velikost textu

Kapitola z historiografie dějin umění a památkové péče. František X. Beneš (1820 - 1888).

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Kapitola z historiografie dějin umění a památkové péče. František X. Beneš (1820 - 1888).
Název v angličtině:
A Chapter of the Historiography of Art History and Heritage Preservation. František X. Beneš (1820 - 1888).
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Jaroslav Horáček, DiS.
Vedoucí:
prof. PhDr. Lubomír Konečný
Oponent:
PhDr. Richard Biegel, Ph.D.
Id práce:
135703
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (N8109)
Obor studia:
Dějiny umění (DUM)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
14. 9. 2015
Výsledek obhajoby:
Výborně
Informace o neveřejnosti:
Příloha práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
František X. Josef Beneš – památková péče – památky – středověká architektura – dějiny umění – historiografie – Čechy – 19. století
Klíčová slova v angličtině:
František X. Josef Beneš – Heritage Preservation – Monuments – Medieval Architecture – Art History – Historiography – Bohemia – 19th Century
Abstrakt:
ABSTRAKT Počátky organizované péče o památky v českých zemích jsou tradičně spojovány s ustanovením Ústřední komise pro zkoumání a zachování stavebních památek ve Vídni (Central-Commission für Erforschung und Erhaltung der Baudenkmalen in Wien) v roce 1850. Pro území Čech bylo v letech 1854–1855 jmenováno čtrnáct konzervátorů, jejichž poslání spočívalo jednak ve vyhledávání a popisování pamětihodných objektů, a dále v iniciování jejich oprav. Mezi prvními čtrnácti konzervátory se setkáváme s dosud málo známou postavou Františka X. Josefa Beneše (1816–1888), konzervátorem Čáslavského kraje, jenž se stal ústředním tématem předkládané práce. Narodil se v Českém Dubu do rodiny vrchnostenského úředníka Josefa Aloise Beneše, jenž záhy s rodinou přesídlil do Oseku u Rokycan. Po absolvování gymnazijních studií se zapsal ke studiu na pražském Polytechnickém ústavu, kde se věnoval převážně chemii a cukrovarnictví. Působil jako cukrovarský adjunkt v Dobrovici a následně byl povolán do Suchdolu u Kutné Hory na místo správce tamního cukrovaru. Začátky Benešova zájmu o památky jsou spojeny s Františkem Alexandrem Heberem, jemuž poskytl podklady a údaje k řadě staveb na Kutnohorsku pro jeho obsáhlou práci Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser. Již ve 40. letech byl členem Archeologického sboru Musea království Českého, což jistě sehrálo roli i pro jeho jmenování konzervátorem. Ve druhé polovině padesátých let popsal chrám Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, děkanský chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi (náhrobník pána Zbislava), kostel sv. Petra a Pavla v Čestíně, kostel sv. Václava v Krchlebech a v souvislosti s jeho opravou i pomník královské přísahy u Jihlavy. Šedesátá léta jsou pro Beneše ve znamení konjunktury konzervátorské činnosti. Zaměřuje se na památky Kutné Hory; popisuje arciděkanský kostel sv. Jakuba, Hrádek nad Páchem, dále pak kostel sv. Markéty v Křeseticích a dalších středověkých kostelů. Nejvýraznější kauzou zůstává pokus o fotografování nástropních maleb bývalé klášterní haly kláštera v Sedlci. Popsání zničených výjevů od malíře Judy Tadeáše Suppera opakovaně publikoval v šedesátých a naposledy v osmdesátých letech. V této době lze rovněž pozorovat jeho zájem o mapování hradišť. Pro přesídlení do Prahy navštěvoval Vocelovy univerzitní přednášky a po jeho smrti mu byl svěřen konzervátorský post pro město Prahu a následně i pro pražské okresy. V sedmdesátých a osmdesátých letech věnuje Beneš pozornost i pražským památkám (kaple sv. Prokopa na Strahově, Prašná brána, mostecké věže apod.), jejichž znalost se objevuje v jeho pozdních textech. Postupně však konzervátorská činnost ustává; k posledním zprávám patří zpráva o kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích. František X. Beneš patří do skupiny první generace konzervátorů Ústřední komise. Ve svých textech navazuje jednak na kompendia starších topografických badatelů (Schaller, Sommer, Dlabacz) a dále pak na Jana Erazima Vocela. Svůj přístup staví především na podrobném popsání objektu a zjištění pramenných údajů, které vcelku kriticky porovnává. Velkou pozornost věnuje epigrafickým památkám. Beneš je konzervátorem-praktikem, který se však přes výtečné znalectví středověkých staveb nedostal za hranice stylové kritiky. I když Beneš patřil za svého života k dobře známým postavám oboru, byl po své smrti prakticky zapomenut.