velikost textu

Právní a ekonomické aspekty sekuritizace

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Právní a ekonomické aspekty sekuritizace
Název v angličtině:
Legal and economic aspects of securitisation
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Barbora Urbancová, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Milan Bakeš, DrSc.
Oponenti:
JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.
JUDr. Mgr. Karel Dřevínek, LL.M., Ph.D.
Id práce:
12396
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra finančního práva a finanční vědy (22-KFP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Veřejné právo II - Ústavní právo, správní právo, finanční právo, právo životního prostředí, právo sociálního zabezpečení (VII)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
25. 6. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
12 ABSTRAKT Disertační práce pojednává na téma „Právní a ekonomické aspekty sekuritizace“ a jejím hlavním cílem je zpracovat pokud možno komplexně právní problematikou spojenou s transakcemi, které se dají označit jako sekuritizace, s přihlédnutím k souvisejícím ekonomickým aspektům a s důrazem na analýzu speciální veřejnoprávní právní úpravy určitých aspektů sekuritizace obsažené v českém právu. Disertační práce má devět kapitol, kdy první kapitola pojednává o zadání disertační práce, jejím obsahu, struktuře, základních zdrojích a cílech, jakož i o aplikovaných metodách. Druhá kapitola tvoří základ pro právní analýzu uvedenou v dalších kapitolách, neboť zde vymezuji pojem a smysl sekuritizace, její definici v platném právu, standardní strukturu a základní produkty, včetně posouzení jejich charakteru dle českého práva. Základem je obecné vymezení pojmu sekuritizace, jak je pojímán ve světě financí, tj. jako nástroj strukturovaných financí, který pokrývá možné varianty sekuritizačních transakcí, jakož i vymezení pojmu sekuritizace ve smyslu speciální veřejnoprávní úpravy a problematiky související s oběma uvedenými okruhy. Pro doplnění celkového obrazu je rovněž nastíněna historie a ekonomické aspekty sekuritizace. Pro účely analýzy právní úpravy sekuritizace v České republice vychází práce ze standardní základní struktury sekuritizační transakce, přičemž se věnuje primárně tradiční sekuritizaci. Syntetická sekuritizace je analyzována pouze okrajově, neboť spadá spíše do kategorie derivátových operací, které nejsou tématem této disertační práce. Třetí kapitola je věnována společným otázkám české právní úpravy sekuritizační transakce, tj. zejména vymezení aplikovatelných právních předpisů s důrazem na evropskou právní úpravu, ze které vychází česká veřejnoprávní regulace a rozsahu působnosti vymezené právní úpravy. Podstatná část práce je obsažena ve čtvrté kapitole, která je věnována analýze právní úpravy jednotlivých kroků sekuritizační transakce se zaměřením na případné problematické aspekty. Vzhledem k tomu, že české právo neobsahuje speciální komplexní úpravu sekuritizace, je nutné na řadu kroků sekuritizační transakce aplikovat právní předpisy aplikovatelné na instituty jim povahou nejbližší, tj. využít analogické aplikace těchto právních předpisů. České právo obsahuje speciální veřejnoprávní úpravu určitých aspektů souvisejících se sekuritizační transakcí, kterou je do českého práva transponována odpovídající evropská právní úprava. Jedná se předně o pravidla pro převod rizik v souvislosti se sekuritizací, pokud se transakce účastní úvěrové instituce (české banky a družstevní záložny) v roli původce, osoby nabývající riziko vůči sekuritizaci 183 nebo investora investujícího do produktů sekuritizace. Povinnosti bank a družstevních záložen analyzuji v rámci jednotlivých kroků sekuritizační transakce, se kterými souvisí. V rámci analýzy jednotlivých kroků sekuritizační transakce se věnuji následujícím otázkám: shromáždění aktiv původcem, založení jednotky pro speciální účel, převodu aktiv (se zaměřením na převod pohledávek) na jednotku pro speciální účel, emisi cenných papírů zajištěných aktivy, jejich veřejné nabídce a přijetí k obchodování na regulovaném trhu, jakož i související informační povinnosti emitenta, prodeji cenných papírů investorům a souvisejícímu požadavku na ponechání podílu původce v sekuritizaci a informační povinnosti původce vůči investorům, nabývání úvěrového rizika vůči sekuritizaci a investování do sekuritizace. V rámci analýzy otázky shromáždění aktiv původcem docházím k závěru, že tento krok není nezbytně nutný, neboť předmětem sekuritizace může být i jen jediné aktivum původce. V naprosté většině případů však bude původce v rámci sekuritizace převádět skupinu aktiv (nejčastěji pohledávek). Pokud je držitel aktiv (původce) bankou nebo družstevní záložnou, je povinen již při vzniku aktiv (tj. standardně při poskytování bankovních úvěrů), která chce v budoucnu sekuritizovat, aplikovat shodné správné a dobře definované postupy, jako při vzniku aktiv, která si ponechá v rozvaze. Zároveň musí banka a družstevní záložna již v okamžiku vzniku aktiv, která mají být sekuritizována, dbát na to, aby měl ohledně těchto aktiv k dispozici veškeré informaci, které bude v rámci sekuritizační transakce povinna sdělit investorům. V rámci analýzy otázky vytvoření jednotky pro speciální účel se věnuji zejména možnosti vytvoření jednotky pro speciální účel, která by splňovala standardní požadavky sekuritizačních transakcí, dle českého práva. Zejména se zabývám odolností jednotky vůči úpadku původce a obecně vůči úpadku a oddělením převedených aktiv od ostatního majetku jednotky. V rámci analýzy převodu aktiv (pohledávek) na jednotku pro speciální účel se zabývám náležitostmi převodní smlouvy dle českého práva, okruhu pohledávek, které mohou být dle českého práva převedeny a rizikům neúčinnosti těchto převodů zejména v souvislosti s insolvenčním řízením proti původci. Emise cenných papírů zajištěných aktivy je spojena s otázkou vymezení charakteru těchto cenných papírů dle českého práva. Dospívám k závěru, že se jedná o nepojmenované cenné papíry, které jsou svou povahou nejblíže dluhopisům dle českého práva. Pro emisi, veřejnou nabídku, přijetí k obchodování na regulovaném trhu, jakož i informační povinnost emitenta se tudíž uplatní analogicky právní předpisy upravující dluhopisy a obecně investiční cenné papíry. 