velikost textu

Podnikatel. Podnikání. Podnik.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Podnikatel. Podnikání. Podnik.
Název v angličtině:
Enterpreneur. Business acitivity. Enterprise.
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Filip Ehrenberger
Vedoucí:
JUDr. Petr Čech, LL.M., Ph.D.
Oponent:
JUDr. Daniel Patěk, Ph.D.
Id práce:
12228
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
4. 3. 2010
Výsledek obhajoby:
Neprospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Podnikatel. Podnikání. Podnik
Klíčová slova v angličtině:
Enterpreneur. Business activity. Enterprise
Abstrakt:
ABSTRAKT: Podnikatel, podnikání a podnik jsou základní a velmi důležité pojmy obchodního práva. Tyto pojmy jsou vzájemně propojeny. Hlavním pramenem upravujícím soukromoprávní vymezení této problematiky je obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.). Výše uvedené pojmy však svým rozsahem přesahují soukromé právo, protože postavení podnikatele a podmínky provozování podnikání upravují normy veřejnoprávní. Z tohoto důvodu jsou tyto pojmy rovněž předmětem veřejného práva. Obecnou veřejnoprávní úpravu této problematiky nalezneme v živnostenském zákoně (zákon č. 455/1991 Sb.). Podnikatel je centrálním prvkem osobní působnosti obchodního práva. Obecné právní vymezení pojmu podnikatel nalezneme v části první obchodního zákoníku, podrobnější úprava některých podnikatelů je obsažena v části druhé tohoto zákona. Pojem podnikatel je obchodním zákoníkem vymezen v ustanovení § 2 odst. 2. Výkladem tohoto ustanovení lze vymezit určité obecné znaky podnikatele. Podnikatelem může být fyzická i právnická osoba, rovněž osoba tuzemská i zahraniční. Určující kritérium pro posouzení, zda určitá osoba je nebo není podnikatelem, netkví v soukromém právu, ale v právu veřejném. Rozhodující je, zda tato osoba má určité oprávnění vznikající podle předpisů veřejného práva, popřípadě je zapsána v obchodním rejstříku. Podnikatele lze vymezit jako fyzickou nebo právnickou osobu, která je zapsána do obchodního rejstříku nebo podniká na základě oprávnění uvedeného v § 2 odst. 2 ObchZ, popř. je zahraniční osobou podnikající na základě § 23 ObchZ. Pojem podnikání je také definován v § 2 ObchZ. První odstavec tohoto ustanovení vymezuje určité charakteristické znaky, které musí být současně splněny, aby se daná činnost mohla považovat za podnikání. Jak je zmíněno výše, tento pojem přesahuje svým rozsahem soukromé právo, neboť podmínky, za nichž může fyzická nebo právnická osoba provozovat podnikání, jsou upraveny předpisy veřejnoprávními. V případě, že osoba provozuje podnikatelskou činnost, aniž by měla příslušné veřejnoprávní oprávnění, nemá sice tato skutečnost vliv na povahu či platnost právního úkonu, jde ale o neoprávněné podnikání a taková osoba je pak odpovědná za škodu, 6 kterou tímto jednáním způsobila a rovněž může být potrestána za správní delikt, přestupek nebo trestný čin neoprávněného podnikání veřejnoprávní sankcí. Podnik je v obchodním zákoníku upraven jako předmět právních vztahů. Tento pojem je vymezen v § 5 ObchZ, kde je výslovně specifikován jako hromadná věc a jde o soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Součástí ani příslušenstvím podniku však nejsou závazky, které s ním souvisí. 7
Abstract v angličtině:
SUMMARY: Enterpreneur, business activity and enterprise are fundamental and very important terms of the commercial law. These terms are closely linked to each other. The general source of the private regulation of this issue contains the Commercial Code (Act No. 513/1991 Coll.). These terms overreach with their content private law because the status of enterpreneurs and conditions for carrying on business activity are regulated by public law. Therefore these terms are also subject of public law. The general public regulation of this issue provides the Trade Licensing Act (Act No. 455/1991 Coll.) An Enterpreneur is the central element of the personal scope of the commercial law. The Commercial Code deals with enterpreneurs in Part One generally, specific legal regulations of some of the enterpreneurs are contained in Part Two. The term enterpreneur is defined in section 2 which lists in subsection (2) those who are considered to be enterpreneurs under the Commercial Code. From this subsection we can specify general characteristics of enterpreneur. An enterpreneur can be an individual (a natural person) or a legal entity, domestic or foreign person. The main criterium which determines if a person is or is not an enterpreneur inhere in public law, not in private law, because in this case the determinant is, if the particular person has certain authorization which originates under the Public Law Acts, eventually if the person is recorded in the Commercial Register. We can define enterpreneur as an individual or a legal entity who is recorded in the Commercial Register or is engaged in business activity on the basis of an authorization listed in section 2 subsection (2) of the Commercial Code, eventually is a foreign person stated in section 23 of the Commercial Code. The term business activity is also defined in section 2 of the Commercial Code. Subsection (1) of this provision lays down several characteristics which have to be present concurrently to qualify an activity as a business activity. As mentioned above, this term overreach private law because conditions which determine requirements under which an individual or a legal entity can be engaged in business activity are regulated by the public law acts. If a person concludes an act in law (transaction) without authorization for such business 6 activity, it doesn’t have effect on nature or validity of this act in law, but the particular business activity is unauthorized, the person is liable for damage caused thereby and may be also liable under special statutory provisions, such as the Criminal Code, the Offences Act or the Trade Licensing Act. Under the Commercial Code, an enterprise is regarded as an object of legal relations. This term is defined in section 5 of the Commercial Code where it is explicitly specified as a collective thing which is composed of tangible, personal and intangible components constituting a business activity. The definition does not mention obligations (debts) pertaining to an enterprise. 7
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce 705 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce 50 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky 32 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Petr Čech, LL.M., Ph.D. 517 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Daniel Patěk, Ph.D. 525 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 80 kB