velikost textu

Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Název v angličtině:
Music Performance Anxiety and Its Prevention in The Education System
Typ:
Disertační práce
Autor:
MgA. Ena Stevanović, Ph.D.
Školitel:
doc. PaedDr. Hana Váňová, CSc.
Oponenti:
doc. PaedDr. Marie Slavíková
prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr.
Id práce:
120206
Fakulta:
Pedagogická fakulta (PedF)
Pracoviště:
Oddělení pro vědeckou činnost (41-OVC)
Program studia:
Pedagogika (P7501)
Obor studia:
Hudební teorie a pedagogika (XHTP)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
29. 9. 2015
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
tréma u hudebníků, veřejné vystupování, sebeúčinnost, sebevědomí, studenti hudby, prevence trémy.
Klíčová slova v angličtině:
music performance anxiety, self-esteem, self-efficacy, attitudes toward performance, university music students, coping strategies.
Abstrakt:
Abstrakt Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a Hudební akademii v Záhřebu. Výsledky prokázaly, že sebevědomí a sebeúčinnost jsou významnými prediktory úrovně trémy u všech tří skupin respondentů. Mezi těmito skupinami existují významné rozdíly v položkách všech použitých škál. Podle výsledků kvalitativního výzkumu je příčinou uvedených rozdílů vzdělávací kontext, což verifikovalo stanovené hypotézy. Zároveň je provedena analýza implikací této studie pro učitele a studenty v oblasti instrumentálního vzdělávání.
Abstract v angličtině:
Abstract Music performance anxiety (MPA) is one of the most frequently reported problems among music students and professional musicians. It can potentially cause severe performance impairment and distress. Possible contributing characteristics are low musical self-efficacy, low self-esteem, inadequate preparation and previous performing experiences. The aim of the theoretical part of this study was to explain the phenomenon of MPA from various perspectives and with all its manifestations; to describe its psychological, social and educational contributing factors and to offer an analysis of coping strategies that could be used in the education system. The aim of the research project was to investigate the relationship between MPA, self-esteem and self-efficacy; to examine possible differences in the levels of MPA, self-efficacy and self-esteem between music students studying in three different higher education institutions, and to determine whether such differences could be attributed to their different educational experiences. Surveyed participants were 53 (quantitative study) and 10 (qualitative study) music students studying in the Manhattan School of Music in New York, the Music Academy in Prague and the Music Academy in Zagreb. Research data were collected using both quantitative (Rosenberg Self-Esteem Scale, Sherer Self- Efficacy Scale and Kenny Music Performance Anxiety Inventory) and qualitative methods (semi- structured interview). Findings suggest that low self-esteem and low musical self-efficacy are significant predictors of MPA in all three groups and that there are significant differences between groups on the items from all three scales. Qualitative analysis indicated that a possible contributing factor is the educational context, confirming our hypotheses. Implications of these findings for teachers and students in instrumental education are also discussed.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MgA. Ena Stevanović, Ph.D. 2.46 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MgA. Ena Stevanović, Ph.D. 326 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MgA. Ena Stevanović, Ph.D. 226 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PaedDr. Marie Slavíková 109 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr. 123 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 415 kB