velikost textu

Americké think tanky - na příkladu případové studia Thw Washington Institut for the Near East

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Americké think tanky - na příkladu případové studia Thw Washington Institut for the Near East
Název v angličtině:
American think tanks
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
PhDr. Ramzi Abu Eid
Vedoucí:
prof. Dr. Pavel Barša, M.A.
Id práce:
14022
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Institut mezinárodních studií (23-IMS)
Program studia:
Mezinárodní teritoriální studia (N6702)
Obor studia:
Americká studia (AS)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
30. 3. 2007
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Spojené státy am erické jso u v součastnosti m ocností nejenom na poli ekonom ickém , vojenském nebo technologickém , ale jso u také zem í, kde se výtečně daří vědecké činnosti a výzkum u. N ení ostatně třeba obšírněji argum entovat, že výše jm enované oblasti jsou s vědou úzce propojeny a am erická převaha v nich se právě od náskoku v badatelské činnosti do značné m íry odvíjí. Toto konstatování je pravdivé nejen vzhledem к vědeckém u výzkum u v oblasti ekonom ie, přírodních věd a jiných exaktně m ěřitelných oborů, ale stejně tak je m ožné jej vztáhnout na výzkum v politologii jak o specifické společenskovědní disciplíně. Snad ještě přesněji lze v tom to případě m luvit o jejich výzkum u „policy m aking“, což v původní jazykové verzi m nohem výstižněji popisuje proces vytváření konkrétních politik a hledání vhodných řešení jednotlivých politických problém ů. Právě na rozvoji a práci v této oblasti m ají ve Spojených státech am erických značnou zásluhu organizace znám é jak o think tanky. Tato práce se chce zam ěřit právě na ně a jejich pozici v am erickém společensko-politickém prostředí. Jak poněkud filozoficky tvrdí ve své studii o užitečnosti výzkum u pro policy m aking dva švédští vědci, Johan Eriksson s Bengtem Sundeliusem , tak m yšlenky generující se z výzkum u znam enají m nohem více než pouhou držbu inform ací. Im plikují totiž pochopení. Přičem ž pochopení nezpracovaných, syrových inform ací a jejich výsledných vztahů je zase klíčem pro interpretaci světa kolem n ás.1 Takové pochopení plné hloubky existujících okolností a faktů jakékoliv problem atiky je sam ozřejm ě klíčové i pro politiky. Při snaze o tvorbu odvislých politik je pro ně správná práce s inform acem i nutností pro jejich složení do sm ysluplného obrazce. M álo již potom záleží na tom zda hovořím e o politice dom ácí nebo zahraniční. 5 Spojené státy jso u z celosvětového pohledu zcela výjim ečné tím , že se v tam ním pluralitním prostředí dostává velkého prostoru v procesu tvorby politiky také aktérům nepocházejícím ze středu politické kom unity. M ožná v žádném jiném státě na světě se na tvorbě politiky nepodílejí v takové velké m íře i různorodé organizace typu nátlakových skupin, nevládních organizací anebo také univerzitních výzkum ných sekcí. Totéž potom platí o institucích nazývaných think tanky, které se pohybují na rozhraní všech právě uvedených typů organizací. Think tanky hrají úlohu jakéhosi m ezistupně veřejného a soukrom ého sektoru. Inform ace, které p ro d u k u jí,jso u navíc často díky tom uto postavení obdařeny značkou vědecké objektivity a akadem ické nestrannosti. Jiným i slovy jd e o organizace představující v am erickém společenském systém u m ost mezi akadem ickým světem a vědeckým vývojem na jed n é straně a skutečným exekutivně politickým jednáním adm inistrativy v konkrétní oblasti na straně druhé. To je však do značné m íry teorie. Think tanky nejsou ani jednolitou skupinou šablonovitě si podobných organizací a ani se ve všech případech nejedná o instituce, které by byly nezávislé, nestranné a přeneseně vzato lhostejné vůči konkrétním politickým zájm ům . D ůležitou otázkou, kterou je potřeba si opakovaně klást, proto zůstává, nakolik je am bice think tanků na vědeckost jejich výzkum u a analytické činnosti oprávněná. Jejich bližší exam inace je z takovýchto důvodů žádoucí o to více, že se do velké m íry jed n á o tém a vědeckým výzkum em dosud opom íjené a m arginalizované. Cílem této práce je nejprve nastínit společenskou pozici think tanků z obecného pohledu a následně se soustředit na je jí popis ve Spojených státech a tam ějším specifickém společenském systém u. Jejich pozice v USA se je v í m nohem podstatnější než m ůžem e být zvyklí z evropského prostředí. Z pohledu nevelkého státu střední Evropy jak o je Č eská republika, který disponuje jen několika m álo institucem i, je ž by bylo m ožné charakterizovat jak o think tanky, je tento rozdíl ještě m arkantnější. Počet a také heterogen ita am erických think tanků jso u skutečně obrovské. R ůznorodost am erických think tanků poskytuje na jednu stranu nebývaje širokou materii pro jejich výzkum , na straně druhé se ale jed n á o tém a natolik rozsáhlé, že pokoušet se o jeho detailní pokrytí a analýzu by evidentně bylo v rozsahu této práce 6 nerealistické. Z