velikost textu

Veksláci v socialistickém Československu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Veksláci v socialistickém Československu
Název v angličtině:
"Veksláci" in Socialist Czechoslovakia
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Adam Havlík
Školitel:
doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D.
Oponenti:
Mgr. Miroslav Michela, Ph.D.
Petr Roubal, M.A., M.Phil., Ph.D.
Id práce:
139979
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Moderní hospodářské a sociální dějiny (XMHD)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
9. 7. 2020
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
veksláci|veksláctví|černý trh|hospodářská kriminalita|Tuzex|státní socialismus|stínová ekonomika
Klíčová slova v angličtině:
veksláci|veksláctví|black market|economic crime|Tuzex|state socialism|shadow economy
Abstrakt:
Abstrakt Disertační práce se zabývá fenoménem veksláctví v socialistickém Československu a historickými aktéry s ním spojovanými, kteří se zabývali pokoutným obchodem s cizími měnami, tuzexovými poukázkami a pašovaným spotřebním zbožím. Ve středu analýzy stojí každodenní praxe veksláků jako „hybatelů“ československého černého trhu, stejně jako spektrum komodit, se kterými obchodovali. Kromě základních principů „vekslu“ je pozornost věnována i typologii překupníků na různých úrovních a výzkum sleduje i vzájemné hierarchické vazby a mocenské vztahy uvnitř této komunity. Badatelská pozornost je věnována i životnímu stylu vekslácké subkultury a otázce umístění veksláků do kontextu čs. společnosti před rokem 1989. Práce rozkrývá i společenské a ekonomické předpoklady, které za vzestupem společenské vrstvy veksláků stály. Mapuje také roli podniku zahraničního obchodu Tuzex, jehož podstatou byl prodej spotřebního, většinou zahraničního zboží za cizí měny či za speciální odběrové poukázky. Další rovinu výzkumu představují postoje státu k problematice veksláctví. Zde se práce zaměřuje nejen na dobovou legislativu, ale i na vzájemnou komunikaci jednotlivých resortů, která se promítla do míry postihu některých forem veksláctví. Kromě teoretických diskusí na úrovni nejvyšších státních orgánů práce sleduje i přístup bezpečnostních složek k celé problematice, kolísající od bezpečnostních akcí, namířených proti ohniskům nelegální směny až po tichou toleranci. Analýze je podroben i reálný dopad, stejně jako dobový obraz veksláctví, který se čs. stát snažil předkládat veřejnosti skrze masové sdělovací prostředky a míra jeho osvojení většinovou společností. Práce částečně překračuje období státního socialismu a načrtává osudy komunity překupníků s bony a valutami po roce 1989 a možnosti adaptace těchto vrstev na nové politické a ekonomické klima. Klíčová slova: veksláci, veksláctví, černý trh, hospodářská kriminalita, Tuzex, státní socialismus, stínová ekonomika.
Abstract v angličtině:
Abstract This dissertation thesis deals with the notion of “vekslactvi” in socialist Czechoslovakia and with a social group called “vekslaci”, which orchestrated illicit trade with foreign currencies, the so called tuzex vouchers, and smuggled consumer goods. The analysis lays emphasis on the daily operations of the “veksláci” and also on the commodities which they traded. From this perspective, “vekslaci” could be treated as a driving force within the Czechoslovak black market. In addition to the basic principles of “veksl”, the chapter also presents a certain typology of traffickers and mutual hierarchical links within this specific community. The lifestyle of the “vekslák subculture” is also a subject of historical reconstruction as the thesis seeks to place “veksláci” in the context of the Czechoslovak society before 1989. The thesis also deals with the social and economic circumstances that enabled the birth of a peculiar social group of “vekslaci”. Among others, it focuses on the role of the Tuzex hard currency shops, which was introduced in order to sell (mostly imported) consumer goods in exchange for foreign currencies or special vouchers. Attitude of the Czechoslovak state regarding the issue of “veksláctví” is also a subject of analysis. The research focuses on legislation, which gradually defined the basic aspects of illegal exchange. Besides the theoretical discussions within the state organs, the work also describes the factual approach of security forces to the whole issue, ranging from police actions directed against illegal exchange to actual tolerance. The research also deals with the actual effects of the illegal exchange and with the official notion of “veksláctví”, which was presented to the public through the state-controlled mass media. The work also discusses the extent to which different segments of society successfully adopted the official image of “veksláctví”. Partly, this thesis takes a step beyond the period of state socialism and outlines the development of the community of former traffickers with Tuzex vouchers and foreign currencies after 1989 and various ways of their adaptation within new political and economic circumstances. Key words: veksláci, veksláctví, black market, economic crime, Tuzex, state socialism, shadow economy.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Adam Havlík 7.53 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Adam Havlík 4.25 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Adam Havlík 411 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Adam Havlík 407 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Adam Havlík 1012 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. 64 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. 578 kB
Stáhnout Posudek oponenta Petr Roubal, M.A., M.Phil., Ph.D. 38 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. 159 kB