velikost textu

Úloha apelačního soudu v letech 1548 až 1783

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Úloha apelačního soudu v letech 1548 až 1783
Název v angličtině:
The Role of the Court of Appeal from 1548 to 1783
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jaroslav Pleskot, Ph.D.
Školitel:
doc. JUDr. Vladimír Kindl
Oponenti:
doc. JUDr. Ladislav Soukup, CSc.
JUDr. Jiří Šouša, Ph.D.
Id práce:
11988
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra právních dějin (22-KPD)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Právní dějiny, teorie práva, filozofie a sociologie práva (PDTP)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
31. 10. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
právní dějiny, soudnictví, apelace
Klíčová slova v angličtině:
law history, judiciary, appeal
Abstrakt:
Abstrakt Úloha apelačního soudu v letech 1548 až 1783 Účelem disertační práce je analyzovat vývoj pražského apelačního soudu v letech 1548 až 1783. Práce popisuje úlohu jednoho z nejvýznamnějších soudů v českých zemích raného novověku. Důvodem, proč jsem se věnoval tomuto tématu je skutečnost, že dosud nebylo komplexně zpracováno novodobými historiky. Cílem práce je doplnění a revize výsledků dosavadního bádání v této oblasti. Práce se skládá z úvodu, deseti kapitol a závěru. Některé kapitoly jsou rozčleněny do subkapitol. Úvod definuje téma, popisuje stávající literaturu a prameny. Výzkum je založen jak na publikovaných, tak archivních pramenech. Posledně jmenované byly studovány v Národním archivu a ve vybraných okresních archivech. První kapitola zkoumá příčiny zřízení soudu, specifikuje jeho právní rámec a popisuje jeho obsazení. Soud byl zřízen v lednu 1548 českým králem Ferdinandem I. Habsburským (1526–1564) za účelem omezení moci královských měst v českých zemích poté, co panovník potlačil stavovský odboj v roce 1547. Apelačními rady byli zástupci všech stavů v Čechách (páni, rytíři, měšťané) a dále čtyři osoby s právnickým vzděláním. Soudu předsedal prezident. Druhá kapitola analyzuje pravomoci nové královské instituce. Byla pověřena vyřizováním apelací od městských soudů a poskytovala naučení a slepé ortely. Její územní působnost se vztahovala na Čechy, Moravu, Slezsko, Dolní a Horní Lužici. Poslední část této kapitoly se zabývá prosazováním její pravomoci na Moravě. Třetí kapitola na příkladech dokumentuje první rok činnosti soudu. Porovnává počet apelací v tomto roce s léty následujícími. Tímto způsobem ukazuje, jak se apelační agenda vyvíjela v letech 1548–1618. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na městské právo, které apelační soud aplikoval v soudní praxi. Výběr konkrétního práva závisel na právu, které používal městský soud v první instanci. V době zřízení apelačního soudu se v Čechách rozlišovaly dvě hlavní právní oblasti. Po roce 1579 apelační soud sehrál důležitou roli v procesu sjednocování městského práva. Pátá kapitola charakterizuje fáze odvolacího a revizního řízení. Týká se procesních pravidel obsažených v městském zákoníku a v instrukci Ferdinanda I. (1548). Srovnává je s rozhodovací praxí apelačního soudu. Poskytuje přehled o relevantní judikatuře v procesních otázkách, která doplňovala a modifikovala normy v některých případech. Šestá kapitola se zaměřuje na problém, který představují chybějící záznamy o apelačních rozhodnutích během českého stavovského povstání a následujícího roku a půl (od května 1618 do května 1622). Na základě archivních pramenů prokazuje, že přestože rozhodovací činnost soudu byla tehdy přerušena, prováděly se administrativní úkony. Sedmá kapitola se zabývá pravidly obsaženými ve třech právních předpisech vydaných v letech 1627–1640. Zemské právo (1627) rozšiřovalo pravomoc soudu v trestních věcech, jeho novelizace (1640) upravovala revizní řízení a reskript Ferdinanda II. stanovil nové předpoklady pro funkci apelačních radů. Osmá kapitola popisuje reformu soudu provedenou císařem Ferdinandem III. v roce 1644. Panovníkova instrukce upravovala obsazení úřadu, jeho stávající a nové kompetence, pracovní dobu, soudní poplatky, sankce a především procesní detaily, které dosud nebyly upraveny. Apelační soud se stal dozorovým orgánem nad prvoinstančními soudy. V trestních věcech dohlížel na výkon hrdelního soudnictví. Rovněž získal kontrolní pravomoci v oblasti civilního práva a městské justice. Devátá kapitola se věnuje problematice zahraničních lén. V roce 1651 apelační soud převzal plnou agendu těchto lén, na níž participoval v různých formách od druhé poloviny 16. století. V těchto záležitostech vykonával správní a soudní funkci. Desátá kapitola popisuje legislativní změny týkající se soudu v letech 1651–1783. Podstatné změny pro soud nastaly v souvislosti s trestními kodexy Josefa I. (1707) a Marie Terezie (1768), které rozšířily jeho pravomoc v oblasti hrdelního procesu. Tato kapitola zkoumá úlohu soudu při udílení milostí a jeho široké pravomoci v trestním řízení, zahrnující vyšetřování, rozhodování, souhlas s rozhodnutími a dohled nad hrdelními soudy. Kapitola také zmiňuje kolkovné a opatření proti průtahům řízení. Závěr zobecňuje výsledky výzkumu. V počáteční fázi (1548– 1627) byl apelační soud odvolací instancí od městkých soudů. Období po roce 1627 znamenalo rozšíření jeho pravomocí v trestní oblasti, zejména po vydání trestních zákoníků Josefa I. a Marie Terezie. Od poloviny 18. století byla jeho územní pravomoc omezena na Čechy.
