velikost textu

Selected cephalopods from the Ordovician of the Prague Basin (Bohemia) and Baltica (Estonia and Sweden): taxonomy, paleobiogeography and paleoecology

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Selected cephalopods from the Ordovician of the Prague Basin (Bohemia) and Baltica (Estonia and Sweden): taxonomy, paleobiogeography and paleoecology
Název v češtině:
Vybraní hlavonožci (Cephalopoda) ordoviku pražské pánve a Baltiky(Estonsko a Švédsko): taxonomie, paleobiogeografie a paleoekologie
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Martina Aubrechtová
Školitel:
doc. RNDr. Martin Košťák, Ph.D.
Oponenti:
prof. Christian Klug, Dr.
Andrew H. King, Dr.
Konzultant:
RNDr. Vojtěch Turek, CSc.
Id práce:
130320
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Ústav geologie a paleontologie (31-420)
Program studia:
Geologie (P1201)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
17. 10. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
ordovik, silur, Cephalopoda, pražská pánev, Perunika, Baltika, Švédsko, Estonsko, Kullsberg Limestone, Vasalemma, taxonomie, paleogeografie, paleoekologie
Klíčová slova v angličtině:
Ordovician, Silurian, Cephalopoda, Prague Basin, Perunica, Baltica, Sweden, Estonia, Kullsberg Limestone, Vasalemma, taxonomy, paleogeography, paleoecology
Abstrakt:
Abstrakt Předkládaná dizertační práce shrnuje pět článků publikovaných v recenzo- vaných, impaktovaných odborných časopisech. Články jsou taxonomickými re- vizemi dříve neznámých nebo málo známých kolekcí fosilních hlavonožců ze spodního paleozoika Čech, Estonska a Švédska. Práce shrnují a zpřesňují pa- leogeografické a stratigrafické rozšíření jednotlivých taxonů a srovnávají jej s rozšířením podobně starých hlavonožcových tafocenóz známých z jiných oblastí. Tafocenózy jsou následně analyzovány a paleoekologicky interpretovány. Dizertační práce se sestává ze tří hlavních částí. První část je zaměřena na morfologii hlavonožců a uvádí základní diagnostické znaky, které se při popisu hlavonožců používají. Shrnuje také dosavadní názory na systematiku hlavonožců a stručně představuje hlavní skupiny významné pro období ordoviku. Druhá část práce charakterizuje geologické podmínky a vývoj oblastí, ze kterých studovaní hlavonožci pocházejí. Třetí a poslední část pak shrnuje výsledky publikovaných studií. Ze středního ordoviku pražské pánve byli studováni rod Bactroceras a dále zástupci řádu Lituitida. Rod Bactroceras Holm, 1898 je stratigraficky nejstarším známým zástupcem řádu Orthocerida. Ortoceridi byli prvními hlavonožci, kteří osídlili hlubokovodní, pelagická prostředí. Paleogeografické a stratigrafické rozší- ření rodu Bactroceras ukazuje, že se ortoceridi poprvé objevili ve spodním ordoviku ve vysokých zeměpisných šířkách peri-Gondwany a později, během středního a svrchního ordoviku, se šířili do oblastí v nízkých zeměpisných šířkách. Nakonec se ortoceridi stali jednou z nejpočetnějších a nejdiverzifikovanějších skupin hlavonožců v paleozoiku. Morfologicky unikátní schránky další skupiny studované v pražské pánvi, hlavonožců náležejících řádu Lituitida, byly také adaptovány na podmínky pelagických a relativně hlubokovodních prostředí. Na rozdíl od ortoceridů byli ale lituitidi charakterističtí pro oblasti nízkých a středních zeměpisných šířek a ve vysokých šířkách, např. v pražské pánvi, se objevovali jen vzácně. Adaptace hlavonožců na život ve volném vodním sloupci a jejich rozšíření do pelagických prostředí je jednou z nejvýznamnějších událostí ordovické bi- odiverzifikace (Global Ordovician Biodiversification Event, GOBE). Další její důležitou fází je globální rozšíření bioherm, které jsou dominantně budovány mnohobuněčnými organismy s pevnou kostrou. Tyto typy bioherm výrazněji vznikaly od svrchního středního ordoviku. Na tato útesová prostředí byla vázána bohatá a diverzifikovaná hlavonožcová fauna a jejich rozšíření bylo tudíž milníkem ve vývoji diverzity globálního ekosystému. V předkládané práci byly studovány dvě tafocenózy hlavonožců z prostředí bioherm svrchního ordoviku Baltiky: ze souvrství Vasalemma (Estonsko) a Kullsberg Limestone (Švédsko). Obě tafo- cenózy obsahují společenstva hlavonožců, která se vyvíjela přibližně ve stejném časovém úseku (svrchní stupeň sandbian) v témže sedimentačním prostoru (Bal- tická pánev), přesto se ale výrazně liší svým taxonomickým složením. Tyto rozdíly pravděpodobně souvisí s odlišnými podmínkami paleoprostředí obou ob- lastí – horniny tvořící souvrství Vasalemma jsou interpretovány jako mělkovodní, kdežto souvrství Kullsberg Limestone je interpretováno jako relativně hluboko- 1 vodnější. Společenstvo hlavonožců ze souvrství Kullsberg Limestone spíše od- povídá svým taxonomickým složením společenstvu již dříve popsanému ze sou- vrství Boda Limestone (Švédsko), které je stratigraficky mladší (svrchní stupeň katian–spodní stupeň hirnantian) a je také interpretováno jako hlubokovodnější. Hlavonožci ze souvrství Vasalemma a Kullsberg Limestone jsou druhově velmi rozmanití a endemičtí, ale na taxonomických úrovních vyšších než druh vykazují afinitu ke vzdáleným oblastem, hlavně k Laurentii. V neposlední řadě byl ze svrchního siluru Estonska popsán stratigraficky nejstarší silurský zástupce řádu Ascocerida z Estonska. V siluru jsou askoceridi známí hlavně ze švédského ostrova Gotland a z pražské pánve a jejich výskyt v Estonsku je tudíž významným doplněním znalostí o paleogeografickém rozšíření skupiny a příkladem uplatnění fosilních hlavonožců pro paleogeografické inter- pretace i v dalších fázích paleozoika. 2
