velikost textu

Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení
Název v angličtině:
Material Tensions between Natural Law and Positive Law and Approaches to its Solution
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Jakub Kříž, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Pavol Holländer, DrSc.
Oponenti:
doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
Miloš Večeřa
Id práce:
12398
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Právní dějiny, teorie práva, filozofie a sociologie práva (PDTP)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 9. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
přirozené právo, právní filosofie, právní pozitivismus, lidská práva
Klíčová slova v angličtině:
natural law, legal philosophy, legal positivism, human rights
Abstrakt:
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení Jakub Kříž Abstrakt Název mé disertační práce – Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení – odkazuje na neutuchající spor mezi dvěma přístupy k právu: (i) přirozenoprávní tradicí, která zabývá nutnou kontinuitovou mezi právem a požadavky praktické racionality a která popisuje právo jako „rozumné pravidlo jednání“ ”1 a (ii) tradicí právního pozitivismu, která chápe právo pouze jako sociální fakt. Ve skutečnosti neexistuje ve světě teorie práva jediná přirozenoprávní teorie na straně jedné2 a jediný právní pozitivismus na straně druhé.3 Je 1 MURPHY, Mark C. Natural Law Jurisprudence. Legal Theory. 2003, No. 9, s. 244, MURPHY, Mark C. Natural Law Theory. In: GOLDING , Martin P., EDMUNSON, William A. (eds.). The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory. s.l. : Blackwell Publishing, 2006, s. 15. 2 Za mnohé zmiňme například klasickou přirozenoprávní teorii tomistické filosofie, novou teorii přirozeného práva G, Griseze a J. Finnise, právní realismus J. Hervady, „moderní“ přirozenoprávní teorie jako například Fullerův koncept vlády práva a vnitřní morálky práva nebo Dworkinovu teorii jediné správné odpovědi založenou na právních pricipech. Srov. FINNIS, John. Natural Law : The Classical Tradition. In: COLEMAN, Jules, SHAPIRO, Scott (eds.). The Oxford Handbook of Jurisprudence and Philosophy of Law. Oxford : Oxford University Press, 2002, s. 1–60 a BIX, Brian H. Natural Law : The Modern Tradition. In: COLEMAN, Jules, SHAPIRO, Scott (eds.). The Oxford Handbook of Jurisprudence and Philosophy of Law. Oxford : Oxford University Press, 2002, s. 61–103. V kontinentální jurisprudenci můžeme nalézt různé přirozenoprávní přístupy G. Radbrucha, S. Kafumana, M. Krieleho, R. Dreiera, A. Verdrosse and R. Alexyho. Srov. HOLLÄNDER, Pavel. Filosofie práva. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006, s. 18 a násl. 3 V české jurisprudenci mnohé z teorií pozitivistické tradice podrobně představil T. Sobek. Viz SOBEK, Tomáš. Argumenty teorie práva. Praha : Ústav státu a práva, 2008, SOBEK, Tomáš. Nemorální právo. Praha : Ústav státu a práva, 2010 and SOBEK, Tomáš. Právní myšlení. Kritika moralismu. Praha : Ústav státu a práva, 2011. proto lepší hovořit o různých teoriích v rámci tradice právního pozitivismu nebo v rámci tradice přirozenoprávního myšlení.4 Z tohoto důvodu disertační práce nenabízí žádnou obecnou teorii napětí mezi právním pozitivismem a přirozeným právem a omezuje se na představení dvou důležitých teorií přirozenoprávní tradice: „nové teorie přirozeného práva“ Johna Finnise a právní teorie Roberta Alexyho. Nová teorie přirozeného práva (někdy také nazývána nová klasický přirozenoprávní teorie) je založena na nové interpretaci Akvinského, která byla představena G. Grisezem v roce 19655 a která byla pro svět právní vědy objevena J. Finnisem.6 Tato teorie chápe přirozenoprávní myšlení jako „„kritické úvahy o podstatných aspektech lidské pohody a naplnění lidských osob a společenství, která tvoří.“7 Charakteristické oblasti zájmu nové teorie přirozeného práva nejsou pouze právně teoretická témata, ale také založení morálního myšlení a praktického rozumu (a praktické rozumnosti), přirozenost lidského jednání, přirozenost lidské autority, politického společného dobra anebo poslední cíl existence lidských jedinců.8 Disertační práce představuje dvě klíčové právněteoretické témata rozpracované novou teorií přirozeného práva: odvození pozitivního práva od přirozeného a tezi lex iniusta. Podle této teorie je pozitivní právo odvozené od přirozeného dvěma druhy odvození odpovídající dvojí povaze zákonů: přímým (deduktivním) odvozením (překladem) a nepřímým determinatio.9 4 Srov. RAZ, Joseph. The Authority of Law. Essays on Law and Morality. 