velikost textu

Hudební kultura v konventu alžbětinek na Novém Městě Pražském

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Hudební kultura v konventu alžbětinek na Novém Městě Pražském
Název v angličtině:
Music Culture of the Elisabethan Convent in Prague
Typ:
Disertační práce
Autor:
Jakub Michl
Školitel:
prof. PhDr. Marta Ottlová
Oponenti:
Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D.
doc. PhDr. Jana Perutková, Ph.D.
Id práce:
135351
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav hudební vědy (21-UHV)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (P8109)
Obor studia:
Hudební věda (XHV)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 9. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Příloha práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Alžbětinky|ženské církevní řády|kláštery|nemocnice|charitativní instituce|liturgie|liturgická hudba|dějiny hudby|hudba církevních institucí|hudební sbírky|hudba v církevních řádech|hudební nástroje|hudebniny|chrámová hudba|církevní hudba|Praha|Nové Město pražské|Podskalí|Vyšehrad|pragensia|charitativní koncerty|karusely|oratoria|kantoři|hudebnice|skladatelky|františkáni|náboženská bratrstva|josefínské reformy|Antonín Syrůček|František Xaver Brixi|František Xaver Labler|Marie Juliana OSE
Klíčová slova v angličtině:
Elisabethan nuns|female spiritual orders|convents|hospitals|charity|liturgy|liturgical music|music history|music of spiritual orders|music collections|music in convents|music instruments|music sources|sacred music|18th century music|19th century music|Prague|Praha|New Town of Prague|Podskalí|Vyšehrad|pragensia|charity concerts|carrousels|oratorios|cantors|female musicians|female composers|franciscan order|reforms of Joseph II|Antonín Syrůček|František Xaver Brixi|František Xaver Labler
Abstrakt:
Disertační práce Jakub Michl: Hudební kultura v konventu alžbětinek na Novém Městě pražském Abstrakt Alžbětinky byly řádem, jehož prioritou byla péče o nemocné. Hudba proto nikdy nebyla prioritou řádových aktivit, jako tomu bylo u jiných, zejména školských řádů. Díky nepřerušené kontinuitě pražského konventu, který uniknul především josefínským reformám, se však dochovala řada pramenů, která svědčí o vyspělé hudební kultuře řádového domu, včetně rozsáhlé sbírky hudebnin i písemných pramenů svědčící o charakteru této kultury. Dizertace se snaží o zasazení hudebních pramenů do kontextu řádové struktury, řádového společenství, kontextu města a jeho institucí, každodennosti konventu s fenomény jako klauzura, práce v nemocnici, hierarchie řádového společenství či rekreace. Hudba v klášterech byla úzce svázána s liturgií. U alžbětinek byl soustředěn hudební provoz na velké svátky (sv. Alžběta, sv. František Serafínský, Porciunkule, Vánoce, Epifanie, Velikonoce) a zádušní pobožnosti za dobrodince konventu. Klášter spolupracoval se světskými hudebníky i skladateli (F. X. Brixi, Z. V. Suchý, F. X. Labler, J. N. Bayer, ad.), zároveň se ve společenství nacházela řada povolaných hudebnic. Seznamech řádových sester najdeme ředitelky kůru, varhanice, hudebnice i basistky. Instrumentáři kláštera čítal varhany, housle, violy, viola d’amore, violoncella, violon, loutny, harfy i klávesové nástroje typu cembala či klavíru. K hudební kultuře konventu v 19. století patřila nedílně též charita na podporu nemocnice, čítající dobročinné hudební akademie, plesy, koncerty a karusely. Repertoár na kůru klášterního kostela P. Marie Bolestné se proměňoval v závislosti na proměnách liturgických zvyklostí, dobového vkusu i cirkulaci dostupných hudebnin. Nejstarší vrstvou jsou hudebniny tzv. starého fondu, obsahující repertoár františkánského charakteru. Již před rokem 1750 se však hudební provoz rozšířil na provozování figurální hudby včetně účinkování trompetistů v kostele. Brzy nato přijal klášter tradici uvádění velikonočních oratorií na Velký pátek, podobně jako v jiných pražských klášterech. Obzvláště četné slavnostní hudební produkce se objevují kolem roku 1776, kdy klášter slavil výročí položení základního kamene řádové nemocnice a zároveň druhou profesi matky představené M. Deodaty von Klausnitz OSE, včetně uvedení oratoria E. Rickerta OCist. a gratulační kantáty, kterou k té příležitosti zkomponovala ředitelka kůru M. Juliana OSE. Josefínské reformy roku 1784 na čas pozastavily produkce figurální hudby, již okolo roku 1790 se však figurální hudba na kůr vrací. V 19. století se hrál na kůru kostela běžný repertoár, zejména vynikne činnost F. X. Lablera či J. N. Bayera staršího i mladšího. Ke konci 19. století působila na kůru kostela též Obecná jednota cyrilská. Hudební sbírka obsahuje velké množství hudebnin z pozůstalostí, které vypovídají o hudební kultuře původních proveniencí v 19. století. Cenné jsou řady skladatelských autografů, ale i unikátních opisů. Tato disertace shrnuje dosavadní poznatky o hudebním provozu a kultuře novoměstského konventu a dalším badatelským úkolem bude porovnání s jinými, zejména ženskými kláštery, na jejichž výzkum se zatím ještě čeká.