Abstract v angličtině:
Abstract The Role of the Court of Appeal from 1548 to 1783 The purpose of this thesis is to analyse the development of the Court of Appeal in Prague between the years 1548 and 1783. The thesis describes the role of one the most important tribunals in the Czech Lands during the Early Modern Age. The reason for my research is that this issue has not been elaborated complexly by modern historians. The aim of the thesis is to complete and revise results of former researches in this area. The thesis is composed of an introductory, ten chapters and conclusions. Some chapters are subdivided into parts. The introduction defines the topic, describes existing literature and other materials. The investigation is based both on published and archival documents. The last ones were examined in the National Archives and chosen regional archives. Chapter One examines why the Court of Appeal was established, specifies its legal framwork and describes members of the Court. The Court was established in January 1548 by Czech King Ferdinand I Habsburg (1526–1564) in order to restrict the power of royal towns in the Czech Lands after the sovereign suppressed the revolt of the Estates in 1547. The judges of the Court of Appeal were representatives of all Estates in Bohemia (high nobility, gentry, burgesses) and four erudite lawyers. The court was presided by the president. Chapter Two analyzes the competence of the new royal institution. The Court of Appeal was empowered to hear appeals from municipal courts and it provided learnings and blind judgment. Its territorial scope covered Bohemia, Moravia, Silesia, Lower and Upper Lusatia. The last part of the chapter deals with an enforcement of its competence in Moravia. Chapter Three documents with examples the first year when the Court was active. It compares the number of appeals in this year with subsequent years. In this way it shows how the appellate agenda was developed between 1548 and 1618. Chapter Four focuses on municipal law which the Court of Appeal applied in judicial practice. A selection of a particular law depended on the law what a municipal court used in the first instance. At the time of establishment of the Court of Appeal two main law areas were distinguished in Bohemia. After 1579 the Court of Appeal played an important role in the process of a unification municipal law. Chapter Five characterises stages of appellate proceedings and review proceedings. It is concerned with procedural rules contained in the Municipal Code and the Instruction of Ferdinand I (1548). It compares them with the decision-making of the Appellate Court. It provides an outline of relevant case law in procedural issues which supplemented and modified rules in some cases. Chapter Six concentrates on problem resulting from missing records of appellate decisions during the Czech Estates Rebellion and the following year and a half (from May of 1618 to May of 1622). It shows, based on archival sources, although decision-making of the Court was then suspended, administrative tasks were carried out. Chapter Seven deals with rules contained in three laws published between 1627 and 1640. The Land Law (1627) extended competence of the Court in criminal matters, its amendments (1640) regulated review proceedings and the rescript of Ferdinand II (1628) established new conditions for the function of appellate judges. Chapter Eight describes a reform of the Court made in 1644 by Emperor Ferdinand III. His instruction regulated staffing of the office, its existing and new competences, working hours, court fees, penalties and, in primarily, procedural details not yet been adapted. The Court of Appeal became a supervisory authority over trial courts. In criminal matters, it oversaw the execution of a capital justice. It also gained supervisory powers in the field of civil law and municipal justice. Chapter Nine is addressed to the issue of Czech extraterritorial fiefs. In 1651 the Court of Appeal took over a full agenda of these fiefs, at which it had participated in various forms since the second half of 16th century. It performed administrative and judicial function in these matters. Chapter Ten describes legislative changes relating to Court in 1651–1783. Considerable changes occured for the Court in connection with the criminal codes of Joseph I (1707) and Maria Theresa (1768), which extended its competence in the field of criminal proceedings. This chapter explores the role of the Court in the process of granting pardons and its wide powers in criminal proceedings, including investigation, decision-making, approval of decisions and supervision of criminal courts. The chapter mentions the stamp duty and the measures to prevent delays in proceeding as well. Conclusions generalizes the result of research. In the initial phase (1548–1627) the Court of Appeal was an appellate instance from municipal courts. The period after the year 1627 meant an extension of its competence in the criminal area, especially after criminal codes of Josepf I and Maria Theresa. From the mid-18th century, its territorial competence was limited to Bohemia. Klíčová slova – Keywords právní dějiny – soudnictví – apelace law history – judiciary – appeal
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jaroslav Pleskot, Ph.D. 1.6 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jaroslav Pleskot, Ph.D. 80 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jaroslav Pleskot, Ph.D. 80 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Vladimír Kindl 38 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Ladislav Soukup, CSc. 86 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Jiří Šouša, Ph.D. 103 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 316 kB