velikost textu

Není přítel jako přítel. Židé v národním státě Čechů a Slováků, 1945-1948.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Není přítel jako přítel. Židé v národním státě Čechů a Slováků, 1945-1948.
Název v angličtině:
Unequal Friends: Jews in the Nation-State of Czechs and Slovaks, 1945–1948
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Magdalena Sedlická
Školitel:
Mgr. Miroslav Michela, Ph.D.
Oponenti:
PhDr. Mgr. Marcela Zoufalá, Ph.D.
prof. PhDr. Jiří Kocian, CSc.
Id práce:
134132
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
České dějiny (XCDE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
18. 1. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Židé|Československo|menšina|občanství|německá národnost|židovská národnost|adaptace|loajalita|opční právo|protižidovské výtržnosti|pogromy|předsudky|asimilace|emigrace
Klíčová slova v angličtině:
Jews|Czechoslovakia|minority|citizenship|German nationality|Jewish nationality|adaptation|loyalty|optants|anti-Semitic riots|pogroms|prejudices|assimilation|emigration
Abstrakt:
Abstrakt Disertační práce se zaměřuje na tematiku začleňování židovských obyvatel do většinové společnosti v letech 1945–1948. Primárně se zabývá třemi skupinami židovských občanů českých zemí, jejichž integrace byla značně problematická. Jednalo se o „německé Židy“, osoby deklarující židovskou národnost a židovské optanty z bývalého území Podkarpatské Rusi, kteří se po druhé světové válce rozhodli usadit v Československu. Jejich právní postavení bylo zvláště v bezprostředně poválečné době značně nejasné. Stěžejním bylo získání československého státního občanství, jež ovlivňovalo možnost stát se plnoprávnými občany, což zcela zásadně formovalo budoucnost těchto jednotlivců. Z toho důvodu se předložená práce věnuje státní a úřední praxi, která ovlivňovala každodenní život židovských občanů. Především na nižších úrovních státní správy panovala mezi mnohými úředníky nejistota, jak postupovat u žádostí těchto osob. Stěžejním kritériem se staly údaje ze sčítání lidu z roku 1930, především pak informace o národnosti či mateřském jazyku daného žadatele, které mnohdy rozhodly o výsledku žádosti. Text se dále zaměřuje na problémy, jež židovským obyvatelům hrozily v případě nezískání státního občanství. U „německých Židů“ se jednalo například o zařazení do nuceného transferu, u židovských optantů pak nucený návrat na území, které bylo postoupeno Sovětskému svazu. Židé v českých zemích byli po svém návratu z koncentračních táborů či emigrace znovu nuceni aktivně dokazovat svou věrnost a loajalitu vůči republice, vyvracet zažité protižidovské předsudky. De facto rovněž bojovali i o svou identitu a o právo být plnoprávnými občany nově budovaného národního státu Čechů a Slováků. Disertační práce dále nastiňuje aktivity zástupců židovských komunit a zastřešující Rady ŽNO, jimiž se snažili přispět k urychlení odstranění pozůstatků a důsledků válečné perzekuce židovských občanů. Prostor je věnován i vzpomínkám židovských pamětníků a jejich reflexi o poválečné situaci. Text v neposlední řadě popisuje situaci Židů na Slovensku v období třetí republiky, byť v omezeném rozsahu. Důraz je kladený na nárůst protižidovských nálad ve společnosti a jejich eskalaci do podoby otevřených pogromů a násilností vůči Židům. Pro celkový kontext je v disertaci stručně shrnuté poválečné postavení Židů v sousedním Polsku a Maďarsku. Klíčová slova Židé, Československo, menšina, občanství, německá národnost, židovská národnost, adaptace, loajalita, opční právo, protižidovské výtržnosti, pogromy, předsudky, asimilace, emigrace.
Abstract v angličtině:
Abstract The topic of the dissertation is the integration of Jewish citizens into the majority population between the years 1945–1948. It focuses primarily on three Jewish population groups in the Czech lands whose reintegration was fraught with difficulties. The groups in question were „German Jews“, people who declared Jewish nationality, and Jewish optants from the former territory of Carpathian Ruthenia who decided to settle in Czechoslovakia after World War II. Their legal standing was unclear, in particular in the immediate post-war years. The most important issue for them was acquiring Czechoslovak citizenship, something that could help them become full-fledged citizens, and so had a significant impact on the future of these individuals. For this reason, the submitted work focuses on the bureaucratic actions that influenced the everyday lives of Jewish citizens. Many lower-level government clerks were unsure about how to proceed with the Jews’ citizenship applications. The important criteria that often decided the outcome of the applications became the 1930 census, but especially the applicants’ stated nationality or mother tongue. Furthermore, the dissertation focuses on the problems that the Jews faced when they were denied citizenship. For „German Jews“, this meant being forcefully deported, while for Jewish optants it meant being forcefully returned to territories that were now part of the Soviet Union. After they returned home from concentration camps or exile, Jews in the Czech lands were again forced to prove their loyalty to the republic and overturn deep-rooted anti-Semitic prejudices. They de facto also fought for their identity and right to be equal and full-fledged citizens of the newly founded Czech and Slovak nation- state. The dissertation also outlines the activities of the leading members of the various Jewish communities and their umbrella organization, the Council of the Jewish Religious Communities in Bohemia and Moravia, which tried to hasten the elimination of the consequences and remnants of the wartime persecution of Jewish citizens. It also includes the reminiscences of Jewish survivors and their views on their post-war treatment. Finally, the text briefly discusses the situation of Jews in Slovakia during the Third Republic. It emphasizes the increase in anti-Semitic attitudes in the society, and their escalation into outright pogroms and violence against Jews. To set the focus of the dissertation into a wider Central European context, the author briefly summarizes the position of Jews in Poland and Hungary. Keywords Jews, Czechoslovakia, minority, citizenship, German nationality, Jewish nationality, adaptation, loyalty, optants, anti-Semitic riots, pogroms, prejudices, assimilation, emigration.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Magdalena Sedlická 3.93 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Magdalena Sedlická 365 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Magdalena Sedlická 365 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Magdalena Sedlická 638 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. 285 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Mgr. Marcela Zoufalá, Ph.D. 208 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Jiří Kocian, CSc. 539 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 2.68 MB