velikost textu

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zákaz jejich diskriminace

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zákaz jejich diskriminace
Název v angličtině:
The Employment of Persons with Disabilities and the prohibition of their discrimination
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Jana Ambrožová, Ph.D.
Školitel:
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Oponenti:
doc. JUDr. Věra Štangová, CSc.
JUDr. Libuše Brádlerová
Id práce:
11962
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Soukromé právo II - Občanské právo, rodinné právo, pracovní právo, právo k nehmotným statkům, civilní proces (SII)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
28. 11. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zákaz jejich diskriminace JUDr. Jana Humečková Abstrakt Osoby se zdravotním postižením čelí velkým problémům na trhu práce, pokud chtějí nalézt zaměstnání. Jejich míra nezaměstnanosti je mnohem vyšší než míra nezaměstnanosti osob bez zdravotního postižení. Zdravotní postižení jako takové je přitom jenom částí problému. Zaměstnavatelé často nechtějí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, protože vidí pouze jejich zdravotní postižení a nikoliv jejich schopnosti. Mnoho zaměstnavatelů má stále předsudky ohledně zdravotně postižených osob a jejich schopností. Považují je za dost často nemocné a za osoby s nízkou produktivitou. Hodně zaměstnavatelů nemá představu, co mohou osoby se zdravotním postižením i přes svá omezení vykonávat za pomoci asistenčních technologií. Z tohoto důvodu bych ve své disertační práci chtěla zkoumat do hloubky právní úpravu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v mezinárodních právně závazných i nezávazných dokumentech, v české právní úpravě a v právní úpravě některých vybraných států. Historicky byla osobám se zdravotním postižením věnována pozornost zákonodárců po první světové válce, kdy se tisíce zraněných a postižených lidí vracelo po válce domů. Stát se cítil být jim zavázán z důvodu jejich oběti pro blaho národa. V tuto dobu vstoupily v účinnost první zákony o zaměstnávání válečných invalidů a jejich pracovní rehabilitaci. Druhá vlna zákonů přišla po druhé světové válce. Zákony o zaměstnávání válečných invalidů a jejich pracovní rehabilitaci byly novelizovány a zdokonaleny. Nicméně skutečná změna v přístupu k osobám se zdravotním postižením přišla později. Pro toto období byl typický medicínský přístup k zdravotnímu postižení. Důraz byl kladen na vadu, zdravotní postižení jedince, bylo vyvíjeno úsilí na jeho vyléčení, na jeho rehabilitaci. Avšak problémy s integrací osob se zdravotním postižením do společnosti byly zcela opomíjeny. Podle tohoto přístupu bylo jediným důvodem, který zabraňoval plné integraci do společnosti bylo zdravotní postižení a nic víc. V šedesátých letech dvacátého století byly počátky nového přístupu ke zdravotnímu postižení – sociálního přístupu, jeho začátky byly spojeny s hnutím za občanská práva. Podle sociálního přístupu je zdravotní postižení vnímáno jako důsledek enviromentálních, sociálních a postojových bariér, které brání osobám se zdravotním postižením v plném požívání jejich práv. Proto bylo vyvíjeno úsilí eliminovat všechny bariéry zabraňující osobám se zdravotním postižením účastnit se života společnosti. Ve druhé kapitole svojí disertační práce se zabývám problémem zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zákazem jejich diskriminace v mezinárodním dokumentech. Začínám dokumenty Organizace spojených národ - Všeobecnou deklarací lidských práv. Dále pokračuji Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Světovým akčním programem na podporu zdravotně postižených osob a pak zkoumám Standardní pravidla OSN pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Hodně pozornosti je věnováno Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. V další kapitole se zabývám zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a zákazem jejich diskriminace v dokumentech Mezinárodní organizace práce. Nejdůležitější mezi nimi je Úmluva č. 159 o pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidů. Dále jsem zkoumala dokumenty Rady Evropy. Zaměřila jsem se na Evropskou sociální chartu. Charta obsahuje článek 15, který stanovuje právo tělesně nebo duševně postižených osob na odbornou přípravu k výkonu povolání a na profesní a sociální readaptaci. Poté jsem se soustředila na Revidovanou sociální chartu z roku 1996, která stanovuje právo osob se zdravotním postižením na nezávislost, sociální integraci a účast na životě společnosti. Dále jsem analyzovala Akční plán Rady Evropy na podporu práv a plného zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti. Pátá kapitola je věnována zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zákazu jejich diskriminace v evropském právu. Obzvláště se soustředím na původní článek 13 Smlouvy o ES (nyní článek 19 SFEU). Stanovuje se tu, že může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Na základě článku 13 byla přijata směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Je to dokument zásadní povahy, který zakazuje diskriminace v zaměstnání a povolání z důvodu zdravotního postižení a který zakotvuje povinnost zaměstnavatelů poskytnout osobám se zdravotním postižením přiměřené úpravy. Nakonec se zabývám Lisabonskou smlouvou a změnami, které způsobila. V další kapitole se zaměřuji na českou právní úpravu. Začínám s problematikou