velikost textu

Institut znalce v mezinárodním právu soukromém

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Institut znalce v mezinárodním právu soukromém
Název v angličtině:
The Institution of the Expert Witness in International Private Law
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Lukáš Eichinger
Vedoucí:
prof. JUDr. Květoslav Růžička, CSc.
Oponent:
JUDr. Petr Dobiáš, Ph.D.
Id práce:
142326
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
2. 4. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
institut znalce, mezinárodní právo soukromé
Klíčová slova v angličtině:
The Institution of the Expert Witness, International Private Law
Abstrakt:
7 Závěr Shrneme-li poznatky z uvedené rigorózní práce, pak může konstatovat, že současná evropská legislativa neupravuje jednotně oblast znalectví. V České republice je činnost znalce upravena v zákoně o znalcích a tlumočnících ve znění prováděcí vyhlášky ministerstva spravedlnosti k provedení zákona o znalcích a tlumočnících a Organizačního pokynu ministra spravedlnosti, jímž se upravuje postup při vyřizování žádostí o zápis do seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost. Účelem úpravy je zajištění řádného výkonu znalecké činnosti v řízení před orgány veřejné moci, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob. Upravují se podmínky výkonu znalecké činnosti, práva a povinnosti znalců, podmínky činnosti znaleckých ústavů, působnost ministerstva spravedlnosti a krajských soudů při výkonu státní správy znalecké činnosti a odpovědnost za správní delikty při výkonu znalecké činnosti. Znaleckou činnost mohou vykonávat pouze znalci zapsaní do seznamu znalců; znaleckou činnost vykonávají také ústavy. Osoby nezapsané do seznamu znalců mohou být v řízení před orgány veřejné moci ustanoveny znalci jen výjimečně. Český zákon o znalcích a tlumočnících nespecifikuje ani neprivileguje žádnou oblast či znalecký obor. Znalcem podle tohoto zákona může být jakýkoliv specialista kterékoliv profese, vyžaduje-li si to situace. Vztahuje se tedy na všechny obory, kde je nutno podávat znalecký posudek, jako např. v lékařských, technických, psychologických i v ekonomických oborech. Oprávnění ke znalecké činnosti v současné době uděluje ministerstvo spravedlnosti, resp. příslušný krajský soud. Českou právní úpravu činnosti znalce v mezinárodním právu soukromém obsahuje zejména zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním (od 1. ledna 2014 nový zákon o mezinárodním právu soukromém) a jednotlivé smlouvy o právní pomoci, kterými je Česká republika vázána. Úprava mezinárodní a Evropské unie pro oblast znalců je zakotvena zejména v Úmluvě o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních, nařízení o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech, Smlouvě o fungování Evropské unie, směrnici Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, směrnici Evropského parlamentu a Rady o uznávání odborných kvalifikací a směrnici Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu. Haagská úmluva o důkazech umožňuje dožádání jednoho signatářského státu, který požaduje důkazy, jinému signatářskému státu, kde se nachází důkazy, bez použití konzulární a diplomatické cesty. Podle této Úmluvy z výkonu dožádání nemůže vzniknout povinnost k náhradě poplatků nebo nákladů, bez ohledu na jejich povahu. Dožádaný stát však může požadovat od dožadujícího státu náhradu odměn placených znalcům a nákladů spojených s použitím zvláštní formy vyžádané dožadujícím státem. Dokazování podle nařízení o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech provádí soudní úředník nebo jiná osoba, například znalec, která je určena v souladu s právem členského státu dožadujícího soudu. Je-li zapotřebí znalecký posudek, může dožádaný soud před vyřízením žádosti požádat dožadující soud o přiměřenou záruku nebo zálohu na očekávané náklady. V ostatních případech nesmí být záruka nebo záloha podmínkou vyřízení žádosti. Pro kontinentální právo (s výjimkou Kypru) je typická právní úprava mezinárodního práva soukromého v podobě závazných normativních aktů. Tradice common law se zaměřuje zejména na úpravu otázek souvisejících s procesním režimem s mezinárodním prvkem. Účinných smluv z pohledu České republiky, kde je upraveno postavení znalců v soukromoprávních věcech, je 50. Celkem je však v účinnosti smluv daleko více. Česká republika má v současnosti se 71 zeměmi sjednány (s některými i více druhů) smlouvy o právní pomoci (jsou nazvány i jako konzulární, rozhodčí, o vydávání zločinců, o předávání odsouzených k výkonu trestu apod.). V některých úmluvách o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních není však postavení znalců v soukromoprávních věcech vůbec řešeno. Ve smlouvách o právní pomoci se historicky vyskytují tři smlouvy, které tvoří právní úpravu pro nástupnické státy, které vznikly oddělením nebo rozpadem původních. Jsou to: Velká Británie (Austrálie, Bahamy, Fidži, Gambie, Jižní Afrika, Kanada, Keňa, Lesotho, Nauru, Nový Zéland, Svazijsko, Tonga, Velká Británie), bývalý Sovětský svaz (Bělorusko, Gruzie, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko) a bývalá Jugoslávie (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie, Slovinsko, Srbsko). Celou polovinu všech smluv, které upravují postavení znalců v soukromoprávních věcech, tvoří tedy tyto původní tři smlouvy. V jednotlivých smlouvách o právní pomoci lze postavení znalce specifikovat pomocí několika principů. Smlouva od smlouvy se tyto principy mohou drobně odlišovat. Některé smlouvy výslovně zmiňují výslech znalce nebo vypracování znaleckého posudku, některé ne. Při dožádání je beztrestnost výkonu znalecké činnosti na území jiného státu ve smlouvách o právní pomoci upravena co do rozsahu jako osobní, věcná nebo časová. Okruh osob, kterých se