velikost textu

Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka
Název v angličtině:
Primary School Pupil Numbers and Demographic Change in Czech Municipalities
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Marie Kusovská
Školitel:
RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Oponenti:
RNDr. Silvie Kučerová, Ph.D.
RNDr. Tomáš Fiala, CSc.
Id práce:
128710
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra demografie a geodemografie (31-360)
Program studia:
Demografie (P1303)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
21. 9. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
populační vývoj, kapacity základních škol, regionální diferenciace, Webbův graf, prostorová autokorelace, Česko
Klíčová slova v angličtině:
population development, primary school capacity, regional differences, Webb’s graphs, spatial autocorrelation, Czechia
Abstrakt:
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka Abstrakt Populační vývoj Česka po roce 1990 byl ve znamení prudkého poklesu porodnosti až na historická minima následovaného opět pozvolným nárůstem. Výsledkem jsou nestejně velké kohorty živě narozených, následně vstupující do vzdělávací soustavy. Navíc zejména vlivem procesu suburbanizace došlo ke změnám v rozmístění obyvatel. Výsledkem působení těchto faktorů je vznik oblastí, ve kterých kapacity základních škol neodpovídají počtu dětí v dané věkové kategorii, ať už se jedná o nedostatek míst ve školách, či naopak nedostatek žáků pro chod školy. Cílem práce je analyzovat regionální populační vývoj Česka po roce 1990, včetně změn prostorového vzorce osob ve věku povinné školní docházky (6–14 let). Získané poznatky jsou dány do souvislosti se změnami prostorového vzorce žáků základních škol a také s maximálními kapacitami základních škol. Celá analýza proběhla v rámci spádových regionů úplných devítiletých základních škol, které byly vytvořeny na základě nejkratší vzdálenosti po silnici z obce do nejbližší úplné základní školy. Byly použity metody Webbův graf a prostorová autokorelace, které jsou vhodné pro analýzy na regionální úrovni. Po roce 1990 došlo ke kompletní proměně prostorového vzorce populačního vývoje, původně růstové pohraničí začalo obyvatelstvo ztrácet, zejména vystěhováním, a naopak, nejprve přistěhováním a poté i přirozenou měnou, rostl počet obyvatel v původně úbytkovém zázemí Prahy a dalších velkých měst. Po celé sledované období docházelo k celkovému úbytku v území na jihozápadní až jihovýchodní hranici Středočeského kraje převážně z důvodu záporného přirozeného přírůstku. Nejvýraznější nárůst počtu dětí ve věku povinné školní docházky se odehrál v zázemí Prahy a později také Brna, přičemž počet žáků zprvu rostl v rámci této oblasti jen ve spádových regionech bez větších měst, která prvotní nápor počtu žáků saturovala. Až později narostl počet žáků i v ostatních regionech v zázemí Prahy a Brna. Lze se domnívat, že dlouhodobě rostoucí počet dětí, které postupně dorůstaly do věku školní docházky, vytvořil tlak na budování nových kapacit v obcích, které se již nemohly spoléhat na kapacity okolních větších měst. V případě regionů s úbytkem počtu osob ve věku 6–14 let a úbytkem počtu žáků se netvořily tak kompaktní a v čase stabilní území jako u regionů s nárůstem počtu dětí. Střídavě docházelo k výraznému poklesu počtu dětí a žáků zejména v území vnitřní periferie a některých pohraničních území. Je tedy logické, že v těchto územích nalezneme spádové regiony s největší rezervou v kapacitách základních škol. Nízkou rezervu mají spádové regiony v zázemí Prahy, Českých Budějovic a Liberce, ve kterých lze v budoucnu očekávat ještě zhoršení situace. Kapacity základních škol jsou zde nyní téměř vyčerpané v důsledku jejich naplnění žáky prvního stupně, kteří se postupně přesunou na druhý stupeň. Nicméně neustále zde také dochází k přirozenému přírůstku obyvatel, takže ani na prvním stupni nelze očekávat úbytek počtu žáků. Klíčová slova: populační vývoj, kapacity základních škol, regionální diferenciace, Webbův graf, prostorová autokorelace, Česko
Abstract v angličtině:
Primary School Pupil Numbers and Demographic Change in Czech Municipalities Abstract Following a sharp fall in fertility to its historical minimum after 1990, the population of Czechia began to increase again gradually. Consequently birth cohorts of varying size are emerging and these then enter the education system. Moreover suburbanisation has led to a change in population distribution. These factors have mean that in some areas primary school capacity does not reflect the numbers of primary school age children, with some schools having insufficient places and others suffering from a lack of pupils. The aim of this dissertation is to analyse regional demographic change in Czechia after 1990, including changes in the spatial pattern of compulsory school age children (6–14 years). The information obtained is set against the changes in the spatial patterns of primary school pupils and maximum primary school capacity. The whole analysis is undertaken within the catchment regions for combined primary schools (schools that provide nine years of primary and middle school education), which were created on the basis of the shortest road distance from the district to the nearest combined primary school. Webb’s graphs were used along with spatial autocorrelation since these are appropriate methods for conducting analyses at the regional level. After 1990 the spatial pattern of demographic change was transformed, with border areas that had originally recorded population growth beginning to see a decline in numbers, particularly as a result of migration, and the hinterlands of Prague and other cities that had previously seen population falls recording population increases, initially because of migration and then as a consequence of natural population growth. Throughout the period observed the populations along the south western and south eastern borders of Southern Bohemia experienced an overall decline, largely the result of negative natural population growth. The most notable increase in the number of compulsory school age children occurred in the Prague hinterland and later in the environs of Brno, while the number of pupils first rose in non-city catchment regions where the demand for school places was saturated. Later pupil numbers rose in other areas in the Prague and Brno hinterlands as well. It can be assumed that the long-term growth in the number of children reaching compulsory school age put pressure on the need for new capacity in districts that could no longer rely on it being available in nearby towns. The areas that saw a fall in the population aged 6–14 and a reduction in pupil numbers did not form as compact and stable an area as did the regions recording a growth in the number of children. Intermittent marked declines in the number of children and pupils were to be seen in the inner periphery and some border areas in particular. It is therefore logical that in these areas we find the catchment regions with the largest primary school reserve capacities. The smallest reserves are found in the catchment regions in the hinterlands of Prague, České Budějovice and Liberec, where the situation can be expected to deteriorate in the future. Primary school capacity in these areas is now almost exhausted as stage one primary school pupils gradually enter stage two. These areas are still seeing continued natural population growth and so there is unlikely to be a decline in the number of stage one pupils. Keywords: population development, primary school capacity, regional differences, Webb’s graphs, spatial autocorrelation, Czechia
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Marie Kusovská 12 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Marie Kusovská 1.17 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Marie Kusovská 193 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Marie Kusovská 109 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Marie Kusovská 795 kB
Stáhnout Posudek vedoucího RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D. 330 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Silvie Kučerová, Ph.D. 766 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Tomáš Fiala, CSc. 199 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 793 kB