velikost textu

Spojování podniků a soutěžitelů a ekonomická kritéria

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Spojování podniků a soutěžitelů a ekonomická kritéria
Název v angličtině:
Analysis of merger regulation and economical criteria
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Pavel Gonda, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc.
Oponenti:
prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc.
JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D.
Id práce:
11957
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Obchodní právo (OBCHODNI)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
5. 4. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Spojování podniků a soutěžitelů a ekonomická kritéria
Klíčová slova v angličtině:
Analysis of merger regulation and economical criteria
Abstrakt:
Spojování podniků a soutěžitelů a ekonomická kritéria Abstrakt: Kolébkou právní úpravy koncentrací jsou Spojené státy americké. Při aplikaci právní úpravy koncentrací docházelo ke změnám v přístupu při jejich posuzování v návaznosti na zrovna převládající myšlenkové proudy (ekonomické školy – např. chicagská škola atd.) a míru státní regulace ekonomiky v jednotlivých obdobích. Protisoutěžními účinky spojení mohou být jednostranné nebo koordinované efekty. Oba efekty se vzájemně doplňují a nemusí být od sebe ve všech případech odlišitelné. Vzniku těchto negativních efektů spojení může být zamezeno v důsledku zvýšení efektivity spojeného podniku. Posuzování koncentrací – resp. posuzování otázky, zda příslušné spojení má či nemá za důsledek podstatné zmenšení soutěže (SLC test), náleží USA soudům, přičemž žalobci mohou být jak soukromé osoby dotčené spojením, tak jednotlivé státy, tak federální úřady, konkrétně FTC (Federal Trade Commission) a DOJ (Department of Justice). Těmto federálním úřadům jsou zároveň notifikována spojení jednotlivých podniků dle Hart-Scott-Rodinova zákona. Posuzování koncentrací v EU nebo ČR je naopak v porovnání s USA poměrně mladou disciplínou. Na rozdíl od Spojených států amerických jsou koncentrace v EU i České republice meritorně posuzovány správními úřady, kterým spojující se entity notifikují zamýšlená spojení, a to konkrétně Evropskou unií a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Proti těmto rozhodnutím je nicméně možno se odvolat k soudům, které však přezkoumávají zákonnost příslušných správních rozhodnutí, neprovádí samotné meritorní posuzování koncentrací. Shora uvedený významný rozdíl však je v praktické rovině poněkud zmenšen v důsledku skutečnosti, že pokud správní orgány ve Spojených státech Amerických napadnou spojení, podniky často od takových spojení upustí nebo navrhnou opatření k zamezení účinků daného spojení. V mnoha případech tak vůbec nedochází k zahájení soudního řízení a poslední fází kontroly spojování podniků je analýza soutěžních administrativních orgánů. Významný rozdíl mezi úpravou spojování v USA a EU panuje ve stanovení výše obratu, aktiv či výše hodnoty akcií nebo podílů spojujících se entit, kdy notifikační kritéria jsou v USA stanoveny výrazně níže (více než desetkrát). To má za následek daleko více notifikací v USA než v EU. Do roku 2004 byla právní úprava substantivního testu v EU poměrně odlišná, když spojení mohlo být zakázáno tehdy, pokud jím vznikalo nebo bylo posíleno dominantní postavení, v důsledku čehož by mohlo k podstatnému omezení hospodářské soutěže. Tento substantivní test neumožňoval zakázat ta spojení, kdy nedocházelo ke vzniku dominantní entity. V EU bylo do roku 2004 přistupováno velmi restriktivně i k tzv. obraně zvýšení efektivity, která obecně nebyla akceptována. V roce 2004 však v EU nabyla účinnosti nová úprava kontroly koncentrací. Co se týče substantivního testu, neexistuje v současnosti mezi komparovanými právními řády podstatnějších rozdílů. Substantivní test používaný Evropskou komisí (a převzatý v podstatných ohledech ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), byl inspirován posuzováním koncentrací ve Spojených státech amerických. Při přijímání nařízení o kontrole koncentrací a následných pokynech Evropské unie se pak Evropská komise inspirovala analýzou jednostranných efektů a koordinovaných efektů spojení používanou ve Spojených státech amerických a popsaných v Pokynech z roku 1992. Rovněž z hlediska organizačního došlo ke sblížení mezi USA a EU, když Evropská komise zřídila speciální ekonomickou organizační jednotku zabývající se posuzováním účinků spojení na hospodářskou