velikost textu

Zrození post - uhlíkové společnosti? (kulturni změna očima lokální komunity)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Zrození post - uhlíkové společnosti? (kulturni změna očima lokální komunity)
Název v angličtině:
The birth of "post-carbon" society? Culture change through eyes of local community
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Mgr. Jan Vávra, Ph.D.
Školitel:
PhDr. Miloslav Lapka, CSc.
Oponenti:
doc. Ing. Josef Seják, CSc.
PhDr. Václav Soukup, CSc.
Id práce:
129581
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav etnologie (21-UETN)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (P8109)
Obor studia:
Kulturologie (XKUL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
29. 6. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Jan Vávra Zrození „post-uhlíkové“ společnosti? Kulturní změna očima lokální komunity FF UK – Kulturologie, abstrakt dizertační práce Dizertační práce, jež byla realizována ve spolupráci s mezinárodním výzkumným projektem 7. rámcového programu GILDED, se zabývá současnými sociálními a kulturními změnami, souvisejícími se zrodem nízko-uhlíkové společnosti, jež snižuje závislost na fosilních palivech, spotřebu energie vůbec, a tím i produkci emisí CO2. Hlavním motivem těchto změn je obava z dopadů antropogenních změn klimatu, tedy takzvaného globálního oteplování. Práce se zabývá touto problematikou z pohledu společenských věd, teoretickým rámcem je současná kulturní ekologie. Metody používané při výzkumu jsou převážně sociologické. Problematice se věnujeme z pohledu domácností a jednotlivců v regionech se zastoupením městské a venkovské populace pěti evropských států (Velká Británie – Skotsko, Nizozemí, Německo, Česko a Maďarsko). V každém z těchto států byly v roce 2009 a 2010 metodikou kvalitativních i kvantitativních sociologických šetření zjišťovány a následně analyzovány názory a postoje obyvatel na změny klimatu, spotřebu energie, možnosti zmírňování produkce emisí a roli institucí v tomto procesu. Rozhovorů se zúčastnilo asi 200 respondentů, dotazníkové části přibližně 2500 osob (z toho 500 v Česku). U respondentů z ČR je sociologická část doplněna o výsledky tzv. uhlíkovou stopu, tedy o množství emisí CO2, produkované domácnostmi respondentů. Výsledky kvalitativní části poukazují na konsenzus o „nutnosti změny“ mezi obyvateli všech zkoumaných lokalit. Potřeba změny je podložena širším vnímáním neudržitelného využívání přírodních zdrojů, změny klimatu samotné jsou často chápány jen jako méně důležitá (a nejistá) součást obecného znečišťování a plýtvání zdroji. Druhým zásadním zjištěním je, že bez přístupů shora (jasné regulace, fungující pobídky) není transformace v nízko-uhlíkovou společnost možná. Je nutná změna systému, nikoli jen individuální změny chování. Kvantitativní část výzkumu odkrývá některé rozdíly mezi státy. Obecně vnímavější vůči změnám klimatu jsou respondenti z Německa a Maďarska, čeští, skotští a nizozemští respondenti jsou skeptičtější. V podstatě všichni se ovšem shodnou na podpoře technologických změn, jakými jsou např. účinnější energetika nebo obnovitelné zdroje energie. Struktura uhlíkové stopy českých domácností nabízí zajímavé výsledky, největší část stopy tvoří emise z vytápění a spotřeby potravin. Chybějící souvislost mezi vyjádřenými pro- environmentálními názory respondentů a jejich skutečným chováním poukazuje na vliv infrastruktury a systému (např. zdroje vytápění) i na problematický vztah mezi postoji a chováním. Důvody proč tomu tak může být, jsou osvětleny v rozhovorech s respondenty.
Abstract v angličtině:
Jan Vávra Birth of „post-carbon“ society? Culture change through eyes of local community. FACU – Cultural studies, PhD thesis abstract The thesis was written in the collaboration with the international 7th FP EU research project GILDED. The thesis focuses on current social and cultural changes associated with the birth of the low-carbon society. This society lowers its dependendcy on the fossil fuels, as well as the overall energy consumption (and the amount of CO2 emissions as well). These changes are driven mainly by the concern of the anthropogenic climate changes. The thesis deals with this issues from the social sciences perspective, we use theoretical framework of the contemporary cultural ecology. The empirical research methods are mainly sociological and combine both qualitative and quantitative approaches. Respondents in five regions (including urban and rural areas) of different EU states were interviewed and questioned during the study. These states included United Kingdom (Scotland), the Netherlands, Germany, the Czech Republic and Hungary. In 2009 about 200 interviews were held in the study sites, in 2010 about 2500 respondents participated in questionnaire study (500 of them in the Czech Rep.) We asked for their attitudes towards climate change, opinions on energy demand, possible mitigation measures and the role of the institutions in the process. For the case of the Czech Republic, we also present the results from so called carbon calculator, the carbon footprint of respondents’ households (amount of CO2 emissions produced). Results from qualitative studies suggest that there is widespread idea that the change is needed. However this is not caused by the perception of climate change, rather by the general belief, that current (energy) consumption and environmental pollution trends are unsustainable. There is also lack of voluntarism and the strong belief, that government must take a lead in this change, to make it possible. Quantitative survey shows some differences between countries. People from Germany and Hungary are more sensitive to climate changes, while people from Netherlands, Scotland and the Czech Rep. are more doubting. But citizens from all sites support the technological changes, such as increasing of energy efficiency or renewable energy sources. The structure of the carbon footprint of the Czech households reveals the biggest importance of heating and food consumption. There is an attitude-action gap between the pro- environmetnal beliefs of respondents and their emissions. This is due to the importance of system (e.g. heating infrastructure), which in some cases limits the possibilities of action. However it is probably also caused by the regular value-action gap. Some reasons which can explain the nature of this gap are suggested in the qualitative interviews.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Mgr. Jan Vávra, Ph.D. 1.53 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Mgr. Jan Vávra, Ph.D. 29 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Mgr. Jan Vávra, Ph.D. 9 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Miloslav Lapka, CSc. 136 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Ing. Josef Seják, CSc. 74 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Václav Soukup, CSc. 185 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 170 kB