velikost textu

Vulnerabilita a možnosti reparace peroperačního iatrogenního poškození chámovodu v experimentu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vulnerabilita a možnosti reparace peroperačního iatrogenního poškození chámovodu v experimentu
Název v angličtině:
Various Surgical Techniques of Lesional vas Deferens Repair in Rat Experiments
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Radek Štichhauer, Ph.D.
Školitel:
doc. MUDr. RNDr. Milan Kaška, Ph.D.
Oponenti:
doc. MUDr. Michal Rygl, Ph.D.
prof. MUDr. Ladislav Plánka, Ph.D.
Konzultant:
MUDr. Jaroslav Koudelka, CSc.
Id práce:
130762
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
Katedra chirurgie (15-440)
Program studia:
Chirurgie (P5116)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
19. 12. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
poranění chámovodu, experiment, komplikace plastiky tříselné kýly, novorozenci, anastomóza chámovodu, operační-lupové brýle
Klíčová slova v angličtině:
vas deferens injury; inguinal herniotomy complication; operating loupe; vasovasostomy; experiment, newborns
Abstrakt:
Souhrn Úvod: Plastika tříselné kýly patří k nejčastějším operačním výkonům dětské chirurgie. Výskyt komplikací, které mohou po těchto operacích následovat, není zanedbatelný. Možnosti léčby a postupy ošetření poraněných struktur tříselného kanálu, zejména chámovodu, nejsou v dětském věku dosud standardizovány. Cílem této experimentální práce bylo posoudit vliv zhmoždění chámovodu v průběhu operace chirurgickým nástrojem. Druhým úkolem studie bylo porovnání jednotlivých metod ošetření poraněného chámovodu a vytvoření algoritmu jeho ošetření v podmínkách standardních pracovišť dětské chirurgie bez možnosti použití operačního mikroskopu, jen s použitím lupových brýlí. Metodika: Do experimentální studie bylo zařazeno 70 potkanů – samců, kteří byli rozděleni do sedmi skupin podle arteficiálního typu poranění chámovodu a jeho následného ošetření: 1. zhmoždění chámovodu, 2. přetětí chámovodu a anastomóza jeho konců pomocí jednotlivých stehů vstřebatelným šicím materiálem, 3. přetětí chámovodu a spojení jeho konců pomocí intraluminálně zavedeného vlákna vstřebatelného šicího materiálu uzleného na zevní straně stěny chámovodu, 4. = 3. s použitím nevstřebatelného šicího materiálu, 5. = 2. doplněná o intraluminálně uložené vlákno vstřebatelného šicího materiálu fixovaného na zevní straně stěny chámovodu, 6. = 5. s použitím nevstřebatelného šicího vlákna uloženého intraluminálně, 7. = 5. bez fixace intraluminálně uloženého vlákna. Vlákna nevstřebatelného šicího materiáluu skupin 4 a 6 byla odstraněna 3 týdny po první operaci. 90 dní od první operace byla všem potkanům resekována poraněná a operovaná část chámovodu. Resekáty byly následně vyšetřeny jednak funkčně změřením průtoku touto částí chámovodu a dále byly hodnoceny ve spolupráci s patologem morfologické změny makroskopicky a mikroskopicky. Současně byly stejným způsobem vyšetřeny druhostranné chámovody – neporaněné a neoperované, které sloužily jako kontrolní skupina. Získané výsledky byly statisticky zpracovány a porovnány. Výsledky: Medián operačního času byl nejnižší u skupiny číslo 1 s prostým zhmožděním chámovodu. Ze skupin, u kterých bylo provedeno přetnutí chámovodu a jeho následná anastomóza, bylo dosaženo nejkratších operačních časů u skupin 3 a 4. Při kvalitativním hodnocení průtoků chámovodem byl index úspěšnosti hojení 100 % ve skupině číslo 1, tedy u pohmoždění chámovodu. Ze skupin s přetnutím chámovodu bylo nejlepšího výsledku dosaženo u skupiny číslo 3 – index byl 90 % (p = 0,0396). Při kvantitativním porovnání průtoků v jednotlivých skupinách vůči druhostrannému chámovodu a současně mezi jednotlivými skupinami bylo nejlepších výsledků průtoku dosaženo opět u skupiny číslo 3 (p = 0,131 - 0,872). Výsledky průtoků u ostatních experimentálních skupin byly v porovnání s kontrolní skupinou neuspokojivé (p = 0,003 - 0,008). Nejmenší morfologické rozdíly byly nalezeny ve skupině 1 (zhmoždění chámovodu) – index skóre změn 0,80. V tomto případě byl nalezen statisticky signifikantně významný rozdíl oproti skupinám s přetětím chámovodu. Mírné změny: 30 % (3/10) vs. 77 % (22/26), p = 0.02; závažné změny: 0 % (0/10) vs. 54 % (14/26 %), p = 0,003. Ze skupin s přetětím chámovodu byly nejmenší morfologické změny nalezeny ve skupinách s použitím vstřebatelného šicího materiálu. Závěr: Pohmoždění chámovodu nevedlo k funkčním ani morfologickým změnám chámovodu, což ukazuje jeho dobrou reparační schopnost. Po přetnutí chámovodu byla nalezena varianta jednoduchého ošetření spojení jeho konců intraluminálně zavedeným vláknem vstřebatelného šicího materiálu uzleného na zevní straně stěny chámovodu za použití lupových brýlí a jemných chirurgických nástrojů.
