velikost textu

Mitsuko Coudenhove - Kalergi a vznik Panevropy

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Mitsuko Coudenhove - Kalergi a vznik Panevropy
Název v češtině:
" Mitsuko Coudenhove - Kalergi a vznik Panevropy"
Název v angličtině:
Mitsuko Coudenhove-Kalergi and the Origin of Pan-Europa
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Vlasta Noshirová, Ph.D.
Školitel:
doc. Ing. Jan Sýkora, M.A., Ph.D.
Oponenti:
prof. PhDr. Oldřich Král, CSc.
PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D.
Konzultant:
prof. Zdeňka Švarcová, Dr.
Id práce:
137199
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav Dálného východu (21-UDV)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Dějiny a kultury zemí Asie a Afriky (XDAA)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
19. 9. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Cílem práce je rekonstruovat skutečný životní příběh Japonky Mitsuko Aoyama, provdané do šlechtické rodiny hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi se sídlem v českých Poběžovicích na přelomu 19. a 20. století, a zařadit jej do kontextu moderních kulturních dějin a vývoje mezinárodních vztahů, kde není plně ukotven. Historická část práce začíná od rekapitulace bádání o této Japonce od poloviny 70. let 20. století a končí literárně pojatou rekonstrukcí celého jejího životního příběhu. Mitsuko se odvážila jako jedna z prvních Japonek uzavřít sňatek v roce 1895 v Tokiu s cizincem a rakousko-uherským diplomatem hrabětem Heinrichem Coudenhove-Kalergi, v době po restauraci císařské moci Meidži (1868), kdy byla zrušena po více než dvou stech letech izolace Japonska od světa. Konvertovala z buddhismu na katolickou víru manžela a odjela s ním do Evropy, kde musela cele změnit svou osobní identitu. Rekonstrukce příběhu zahrnuje sociální zařazení rodiny Aoyama v soudobé japonské společnosti, s objasněním dobových okolností mezinárodních sňatků, jež plnily významnou roli v mezinárodní diplomacii a ve vývoji moderních dějin. Zahrnuje i výklad sociálně-historického zázemí rodiny Coudenhove-Kalergi, včetně jejich postavení v Čechách, se správou panství v okolí Domažlic. Jsou popsány i výrazné osobnosti a život sedmi dětí této „rodiny bez hranic“, vychovaných s pochopením ke všem sociálním, rasovým a kulturním rozdílům, s tolerancí k mentálním odlišnostem dvou kontinentů. Hrabě Heinrich zemřel předčasně v roce 1906 na zámku v Poběžovicích, avšak svou humánní panevropskou filosofií, úsilím o reformní přeměnu mnohonárodnostního habsburského státu na federaci a podporou sionistického hnutí, ovlivnil životní dráhu svého druhého syna Richarda pro založení hnutí Panevropské unie (Panevropa) v roce 1923 ve Vídni, dnes chápané jako „kolébky“ Evropské Unie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Abstract v angličtině:
Abstrakt Cílem práce je rekonstruovat skutečný životní příběh Japonky Mitsuko Aoyama, provdané do šlechtické rodiny hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi se sídlem v českých Poběžovicích na přelomu 19. a 20. století, a zařadit jej do kontextu moderních kulturních dějin a vývoje mezinárodních vztahů, kde není plně ukotven. Historická část práce začíná od rekapitulace bádání o této Japonce od poloviny 70. let 20. století a končí literárně pojatou rekonstrukcí celého jejího životního příběhu. Mitsuko se odvážila jako jedna z prvních Japonek uzavřít sňatek v roce 1895 v Tokiu s cizincem a rakousko-uherským diplomatem hrabětem Heinrichem Coudenhove-Kalergi, v době po restauraci císařské moci Meidži (1868), kdy byla zrušena po více než dvou stech letech izolace Japonska od světa. Konvertovala z buddhismu na katolickou víru manžela a odjela s ním do Evropy, kde musela cele změnit svou osobní identitu. Rekonstrukce příběhu zahrnuje sociální zařazení rodiny Aoyama v soudobé japonské společnosti, s objasněním dobových okolností mezinárodních sňatků, jež plnily významnou roli v mezinárodní diplomacii a ve vývoji moderních dějin. Zahrnuje i výklad sociálně- historického zázemí rodiny Coudenhove-Kalergi, včetně jejich postavení v Čechách, se správou panství v okolí Domažlic. Jsou popsány i výrazné osobnosti a život sedmi dětí této „rodiny bez hranic“, vychovaných s pochopením ke všem sociálním, rasovým a kulturním rozdílům, s