velikost textu

Italian rhetoric and courtly love in the Formulary of Queen Kunhuta. A critical edition of the Collection of Magister Bohuslav with an English introduction (Codex Vindobonensis Palatinus 526)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Italian rhetoric and courtly love in the Formulary of Queen Kunhuta. A critical edition of the Collection of Magister Bohuslav with an English introduction (Codex Vindobonensis Palatinus 526)
Název v češtině:
Italská rétorika a dvorská láska v Listáři královny Kunhuty: kritická edice sbírky Mistra Bohuslava s anglickým úvodem (Codex Vindobonensis Palatinus 526)
Název v angličtině:
Italian rhetoric and courtly love in the Formulary of Queen Kunhuta. A critical edition of the collection of Magister Bohuslav with an English introduction (Codex Vindobonensis Palatinus 526)
Typ:
Disertační práce
Autor:
Francesca Battista, Ph.D.
Školitel:
doc. Mgr. Lucie Doležalová, M.A., Ph.D.
Oponenti:
Benoît Grévin, Dr.
Réka Forrai
Id práce:
131853
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav řeckých a latinských studií (21-URLS)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Latinská medievistika a novolatinská studia (XLME)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
10. 5. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
medieval literature, medieval Latin, medieval manuscripts, epistolography, ars dictaminis, Italian rhetoric, medieval women, courtly love
Klíčová slova v angličtině:
středověká literatura, středověká latina, středověké rukopisy, epistolografie, ars dictaminis, italská rétorika, středověké ženy, dvorská láska
Abstrakt:
Abstrakt V české historiografii byla královna Kunhuta dosud víceméně opomíjena, její postavou se nezabývaly žádné monografie ani zvláštní studie. Můžeme ji zařadit do skupiny očerňovaných královen, která byla ve středověku obzvláště početná. Toto negativní hodnocení královny má své kořeny ve středověkých kronikách, které Kunhutu vinily z milostného poměru se Závišem z Falkenštejna, jenž byl považován za jednoho ze strůjců porážky Přemysla Otakara II. Negativní vnímání královny Kunhuty se postupně ustálilo a navzdory snahám o její rehabilitaci v nedávných studiích pravděpodobně vyústilo v nezájem badatelů o její úlohu politickou. Dochované prameny ukazují, že její aktivní role v české společnosti třináctého století si zaslouží více pozornosti. Týkaly se jí různé administrativní a politické úkony. První kapitola dizertační práce by měla nastínit přístup ke studiu postavy této královny, který zprostředkovává spojení mezi zaujatým pohledem na tuto postavu a jejím obrazem zahrnujícím mnoho aspektů. Měla by představit postavu, se kterou je spojována sbírka listů, která je hlavním tématem této dizertační práce (tj. sbírka listů mistra Bohuslava, pravděpodobně královnina kaplana a notáře). Rozbor a kritické vydání tohoto pramene se nachází v kapitolách II-III a ve druhé části práce (viz Critical Edition). Tato sbírka listů, která se nám dochovala v jediném rukopisu (ONB, sign. 526), byla téměř celá publikována Františkem Palackým pod názvem Formelbuch der Königin Kunigunde (Formulář královny Kunhuty). Palacký ji vydal jako celek společně se sbírkou privilegií. Navíc některé z textů obsažených ve sbírce nevydal, neboť si povšiml jejich specifičnosti a implicitně tak poukázal na jejich nepatřičné zařazení do sbírky. Zjevná nepravidelnost schématu těchto listů, které si český badatel povšiml, je spojena se starými kritérii pro historickou autentičnost, která jsou probrána, zpochybněna a odmítnuta v oddílech II.a, II.b a II.d.3 (Erratic Letters). Předchozí editoři, zejména Palacký, navíc standardizovali text podle klasických norem. V této kritické edici je naopak ortografie kodexu povětšinou zachována, neboť edice vychází z jediného rukopisu. Listy v tomto vydání dále zachovávají pořadí, ve kterém se objevují v rukopisu. Interpretace této sbírky listů byla v minulosti předmětem sporů mezi badateli (kapitola II). Palacký tyto listy považoval za dokumenty založené na listech skutečných. Jiného názoru byl Jan B. Novák, který označil tento pramen za sbírku „fingovaných dopisů“. Dříve badatelé zabývající se sbírkami listů tyto prameny striktně rozlišovali na skutečné a fiktivní. Nejnovější studie naopak zdůrazňují různorodost materiálu (Ysaerbert) a komplexní povahu tohoto druhu epistolárních děl. Při studiu sbírky listů kompilované údajně mistrem Bohuslavem bychom měli vzít v úvahu tento nový přístup. Zkoumané listy jsou cennými historickými prameny, jak z pohledu ars dictaminis, tak z pohledu společensko-kulturního. Přesahují základní fakta a kladou před nás otázky týkající se identity a mentality tehdejší doby. Můžeme se z nich dozvědět, jakým způsobem byly u královnina dvora vnímány významné soudobé události. Kromě toho tyto listy osvětlují, jakým způsobem byla na královském dvoře vyjadřována manželská láska a city. Také nám podávají zprávu o vývoji rétorické tradice, zavedené v Čechách od 13. století prostřednictvím Jindřicha z Isernie. V neposlední řadě nám obraz královny vykreslený v těchto listech přináší nové informace o soudobém chápání Kunhutina života. Významnou skutečností je, že tato epistolární sbírka se dochovala v rukopisu, který v letech 1279-1281 patřil Kunhutinu dvoru v Opavě (kapitola IV). Z toho vyplývají minimálně tři významné skutečnosti: 1) královnin dvůr nadále fungoval i po smrti jejího manžela; 2) její notáři zdokonalovali svou znalost epistolografického umění užíváním vzorových listů obsažených v tomto rukopisu; 3) královnina kancelář užívala metodu osvojení si ars dictaminis, která je běžná u hlavních evropských kanceláří. Závěrem můžeme konstatovat, že sbírka mistra Bohuslava může být považována za významný historický pramen, jak ze společensko-kulturního tak z rétorického hlediska. Její historické hodnoty si povšimli již historikové 19. století, kteří zahrnuli část z jejích dopisů do svých edic dokumentů. Tato studie si neklade za cíl být vyčerpávající, mnoho aspektů je třeba prozkoumat obšírněji. Jejím účelem je obrátit pozornost ke královně a sbírce jejích dopisů dosud opomíjené. Klíčová slova: epištoly, dictamina, rétorika, Královna Kunhuta, magister Bohuslav
