velikost textu

Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost
Název v angličtině:
Being an Older Mother: Metamorphoses of Late Motherhood from the Foundation of Czechoslovakia up to the Present
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Michaela Šimečková
Školitel:
doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc.
Oponenti:
RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.
PhDr. Mgr. Hana Hašková, Ph.D.
Id práce:
129330
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra demografie a geodemografie (31-360)
Program studia:
Demografie (P1303)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
28. 5. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
pozdní mateřství, metodologicky smíšený výzkum, porodnost, plodnost, demografická analýza, logistická regrese, diskursivní analýza, obsahová analýza
Klíčová slova v angličtině:
late motherhood, mixed method research, fertility, demographic analysis, logistic regression, discourse analysis, content analysis
Abstrakt:
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost Abstrakt Disertační práce poskytuje makrostrukturální pohled na vývoj pozdního mateřství, v práci definovaném jako mateřství žen starších 35 let, na území dnešní České republiky v letech 1920–2015. Studie zkoumá otázku, do jaké míry konverguje reflexe pozdního mateřství ve vybraných obecných a odborných periodikách s poznatky plynoucími z analýzy demografických dat. Za tímto účelem je použit metodologicky smíšený výzkum, jenž umožňuje propojení závěrů z kvantitativní analýzy demografických dat (demografická analýza a binární logistická regrese) a kvalitativní a kvantitativní analýzy médií (diskursivní a obsahová analýza). Jak studie dokládá, vývoj pozdního mateřství v českých zemích variuje na celé škále možných mediálních percepcí, úrovní i intenzit plodnosti. Práce ukazuje na silnou provazbu mezi mediální percepcí pozdního mateřství a závěry vyplývajícími z demografických analýz, které jsou po většinu sledovaných let shodné. Studie přestavuje s jistou simplifikací pět obrazů pozdního mateřství. První obraz „zkušená matka“ (1920–37) představuje pozdní matku jako ženu vdanou s vyšším počtem dětí, s bohatými zkušenosti ve vedení domácnosti a výchově dítěte. U druhého obrazu „zasloužilé matky“ (období 1960–62) je vyjma zkušeností vyzdvihována schopnost skloubit pracovní výkon s péčí o mnohačlennou rodinu. Třetí obraz „úzkostné matky“ (1979–81) významně vyzdvihuje negativa spojená s pozdním mateřstvím: zdravotní problémy a psychickou nepřipravenost starších žen na mateřství (úzkostné pocity, starosti). Čtvrtý obraz „matka hédonistka“ a pátý obraz „pracující matka“ (2011–13) jsou v diskursu zastoupeny souběžně. „Matka hédonistka“ si užívá mateřství a zůstává s dítětem déle doma, neboť již má vyřešenou kariéru. Obraz „pracující matka“, které je méně zastoupen, je jejím opozitem, neboť tato žena chce především úspěšně skloubit práci a rodinu, a proto začíná pracovat brzy po porodu. Soudobé pozdní mateřství je spojeno s odkladem mateřství, který diskurs vysvětluje jako konsekvenci nešťastných faktorů či etap života (např. hledání vhodného partnera). Autorka vidí riziko v diskursu upozaděných biologických limitech fekundity žen, kdy takto společensky přijímaný odklad mateřství může v konečném důsledku znamenat až bezdětnost. Klíčová slova: pozdní mateřství, metodologicky smíšený výzkum, porodnost, plodnost, demografická analýza, logistická regrese, diskursivní analýza, obsahová analýza
Abstract v angličtině:
Being an Older Mother: Metamorphoses of Late Motherhood from the Foundation of Czechoslovakia up to the Present Abstract The doctoral thesis gives a macro-structural view of the metamorphoses of late motherhood, here defined as motherhood of women aged over 35, as they have occurred in the Czech lands between 1920 and 2015. The study examines to which extent the reflection of late motherhood in selected professional and feminine / lifestyle periodicals converges with the findings derived from demographic data analysis. For this purpose, a mixed methods research has been conducted to link the conclusions from quantitative analysis of demographic data (demographic analysis and binary logistic regression) to those from qualitative and quantitative media analyses (discourse and content analyses). As the study shows, the development of late motherhood in the Czech lands varies across a range of possible perceptions in the media, levels and fertility rates. The thesis shows a strong coherence between the perception of late motherhood in the media and conclusions drawn from the demographic data analysis, which are consistent for most of the observed years. According to the results of the analysis, with some simplification, five different types of late motherhood are determined. The first type, the "Experienced Mother" (1920-37), represents a late mother as a married woman with several children and highly experienced in household management and child rearing. The second type, the "Merited Mother" (1960-62), highlights not only experience, but furthermore the ability to combine work achievements with the care for a multi-member family. The third type, the "Anxious Mother" (1979-81), points out the negatives associated with late motherhood: health problems and the psychological unpreparedness of late mothers (anxiety, worries). The fourth type, the "Hedonist Mother", and the fifth type, the "Working Mother", (both 2011-13) are represented in discourse concurrently. The "Hedonist Mother" enjoys motherhood and stays at home with her child for a longer period because she has already reached her career goals. The "Working Mother", which is less represented, is the exact opposite of the "Hedonist Mother", as this mother wants to balance work and family and therefore, she returns to work soon after giving birth. Contemporary late motherhood is associated with a postponement of motherhood, which, in discourse, is explained to be a consequence of unfortunate factors / life stages (e.g., finding a suitable partner). However, the author of the thesis defines it a risk, that in discourse, the biological limits of women's fekundity are often overlooked, while the socially accepted postponement of maternity can ultimately mean remaining childless. Keywords: late motherhood, mixed method research, fertility, demographic analysis, logistic regression, discourse analysis, content analysis
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Michaela Šimečková 5.25 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Michaela Šimečková 405 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Michaela Šimečková 147 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Michaela Šimečková 459 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc. 198 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. 234 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Mgr. Hana Hašková, Ph.D. 200 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.16 MB