Abstract v angličtině:
Abstract This dissertation thesis is a summary of five studies published in peer- reviewed, impacted scientific journals. All of the publications are taxonomic revisions of previously unknown or little known collections of fossil cephalopods from the Early Paleozoic strata of Bohemia, Estonia and Sweden. Paleogeogra- phical and stratigraphical distributions of the respective taxa were summarized, refined and compared with contemporary fossil assemblages known from other regions. Implications on the paleoecology of the cephalopods and original envi- ronmental conditions were made. The text of the thesis is divided into three main parts. In the first part, the morphology of cephalopods is explained, stressing out the most important diagnostic characters used for their descriptions. The current systematics of the Cephalopoda is overviewed and the main cephalopod groups during the Ordovician are briefly introduced. The second part of the thesis describes the geological development and settings of the regions, from which the studied fossil cephalopods originate. The third and final part of the thesis provides a discussion and interpretation of the results of the published studies in the context of the previously published research. The genus Bactroceras Holm, 1898 and some members of the order Litui- tida were studied from the Middle Ordovician of the Prague Basin. Bactroceras is unique as the earliest known representative of the order Orthocerida. The orthocerids have straight, slender shells and were the first cephalopods to have inhabited deeper-water, pelagic environments. The paleogeographic and stra- tigraphic distribution of Bactroceras implies that orthocerids originated during the Early Ordovician in the high latitude regions of peri-Gondwana and later, during the Middle and Late Ordovician, expanded their habitats to low latitude regions. Subsequently, the orthocerids became one of the most abundant and diverse groups of the Cephalopoda of the whole Paleozoic. The morphologically peculiar shells of another cephalopod order studied from the Prague Basin, the Lituitida, were likewise adapted to the conditions of the pelagic and relatively deep water conditions. By contrast to the orthocerids, the lituitids were, typical for the low and mid latitude regions. In the high latitude regions, such as the Prague Basin, the lituitids appeared only occasionally. The departure of cephalopods to the free water column and pelagic environ- ments is one of the crucial events of the Global Ordovician Biodiversification Event (GOBE). Another important phase is the global expansion of metazoan- dominated (skeletal) reefs that more significantly progressed since the latest Mi- ddle Ordovician. Abundant and diverse cephalopod faunas inhabited these reefs. Herein, two cephalopod taphocoenoses from the late Sandbian reefal environ- ments of Baltoscandia were studied: from the Vasalemma Formation (Estonia) and the Kullsberg Limestone Formation (Sweden). Both taphocoenoses come from roughly coeval strata that originated in the same basin (Baltic Basin) but are still taxonomically distinct. The differences in the occurrence and abundance of individual taxa probably reflect different paleoenvironmental conditions un- der which both cephalopod faunas lived: the reefal limestones of the Vasalemma 1 Formation represent the more proximal and shallow water environment, while the mud-mounds of the Kullsberg Limestone Formation are interpreted as the relatively deeper-water. The Kullsberg cephalopods are in fact more similar in taxonomic composition to those of the previously described, stratigraphically younger (late Katian – early Hirnantian) and also deeper-water mud-mounds of the Boda Limestone Formation (Sweden). On the species level, both the Vasa- lemma and Kullsberg cephalopods are uniquely diverse and highly endemic. On the genus- and higher taxonomic levels, however, they show similarities to fossil assemblages from distant regions, such as Laurentia. Additionally, the earliest member of the order Ascocerida from the Late Silurian strata of Estonia is reported herein. During the Silurian, the ascocerids are mainly known from the Swedish island of Gotland and the Prague Basin. Their occurrence in Estonia is thus an important addition to our knowledge on the paleogeographical pattern of the group and an example of the use of fossil cephalopods for paleogeographical purposes also in later phases of the Paleozoic. 2
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Martina Aubrechtová 5.26 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Martina Aubrechtová 104.09 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Martina Aubrechtová 33 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Martina Aubrechtová 32 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Martina Aubrechtová 52 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Christian Klug, Dr. 58 kB
Stáhnout Posudek oponenta Andrew H. King, Dr. 423 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.02 MB