Abstract v angličtině:
Abstract In Czech historiography Queen Kunhuta has been quite neglected. Her figure has not been investigated in monographs or specific studies. She can be somehow included within the group of defamed queens, which is especially rich in the Middle Ages. This negative image of the queen finds its origin in medieval chronicles, which blamed Kunhuta for her love affair with Záviš of Falkenštejn, who was accused of being one of the promoters of the defeat of Otakar II. Kunhuta’s negative portrayal has been very stable and despite its rehabilitation in the most recent studies, it probably influenced scholars’ disinterest in the part she performed as a political agent. The documentary material preserved shows that her active role in Bohemian society of the thirteenth century deserves more attention. She was involved in various administrative and political tasks. The first chapter of the thesis should provide an approach to the study of the queen, which mediates between a partial point of view and Kunhuta’s multi-faceted image. It should introduce a figure to whom is linked a letter collection, which represents the main theme of the present dissertation (i.e. the letter collection of master Bohuslav, probably a chaplain and notary of the queen). The analysis and the critical edition of the source can be found in chapter II-III and in the second section of the present work (i. e. Critical Edition). The letter collection, which came down to us through a single manuscript (ONB, sign. 526) was published almost entirely by František Palacký under the title Formelbuch der Königin Kunigunde (Formulary of Queen Kunhuta). Palacký published it with another collection of privileges as a whole. Furthermore, he did not edit some of the texts. He noticed their peculiarity and implicitly declared their inappropriate positioning into the collection. The apparent irregularity in pattern of these letters, which was noticed by the Czech scholar is linked to old criteria of historical authenticity, which have been discussed, questioned and rejected in sections II.a, II.b, and II.d.3 (The Erratic Letters). Furthermore, the previous editors, especially Palacký, normalized the text according to classical norms. On the contrary, in the present critical edition the orthography of the codex has been generally preserved since the edition is based on only one manuscript. Besides, the letters have been edited following the order they have in the manuscript. The interpretation of this letter collection was in the past a matter of dispute among scholars (chapter II). Palacký considered the epistles as documents based on real letters. Jan B. Novák had a different opinion. He defined this source as a compilation of fictive letters (“fingované dopisy”). The past research of letter collections was used to distinguish these sources rigidly into real and fictional. Conversely, the most recent studies stress the “variation in the material” (Ysaerbert) and the complex character of this kind of epistolary work. The letter collection compiled allegedly by magister Bohuslav should be studied taking into consideration this new outlined approach method. The letters investigated are precious historical sources, both from the dictaminal and socio-cultural points of views. They are beyond the brute facts and raise questions about identities and mentalities of the time. From them we learn how relevant contemporaneous events were read at the queen’s court. Besides, the letters bring light on the way in which conjugal affection and emotions were expressed at the royal court. Furthermore, they inform us about the development of a rhetoric tradition established in Bohemia from 13th century through the mediation of Henricus de Isernia. Last but not least, the image of the queen portrayed by these letters adds new information about the contemporaneous understanding of Kunhuta’s life. A relevant fact is that this epistolary work is preserved in a manuscript, which was held by Queen Kunhuta’s court in Opava in the years 1279- 1281 (chapter IV). This draws the attention at least to three relevant points: 1) the court of the queen continued to be active after the death of her husband; 2) her notaries perfected their knowledge in the art of letter writing by using the practical model letters contained in the manuscript; 3) the chancery of the queen applied the method of learning the letter composition, which is usually adopted in the main European chanceries. In conclusion, the collection of master Bohuslav can be considered a meaningful historical source from the socio-cultural and rhetorical point of view. Its historical value was already noticed by the historians of 19th century, who included part of the letters in their editions of documents. This study does not want to be exhaustive. Many aspects should be perfected and more deeply investigated. Its goal is to draw the attention to a queen and a queenly letter collection so far neglected. Key words: epistles, dictamina, rethoric, Queen Kunhuta, magister Bohuslav
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Francesca Battista, Ph.D. 2.16 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Francesca Battista, Ph.D. 211 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Francesca Battista, Ph.D. 161 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Francesca Battista, Ph.D. 407 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Mgr. Lucie Doležalová, M.A., Ph.D. 832 kB
Stáhnout Posudek oponenta Benoît Grévin, Dr. 165 kB
Stáhnout Posudek oponenta Réka Forrai 80 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 832 kB