soutěž. V roce 2010 vydaly soutěžní úřady USA nové Pokyny o posuzování horizontálních spojení, které podstatným způsobem rozšířily popis metod a postupů užívaných americkými soutěžními úřady při posuzování účinků spojení. Tato změna je však postupná, k žádné revoluční změně nedošlo. Určité rozdíly při procesu posuzování spojení mezi USA a EU přetrvávají. Většinou se týkají vymezení relevantního trhu, kdy soutěžní úřady USA v některých případech vůbec nepřistupují k vymezení relevantního trhu. Některé dílčí rozdíly lze spatřovat v metodách a jejich významu užívaných 2 v jednotlivých právních úpravách. Zatímco v USA je kladen vysoký důraz na tzv. míru záměny, soustředí se EU a ČR většinou na posuzování míry substituce a výše elasticit. Nicméně i v současnosti lze konstatovat určitý předstih substantivního posuzování spojení ve Spojených státech amerických před Evropskou unií, resp. Českou republikou. Ve Spojených státech amerických probíhá daleko širší a odbornější debata ohledně různých efektů spojování a jejich posuzování, což vedlo např. i k poměrně odvážnému postupu, kdy americké soutěžní úřady nemusí vůbec vymezit relevantní trh, na kterém může dojít k podstatnému zmenšení soutěže. Z ekonomického hlediska je tento postup za určitých okolností ospravedlnitelný, nicméně nevymezení relevantního trhu může mít negativní účinky na přesvědčivost příslušné žaloby FTC nebo DOJ napadající jednotlivé spojení u soudu. Právní úprava spojování v České republice, upravená primárně v ZOHS a prováděcích právních předpisech, se výrazným způsobem inspiruje právní úpravou spojování podniků v Evropské unie. Stejný závěr lze učinit i o rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a o jím vydaných oznámeních, která informují spojující se soutěžitele o postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a o způsobu hodnocení účinků spojení na hospodářskou soutěž. Určité nedostatky ZOHS lze spatřovat ve skutečnosti, že mnoho právních institutů je definováno relativně formalisticky (např. pojem spojení soutěžitelů). Právní praxe si za účelem překlenutí těchto nedostatků pomáhá relativně extenzivním a neformalistickým výkladem jednotlivých ustanovení. V mnoha případech je však takový výklad jen obtížně ospravedlnitelný, což přiznávají i nejvlivnější komentáře věnující se dané problematice. Právní úprava ČR se odlišuje od právní úpravy EU i v několika dalších, méně významných ohledech blíže rozvedených v dizertační práci. 3
Abstract v angličtině:
Analysis of merger regulation and economical criteria Abstract: The United States of America has been the cradle of merger regulation. During the last century, the application of rules connected with merger assessment was evolving in connection with the then-prevalent economic schools (for example the University of Chicago, etc.) and in connection with the amount of regulation of American economy during certain periods. The Courts make decisions whether or not a merger leads or does not to a significant lessening of competition, whereas the petitioners can be persons affected by relevant merger, states or federal antitrust Agencies (FTC or DOJ). The notifications of the merging parties are being filed with the above Federal Antitrust Agencies according to the Hart-Scott-Rodino Antitrust Improvements Act. There are two possible anticompetitive effects of mergers – unilateral effects and coordinated effects. Both effects complement each other. These effects can be prevented by efficiency gains of the merged entity. The merger assessment in the European Union or the Czech Republic is relatively new in comparison with the US. In contrast to the US, the concentrations in the EU and the Czech Republic are cleared by the Antitrust Agencies (namely the European Commission or Czech Competition Office). The decisions of these Agencies can be appealed against to the Courts, whereas the Courts are limited only to review of legality of the contested decision of an Antitrust Agency, the Courts cannot decide the merits of the contested decision. However, the merging firms often abandon or restructure the transaction after it is challenged by the Antitrust Agencies. In many cases, there are no Court proceedings and the last stage of merger assessment is the assessment by the Antitrust Agencies. An important difference between the merger regulation in the US and the EU relates to the definition of criteria making the notification of mergers necessary. The notification criteria in the US are set many times