of Late Enlightenment.
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Václav Smyčka
Školitel:
Mgr. Kamil Činátl, Ph.D.
Oponenti:
prof. PhDr. Eduard Maur, CSc.
doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D.
Id práce:
143743
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
České dějiny (XCDE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
29. 9. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
teorie dějepisectví, dějiny dějepisectví, filozofie dějin, historický román, medialita, temporalizace, pozdní osvícenství, systémová teorie
Klíčová slova v angličtině:
theory of historiography, history of historiography, philosophy of history, historical novel, mediality, temporalisation, late enlightenment, system theory
Abstrakt:
Anotace Dizertační práce se zabývá vývojem dějepisectví a vnímání historického času v poslední třetině 18. a na počátku 19. století. Klade si otázky: Jak se proměnil způsob situování se (české) společnosti v dějinách? Jak se změnila podoba historických reprezentací mezi 60. lety 18. a druhým desetiletím 19. století? Jak tyto posuny souvisí s mediální podmíněností veškeré historické zkušenosti? Odpověď na tyto otázky nachází v pěti zásadních inovacích (chápaných v návaznosti na systémovou teorii Niklase Luhmanna jako prostředky redukce komplexity), jimiž ovlivnilo pozdní osvícenství představu o plynutí historického času a praxi dějepisectví. Jde o představu o kontinuální kumulaci prostorově organizovaného vědění v historia litteraria související s růstem knižních trhů, narativizaci historické zkušenosti vlivem rozšíření nových fikčních žánrů historické prózy, filozofii dějin jako nové epistemologie a sekularizace teleologických modelů, objevení moderního pojetí kultury coby prostředku popisu společnosti sebe samé a narativizaci kolektivních identit. Práce spojuje perspektivu historické sémantiky usilující o postižení proměn časových režimů (Reinhart Koselleck, Aleida Assmannová), perspektivu narativní teorie dějepisectví, jež chápe historický čas jakožto čas narativní a identity jakožto identity narativní (Hayden White, Paul Ricoeur), perspektivu mediálních studií, která klade důraz na neredukovatelnou medialitu historické zkušenosti (Friedrich Kittler, Sybille Krämer), a konečně perspektivu systémové teorie Niklase Luhmanna, pojímající historický čas jakožto temporalizaci komplexity, k níž dochází na přechodu od stratifikačně diferencované k funkcionálně diferencované společnosti.
Abstract v angličtině:
Abstract The dissertation deals with the transformations of historiography and perception of the historical time in the last third of 18th and at the beginning of the 19th centuries. The central questions it investigates are: How has the way of locating (Czech) society in time changed? How did representations of past fundamentally change between 1760s and 1820s, in the era of the so-called „Sattelzeit“? What is the relationship between these changes and the way in which history was represented? What impact did the changes of media, book markets, and culture of reading have in this time? What are the political and aesthetic consequences of these changes? The answer to these questions is found in five fundamental innovations of Enlightenment historiography. These innovations (understood according to Niklas Luhmann‘s system theory in order to reduce complexity) - fundamentally influenced the way in which late Enlightenment thinkers conceptualized the flow of historical time and the praxis of historiography. It is about the spread of cumulative concepts of knowledge in historia litteraria related to the growth of book markets, narrativisation of the historical experience (as a result of emergence of the newly incoming fictional genres of the historical novels),, philosophy of history as a new idealistic historical epistemology (or as a secularised teleological models of eschatology), the emergence of the modern concept of culture and cultural history as a new instrument of description of society itself and finally the narrativisation of the lived identities and their transformation in temporalized narrative identities. The dissertation combines the research perspectives inspired by the approaches of historical semantics which seek to capture the transformation of time regimes (Reinhart Koselleck, Aleida Assmann), the historical narratology understanding the historical time as narrated time and the historical identities as narrated identities (Hayden White, Paul Ricoeur), the attitudes of the media studies emphasizing the medial determination of the experience (Friedrich Kittler, Sybille Krämer) and finally the perspective of Luhmann’s system theory conceptualizing the transformation of historical time in „Sattelzeit“ as a reduction of complexity, or the temporality of complexity that occurred within the transition from the stratification-differentiated society to the functionally-differentiated society.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Václav Smyčka 6.16 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Václav Smyčka 25 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Václav Smyčka 15 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Václav Smyčka 118 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Kamil Činátl, Ph.D. 189 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Eduard Maur, CSc. 200 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. 144 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 202 kB