zákazu diskriminace v Ústavě a poté pokračuji zákazem diskriminace v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., v platném znění. Dále se zabývám podobnými ustanoveními v zákoníku práce č. 262/2006 Sb., v platném znění. Zaobírám se především § 16 zakotvujícím obecnou zásadu zákazu diskriminace. Tento paragraf byl v minulosti velmi problematický, neboť společně s § 17 odkazoval na antidiskriminační zákon, který nebyl dlouhou dobu přijat, tento zákon byl schválen až v nedávné době. Po určitou dobu tak byla mezera v této právní úpravě. Poté se zabývám antidiskriminačním zákonem č. 198/2009 Sb. Poté se zabývám definicí osob se zdravotním postižením tak, jak je vymezena v článku 67 a poté se soustředím na zákaz diskriminace z důvodu zdravotního stavu. Mnoho pozornosti je věnováno právu osob se zdravotním postižením na pracovní rehabilitaci. Dále se zaměřuji na podněty státu k vytváření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen. Poté je analyzován český systém kvót. Dále se zabývám ustanoveními zákoníku práce č. 262/2006 Sb., v platném znění, které specificky upravují postavení osob se zdravotním postižením. Soustředím se obzvláště na odměňování osob se zdravotním postižením a na zvláštní podmínky zdravotně postižených osob pobírajících invalidní důchod. V sedmé kapitole se zabývám různými právními úpravami zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zákazu jejich diskriminace ve vybraných státech. Zvolila jsem si právní úpravu ve Spojených státech amerických, která je známá pro svůj průkopnický charakter v této oblasti. Poté jsem si vybrala právní úpravy upravující zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Rakousku a ve Francii, protože obě tyto země mají dlouhou historii v oblasti ochrany práv osob se zdravotním postižením. Poslední část je věnována celkovému zhodnocení legislativy a situaci zdravotně postižených na trhu práce. Celkové zhodnocení naší právní úpravy je relativně dobré. Snese srovnání s právní úpravou vyspělých zemí s mnohaletou tradicí antidiskriminační legislativy a podpůrných opatření pro osoby se zdravotním postižením. Co poněkud zaostává, jsou celkové výdaje na politiku zaměstnanosti. To by mohlo být zlepšeno poté, co překonáme ekonomickou krizi. V budoucnu nejvíce změn v oblasti práva zdravotně postižených s sebou přinese Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Jsem přesvědčená, že bude mít velmi pozitivní dopad na situaci osob se zdravotním postižením.
Abstract v angličtině:
The Employment of Persons with Disabilities and the prohibition of their discrimination JUDr. Jana Humečková Summary People with disabilities face big problems in the labour market when they want to find a job. Their unemployment rate is far higher than the unemployment rate of the able-bodied. The disability itself is just a part of the problem. The employers often do not want to employ people with disabilities because they can see just their disabilities not their abilities. A lot of employers have still prejudices about people with disabilities and their skills. They consider them to be often ill and with a low productivity. Many employers have no idea what people with disabilities in spite of their limitations can do with the help of assistive technology devices. For this reason in my dissertation thesis I would like to examine in depth the legal regulations of the employment of people with disabilities in the international legally binding and non- binding documents, in the Czech legal regulations and in the legal regulations of some chosen states. Historically, people with disabilities were brought into focus of lawmakers after World War I, when thousands of injured and disabled people came home after the war. The state felt obliged to them because of their sacrifice to the welfare of the nation. First laws on the employment of the war invalids and their vocational rehabilitation came into force in this period of time. The second wave of the legislation came after World War II. The laws on the employment of war invalids and their vocational rehabilitation were amended and improved. However, the real change in the approach to the people with disabilities came later. It was the medical model of disability, which was typical for this period of time. The stress was put on the impairment, the disability of the individual; the effort was made to cure it, to rehabilitate it. However, the problems with the integration of people with disabilities in the society were wholly omitted. According to this model, the only reason, which prevented the full integration in the society, was the disability and nothing more. In the 1960s, there were origins of a new model of disability - the social model; its beginnings were connected with the civil rights movement. The Social model perceives disability as a consequence of environmental, social and attitudinal barriers that prevent the disabled people from the full enjoyment of their rights. Therefore, the effort was made to eliminate all barriers hindering people with disabilities from the participation in the life of society. In the second chapter of my dissertation thesis, I occupy myself with the issue of the employment of people with disabilities and the prohibition of their discrimination in the international documents. I start with the documents of the United Nations Organisation, with the Universal Declaration of the Human Rights. Further, I continue with