velikost textu

Akce StB Kulak a její dopad na Chrudimsku a Hlinecku

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Akce StB Kulak a její dopad na Chrudimsku a Hlinecku
Název v angličtině:
The so called ´operation Kulak´and its impact in the districts Chrudim and Hlinsko
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Lukáš Blažek
Školitel:
prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc.
Oponenti:
doc. JUDr. Pavel Salák, Ph.D.
doc. JUDr. PhDr. Jakub Rákosník, Ph.D. et Ph.D.
Id práce:
135634
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra právních dějin (22-KPD)
Program studia:
Teoretické právní vědy – Právní dějiny a římské právo (P0421D220014)
Obor studia:
Teoretické právní vědy – Právní dějiny a římské právo (3339)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
20. 11. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Kolektivizace Akce "Kulak" Chrudimsko
Klíčová slova v angličtině:
Collectivization ‘Operation Kulak’ District Chrudim
Abstrakt:
Akce StB Kulak a její dopad na Chrudimsku a Hlinecku Abstrakt Předkládaná práce se zabývá problematikou násilné fáze kolektivizace v Československu se zaměřením na akci „Kulak“. V úvodní části práce se autor věnuje historickému zasazení tématu. Zabývá se tak důležitými mezníky v dějinách první československé republiky. Větší pozornost věnuje vývoji po druhé světové válce především ve vztahu k problematice konfiskací půdy na základě dekretů prezidenta republiky a připravovaným změnám v pozemkovém vlastnictví v souvislosti s komunisty prosazovanou revizí první pozemkové reformy a následně s prosazování nové pozemkové reformy. Významná pozornost je též věnována základnímu představení nejdůležitější právních předpisů souvisejících buď se zemědělskou výrobou, pozemkovým vlastnictví či s násilnou fází kolektivizace. Autor dále představuje akci „Kulak“ na celostátní úrovni. Popisuje nejdůležitější události, které souvisely s přípravou akce včetně záminky jejího uvedení v realizaci – tzv. „Babické události“ na počátku léta 1951. Akce „Kulak“ byla připravena v nejvyšších patrech československé politiky. Na její přípravě se podílel okruh lidí v blízkosti tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda. Základem pro provádění této akce se stala Směrnice ministra národní bezpečnosti, vnitra a spravedlnosti o úpravě poměrů rodinných příslušníků odsouzených vesnických boháčů, která byla příslušným složkám výkonného aparátu rozeslána jako Tajný rozkaz ministra národní bezpečnosti č. 27. Na základě tohoto interního předpisu byly od října 1952 do konce roku 1953 perzekvovány stovky rodinných příslušníků vybraných odsouzených soukromých zemědělců, kteří byli komunistickým režimem označeni za nepřátele a kteří byli určeni jako na tolik nebezpeční, že bylo vhodné zakázat jim pobyt v kraji jejich bydliště a přikázat jim pobyt v jiném kraji, kde měli vykonávat práci na československém státním statku. Základ práce představuje autorův výzkum průběhu násilné fáze kolektivizace v okresech tehdejšího Československa – Chrudim a Hlisnko, náležejících do kraje Pardubice. Na příkladech ze zkoumané oblasti Chrudimska a Hlinecka je komplexně analyzován způsob užívání prostředků především trestního a správního práva doplněných průběhem aplikace Směrnice. Osvětluje se tak nejen perzekuce samotných soukromě hospodařících zemědělců, role místních správních orgánů a použití právních nástrojů v procesu násilné fáze kolektivizace, ale rovněž i perzekuce tzv. sekundární, směřující vůči rodinným příslušníkům postižených zemědělců. Prostřednictvím podzákonných právních předpisů byly zásadním způsobem postihovány například osoby, které nikdy nebyly za žádnou trestnou činnost stíhány, natož odsouzeny. Tato skutečnost představuje hrubé porušení nejedné základní zásady jak současného, ale především také již tehdy platného práva. Demonstruje tak zcela svévolné nakládání státní moci s právem a jeho elementárními základy v naší právní kultuře v období 50. let. Práce se také zabývá průběhem akce „Kulak“ na okresní úrovni ve vztahu k systému plánované ekonomiky. Popisuje, jakým způsobem souvisí průběh akce „Kulak“ se zakládáním, rozvojem a upevňováním zemědělských družstev, s povinnými dodávkami a jejich plnění či neplnění vůči výměře půdy jednotlivých zemědělců. Tyto výstupy je možné komparovat s dalšími regiony a na základě toho zpřesnit, potvrdit či vyvrátit některé představy o akci „Kulak“ a jejím průběhu. Významnou část práce tvoří detailní rozbor konkrétních případů odsouzených soukromých zemědělců a osudů jejich rodinných příslušníků. Autor na těchto příkladech demonstruje skutečný průběh akce „Kulak“ včetně problémů s realizací celé akce. Klíčová slova Kolektivizace Akce „Kulak“ Chrudimsko