184 Zvláštní pozornost věnuji otázce nabývání úvěrového rizika spojeného se sekuritizací (tj. poskytování úvěrového posílení sekuritizační transakci a investování do sekuritizace), neboť tato oblast je výslovně regulována a aplikuje se, pokud se sekuritizační transakce účastní banky a družstevní záložny. Banky a družstevní záložny, mohou předně nabývat úvěrové riziko pouze vůči sekuritizacím, u nichž jim původce sdělil, že si na transakci ponechává čistý ekonomický podíl, a to některým ze stanovených způsobů, přičemž mají povinnost porozumět základním strukturálním aspektům transakce. Banky a družstevní záložny investující do sekuritizace musí postupovat obezřetně, a ještě před samotným investováním musí provést hloubkovou kontrolu (due diligence), tj. porozumět (a toto porozumění doložit ČNB) rizikové charakteristice jednotlivých sekuritizačních pozic, jakož i metodám hodnocení podkladových expozic a v průběhu existence investice sledovat výkonnost podkladových aktiv. Banka musí rovněž posuzovat dosavadní reputaci původce a zohlednit jeho případná pochybení v předchozích transakcích. Porušení uvedených povinností v jakémkoli významném ohledu bankou vede k sankci v podobě možné aplikace dodatečné rizikové váhy ČNB na sekuritizované pozice držené bankou. Pátá kapitola obsahuje analýzu právní úpravy kapitálové přiměřenosti dotčených osob (bank, družstevních záložen, obchodníků s cennými papíry, investičních zprostředkovatelů) v souvislosti se sekuritizací. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně samostatnou oblast úpravy aspektů spojených se sekuritizací, je jí věnována samostatná kapitola. V rámci šesté kapitoly jsou analyzovány další povinnosti dotčených osob (bank, družstevních záložen, obchodníků s cennými papíry, investičních zprostředkovatelů) v souvislosti s účastí na sekuritizaci aktiv. Sedmá kapitola je věnována mezinárodnímu srovnání se zahraniční právní úpravou, která obsahuje speciální právní úpravu sekuritizace, v daném případě srovnání s francouzskou právní úpravou. Dále jsou nastíněny regulatorní požadavky v Německu (jako největší evropské ekonomiky). Osmá kapitola obsahuje nástin aktuálních trendů v oblasti sekuritizace, a to aktuální stav sekuritizačního trhu a úvod do krytých dluhopisů, jakožto alternativních produktů k produktům sekuritizace, které získávají stále větší oblibu. 185
Abstract v angličtině:
13 ABSTRACT Theme of this dissertation is „Legal and economic aspects of securisiation“. The main goal of the dissertation is to perform a comprehensive legal analysis of the issues relating to transactions, which can be termed securitisations, regarding also related economic aspects, while focusing especially on the analysis of special public law regulation of certain aspects related to securitisation under Czech law. The dissertation contains nine chapters. The first chapter specifies the theme of the work, its content, structure, main sources, goals and methods applied. The second chapter provides the basis for the subsequent legal analyses elaborated within the following chapters, as it deals with the general meaning and purpose of securisitation, its definition under applicable law, a standard structure of securitisation transaction and most common products of securitisation including evaluation of their character under Czech law. The essential issue rests with the interpretation of the general definition of the term securitisation in a way it is accepted in financial sector, it means as a tool of structured finance that covers all possible variations of secturisation transactions, as well as the interpretation of the definition of the term securitisation with respect to special public law regulation. In order to provide a complete overview of securitisation this dissertation provides also an introduction into history and economic aspects of the securisitation. For the purposes of legal analysis of securitisation in the Czech Republic this dissertation follows the standard securisitation transaction process, provided that it deals primarily with traditional securitisation transaction. Synthetic securitisation is analysed only marginally, as it belongs rather to derivative trasactions that are not subject to this dissertation. The third chapter is dedicated to analysis of the common issues of the law applicable to securitisation transaction, focusing namely on identification of the applicable legal provisions with the emphasis on European law regulation, and on determining of scope of application of these legal provisions. The fourth chapter forms the substantial part of the dissertation and it deals with the analysis of each particular step in securitisation transaction with the focus on possible problematic aspects. With regard to the fact that the Czech law does not provide for special regulation of the entire securitisation process, it is necessary to apply legal provisions regulating the most similar legal issues to many steps of the securitisation process, that is, the analogues application of relevant legal provisions would be necessary. 