2nd ed. Oxford : Oxford University Press, 2009, p. 319. 5 Srov. GRISEZ, Germain G. The First Principal of Practical Reason: A Commentary on the Summa Theologiae, 1–2, Question 94, Article 2. Natural Law Forum. 1965, vol. 10, s. 168–201. 6 FINNIS, John. Natural Law and Natural Rights. Oxford : Oxford University Press, 1980. 7 GEORGE, Robert P. Natural Law. Harvard Journal of Law and Public Policy. 2008, vol. 31, no. 1, s. 172. 8 TOLLEFSEN, Christopher. The New Natural Law Theory. Lyceum. Vol. X, no. 1, s. 1. 9 GEORGE, Robert P. Natural Law. Harvard Journal of Law and Public Policy. 2008, vol. 31, no. 1, s. 188. Ve vztahu k tezi lex iniusta představujeme její slabé čtení založené na Finnisově ohniskovém smyslu pojmu právo.10 Podle Finnise je tvrzení, že nespravedlivé právo není vůbec právem, sebevyvracející. Teze lex iniusta pouze říká, že určité právo je právem v ohniskovém významu, zatímco jiné právo (nespravedlivé) je právem v druhotném, okrajovém významu.11 Přestože se může zdát, že takové stanovisko by mohlo být kompatibilní s právním pozitivismem, nesouhlasíme s tím. Přinejmenším slabá přirozenoprávní teze odporuje duchu právního pozitivismu: „Je-li slabá přirozenoprávní teze pravdivá, znamená to, že nemůžeme mít zcela deskriptivní teorii práva bez úplného pochopení požadavků praktické rozumnosti.“12 Robert Alexy je představitelem „moderního“ přirozenoprávního myšlení. Sám sebe popisuje jako inkluzivního nepozitivistu.13 Zastává tezi, že právo má dvě dimenze – reálnou a ideální – a následuje Radbruchovu formuli14 ve svém stanovisku, že „extrémní nespravedlnost není právem“ (tzv. „argument neprávem“).15 Jeho pojem práva současně obsahuje „argument správností“, podle kterého si právo činí nárok na morální správnost, a argument principy, podle kterého všechny právní systémy nutně zahrnují právní principy. Tyto tři argumenty tvoří základ jeho kritiky právního pozitivismu. 10 FINNIS, John. Natural Law and Natural Rights. Oxford : Oxford University Press, 1980, s. 365. 11 FINNIS, John. Natural Law and Natural Rights. Oxford : Oxford University Press, 1980, s. 364. 12 MURPHY, Mark C. Natural Law Jurisprudence. Legal Theory. 2003, No. 9, s. 263. 13 ALEXY, Robert. Law, Morality, and the Existence of Human Rights. Ratio Juris. 2012, Vol. 25, No. 1, s. 6. 14 RADBRUCH, Gustav. Zákonné neprávo a nadzákonné právo. In: HANUŠ, Libor. Gustav Radbruch – o napětí mezi spravedlností a právní jistotou. Právní rozhledy. 2009, č. 16, s. 579–585. 15 ALEXY, Robert. Law, Morality, and the Existence of Human Rights. Ratio Juris. 2012, Vol. 25, No. 1, p. 7. Podrobněji viz ALEXY, Robert. An Answer to Joseph Raz. In: PAVLAKOS, George. Law, Rights and Discourcse : The Legal Philosophy of Robert Alexy. Oxfor : Hart Publishing, 2007, s. 37–55. Alexyho teorii představujeme na pozadí jeho polemiky s Josephem Razem. Diskuse Raz–Alexy je v mnoha ohledech jedinečná: její účastníci pocházejí z odlišných právních kultur. Disertační práce se také dotýká tématu lidských práv a představuje související postoje R. Alexyho a nové teorie přirozeného práva. Ačkoliv je idea lidských práv široce sdílena, existuje k nim mnoho protichůdných přístupů.Alexy brání lidský práva jako morální Eleiny, které jsou univerzální, základní, abstraktní a mající prioritu před všemi ostatními normami. Brání jejich objektivitu a možnost jejich odůvodnění, které zakládá na „explikativně-existenciálním“ argumentu, který pramení v jeho teorii právního diskursu. Alexy výslovně odmítá náboženský, intuicionický, konsensuální, biologický a instrumentální přístup k lidským právům. V poslední kapitole představujeme dopady přirozenoprávního myšlení na konkrétní společenské téma, kterým je náboženská neutralita státu. Představujeme argumentaci založenou na nové teorii přirozeného práva, která dospívá k závěru, že ačkoliv mají být stát a náboženství v mnoha ohledech odděleny a neutrální, nebrání toto určité státní podpoře náboženství.
