velikost textu
Study of structure and interaction of human lymphocyte receptors
Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Study of structure and interaction of human lymphocyte receptors
Název v češtině:
Studium struktury a interakcí lidských lymfocytárních receptorů
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jan Bláha
Školitel:
RNDr. Ondřej Vaněk, Ph.D.
Oponenti:
doc. RNDr. Miroslav Šulc, Ph.D.
Id práce:
127218
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra biochemie (31-250)
Program studia:
Biochemie (P1406)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 9. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
receptor, LLT1, NKR-P1, NK buňka, HEK293
Klíčová slova v angličtině:
receptor, LLT1, NKR-P1, NK cell, HEK293
Abstrakt:
ABSTRAKT
Přirozené zabíječské (Natural killer, NK) buňky jsou důležitou složkou
imunitního systému poskytující dohled nad viry infikovanými, stresem
transformovanými nebo rakovinnými buňkami. Receptory NKR-P1 a jejich
přirozené ligandy z genové rodiny clec2 představují alternativní „missing-self“
NK buněčný systém rozpoznávání, založený na interakci vysoce příbuzných
receptorů podobných C-lektinům. Lidské NKR-P1 bylo objeveno před vice než
dvaceti lety, přesto stále zůstává jediným lidským orthologem této receptorové
rodiny početné především u hlodavců. Po navázání na svůj přirozený ligand LLT1
receptor NKR-P1 může předávat inhibiční nebo kostimulační signály. Pro svou
potenciální roli v imunitním úniku nádorů a autoimunitě jsou zajímavými cíli
výzkumu, přesto je povaha jejich interakce stále nejasná.
Abychom objasnili strukturní povahu jejich interakce, vyvinuli jsme
obecně použitelnou metodu pro rekombinantní expresi lidského NKR-P1 a LLT1
a jejich homologů založenou na transfekci buněčné linie HEK293S GnTI-. Popsali
jsme stabilizující mutaci His176Cys umožňující přípravu vysoce stabilního
rozpustného receptoru LLT1. Připravený receptor LLT1 a lidské NKR-P1 jsme
vykrystalizovali v různých glykosylačních stavech jednak samostatně a také v
jejich komplexu. Struktury LLT1 i NKR-P1 obsahují klasické strukturní prvky
proteinů podobných lektinům C-typu. Avšak na rozdíl od LLT1 NKR-P1 tvoří
unikátní homodimer centrovaný podle svého α1 helixu, který je velmi podobný
receptoru Dectin-1. Ve struktuře komplexu tyto α1/α2 centrované dimery alternují
v bivalentní interakci dvou různých typů. Jeden typ je velice podobný interakci
příbuzného lidského NKp65:KACL i myšího NKR-P1B:m12 komplexu, druhý je
unikátní.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT
Natural killer (NK) cells are an essential part of immune system, providing
self-surveillance of virally infected, stress transformed or cancerous cells.
NKR-P1 receptors and their ligands from clec2 gene family represent an alternate
missing-self recognition system of NK cells based on interaction of highly related
C-type lectin-like receptors. Human NKR-P1 has been described more than
twenty years ago but still remains the sole human orthologue of this receptor
family, particularly numerous in rodents. On binding to its cognate ligand LLT1,
NKR-P1 can relay inhibitory or co-stimulatory signals. Although being
interesting targets for their potential role in tumor immune evasion and
autoimmunity, nature of their interaction is still unclear.
To elucidate the architecture of their interaction, we developed a generally
applicable method for recombinant expression of human NKR-P1 and LLT1 and
their homologues based on transfection of HEK293S GnTI- cells. Further, we
described a stabilizing mutation His176Cys, that enables for expression of highly
stable and soluble LLT1. Finally, we have crystallized LLT1 and human NKR-P1
in different glycosylation states both as individuals and in complex. While both
structures of LLT1 and NKR-P1 follow the classical C-type lectin-like
superfamily fold, contrary to LLT1, NKR-P1 forms a unique homodimer centered
by its helix α1 that is similar to Dectin-1. Moreover, in the structure of their
complex the α1/α2-centered dimers alternate in bivalent interaction of two distinct
types. While the first is similar to manner of interaction of related complexes of
human NKp65:KACL and mouse NKR-P1B:m12, the second one is unique.
Dokumenty
Stáhnout | Dokument | Autor | Typ | Velikost |
---|---|---|---|---|
Stáhnout | Text práce | Mgr. Jan Bláha | 49.19 MB | |
Stáhnout | Abstrakt v českém jazyce | Mgr. Jan Bláha | 85 kB | |
Stáhnout | Abstrakt anglicky | Mgr. Jan Bláha | 82 kB | |
Stáhnout | Autoreferát / teze disertační práce | Mgr. Jan Bláha | 4.04 MB | |
Stáhnout | Posudek vedoucího | RNDr. Ondřej Vaněk, Ph.D. | 371 kB | |
Stáhnout | Posudek oponenta | doc. RNDr. Miroslav Šulc, Ph.D. | 110 kB | |
Stáhnout | Posudek oponenta | doc. RNDr. Tomáš Obšil, Ph.D. | 369 kB | |
Stáhnout | Záznam o průběhu obhajoby | 1.02 MB |