186 The Czech law contains special public law regulation of certain aspects related to securitisation transaction, which transposes the corresponding European law regulation. This specific regulation contains rules on risk transfer in connection with securisitation, which applies if credit institutions (Czech banks and credit unions] participate on transaction as the originator or person acquiring risk in securisitation. I perform the legal analysis of particular obligations of Czech banks and credit unions within the chapters of this dissertation dealing with the issues, to which such obligations relate. With respect to individual steps in securisitation process I pay attention to the following issues: gathering the assets by the originator, establishment of the specific purpose vehicle, transfer of the assets (with the focus on transfer of receivables) to the special purpose vehicle, issuance of asset- backed securities, public offering and admission to trading on regulated market, related disclosure obligations of issuer, selling the securities to the investors and related requirement on retention of economic interest in securitisation by the originator or sponsor and disclosure obligations of the originator towards the persons who acquire risk in the transaction and towards the investors. On the basis of the analysis of the asset gathering I conclude that this step need not necessarily to be part of securitisation process as also a single originator’s asset may be the subject to securitisation. However, in a majority of cases the originator will gather and subsequently transfer a group of its assets (mostly receivables). Provided that the originator is a bank or credit union, they will be obliged to apply the same sound and well-defined criteria for credit-granting to assets (exposures) to be securitised in the future, as they apply to assets (exposures) to be held on their book. At the same time the bank or credit union have to assure already within the creation of assets to be securitised that they will have at their disposal all information to be disclosed to the investors within the securitisation transaction. Within the analysis of establishment of the special purpose vehicle I analyse especially the possibility of establishment of such special purpose vehicle under Czech law, which would fulfil standard requirements imposed on securitization transactions. I deal namely with the issue of the bankruptcy remoteness of such vehicle and isolation of assets transferred to vehicle from its other assets. Within the analysis of the transfer of assets (receivables) to special purpose vehicle I deal especially with the obligatory content of such transfer agreement under Czech law, identification of receivables that may be transferred under Czech law and risk of ineffectiveness of such transfers namely in connection with initiation of insolvency proceedings against the originator. 187 The issuance of asset-backed securities relates to the issue of determination of character of such securities under Czech law. I conclude that these securities represent innominate securities, which are most similar to bonds under Czech law. Accordingly, the issuance, public offering, admission to the regulated market and issuer’s disclosure obligations are subject to legal regulation applicable to bonds and in general to investment securities. I pay special attention to question of acquiring a credit risk in securitization (that is, provision of credit enhancement to securitisation transaction and investment into securisiation), as this area is explicitly regulated and is applied when banks or credit units participate in securitisation transaction. Banks and credit units can acquire credit risk only in securitisation, where the originator inform them in a standard, defined way that it keep the net economic interest in transaction, while banks and credit units are obliged to understand all structural features of transaction. Banks and credit units investing into securitisation shall proceed with due care and they shall perform due diligence before investment to securitisation. This include the obligation to understand (provided that they must be able to demonstrate such understanding to competent supervising authority, that is, to CNB) the risk characteristics of individual securitisation positions, methodology of assessment of underlying exposures and to monitor on an ongoing basis the performance of the underlying exposures during the existence of the investment. Bank is also obliged to assess the originator’s reputation and take into consideration previous originator’s failures. The violation of specified obligations by the bank or credit union in any important way lead to sanction in the form of additional risk weight applied by CNB to securitisation positions held by bank or credit union. The fifth chapter deals with the analysis of regulation of capital adequacy applied on banks, credit units, securities traders and investment arrangers in connection with securitisation. As this issue forms relatively separate part of legal regulation of aspects linked to securitisation, it is dealt with in separate chapter. In the sixth chapter I analyse additional obligations of the participants to securitisations, that is, banks, credit units, securities traders and investment arrangers. 188 The seventh chapter deals with the international comparison with foreign legal regulations and it contains especially analysis of French legal regulation of securitisation and public law requirements applicable on securitisation transactions under German law. The eighth chapter provides introduction into current trends in securitisation industry, that is, current state of securitisation market and introduction to covered bonds as alternative products to products of securitisation, which keep getting more and more popular by the investors. 189
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Barbora Urbancová, Ph.D. 1.5 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Barbora Urbancová, Ph.D. 68 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Barbora Urbancová, Ph.D. 15 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Milan Bakeš, DrSc. 23 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 44 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Mgr. Karel Dřevínek, LL.M., Ph.D. 658 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 206 kB