Abstract v angličtině:
Material Tensions between Natural Law and Positive Law and Approaches to its Solution Jakub Kříž Abstract The title of my dissertation – “Material Tensions between Natural Law and Positive Law and Approaches to its Solution” – refers to everlasting contrapositions of two different approaches to law: (i) natural law tradition which is concerned with a necessary continuity between law and the requirements of practical reasonableness and that describes law as “rational standard for conduct”1 and (ii) tradition of legal positivism, which understands law only as a social fact. Actually, in the world of jurisprudence, there is no single natural law theory on one side2 and unique legal positivism on the other side.3 It is 1 MURPHY, Mark C. Natural Law Jurisprudence. Legal Theory. 2003, No. 9, p. 244, MURPHY, Mark C. Natural Law Theory. In: GOLDING , Martin P., EDMUNSON, William A. (eds.). The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory. s.l. : Blackwell Publishing, 2006, p. 15. 2 For many of them we can mention classical natural law theory of the thomistic philosophy, new natural law theory of G. Grisez and J. Finnes, legal realism of J. Hervada, “modern” natural law theories such as L. Fuller’s concept of the Rule of Law and the inner morality of law or R. Dworkin’s theory of the unique right answer based on legal principles. Cf. FINNIS, John. Natural Law : The Classical Tradition. In: COLEMAN, Jules, SHAPIRO, Scott (eds.). The Oxford Handbook of Jurisprudence and Philosophy of Law. Oxford : Oxford University Press, 2002, p. 1–60 and BIX, Brian H. Natural Law : The Modern Tradition. In: COLEMAN, Jules, SHAPIRO, Scott (eds.). The Oxford Handbook of Jurisprudence and Philosophy of Law. Oxford : Oxford University Press, 2002, p. 61–103. In continental jurisprudence we can find different natural law approaches of G. Radbruch, S. Kafuman, M. Kriele, R. Dreier, A. Verdross and R. Alexy. Cf. HOLLÄNDER, Pavel. Filosofie práva. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006, p. 18. 3 In Czech jurisprudence many theories of legal positivistic tradition were described at large in works of T. Sobek. Cf. SOBEK, Tomáš. Argumenty teorie práva. Praha : Ústav státu 1 better to speak about different theories in the frame of the tradition of legal positivism or in the frame of the tradition of natural law thinking.4 For this reason, the dissertation does not offer any general theory of “positivism–natural law” tensions and limits itself to presentation of two important theories of naturalistic tradition: New Natural Law theory of John Finnis and legal theory of Robert Alexy. New Natural Law theory (sometimes also called the New Classical Natural Law theory) is based on new interpretation of Aquinas, which was introduced by G. Grisez in 19655 and for the jurisprudence revealed by J. Finnis.6 This theory understands natural law thinking as “reflective critical accounts of the constitutive aspects of the well-being and fulfillment of human persons and the communities they form”.7 The distinctive areas of interest of the New Natural Law theory are not only jurisprudential topics, but also the foundations of moral thought and practical reason (and practical reasonableness), the nature of human actions, the nature of political authority, the political common good or the ultimate end of human beings.8 The dissertation presents two key jurisprudential topics resolved by the New Natural Law: derivation of positive law and lex iniusta non est lex thesis. The New Natural Law theory states that positive law is derived from a práva, 2008, SOBEK, Tomáš. Nemorální právo. Praha : Ústav státu a práva, 2010 and SOBEK, Tomáš. Právní myšlení. Kritika moralismu. Praha : Ústav státu a práva, 2011. 4 Cf. RAZ, Joseph. The Authority of Law. Essays on Law and Morality. 2nd ed. Oxford : Oxford University Press, 2009, p. 319. 5 Cf. GRISEZ, Germain G. The First Principal of Practical Reason: A Commentary on the Summa Theologiae, 1–2, Question 94, Article 2. Natural Law Forum. 1965, vol. 10, p. 168–201. 6 FINNIS, John. Natural Law and Natural Rights. Oxford : Oxford University Press, 1980. 7 GEORGE, Robert P. Natural Law. Harvard Journal of Law and Public Policy. 