velikost textu

Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini.
Název v angličtině:
Sociality and ecology in ground squirrels (tribe Marmotini).
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
RNDr. Jan Matějů, Ph.D.
Id práce:
136083
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra zoologie (31-170)
Program studia:
Biologie (N1501)
Obor studia:
Zoologie (NZOO)
Přidělovaný titul:
RNDr.
Datum obhajoby:
30. 4. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Socialita, ekologie, Marmota, Spermophilus, Cynomys
Klíčová slova v angličtině:
Sociality, ecology, Marmota, Spermophilus, Cynomys
Abstrakt:
Abstrakt disertační práce Autor: Jan Matějů Název: Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini Zemní veverky (triby Marmotini a Xerini) tvoří parafyletickou skupinu hlodavců čeledi Sciuridae, pro něž je typický semi-fossoriální způsob života v otevřeném prostředí. Zemní veverky mají relativně podobný způsob života, rozmnožují se obvykle jednou ročně, mají výhradně denní aktivitu a jsou omnivorní. Naopak výrazně odlišná je jejich socialita. To činí tuto skupinu ideálním modelem pro testování ekologických hypotéz spjatých s evolucí sociality. Právě vztah sociality a velikostního pohlavního dimorfismu, respektive sociality a velikosti mozku u zemních veverek je řešen v první část disertační práce. Nejprve jsme na základě předpokladu, že s odlišnou úrovní sociality je spojena i odlišná intenzita pohlavního výběru působící na samce, testovali vliv sociality na velikostní pohlavní dimorfismus. Zároveň jsme zjišťovali přítomnost závislosti mezi tělesnou velikostí a mírou velikostního pohlavního dimorfismu – tzv. Renschovo pravidlo. Dále jsme testovali hypotézu „sociálního mozku“, tj. zda úroveň sociality ovlivňuje relativní a absolutní velikost mozku zemních veverek. Dle předpokladů by relativní velikost mozku měla být větší u druhů, kde existují dlouhodobé pevné sociální vazby než u druhů samotářských. Platnost Renschova pravidla ani vliv sociality na velikostní pohlavní dimorfismus se prokázat nepodařilo. Za hlavní příčinu považujeme obecně nízkou míru pohlavního dimorfismu zemních veverek. Také vliv sociality na relativní velikost mozku nebyl zaznamenán, avšak nalezli jsme výrazný vztah mezi socialitou a tělesnou velikostí i absolutní velikostí mozku. Z dosud nejasných důvodů tedy u zemních veverek nedošlo s rostoucí socialitou pouze ke zvětšení mozku, ale i celého těla. Druhá část práce je zaměřena na ekologické charakteristiky a biotopové nároky sysla obecného, v souvislosti s jeho ochranou. Relativně velký počet druhů zemních veverek patří v současné době mezi ohrožené druhy, hlavní příčinou tohoto stavu je ztráta jejich původního biotopu. Ze stejných příčin je na území ČR ohrožen i sysel obecný, pro nějž jsme připravili záchranný program. Jde o koncepční dokument shrnující základní charakteristiky a příčiny ohrožení druhu a navrhující opatření na jeho ochranu. Z potřeb záchranného programu vycházejí práce zabývající se demografií, rozšířením a analýzou biotopových nároků sysla. Mimo jiné jsme zpřesnili informace o současné rozšíření sysla v ČR, zavedli pravidelný monitoring jeho početnosti a upřesnili jeho biotopové nároky. Posledním řešeným tématem je analýza metodik repatriace sysla obecného s cílem identifikovat úspěšný postup. Klíčovými faktory se ukázaly být metoda vypouštění (použití umělých nor a voliér), počet jedinců vypuštěných v jedné sezóně a celkový počet jedinců, z dlouhodobého hlediska i management cílové lokality.
Abstract v angličtině:
Abstract of the Ph.D. thesis Autor: Jan Matějů Name: Sociality and ecology in ground squirrels (tribe Marmotini) Ground-dwelling squirrels are parafyletic group of rodents from the family Sciuridae (tribes Marmotini and Xerini). Ground-dwelling squirrels are semi-fossorial inhabitants of treeless biotopes. They share most aspects of general biology. They usually breed once a year, have exclusively diurnal activity and are omnivorous. On the contrary, ground-dwelling squirrels display different levels of sociality, which makes them an ideal model to study different ecological aspects connected with evolution of sociality. The first part of the Ph.D. thesis is focused on the relationship between sociality and sexual size dimorphism and relative and absolute size of brain. At first, supposing that different levels of sociality are connected with differences in intensity of sexual selection acting on males, we tested association between sociality and sexual size dimorphism as well as association between sexual size dimorphism and body size – so called Rensch rule. Next, we tested correlation between sociality and relative brain size. In agreement with the Social brain hypothesis, we assumed that e.g. solitarily living species should have smaller relative brain size than species living in stable pairs. We found that the level of sociality had no impact on the degree of sexual size dimorphism and that the ground-dwelling squirrels did not follow Rensch rule. The main reason is probably generally low degree of sexual dimorphism in these rodents. We did not find association of sociality and relative brain size, but we observed significant correlation between sociality and body size and absolute brain size. From unknown reasons the evolution of sociality in this group is not connected with enlargement of relative brain size, but of the whole body and absolute brain size. Topic of the second part of the Ph.D. thesis is conservation and ecology of the European ground squirrel. At present, relatively high number of ground squirrels ranks among endangered species. The main reason is loss of their habitats. The same reason caused dramatic decline of the European ground squirrel in the Czech Republic and we have currently prepared the action plan for the species conservation. The action plan is a conceptual document summarizing characteristics and threats and proposing conservation acts. The next included papers focused on the demography, distribution and habitat requirements. For instance, we precise knowledge of the current EGS distribution, established regular monitoring of its abundance and we improved knowledge of its habitat requirements. The last topic is repatriations of the EGS, specifically analysis of their methodology. We found that the method of releasing (usage of artificial burrows and enclosures), number of individuals released within one season, total number of released individuals and in a long term also management of the locality are the key factors affecting reintroduction success.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce RNDr. Jan Matějů, Ph.D. 9.05 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce RNDr. Jan Matějů, Ph.D. 29 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky RNDr. Jan Matějů, Ph.D. 17 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. Mgr. Pavel Stopka, Ph.D. 80 kB