velikost textu

Domácí násilí ve společnosti

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Domácí násilí ve společnosti
Název v angličtině:
Domestic violence in society
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Martina Konvičková
Oponenti:
doc. JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D.
PhDr. Gabriela Munková, CSc.
Id práce:
131349
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
15. 10. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
domácí násilí, násilí páchané na ženách, gender
Klíčová slova v angličtině:
domestic violence, violence against women, gender
Abstrakt:
Abstrakt v českém jazyce Domácí násilí ve společnosti Tato práce vymezuje domácí násilí jako velmi široký složitý sociální (genderový) a právní pojem, čemuž odpovídá i její členění do dvou logických celků. Teorii domácího násilí a výkladu jeho základních znaků a pojmů se věnuje první kapitola. Domácí násilí je zde popsáno jako celospolečenský problém, který vzhledem ke statisticky doložené (překvapivě vysoké) míře výskytu a předpokládané vysoké latenci nelze odložit stranou jako okrajový sociálně patologický jev. K takovému (nesprávnému) závěru svádí řada mýtů obestírajících problematiku intimního násilí vůbec a zejména všeobecná představa, že osobu ohroženou domácím násilím lze jednoznačně rozpoznat, stejně jako osobu týrající své bližní. Autorka této práce se snaží vyvrátit tyto závěry s poukázáním na kriminologická a viktimologická specifika osoby ohrožené i ohrožující domácím násilím. Ve druhé kapitole tato práce zkoumá faktory feminizace domácího násilí, tj. aspekty ženy jako genderového pohlaví, genderovou socializaci a její dynamiku, diskriminaci a násilí páchané na ženách. Domácí násilí je totiž celosvětově stále chápáno jako podkategorie násilí páchaného na ženách, přestože obětí se může stát každý (žena, muž, senior, dítě…) a dle současných statistik není agresorem zdaleka pouze muž. Ústředním zájmem této práce se stala česká legislativní úprava ochrany před domácím násilím, jíž se převážně věnuje její druhá polovina. Ve čtvrté kapitole tématiku přirozeně otevírá historie teorie i praxe řešení otázek ohledně domácího násilí na území České republiky. První legislativní (trestněprávní) počin zákonodárce při ochraně proti domácímu násilí - vymezení skutkové podstaty trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě – jako čistě represivní přístup státu záhy změnil nový zákon na ochranu před domácím násilím. Od roku 2007 je tak kladen důraz na prevenci a včasnou intervenci, neboť „když jde o ukončení násilí v rodině, stává se nejvyšším přikázáním tzv. strategie vměšování, protože pasivita a „nicnedělání“ pomáhá pachateli a nesvědčí oběti“ (Králíčková, a další, 2011). Komplexní a včasnou pomoc obětem domácího násilí zajišťuje systém tří pilířů ochrany před domácím násilím: Policie České republiky, soudní ochrana (v rámci civilního řízení) a intervenční centra, kterým se postupně věnují kapitoly 5 až 7. Zákonná působnost a pravomoci jednotlivých institucí reprezentují jejich místo při prevenci domácího násilí, ale také při jejich interdisciplinární spolupráci – nejúčinnějšímu systému pomoci jeho obětem. Vzájemná kooperace a předávání informací a zkušeností mezi odbornými pomáhajícími profesemi, ale i osvěta a podpora široké veřejnosti, je základním principem efektivní státní intervence do problému domácího násilí. Závěrečné kapitoly 8 a 9 této diplomové práce se věnují budoucnosti řešení domácího násilí, z hlediska legislativního i praktického. Autorka mimo jiné upozorňuje na palčivé otázky (zatím) bez právní úpravy, tj. bez možnosti jejich účinného řešení s pomocí státního aparátu, zejména ochrany dětí jako svědků domácího násilí, pomoci obětem méně obvyklých druhů domácího násilí (obětem - seniorům, mužům apod.) a také zavedení dobré praxe terapeutických programů pro násilníky – pachatele domácího násilí. Co se vyhlídek české právní úpravy institutů reagujících na probíhající intimní násilí týká, je v centru pozornosti této práce nový občanský zákoník, neboť nejpozději jeho účinností by se ochrana před domácím násilím měla dočkat soukromoprávní úpravy. Bez dalšího se však ani tam nová speciální ustanovení rodinného práva nestanou dostatečnou satisfakcí této oblasti, autorka zaujímá k novému občanskému zákoníku, co se stále nedostatečné a chaotické úpravy potírání a zohledňování domácího násilí instituty civilního práva týká, kritický postoj. Kvůli otázkám praktického řešení domácího násilí v budoucnosti, tj. nejen na poli legislativním, nýbrž i v rámci vzdělávání, osvěty a zefektivnění následné pomoci v případech domácího násilí, jsou v závěru zmíněny cíle Národního akčního plánu prevence domácího násilí na léta 2011-2014. Jedním z nejdůležitějších závěrů této práce je nenahraditelnost dostatečného poučení veřejnosti o fenoménu domácího násilí. Důkladná osvěta mladé generace a její výchova k úctě k lidskému tělu i duši je tím nejlepším základem pro odstranění domácího násilí ze života všech žen, mužů, jejich dětí i jejich rodičů – seniorů. Poselstvím této práce je zřetelně odmítavé stanovisko k jakýmkoliv formám násilí a nulová tolerance k domácímu násilí reprezentovaná nekompromisní reakcí jak ze strany státu, tak ze strany veřejnosti, je jeho neoddělitelnou součástí.
