velikost textu

Dědění ze závěti - platná právní úprava ve srovnání s navrhovanou úpravou v novém občanském zákoníku

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Dědění ze závěti - platná právní úprava ve srovnání s navrhovanou úpravou v novém občanském zákoníku
Název v angličtině:
Testamentary succession - valid legal regulations in comparison with the proposed regulations in the new Civil Code
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Helena Juráková
Vedoucí:
prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.
Oponent:
JUDr. Tomáš Pohl
Id práce:
12030
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra občanského práva (22-KOP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
9. 1. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Dědění - Závěť - Návrh nového občanského zákoníku
Klíčová slova v angličtině:
Succession - Testament - Motion of the new Civil Code
Abstrakt:
RESUMÉ (ČESKÁ VERZE) Tato rigorózní práce je zaměřena na problematiku dědění ze závěti. Podtitulem práce je „Platná právní úprava ve srovnání s navrhovanou úpravou v novém občanském zákoníku“. Už z názvu práce vyplývá, že velký zájem je věnován tvorbě nového občanského zákoníku a jeho vlivu na právo dědické. Ve vztahu k chystané nové kodifikaci českého občanského práva hmotného, se práce zabývá především srovnáním stávající platné právní úpravy dědění ze závěti s navrhovanou úpravou obsaženou ve vládním návrhu nového občanského zákoníku. Vyloženy jsou stávající právní instituty a v návaznosti na ně pak instituty navrhované v nové právní úpravě dědění ze závěti, včetně zcela nových či po dlouhé době obnovovaných právních institutů testamentárního práva. Co se systematiky této práce týká, zabývá se nejprve otázkami obecnými, tj. především předpoklady, za kterých se závěť může stát právním důvodem dědění, a poté předpoklady, za nichž je závěť platným právním úkonem. Tyto předpoklady jsou zpracovány ve svém souhrnu, tedy jak obecné požadavky nutné k platnosti všech právních úkonů obecně, tak i některé specifické zákonné požadavky, které je nutné dodržet při pořízení závěti. Následně jsou popsány jednotlivé druhy závětí z hlediska použité formy závěti, s poukazem na některé úlevy z jinak obecného požadavku dodržení předepsané formy závěti, které jsou umožněny za určitých specifických životních situací člověka a jsou nově obsaženy v navrhované osnově občanského zákoníku. Rozsáhlá kapitola je věnována možnému obsahu závěti. Tato část práce se v úvodu zabývá podstatnou náležitostí závěti, jíž je ustanovení dědice, a poté jsou popsány možné další obsahové „nuance“ závěti. Samostatné kapitoly jsou pak věnovány možnostem, které zákon dává pořizovateli závěti pro její zrušení, další pak se zabývá neoddělitelnou součástí dědění ze závěti, jíž je ochrana neopomenutelného dědice a s ní související právní úprava vydědění v našem právním řádu. Poměrně nová je v našem dědickém právu možnost pořizovatele ustanovit listinou správce dědictví, proto je této problematice rovněž věnována krátká kapitola. V závěru části, týkající se hmotněprávní úpravy dědění ze závěti, je zmínka o souběhu dědění ze závěti a dědění ze zákona, k němuž v praxi nezřídka dochází. Z procesního hlediska je samostatná pasáž věnovaná některým úkonům, které soudní komisař musí provádět ve vztahu k závěti v úvodu dědického řízení. Jedná se o zjišťování u účastníků dědického řízení a zejména pak v centrálních evidencích, zda zemřelý zanechal závěť, případně o zjištění jejího stavu a obsahu. Rigorózní práce je především určena pro ty, kteří mají zájem prohloubit si znalosti v oblasti práva dědického, zejména pak v otázkách týkajících se dědění ze závěti, různých možností pořízení závěti, obsahovými náležitostmi závěti atd. Práce dává rovněž přehled o tom, jakým směrem se případně má ubírat naše právní úprava dědění ze závěti dle návrhu nového občanského zákoníku a z tohoto pohledu může být určitě přínosem i pro širší veřejnost.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT (RESUMÉ - ANGLICKÁ VERZE) This thesis deals with the problems of testamentary succession. The subtitle of the thesis is “Valid legal regulations in comparison with the proposed regulations in the new Civil Code”. The headline of the thesis itself suggests that our interest is aimed at the creation of the new Civil Code and its influence on the law of succession. In relation to the prepared new codification of the Czech Civil Substantive Code, the thesis deals mainly with the comparison of the existing valid legal regulations of testamentary succession with the proposed regulations included in the government motion of the new Civil Code. The existing legal institutes are explained, the institutes proposed in the new legal regulations of the testamentary succession follow them, including brand new or after a long time renewed legal institutes of the testamentary law. As for the taxonomy of the thesis, it deals firstly with the general questions, i.e. mainly preconditions for the testament to become legal grounds to the succession, and then preconditions for the testament to be a legal transaction. The preconditions are composed in their summary, i.e. both general preconditions necessary for the validity of all legal transactions generally, and some specific legal preconditions that have to be observed when making a testament. After that, particular kinds of testaments are described with the view to the used form of a testament, with reference to some allowances from otherwise general precondition of observing the prescribed form of the testament which are allowed in given specific living situations of a person and are newly included in the proposed outline of the Civil Code. A large chapter takes notice of a possible content of a testament. This part of the thesis deals firstly with a substantial requisite of a testament, which is appointing an heir, after that, other possible nuances of a testament are described. Separate chapters then take notice of possibilities which the law gives to the legator of a testament to cancel it, another one deals with the inseparable part of testamentary succession, which is the protection of the forced heir and the related legal regulations of disinheritance in our rule of law. The legator´s possibility to appoint a personal representative via a deed is rather new in our law of succession and that is why those problems are also dealt in a short chapter. In the conclusion of the part dealing with the substantive-legal regulations of the testamentary succession there is a reference to the concurrence of the testamentary succession and hereditary succession, which happens rather often in practice. From the procedural view there is a separate part which takes notice of some transactions that a judicial inspector has to discharge in relation to the testament in the opening of an inheritance procedure. It means finding out from the participants of the inheritance procedure and then mainly in central records whether the deceased left a testament, possibly finding out its condition and its contents. The thesis is meant mainly for those who would like to deepen their knowledge in the area of the law of succession, mainly in the questions relating to testamentary succession, different possibilities of making a testament, content requisites etc. The thesis also offers a survey, which way our legal regulations concerning testamentary succession should go according to the motion of the new Civil Code. For this reason it surely can be a contribution for the general public, too.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Helena Juráková 566 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Helena Juráková 52 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Helena Juráková 52 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. 34 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Tomáš Pohl 334 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. JUDr. Josef Salač, Ph.D. 80 kB