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT The origins of heritage conservation in Czech lands are usually dated back to the year 1850 when the Central Commission for Research and Conservation of Architectural Heritage (Central-Commission für Erforschung und Erhaltung der Baudenkmalen) was founded in Vienna. In the years 1854–1855, fourteen conservators were assigned to the Bohemian area whose job was to search for and describe heritage sites and they also were to initiate their repairs. One of those fourteen conservators was one – still rather unbeknown – František X. Josef Beneš (1816–1888), conservator of Čáslav county, with whose life and work this paper is concerned. He was born into a family of an establishment bureaucrat Josef Alois Beneš in Český Dub, however, soon the family moved to Osek u Rokycan. Having graduated from grammar-school he continued studying at Prague Polytechnic school where he focused on chemistry and sugar industry. He started as a sugar industry adjunct in Dobrovice and later he was moved to Suchdol u Kutné Hory to act as a manager of a local sugar factory. Having helped František Alexander Heber with his work Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser to whom he gave valuable data about many a building in Kutná Hora area, Beneš himself began to be interested in conservation. In the 1840's we can already find Beneš as a member of the Archaeology Board of the Museum of the Bohemian Kingdom – a post which doubtless played its part in his appointment as a conservator. In the late 1850's he decribed the Nanebevzetí Panny Marie cathedral in Sedlec, decanal cathedral of St. Petr a Pavel in Čáslav, St. Petr a Pavel church in Čestín, church of St. Václav in Krchleby and with connection to its reconstruction also the memorial of the royal oath in Jihlava. The 1860's are the heritage boom years for Beneš – his main focus is on Kutná Hora; he describes the archdeacon church of St. Jakub, Hrádek nad Páchem, St. Markéta church in Křesetice and other churches. The attempt to photograph ceiling paintings in the hall of Sedlec monastery is among his most distinctive efforts. In the 1860's and 1880's he repeatedly published the decription of ruined tableaux by the painter Juda Tadeáš Supper. Around this time he also became interested in mapping of strongholds. Upon moving to Prague he attended Vocel's university lectures and after his death became a conservator for the city of Prague and later also for the Prague counties in his stead. Beneš concerned himself with Prague heritage in the 1870's and 1880's (chapel of St. Prokop in Strahov, Prašná brána, the bridge towers etc.) as is demonstrated by his knowledge of these sites in his later texts. However, gradually his conservation activity ceased; among his last texts is the report on Nanebevzetí Panny Marie church in Tismice. František X. Beneš belongs to the first generation of conservators of the Central-Commission. In his texts, he follows in footsteps of older topographic scholars such as Schaller, Sommer, Dlabacz on one hand and also Jan Erazim Vocel on the other. His main approach was detailed decription of given sites and detection of source findings which he compared quite critically. Epigraphic sites are most important to him. Beneš was a conservator-practician, although his knowledge of medieval buildings was outstanding he never overcame period-critics approach. Despite being well- known among his peers during his life, he was almost forgotten after his death.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Jaroslav Horáček, DiS. 505 kB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Jaroslav Horáček, DiS. 21.13 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Jaroslav Horáček, DiS. 33 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Jaroslav Horáček, DiS. 25 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Lubomír Konečný 55 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Richard Biegel, Ph.D. 44 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 23 kB