Abstract v angličtině:
English abstract Domestic violence in society This thesis is divided into two parts to reflect the definition of domestic violence as a very broad social (gender) and legal term. The opening chapter provides an introduction to the theory of domestic violence along with en explanation of its elementary features and concepts. The chapter describes domestic violence as a societal problem which – in the light of statistically proven (and surprisingly frequent) occurrence and presumptive high latency – cannot be put aside as a marginal pathological phenomenon. Such (erroneous) conclusion, however, is tempting since there are many myths around intimate violence, as is a general misapprehension that both victims of domestic violence as well as persons abusing their close relatives can be unmistakably identified. The author of this work aspires to refute such conclusions by pointing to criminological as well as victimological specifics of a person that is the victim or perpetrator of domestic violence. The second chapter explores the factors of feminization of domestic violence, including the aspects of gender, gender socialization and its dynamics, discrimination and violence against women. Worldwide, domestic violence is still considered a subcategory of violence against women, despite the facts that anyone can be a victim (women, man, senior, child) and that current statistics show that men are not the only aggressors. The focal point of this work, treated mostly in its second half, is the protection against domestic violence in Czech legal framework. Considered an essential element of this work, a historical overview of theory and practice in addressing issues of domestic violence in the Czech Republic is treated in chapter four. The first legislative act of the legislator (in the area of criminal law) in protection against domestic violence (which was defined as the crime of physical abuse of a person cohabiting in an apartment or a house) represented a purely repressive approach of the legislator and was soon changed by means of a new act on protection against domestic violence. Since 2007, the emphasis has been put on prevention, early intervention, because “when ending violence in a family is at stake, the over-riding rule is the so-called strategy of intervention, because passiveness and idleness aids the culprit and harms the victim” (Králíčková, a další, 2011). Complex and timely assistance to victims of domestic violence is provided through a system of three pillars of protection against domestic violence: the Czech Republic Police, order of protection (in the framework of civil proceedings) and intervention centers, which are treated in chapters 5 to 7. The scope of legal authority and competences of the individual institutions define their role in prevention of domestic violence as well as in their interdisciplinary co-operation – which is the most effective system of assistance to the victims. Co-operation and sharing of information and experience among the experts involved – along with awareness raising and support from the general public – constitute the elementary principle of the intervention of state in the area of domestic violence. The closing chapters 8 and 9 of this work are dedicated to the future of addressing domestic violence, from viewpoints of both, legislation and practice. The author points out some pressing issues that are not yet treated by law and, in consequence, remain without an effective solution with the assistance of the state. These include the protection of children as witnesses of domestic violence, assistance to victims of less frequent forms of domestic violence (seniors, men) and the introduction of the best practice of therapy programs for offenders. As far as the future of the Czech legal institutes in the domain of intimate violence is concerned, this work focuses mainly on the new civil code, because the protection against domestic violence should be treated in private law no later than with the entry into force of the new civil code. However, without adoption of further measures, the new special provisions on family law in the civil code will not provide sufficient framework for this area. The author is therefore critical of the new civil code for its insufficient and chaotic provisions on fighting domestic violence in civil law. The goals of the National Action Plan of Prevention of Domestic Violence for 2011–2014 are mentioned in the last part of the thesis to cover the issues of domestic violence in the future not only in the area of law, but also in the areas of education, awareness-raising and increasing efficiency of follow-up assistance in cases of domestic violence. One of the most important conclusions made in this work is the irreplaceable position of public education in questions of domestic violence. Elaborate awareness-raising of the young generation and education of respect to human body and soul lay the best foundation for removing domestic violence from the lives of women, men, their children and seniors. Zero tolerance to domestic violence represented by uncompromising reaction on the part of both the state and the public complete the message of this thesis – a clear rejection of any forms of violence.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Martina Konvičková 989 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Martina Konvičková 65 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Martina Konvičková 82 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D. 187 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Gabriela Munková, CSc. 214 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 152 kB