velikost textu

Historické změny krajiny Dolního Posázaví sledované pomocí GIS

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Historické změny krajiny Dolního Posázaví sledované pomocí GIS
Název v angličtině:
Historical land use changes of the Dolni Posazavi region studied with use of GIS
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
RNDr. Petr Mareš, Ph.D.
Id práce:
133440
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Ústav pro životní prostředí (31-550)
Program studia:
Ekologie a ochrana prostředí (N1601)
Obor studia:
Ochrana životního prostředí (NOZP)
Přidělovaný titul:
RNDr.
Datum obhajoby:
15. 5. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Land use - Česká republika - Slovinsko - struktura krajiny - hierarchie - globalizace
Klíčová slova v angličtině:
Land Use - Czech republic -Slovenia - landscape structure - hierarchy - globalization
Abstrakt:
ABSTRAKT Díky pečlivé evidenci údajů o využití půdy máme možnost detailního rozboru vývoje krajiny Českých zemí za posledních více než 160 let. Od 70 let se u nás začínají objevovat studie o vývoji využití krajiny, které tuto evidenci využívají, ale zatím se většinou zaměřovaly na zpracování statistických dat za celá katastrální území. S nástupem geografických informačních systémů (GIS) se naskytla možnost efektivně analyzovat i mapové podklady, čili všímat si také struktury krajiny a prostorových vztahů ve vývoji ploch. Tato diplomová práce se zabývá vývojem využití půdy katastrů Teletín a Třebsín mezi lety 1840 a 1999, s využitím programu ArcView GIS. Jejím cílem bylo zjistit změny ve využití půdy a na základě znalostí všeobecných trendů vývoje krajiny i společnosti tyto změny vysvětlit. Důležité je také srovnání výsledků práce (analýza map pomocí GIS) s údaji evidovanými (statistická data o využití půdy za jednotlivé katastry). Při analýze bylo využito map Stabilního katastru z roku 1840 a výsledků vlastního terénního mapování Land Use v roce 1999. Pro dokreslení vývoje několika ukazatelů v období mezi těmito dvěma časovými horizonty bylo použito navíc leteckých snímků z roku 1953. Využití půdy bylo rozděleno do 14-ti kategorií: orná půda, ležák (orná půda ležící ladem), zahrady, sady, louky, travní porosty ležící ladem, pastviny, les, vodní plochy, zpevněné plochy, křoviny pastevní, křoviny, chatová kolonie a zbytek. U každé kategorie bylo zjištěno 8 charakteristik, vypovídajících zejména o vývoji její plochy (rozlohy), o celistvosti a o její stabilitě. 3 ukazatele charakterizují katastr jako celek, vypovídají o jeho heterogenitě, dopravní prostupnosti a stabilitě jeho krajiny. Výsledky práce prokázaly, že mezi krajinou a jejím využitím v roce 1840 a 1999 je značný rozdíl. Rok 1840 je specifický pestrostí obdělávané části krajiny. Ta byla drobně členitá a všechny plochy byly udržované a využívané. Zbytek rozlohy tvořil les. Dvě dominantní kategorie (les a orná půda) zabírají naprostou většinu obou katastrů. V roce 1999 leží velká část plochy ladem, v katastru Třebsín je dokonce ležák (orná půda ležící ladem) jednou z nejdominantnějších kategorií využití půdy. Podíl orné půdy se do roku 1999 výrazně zmenšil. Vývoj všech kategorií využití půdy byl detailně rozebrán. Bylo zjištěno, že v roce 1840 neexistovaly ležáky, travní porosty ležící ladem, chatové kolonie, a křoviny bez užitku, dnes v krajině zájmových katastrů nenalezneme křoviny pastevní. Byly též zjištěny vývojové rozdíly mezi oběma sledovanými katastry (Teletín si oproti Třebsínu více zachoval své původní zemědělsko-lesnické využití, v Třebsíně proběhly rychlé změny směrem k osídlení a ponechání krajiny ladem). Ze srovnání s vývojem celků vyšších řádů vyplynulo, že oba katastry se vývojově více podobají „zájmovému území“, v němž leží, nežli České republice. Byla ověřena vypovídající schopnost 2 obecně užívaných charakteristik krajiny (IZ, KES). Ty, ačkoliv jsou počítány ze statistických dat za celé katastry bez přihlédnutí ke struktuře krajiny či prostorovým vztahům, vypovídají celkem věrohodně. Výsledky této práce doporučuji srovnat s výsledky minimálně 3 podobných Diplomových prací, jež byly zpracovávány souběžně s touto, i když poněkud jinou metodikou a v jiném zájmové území (Sedlčansko a údolí Pšovky).