beztrestnost týká, se nejčastěji stanovuje podle bydliště, občanství nebo pobytu. Ve většině případů je beztrestnost znalců obdobná jako u svědků. Z pohledu věcného se beztrestností rozumí, že je zakázáno postihovat předvolené znalce za skutky spáchané před překročením hranic dožadující strany. Některé smlouvy obsahují případné již uložené tresty. V některých případech je zaručena beztrestnost znalci i v souvislosti s úkony při zpracovávání znaleckého posudku. Časová beztrestnost je smlouvami omezena na sedm až patnáct dnů od doby, kdy znalci bylo sděleno, že jeho přítomnost v zemi dožádání již není nutná. Z tohoto pravidla existují výjimky (zamezení opuštění, dobrovolný návrat). Jakákoliv pohrůžka použití donucení jednoho státu vůči občanovi jiného státu je považována z pohledu mezinárodního práva veřejného za porušení suverenity, proto v řadě smluv o právní pomoci je toto jednání výslovně zakázáno pro případy, že se znalec na základě předvolání nedostaví. Někdy se tato zásada vztahuje i na situaci, kdy se znalec již nachází na území dožadujícího státu, a upřesňují se pokyny pro procesní úkony. Znalec podle některých smluv o právní pomoci může vystupovat jako úřední osoba, a to v případech, kdy dokument potvrdí tak, že již není nutné další ověření ze strany druhého smluvního státu. Ve většině smluv o právní pomoci je zakotveno právo znalce na úhradu jeho nákladů a znalečného. Na základě jeho žádosti lze podle většiny smluv o právní pomoci poskytnout částečnou nebo úplnou zálohu. Složení zálohy u některých smluv přímo podmiňuje provedení znaleckého důkazu. Někdy je přímo upraveno, že se do předvolání znalce musí uvést, jaké náhrady budou znalci poskytnuty. V některých případech jsou náklady na znalce vyňaty z ostatních nákladů a jsou hrazeny přímo dožadujícím státem či státem provádějícím znalecký důkaz.
Abstract v angličtině:
8 Resumé If we sum up the findings from the stipulated thesis, then it can be stated that current European legislation does not regulate the field of expertise in a uniform manner. In the Czech Republic, the activity of the expert witness is regulated for in the Act on Expert Witnesses and Interpreters as amended by the implementing decree of the Ministry of Justice for implementation of the Act on Expert Witnesses and Interpreters and Organisational instruction of the Minister of Justice, which regulates procedure on handling of applications for registration in the list of institutions qualified to perform the activity of an expert witness. The purpose of this regulation is to ensure due performance of the activity of expert witnesses in proceedings held with public authorities, as well as the activity of expert witnesses performed in accordance with the legal acts of natural persons and corporate entities. Regulation is provided for the conditions for performance of the activity of expert witnesses, the rights and obligations of expert witnesses, conditions for the activity of institutions providing expert witness services, the competence of the Ministry of Justice and regional courts whilst performing state administration of expert witness services and liability for administrative offences whilst performing the activity of an expert witness. Only expert witnesses registered in the list of expert witnesses may perform the activity of an expert witness; institutions also perform the activity of an expert witness. Persons not registered in the list of expert witnesses may only be appointed as expert witnesses in proceedings held with public authorities in exceptional cases. The Czech Act on Expert Witnesses and Interpreters does not specify or prioritise any area or expert field. In accordance with this act, any specialist in any profession may be an expert witness if the situation so requires. It thus relates to all fields where it is necessary to submit an expert opinion, such as in medical, technical, psychological and also in economic fields. Authorisation to perform the activity of an expert witness is currently granted by the Ministry of Justice, or the respective regional court. Czech legislation for the activity of an expert witness in international private law is especially contained in the Act on International Private and Procedural Law (from 1 January 2014, the new Act on International Private Law) and individual treaties on legal assistance which the Czech Republic is bound by. International regulations and the regulations of the European Union for the field of expert witnesses is especially enshrined in the Convention on the Taking of Evidence Abroad in Civil or Commercial Matters, the Regulation on cooperation between the courts of the Member States in the taking of evidence in civil or commercial matters, the Treaty on the Functioning of the European Union, the Directive of the European Parliament and of the Council on the coordination of procedures for the award of public works contracts, public supply contracts and public service contracts, the Directive of the European Parliament and of the Council on the recognition of professional qualifications and the Directive of the European Parliament and of the Council on service in the internal market. The Hague Evidence Convention allows for request by one signatory country which is requesting evidence to be sent to another signatory country where evidence is to be found without using consolatory and diplomatic paths. According to this convention, the act of requesting cannot lead to the obligation to settle fees or costs, regardless of their nature. The country which the request is made to may however demand of the country making the request compensation for fees paid to expert witnesses and costs relating to use of special forms requested by the country making the request. In accordance with