the International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights, the World Programme of Action Concerning Disabled Persons, and then the Standard Rules for the Equalisation of Opportunities for Persons with Disabilities are examined. Much attention is paid to the Convention on the Rights of Persons with Disabilities, which has been adopted recently. In the next chapter, I address the employment of people with disabilities and the prohibition of their discrimination in the documents of the International Labour Organisation. The most important among them is the ILO Convention 159 vocational rehabilitation and employment of disabled persons. Further, I examined the documents of the Council of Europe. I focused on the European Social Charter. The Charter contains the article 15, which sets down the right of physically or mentally disabled persons to vocational training, rehabilitation and social resettlement. Then I concentrate on the Revised European Social Charter from 1996, which lays down the right of disabled persons to independence, social integration and participation in the life of the community. Further I analyse the Action Plan to promote the rights and full participation of people with disabilities in society. The fifth chapter is dedicated to the employment of people with disabilities and the prohibition of their discrimination in the European law. I especially concentrate on the ex article 13 of the EC Treaty (nowadays article 19 TFEU). It stipulates that the Council, acting unanimously on a proposal from the Commission and after consulting the European Parliament, may take appropriate action to combat discrimination based on sex, racial or ethnic origin, religion or belief, disability, age or sexual orientation. On the basis of the article 13, the Council directive 2000/78/ES establishing a general framework for equal treatment in employment and occupation was adopted. It is a fundamental document, which prohibits the discrimination in the employment and occupation on the ground of disability and which anchors the duty of employers to provide persons with disabilities a reasonable accommodation. Finally, I occupy myself with the Lisbon treaty and changes, which it caused. In the further chapter, I focus on the Czech legislation. I start with the prohibition of discrimination in the constitution, and then I continue with the prohibition of discrimination in the Czech Employment Act No. 435/2004 Coll., as amended. Further, I occupy myself with the similar provisions in the Labour Code No. 262/2006 Coll., as amended. I treat especially the article 16 anchoring the general principal of the prohibition of discrimination. This article was very problematic, because it referred together with the article 17 to the Antidiscrimination Act, which was not adopted for a long period of time, this act has been approved only very recently. For a certain period of time, there was a gap in our legislation. Then I occupy myself with the Antidiscrimination Act No. 198/2009 Coll. Then I deal with the definition of the persons with disabilities as defined in the article 67. Much attention is paid to the right of persons with disabilities to the vocational rehabilitation. Further, I focus on the state incentives to the creation of sheltered jobs and sheltered workshops. Then the Czech quota system is analysed. Further, I occupy myself with the provisions of the Labour Code No. 262/2006 Coll., as amended specifically treating people with disabilities. I concentrate especially on the remuneration of the persons with disabilities and some special conditions of the disabled persons drawing a disability pension. In the seventh chapter, I deal with the different legal provisions concerning the employment of people with disabilities and the prohibition of their discrimination in some chosen states. I opted for the legislation in the United States, which is famous for its pioneer work in this field. Then I picked out the legal provisions governing the employment of persons with disabilities in Austria and France, because these countries have a long history in the protection of rights of the persons with disabilities. The last chapter is dedicated to the overall assessment of the legislation and situation of the people with disabilities in the labour market. The overall assessment of our legislation is quite good. It bares a comparison with the legislation of developed countries with a long year tradition antidiscrimination legislation and supportive measures for persons with disabilities. What lags behind are the overall costs for our labour market policy. This could be improved after we have overcome the economic crisis. In the future, the Convention on the Rights of Persons with Disabilities will cause the biggest changes in the area of disability law. I am persuaded that it will have a very positive impact on the situation of persons with disabilities.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Jana Ambrožová, Ph.D. 1.31 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Jana Ambrožová, Ph.D. 39 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Jana Ambrožová, Ph.D. 28 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc. 388 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Věra Štangová, CSc. 587 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Libuše Brádlerová 723 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 249 kB