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Consistent recording of data on Land Use makes it possible to carry out a detailed analysis of a landscape development in the Czech ladns over the last 160 years. Since the 1970s there have been Land Use studies using these records but they usualy foccused on statistical data processing for whole cadastre areas. With the introduction of the Geographical Information System (GIS) we have had on opportunity to effectively analyse the map data and thus to observe the structure of landscape and the surfaces as Well. This dissertation thesis deals with the Land Use development of cadastres Teletin and Trebsin between the years 1840 and 1999, using the Arc View detscop GIS computer program. Its aim is to identify all the changes in the Land Use and drawing on knowledge of general trends in the landscape and society development to explain and comment on these changes. The comparison of the results of this study (map analysis GIS) with the recorded data (statistics Land Use date for individual cadastres) creates also on important part of the dissertation. Maps from the year 1840 and my own field map works Lad Use in the 1999 are used for the analysis. In order to illustrate development of several indicators between the two time horizons same aerial photographs from 1953 are used. Different types of land are broken down into 14 categories: arable land, lay-aside arable land, gardens, orchards, meadows, grass growths not being used, pastures, forests, water areas, reinforced areas, bush pastures, shrubs, weekend house settlements and the rest. Each Category is identified ?? characteristic futures pertaining mainly to specific development, integrity and stability of that particular area. ?? indicators characterize each cadastre as a whole thereby illustrating its heterogenity, transport penetration and landscape stability. The results of the work have shown a noteable difference in the landscape and its use in 1840 and in 1999. In 1840, diversity of the cultivated part of the landscape is a specific characteristic feature. The landscape then was very broken and all its areas were cultivated and well kept. The rest of the area was covered with forest. These two dominant categories (forest and arable land) covered most of the two cadastre areas. In 1999 a big part of the area is uncultivated, in the Tøebsín cadastre is the lay-aside arable land among the most dominant categories. The proportion of arable land is much smaller in 1999 than it was in 1840. The development of all the categories was analysed in detail. It was found out that there were no lay-aside arable land areas, unused grass growths, weekend house settlements and shrubs (that are of no use for people) in 1840. Nowadays we cannot find any bush pastures in our interest cadastre areas. There were also identified some development differences between the two cadastres (the Teletín cadastre has kept more of its original agricultural useand forestry, on the contrary in theTøebsín cadastre there have been fast changes leading to creation of settlement areas, a bigger part of the landscape has become uncultivated). The comparison of the development of a larger scale units showed that the development of both cadastres is more similar to the development of the “interest territory”, in which these two cadastres lie, than to the development of the Czech Republic as a whole. A fact that two generally used landscape characteristics (IZ, KES) give a characteristical evidence was verified. These characteristics give a reliable evidence, although they are calculated from statistical data for whole cadastres which take no account of the landscape structure and territorial relationships. I recommend to compare results of this dissertation thesis with results of at least other three similar theses, that were written at the same time as this one , but that were using different methods and were focussed on different “interest territories”.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce RNDr. Petr Mareš, Ph.D. 3.75 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce RNDr. Petr Mareš, Ph.D. 79 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky RNDr. Petr Mareš, Ph.D. 65 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. RNDr. Martin Braniš, CSc. 151 kB