velikost textu

Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 – 1957)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 – 1957)
Název v angličtině:
The deportation of the Kalmyks to Siberia (1943 – 1957)
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Yulia Dordzhieva
Vedoucí:
PhDr. Jan Pargač, CSc.
Oponent:
prof. PhDr. Leoš Šatava, CSc.
Id práce:
119876
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav etnologie (21-UETN)
Program studia:
Historické vědy (N7105)
Obor studia:
Etnologie (ETNO)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
5. 2. 2013
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Deportace, politické represe, období stalinismu, „zrádci národa“, potrestané národy, druhá světová válka, kolaborace, Wehrmacht, internace, rehabilitace, repatriace
Klíčová slova v angličtině:
Deportation, Political Repression, the Stalin Period, “Nations of Betrayers”, Punished Nations, World War II, Collaboration with Hostile Forces, the Wehrmacht, Internment, Rehabilitation of Deported Nations, Repatriation
Abstrakt:
Abstrakt Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období „velkého teroru“, deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s vojsky protivníka. Otázka kolaborace s německými vojsky je velice problematická. Sovětské vláda neměla mezi obyvateli velkou popularitu. Současníci dobře si pamatovali na vlny represí v Sovětském svazu v 20. -30. letech. V počáteční fázi války část obyvatel Sovětského svazu vítala příchod německých vojsk jako osvoboditelů od tuhého režimu. Nebylo to podmíněno národnostní či územní příslušností obyvatel, ale spíše osobními přesvědčeními a zájmy jednotlivců. Během druhé světové války na území Ruska bylo deportováno deset národů (Němci, Karačajevci, Kalmyci, Inguši, Čečenci, Balkarci, Krymští Tataři, Finové, Korejci a Meschetští Turci). Příslušníci těchto národností byli vysídlováni do málo osídlených oblastí státu (Sibiř, ruský Dálný východ, severní autonomní okruhy Ruska, Kazachstán a Střední Asie). Větší část Kalmyků byla deportována na Sibiř. V práci je popsán průběh deportace Kalmyků, který byl proveden v čtyřech etapách. Větší část kalmyckého obyvatelstva byla na konci prosince 1943 – počátku ledna 1944 deportována na Sibiř. Kalmyci byli přepravováni na místa internace v nákladních vlacích. Cestou důsledkem velkých mrazů, nemocí a nedostatečné výživy zemřel značný počet lidí (většinou děti a starší lidé). Část Kalmyků byla přesídlena do severních oblastí Ruska (Jamalskoněneckého a Chantymansijského autonomního okruhu). Extrémní klimatické podmínky byly nezvyklé pro Kalmyky, obyvatelé jižních oblastí Ruska. Mála část Kalmyků přesídlených do severních regionů Ruska léta internace přežila. Další skupinou deportovaných Kalmyků byli demobilizovaní vojáci. Během války byli odvoláni z front a internováni v nápravně-pracovním táboru Široklag (Permská oblast), kde měli stavět Širokovskou vodní elektrárnu. V práci je popsán život Kalmyků v internaci, jejich sociálně-právní status, životní a pracovní podmínky na místech internace. V textu jsou uváděny výpovědi pamětníků a bezprostředních účastníků deportace. Poslední kapitoly jsou věnovány otázkám právní rehabilitace Kalmyků v 50. letech a návratu kalmyckých rodin z míst internace do rodné země. Klíčová slova: deportace, nucené migrace, represe, Sovětský svaz, období stalinismu, druhá světová válka, potrestané národy, wehrmacht, kolaborace, řády a vyznamenání SSSR, totální deportace, operace „Ulusy“, internace, specpereselenci (zvláštní přesídlenci), nápravně-pracovní tábor Široklag, speckomendatury (internační vojenská velitelství), právní rehabilitace specpereselenců, repatriace
Abstract v angličtině:
Abstract Diploma thesis Deportation of the Kalmyk people to Siberia (1943-1957) is devoted to one of the tragic chapters in the history of the Kalmyks, people living in the Lower Volga region in Russia. In the diploma thesis the issue of the Kalmyk deportation in the Soviet Union during World War II is analysed in a broader context. The issue of deportation as a foudation of the thesis is put into a wider context. The concept of deportation and repressive policies was established by a state government in the first half of the 20th century. Deportations were used by the apparatus of government of the Soviet Union as one of the forms of repressive sanctions to regulate conditions in the state. Political, social and economic situation in the first half of the 20th century in Russia was impacted by the Stalinist period. The period of J. V. Stalin´s rule over the Soviet Union (1922-1952) was entered into the history of Russia as a period of mass repressions (collectivization, persecution of the kulaks, church dignitaries and political dissenters, the "great terror", deportations on the eve of World War II, total deportations during the World War II). Repressions were one of the strategies used by the government to concentrate power in the hands of the Communist Party and to strengthen the regime in the country. During the Second World War deportations of whole nations were percieved as a total revenge of Soviet government for their high treason. Deported peoples were charged with high treason and mass collaboration with enemy armed forces. The issues of peoples´ collaboration with the German troops are very problematic. The Soviet government was not popularity among the citizens. Contemporaries still remembered the waves of mass repressions in the Soviet Union in the 20 to 30 years. In the initial phase of the war the population of the Soviet Union welcomed German troops as liberators from the rigid regime. It was not the subject of national or territorial affiliation of inhabitants, but rather it was related to personal beliefs and interests of individuals. In the thesis the process of deportation of the Kalmyk people is described in detail. Significant part of the Kalmyk population was deported in late December 1943 to early January 1944 to Siberia. They were transported to the places of the internment by the freight trains. Under the great frost during the transporting to Siberia substantial number of people (mostly children and the elderly) died of cold, malnutrition and other diseases. Some Kalmyk families were relocated to the northern regions of Russia (Yamal-Nenets Autonomous Area and Khanty-Mansi Autonomous Area). Extreme climatic conditions were unusual for the Kalmyks, inhabitants of the Russian southern areas. Few of the Kalmyks resettled in the Russian North survived years of internment. Special group of the Kalmyk internees were demobilized soldiers. During the war, Kalmyk soldiers were removed from the army and interned in the concentration camp Shiroklag (Perm Region), where they build Shirokovsky hydroelectric power station. The thesis chapters deal with issues of social and legal status of the Kalmyk internees, their living and working conditions in the places of internment. Statements of contemporary witnesses and participants of deportation are quoted in the text. The last chapters are devoted to the problems of legal rehabilitation of Kalmyk internees and their repatriation to homeland. Key words: deportation, forced migration, repression, the Soviet Union, the Stalinist period, World War II, punished peoples, Wehrmacht, collaboration, orders and medals of the USSR, total deportations, operation „Ulussy“, internment, spetspereselency (special internees), concentration camp Shiroklag, spetskomendatury (internment headquarters), legal rehabilitation of internees, repatriation
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Yulia Dordzhieva 1019 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Yulia Dordzhieva 105 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Yulia Dordzhieva 80 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Jan Pargač, CSc. 288 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Leoš Šatava, CSc. 224 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 341 kB
Stáhnout Errata Mgr. Yulia Dordzhieva 183 kB