tohoto důvodu byl za účelem sm ysluplnější dokum entace a podrobného vykreslení fenom énu am erických think tanků zvolen mezi nimi jeden konkrétní zástupce - jed n a takto popsatelná instituce - a práce byla pojata především jak o jeh o případová studie. Za zvolený objekt byl vybrán W ashington Institute for the N ear East Policy (dále W IN EP nebo W ashington institute). Skrze analýzu konkrétního think tanku se tato práce pokusí lépe ukázat společenskou pozici am erických think tanků obecně i popsat nuance jejich fungování a vztahů s dalším i podstatným i společenským i aktéry. Cílem tedy je především kontextualizace poznatků v existujícím prostředí, v něm ž působí ještě m noho dalších vlivů, které je také třeba brát v úvahu. V zhledem к tom u, že v případě W ashington Institute se navíc jed n á o think tank specializovaný na vybraný zahraniční region, zdá se být přirozené pokoušet se zkoum at do jak é m íry m á určitý am erický think tank schopnost a m ožnost ovlivňovat politická stanoviska a veřejnou debatu týkající se otázek daného regionu. Tato práce v rámci zkoum ání am erických think tanků hodlá zároveň zasadit pozici W INEP v jeh o dom inantním teritoriu do kontextu dalších institucí zam ěřujících se stejným směrem. V ýběr W ashington Institute for the N ear East Policy pro tuto analýzu ještě posílila prestiž této finančně dobře zajištěné instituce se sídlem v hlavním m ěstě Spojených států. Díky tom uto faktu se snad ještě lépe ukáží některé systém ové problém y i výhody existence think tanků. Dalším důvodem této volby je potom také tém aticky relativně úzký profil W INEP, který však spíše dokum entuje obecný trend růstu specializace mezi am erickým i think tanky. 7
Abstract v angličtině:
This study deals with the phenom enon o f think tanks in the United States. These organizations are broadly defined as public policy research institutes and are part o f the non-profit, non-governm ental organizations sector. H ow ever, this is to a great extend only theory. A s this study brings to light, the field o f think tanks is not only vast in their num ber but as well in num ber and variety o f subjects o f their interests, the way how they approach them and the biases and influences that affect them on this way. The purpose o f the w hole study w as to put theoretical research o f think tanks, which is covered in its first part, together w ith a practical and concrete deep analysis o f a single institution o f this kind, covered in the case study on the W ashington Institute for the N ear East Policy (W IN EP). This W ashington D.C. based think tank was chosen as a subject o f the case study for several significant reasons. These included that it is a single­ issue and single-region oriented think tank with a potential big im pact on A m erican foreign policy-m aking in the chosen field o f its research. A dditionally, the w hole research o f the W INEP deals w ith the N ear East, which is itself a very attractive as well as divisive region. A nyhow , it offers a broad range o f im portant issues w hich m ay be approached in various m anners. The m ain subject o f interest o f the W INEP w as estim ated by this study to lie in the research o f Israeli-Palestinian relations and the relevant US foreign policy. This was therefore stated as the hypothesis for the w hole study. To it was added a question asking for the degree o f objectivity and balanced approach tow ards this supposed pivotal issue o f the w hole W INEP research. The case study was for its m ost part conducted through the m ethod o f qualitative analysis, follow ing the path o f interaction o f the W IN EP with other m ajor socio-political actors. The ones which proved to be connected w ith it the m ost w ere the m edia, the adm inistration o f the United States and in part surprisingly also other think tanks, which do their research in the sam e field. The conclusions o f the case study led to the confirm ation o f central role o f the Israeli-Palestinian issue for the research o f the W INEP. H ow ever, several serious doubts 113 in this field disabled the study to confirm the overall objectivity and balanced approach o f the W1NEP. These included doubts about connections with a lobby that prom otes one­ sided perceptions o f the Israeli-Palestinian issue (A1PAC), lack o f inform ation about the financial background o f the W1NEP and several others. Finally, the w hole study principally encourages a broader research concerning both the W ashington Institute for the N ear East Policy and think tanks in general. It also offers certain options for how the status o f think tanks as non-governm ental organizations may be clarified and the quality o f their research enhanced. I 14
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Ramzi Abu Eid 37.4 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Ramzi Abu Eid 977 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Ramzi Abu Eid 557 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 10.95 MB