Abstract v angličtině:
Summary Various surgical techniques for the repair of injured vas deferens in rat experiment Introduction: The herniotomy for inguinal hernia is one of the most frequent surgical procedures in paediatric surgery. The incidence of complication following primary inguinal herniotomy in neonates is not rare and repair of the injured vas deferens (VD) is not standardized. The aim of this experimental study was to assess the contusion of VD during the surgery with a surgical instrument and to perform and consequently analyze some possibilities of a simple repair method under the control of operating loupe. Methods: Seventy male rats were divided into seven subgroups according to the type of the vas deferens injury and its repair consequently: 1. Contusion, 2. cut-off and a simple one layer vasovasostomy sewn by absorbable sewing material, 3. cut-off and joining by an intraluminally lead fibre of absorbable sewing material knotted externally, 4. = 3. using non- absorbable sewing material, 5. = 2. combine with intraluminally situated absorbable sewing fibre fixed externally,6. = 5. combine with intraluminally situated non-absorbable sewing fibre fixed externally, 7. = 5. without external fixation. Fibres of non-absorbable sewing material were removed 3 weeks after the first operation. Operated or injured parts of the VD were examined by a flow rate 90 days after and their morphological changes were evaluated according to local postoperative conditions macroscopically and by histological examination. The part of the vas deferens of the opposite inguinal canal were resected and examined at the same time. They were used as a control group. Results: The median of the operating time was found lowest in group number one with a simple contusion. The shortest operating times in subgroups with transection were founded in subgroups 3 and 4. The success rate of healing in the qualitative analysis of patency of VD was 100% in subgroup number 1. The best result in subgroups with transection of VD was achieved in group 3 - the index was 90% (p = 0.0396). The best patency of VD in the quantitative comparison were achieved in group number 3 (p = 0.131-0.872). The results of the other experimental subgroups were unsatisfactory compared to the control group (p = 0.003 - 0.008). The smallest morphological differences were found in group 1 - a score index was 0.80, in this case a statistically significant difference was found compared to the subgroups with transection. Moderate changes: 30% (3/10) 77% (22/26), p = 0.02; Significant changes: 0% (0/10) vs. 54% (14/26%), p = 0.003. The smallest morphological changes were found in subgroups using absorbable sewing material. Contusion of the vas deferens had not any substantial pathological influences – healing ratio was 100%. The best method of repair was defined in the joining of the transacted VD by an intraluminally lead fibre of absorbable sewing fibre knotted externally – healing ratio 90%, (p=0.04). The results of the vas deferens postoperative patency and morphological changes in the other experimental groups were unsatisfactory in comparison with controls (p = 0.003 – 0.008). Conclusions: The contusion of the vas deferens did not lead to functional or morphological change, which indicates its good reparative ability. There was found a simple variant of treatment of transsected vas deferens by the joining of the ends of the VD with intraluminally lead fibre of absorbable sewing fibre knotted externally using operating loupe and fine surgical instruments.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Radek Štichhauer, Ph.D. 8.3 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Radek Štichhauer, Ph.D. 349 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Radek Štichhauer, Ph.D. 412 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Radek Štichhauer, Ph.D. 1.96 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Michal Rygl, Ph.D. 344 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Ladislav Plánka, Ph.D. 115 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 100 kB