Abstract v angličtině:
The so called ‘operation Kulak’ and its impact in the districts Chrudim and Hlinsko Abstract The submitted doctoral thesis analyses the problem of a violent phase of collectivization in Czechoslovakia in the 1950´s, with a particular focus on the so called ‘Operation Kulak.’ In the first part, the author analyses the historical background of collectivization and therefore at first provides with significant milestones in the history of Czechoslovakia. He focuses mainly on the development after the Second World War, with a particular aim to inquire into the relation of land confiscation made on the ground of Czechoslovakian president’s decrees. Specific attention is also paid to the fundamental regulations, which are connected either with the agricultural production, land ownership, or with the violent phase of collectivization. Moreover, the author introduces ‘Operation Kulak’ nationwide. He gives a detailed description of the preparation of the most significant events linked to the above-mentioned operation, including pretexts for its implementation known as ‘Babice case’ (1951). ‘Operation Kulak’ was prepared in the highest ranks of the Czechoslovak Communist Party with an involvement of closest collaborators of Klement Gottwald. This operation was aimed against wealthy and medium sized farmers including their family members. It was a based on a regulation issued jointly by the minister of National Security, Interior and Justice, sent to the respective state organs as a ‘secret order’ of the National Security Minister No. 27. Between 1952 (October) and 1953 (December), this internal regulation touched lives of hundreds of families. Those family members of private farmers, selected beforehand, were simply persecuted in various ways. The Communist regime assessed that they were not only regime-opponents, but they were also highly perilous. The Communists banned them to stay in the particular district and ordered them to move to another district in order to work at the Czechoslovak state-owned farm. The doctoral thesis is based on the author’s archival research concerning the so called violent phase of collectivization in the districts of former Czechoslovakia- namely Chrudim and Hlinsko, both belonging to Pardubice Region. The author uses examples from the investigated areas and aims to analyse how the already mentioned regulation and its criminal and administrative amendments were applied. This does not only explain the persecution of the private farmers themselves, the role of local administrative organs and the usage of legal implements during the violent phase of collectivization, but even the secondary persecution directed towards the family members of the afflicted farmers. Even those, who have never been prosecuted, let alone convinced, have also been severely prosecuted through illegitimate regulations. This very fact symbolizes a weighty infringement of human rights, both the former and the current. It illustrates a completely wilful application of state power on the law and its fundamentals in our legal culture in the 1950s. The thesis also deals with the development of ‘Operation Kulak’ in its relation to planned economic system. It scrutinizes how the development of above-mentioned operation relates to the founding, development and consolidation of agricultural cooperatives, with its mandatory supplies and their either compliance or noncompliance in relation to the land area of individual farmers. It is feasible to compare the outcomes with other regions. Furthermore, it is possible to either particularize, affirm or rebut certain already published ideas about the operation and its progress. A thorough analysis of case studies represents another significant part of the thesis. The author aims to demonstrate the authentic development of ‘Operation Kulak’, inclusive of the problems related to its implementation in the broader context. Keywords Collectivization ‘Operation Kulak’ District Chrudim
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Lukáš Blažek 2.69 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Lukáš Blažek 108 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Lukáš Blažek 108 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. 73 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Pavel Salák, Ph.D. 113 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. PhDr. Jakub Rákosník, Ph.D. et Ph.D. 84 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. JUDr. Vladimír Kindl 155 kB