the Regulation on cooperation between the courts of the Member States in the taking of evidence in civil or commercial matters, taking of evidence is performed by the clerk of the court or other person, for example an expert who is determined in accordance with the law of the member country of the court making the request. If an expert opinion is required, the court which the request is made to may demand that the court making the request provides an appropriate guarantee or deposit for expected costs before handling the request. In other cases, a guarantee or deposit may not be imposed as a condition for handling of the request. Typical for continental law (with the exception of Cyprus) is legal regulation of international private law in the form of binding normative acts. The tradition of common law is especially focused on regulation of matters regulating to a procedural regime with an international element. From the point of view of the Czech Republic, there are 50 effective treaties where the standing of expert witnesses in private law cases is regulated for. However there are in total many more treaties in effect. The Czech Republic has currently concluded treaties on legal assistance (also called consular treaties, arbitration treaties, extradition treaties and treaties on transfer of sentenced prisoners etc.) with 71 countries (even several types with some of them). However, the standing of expert witnesses in private law matters is not resolved at all in certain treaties on legal assistance in civil, family and criminal matters. In treaties on legal assistance, there are historically three treaties which constitute legal regulation for successor states which were created by separation or dissolution of the original ones. These are: Great Britain (Australia, the Bahamas, Fiji, Gambia, South Africa, Canada, Kenya, Lesotho, Nauru, New Zealand, Swaziland, Tonga and Great Britain), the former Soviet Union (Belarus, Georgia, Kyrgyzstan, Moldavia and Russia) and the former Yugoslavia (Bosnia and Herzegovina, Montenegro, Croatia, Kosovo, Macedonia, Slovenia and Serbia). This means that half of all treaties which regulate the standing of expert witnesses in private law matters are thus made up of these original three treaties. The standing of the expert witness can be specified in individual treaties on legal assistance with the aid of several principles. These principles may differ slightly from treaty to treaty. Some treaties explicitly mention examination of an expert witness or elaboration of an expert opinion, some do not. In terms of a request, the immunity of performance of the activity of the expert witness within the territory of a different country is regulated for in treaties on legal assistance in terms of scope as personal, substantive or in terms of time. The sphere of persons which immunity relates to is most frequently determined according to domicile, nationality or residence address. In most cases, the immunity of expert witnesses is similar to that in the case of witnesses. From a substantive point of view, immunity is understood to mean that it is forbidden to punish a summonsed expert witness for facts committed before he or she crosses the border of the country making the request. Some treaties include punishments which may already have been imposed. In some cases, the immunity of expert witnesses is also guaranteed in relation to acts performed whilst elaborating an expert opinion. The time limit for immunity is limited by the treaties to a period of seven to fifteen days from the time when it was communicated to the expert witness that his or her presence in the country making the request is no longer necessary. There are exceptions to this rule (prevention of expert witness leaving the country, voluntary return). Any threat of use of coercion by one country against the citizen of another country is regarded, from the point of international public law, as infringement of sovereignty and this is why in several treaties on legal assistance this behaviour is explicitly forbidden for cases when the expert witness fails to make an appearance in court when summonsed. Sometimes this principle also relates to situations when the expert witness is already present within the territory of the country making the request and instructions for procedural acts are specified. According to some treaties on legal assistance, the expert witness may act in the capacity as an official, this being in cases when the document confirms that no further verification from the other country which is party to the treaty is necessary. The right of the expert witness to reimbursement of his or her costs and the fee for the expert witness is enshrined in most treaties on legal assistance. On the basis of his or her request, it is possible on the basis of most treaties on legal assistance to provide a partial or full deposit. Remittance of a deposit is, in the case of certain treaties, subject to introduction of expert evidence. Sometimes there is direct regulation stipulating that the summons for the expert witness must stipulate which reimbursement will be provided to the expert witness. In some cases, costs for the expert witness are excluded from the other costs and are paid directly by the country making the request or the country introducing the expert evidence.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Lukáš Eichinger 694 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Lukáš Eichinger 92 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Lukáš Eichinger 70 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Květoslav Růžička, CSc. 61 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Petr Dobiáš, Ph.D. 192 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 176 kB