tolerancí k mentálním odlišnostem dvou kontinentů. Hrabě Heinrich zemřel předčasně v roce 1906 na zámku v Poběžovicích, avšak svou humánní panevropskou filosofií, úsilím o reformní přeměnu mnohonárodnostního habsburského státu na federaci a podporou sionistického hnutí, ovlivnil životní dráhu svého druhého syna Richarda pro založení hnutí Panevropské unie (Panevropa) v roce 1923 ve Vídni, dnes chápané jako „kolébky“ Evropské Unie. Hnutí se odvinulo od myšlenky koexistence národů ve sjednocené Evropě, s vědomím nezbytnosti rovnoprávné integrace evropských národů do jednoho společenství, aby mohl být překonán dobový ekonomický egoismus nacionálně uvažujících států, a otevřena jejich mezinárodní spolupráce na volném trhu a ve volném obchodu, při duchovním sjednocování na základě společné kultury a mravních hodnot v míru. Teoretické východisko této studie spočívá v důrazu na formování identity „evropské duše“ Panevropy, založené na komparaci kulturních dějin Evropy a Japonska, s otázkou, do jaké míry bylo hnutí ovlivněno cítěním a smýšlením jejího tvůrce výchovou jeho japonské matky, a jak tato okolnost utvářela jeho kulturně-politické vědomí ve vztahu k programu Panevropy. Na základě srovnání duchovních a etických principů západní a východní kultury se objevily paralely, svým obsahem obohacující i dnešní discours o evropské duši a její identitě, s ideovým základem v „jednotě názorové plurality“ našeho multikulturního společenství. I z důvodu, že Adolf Hitler a němečtí nacionalisté označili tvůrce Panevropy a jeho svazek s (polo)židovskou manželkou za ikony rasového míšenectví a symbol židovské snahy o ovládnutí Evropy, se jeví být tato komparativní analýza stále aktuální. Hodnocení tématu je rozvrženo do otázek: 1. naplnění „evropské duše“ vědomím buddhismu, 2 vztahu náboženského šintoismu a nacionalismu „japonské duše“, 3. oddělení etiky od náboženství v „hyperetické“ filosofii Pan-Evropy, na základě sloučení etiky a estetiky ve starém Řecku i na Dálném Východě. Tato filosofie nevyrostla z náboženství, ale je naukou o kráse v nás, estetikou duše. Jde o jediný hodnotový systém, jenž náleží k normativním rysům etického chování ve společnosti. U Japonců si „hyperetika“ uchovala různé významové nuance, od zdrženlivosti a sebeovládání, přes uměřený styl v umění, po zdvořilou ukázněnost a rytířství v lidském jednání. V pojetí Richarda Coudenhove byla hyperetika nositelem „nové rytířskosti“ a měla definovat morálku Evropy 20. století s její novou „duchovní aristokracií“. Znamenala i úctu k autoritám, především ve smyslu podřízení se principu vzdělanosti. „Příští osvěta svrhne šovinismus a připraví cestu národní snášenlivosti. Tato snášenlivost doplní lásku k vlastnímu národu úctou k národům cizím, a položí základ ke kulturnímu znovuzrození Evropy,“ napsal Richard v proklamaci Pan-Evropy (1923). Dnes to znamená, že pokud v Evropské unii hájíme zásadní stanovisko integrace různých národnostních a sociálních etnik v soužití národů Evropy, a zakládáme svou kulturní identitu na „jednotě myšlení v rozmanitosti“, musíme vzít na vědomí i nutnost komparativního poznání kulturních dějin nejen dvou kontinentů, ale všech těch etnik, jež se o soužití v Evropě ucházejí. Klíčová slova - rodina bez hranic, koexistence národů, sjednocená Evropa, evropská identita, evropská duše - konverze z buddhismu na katolictví, šintoismus a nacionalismus, náboženství a hyperetika, autorita, vzdělanost, čest a rytířství, zdvořilost, etické normy a sociálně regulační funkce - multikulturalismus, otevřená společnost, politika rovného uznání, důstojnost, autenticita, dialog, diference, rovná úcta, rovné hodnoty, srovnávací studium kulturních dějin
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Vlasta Noshirová, Ph.D. 18.24 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Vlasta Noshirová, Ph.D. 152 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Vlasta Noshirová, Ph.D. 57 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Vlasta Noshirová, Ph.D. 2.79 MB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Ing. Jan Sýkora, M.A., Ph.D. 61 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Oldřich Král, CSc. 43 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D. 115 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 102 kB