Abstract v angličtině:
Music Culture of the Elisabethan Convent in Prague Jakub Michl Abstract The Sisters of Saint Elizabeth (Elizabethan Nuns) were a spiritual order primarily focused on administering healthcare. Therefore, music was never the main focus of the order’s activities, as it often was in others, particularly educational orders. However, thanks to the uninterrupted historical continuity of the Prague convent, which was exempted from the restrictions of Joseph II’s era, many sources illustrating the convent music culture were preserved, including an extensive collection of music. The dissertation aims to describe this music culture in the context of the order structure and its personal hierarchy, as part of the city of Prague and its civic institutions, and in its everyday life and characteristics such as enclosure, hospital service and recreational activities. Music in convents was always tightly bound to liturgy. In the case of the Elizabethan order, significant music production was focused on the order’s main liturgical feasts such as S. Elizabeth, S. Francis of Assisi, Porciuncula, Christmas, Epiphany, Easter and also memorial services for deceased patrons of the convent. The convent cooperated with many lay musicians and composers such as F. X. Brixi, Z. V. Suchý, F. X. Labler, J. N. Bayer, among others. At the same time, a number of female musicians and composers were active inside the convent community. The 18th century lists of names of nuns include music directors, organists, and musicians as well as female bass singers. The inventory of musical instruments included two organs, violins, a viola d’amore, two cellos, double bass, lutes, harps and keyboards. An integral part of 19th century culture in Prague was charitable activities for the sake of the convent hospital. These included music academies, dance parties, concerts and carousels. The musical repertoire in the Our Lady of Sorrows Church was dependent on the transformation of the liturgy tradition as well as on period taste, the circulation of available sheet music, and the composers active at the time. The earliest historical level of convent music sources is the “old collection” containing repertoire with similar characteristics to the the style of the Franciscan Friars. Even before 1750, the practice had expanded into “musica figuralis,” including favourite brass “intraden”. Soon after this, the convent started to participate in the custom of Easter oratorios, performances which became frequent in Prague monasteries and convents after around 1720. Special musical events took place in 1776 when the double anniversary in the convent was celebrated: 50 years from the vows of the mother superior M. Deodata von Klausnitz OSE and the laying of the first stone of the new convent hospital building in the same year. Liturgy reforms in 1784 stopped the “musica figuralis” for a time, but it was restored as early as around 1790. In the 19th century, the usual church music repertoire was played in the convent. In the church musicians as F. X. Labler, J. N. Bayer the elder and junior, as well as societies as General Cyrilian Association were active. The task of following research will be comparison of music culture in the Elizabethan Nuns convent in context of other different female or male spiritual orders.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Jakub Michl 2.08 MB
Stáhnout Příloha k práci Jakub Michl 12.7 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Jakub Michl 93 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Jakub Michl 10 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Jakub Michl 261 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Marta Ottlová 107 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D. 391 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Jana Perutková, Ph.D. 563 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.08 MB