lower than the notification criteria in the EU, which results in many more notifications in the US as compared to the EU (approximately six times more). Until 2004, the substantive test in European Union was very unlike the substantive test in the US. The concentration could be prohibited only on the condition that the concentration created or strengthened a dominant position as a result of which effective competition would be significantly impeded in the common market. This substantive test, therefore, did not enable blocking concentrations, when there was no dominant position created or strengthened. Moreover, the EU was treating the efficiency gains defense very restrictively and such a defense was not generally accepted. In 2004, a new merger regulation was enacted and became effective in the EU. In relation to the substantive test, there is no significant difference between the compared legislations. The substantive test that is used by the European Commission (and adopted in a decisive regard by the Czech Competition Office) had been inspired by the merger assessment in the US. European Authorities were inspired by the adoption of new merger regulation and guidelines of the commission on assessment of mergers by the unilateral effects and coordinated effects analysis detailed in the US merger horizontal guidelines. Moreover, the organization of the Directorate General of Antitrust in the EU has been changed and a special economic department dealing with assessment of effects of mergers was founded. In 2010, the US Antitrust Agencies issued new Horizontal Merger Guidelines that broadened significantly the enumeration of methods and actions used by the US Antitrust Agencies by assessment of effects of mergers. This change is an evolutionary change; no revolutionary change has been made. However, some minor differences in the process of assessment of effects of mergers persist. Those differences relate mostly to the definition of the relevant market; moreover, a relevant market must not be defined by the US Antitrust Agencies in all cases. Some minor differences might be found in the determination of some analytical tools and methods and their importance in 2 merger assessment. While there is an emphasis placed on the diversion ratio in the US, the European Union and Czech Authorities analyze mainly rates of substitution and elasticity. Even today it can be argued that the US merger assessment is more evolved and sound in the US than in the European Union or the Czech Republic. In the US there is a broader and more specialized discussion related to the effects of mergers and their assessment – for example, this even led to bald move by the Antitrust Agencies, in which they did not define relevant market. From the economical point of view is this process justifiable; however, determination of a relevant market might add more persuasiveness to perspective complaints of US Antitrust Agencies. The legislation of the Czech Republic, namely stipulations of the Antitrust Act and implementing regulations are inspired in a significant way by the legislation of merger regulation in the European Union. The same conclusion can be made with respect to the case law of the Czech Competition Office and its notifications that inform merging parties about the process of assessment of the effects of concentrations. There can be some imperfections identified in the Czech Antitrust Act. One of the imperfections are extreme formalistic definitions of individual legal terms (for example the term concentration of competitors, competitor). The terms are applied relatively extensively. respected commentaries and law scholars agree that the accuracy of such extensive application is doubtful. The legislation of the Czech Republic differs from the EU legislation in some further less important aspects that are set out in more detail in the thesis (for example there is no Luxembourg exemption applied in the Czech Republic and the change of quality of control is applied somewhat differently). 3
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Pavel Gonda, Ph.D. 912 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Pavel Gonda, Ph.D. 37 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Pavel Gonda, Ph.D. 17 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc. 60 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc. 119 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D. 78 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 233 kB