2008, vol. 31, no. 1, p. 172. 8 TOLLEFSEN, Christopher. The New Natural Law Theory. Lyceum. Vol. X, no. 1, p. 1. 2 natural law in two different types of derivation corresponding to different types of law: direct (deductive) “translation” and indirect determinatio.9 Regarding lex iniusta we present weak reading based on Finnis’s focal sense of law.10 According to Finnis to say that unjust laws are not laws at all is self-contradictory statement. The lex iniusta thesis only says, that some law is law in the focal sense, whereas some law (unjust law) is law in a secondary, peripheral sense.11 Although it seems that such a statement could be compatible with legal positivism, we do not agree. At least, the weak natural law thesis is contrary to the spirit of legal positivism: “For if the weak natural thesis is true, it follows that one cannot have a complete descriptive theory of law without having a complete understanding of the requirements of practical reasonableness.”12 Robert Alexy is a representative of “modern” natural law thinking. He describes himself as inclusive non-positivist.13 He defends thesis, that law has two dimensions – real and ideal – and follows Radbruch formula14 in stating that “extreme injustice is no law” (so called “argument from injustice”).15 His concept of law also contains the “argument from correctness”, which says that law claims to be morally correct, and 9 GEORGE, Robert P. Natural Law. Harvard Journal of Law and Public Policy. 2008, vol. 31, no. 1, p. 188. 10 FINNIS, John. Natural Law and Natural Rights. Oxford : Oxford University Press, 1980, p. 365. 11 FINNIS, John. Natural Law and Natural Rights. Oxford : Oxford University Press, 1980, p. 364. 12 MURPHY, Mark C. Natural Law Jurisprudence. Legal Theory. 2003, No. 9, p. 263. 13 ALEXY, Robert. Law, Morality, and the Existence of Human Rights. Ratio Juris. 2012, Vol. 25, No. 1, p. 6. 14 RADBRUCH, Gustav. Zákonné neprávo a nadzákonné právo. In: HANUŠ, Libor. Gustav Radbruch – o napětí mezi spravedlností a právní jistotou. Právní rozhledy. 2009, č. 16, p. 579–585. 15 ALEXY, Robert. Law, Morality, and the Existence of Human Rights. Ratio Juris. 2012, Vol. 25, No. 1, p. 7. For details see ALEXY, Robert. An Answer to Joseph Raz. In: PAVLAKOS, George. Law, Rights and Discourcse : The Legal Philosophy of Robert Alexy. Oxfor : Hart Publishing, 2007, p. 37–55. 3 “argument from principles”, which holds that all legal systems necessarily comprise legal principles. Those three arguments form basis of his criticism of legal positivism. We present Alexy’s theory on the background of his polemic with Joseph Raz. The Raz–Alexy discussion is unique: the proponents of the discussion comes from different legal cultures. The dissertation also deals with human rights and represents attitudes of R. Alexy and New Natural Law to this topic. Although the idea of human rights seems to be widely shared, there are many contradictory approaches to them. Alexy defends human rights as moral elements which are universal, fundamental, abstract and have priority over all other norms. He defends its objectivity and justifiability which is based on “explicative-existential” argument which stems from his theory of legal discourse. Alexy explicitly rejects religious, intuitionistic, consensual, biological and instrumental approach to human rights. In last chapter we present consequences of natural law thinking on concrete social topic, which is religious neutrality of the state. We present argumentation based on New Natural Law theory which comes to the end, that although the state and religion should be in many ways separated and neutral, this does not forbid to the state some kind of promoting religion. 4
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Jakub Kříž, Ph.D. 1.43 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Jakub Kříž, Ph.D. 192 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Jakub Kříž, Ph.D. 140 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Pavol Holländer, DrSc. 246 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D. 1.21 MB
Stáhnout Posudek oponenta Miloš Večeřa 636 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 350 kB