velikost textu

Formalismus v právu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Formalismus v právu
Název v angličtině:
Formalism in Law
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Peter Brezina, Ph.D.
Školitel:
doc. JUDr. Zdeněk Kühn, LL.M., Ph.D.
Oponenti:
doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D.
doc. JUDr. Martin Škop, Ph.D.
Id práce:
11946
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Teorie, filozofie a sociologie práva (TEOR-FIL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
11. 4. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Právní teorie, právní sociologie, právní filosofie, právní věda, formalismus, americký právní realismus
Klíčová slova v angličtině:
Legal theory, sociology of law, philosophy of law, jurisprudence, formalism, American legal realism
Abstrakt:
Resumé Tématem této práce je „formalismus v právu“ jakožto pojem, který se prolíná podstatnou částí moderního právního myšlení. Tato práce ukazuje, že bývá obvykle vnímán jako pojem kritický, avšak bez jednoznačného a ustáleného významu. V nedávné době se však diskuse zahrnující tento pojem proměnila tak, že již zahrnuje také osoby, které se k formalismu pozitivně hlásí. Právě přehled vývoje této diskuse, které se ovšem českého prostředí dosud týkala jenom okrajově, tvoří podstatnou část této práce. Její druhou podstatnou část tvoří samostatné promyšlení místa formalismu v právu, a to v různých jeho ohledech – při interpretaci a aplikaci práva, při jeho tvorbě, i při jeho výuce a v právní vědě. Tato práce je rozdělena do tří nestejných částí, z nichž první se dále člení na tři oddíly. První část se věnuje formalismu jako tématu právněteoretické diskuse během celého 20. století, a jejím záměrem je přiblížit tuto diskusi českému čtenáři. V prvním oddíle se věnuje tématu, které se s kritikou formalizmu v právu v západní právní vědě typicky pojí, a to vystoupení amerického právního realismu v meziválečném období. Ukazuje, že je výrazným a viditelným završením dřívějších kritických snah viditelných na obou stranách Atlantiku již od konce 19. století. Druhý oddíl první části se věnuje situaci po druhé světové válce. Ta jednak zásadně zpochybnila dominanci a neotřesitelnost právního pozitivismu, ale také vybídla jeho právní myslitele k přehodnocení jeho základních východisek. Na úvod této práce je představen G. Radbruch a jeho slavná formule, ústřední postavou tohoto oddílu je ale H.L.A. Hart, nejvýznamnější postava právní filosofie 20. století. Obsáhle se zde tato práce věnuje vědeckým diskusím, které vedl se svými současníky – jednak s Lonem L. Fullerem, jednak s Ronaldem Dworkinem. V diskusi s Fullerem Hart obhajuje pozitivismus před Fullerovou formou sekularizovaného iusnaturalismu, v diskusi s Dworkinem Hart čelí zcela novému přístupu, který popisuje jako dosti idealistický „vznešený sen.“ Dworkin naopak na Hartovi kritizuje reduktivnost jeho přístupu, který pomíjí principy a další součásti práva, které nelze jednoduše převést na pravidla. Na závěr tohoto oddílu se ovšem pozornost rovněž zaměřuje na jiné, v poválečném období se rodící kritické přístupy, konkrétně ekonomickou analýzu práva a kritická právní studia. Ty se jednak dovolávají dědictví amerického právního realismu, jednak je jim ale rovněž vlastní odklon od základních východisek hlavního proudu právního myšlení. Zejména v dílech tzv. kritiků diskuse o formalismu v právu pokračuje velmi intenzivně. Třetí oddíl první části se pak týká recentní minulosti a současnosti. V nedávné době se pojem „formalismus“ začal v právní teorii a vědě používat i v pozitivním smyslu, a objevili se myslitelé, kteří se k němu otevřeně hlásí. Kromě těchto obhájců formalismu (Schauer, Tamanaha, Weinrib, Scalia) se zde tato práce věnuje také vnitřní retrospektivní reflexi této diskuse, a také vzniku vznikem dalších kritických směrů s odlišnými akcenty než ty předchozí. Na samotný závěr tohoto oddílu a celé první části tato práce uvádí shrnutí témat a významů, které k diskusi o formalismu v právu náleží. Druhá část této práce se věnuje českému prostředí, zejména pak odrazu sledované zahraniční diskuse v něm. Dokládá se zde, že na zdejší právní teorii a vědu měla v meziválečném období jenom malý a po převzetí vlády komunisty již takřka zcela nicotný vliv. Česká právní věda se tak k ní připojila až v po obnovení demokratické státnosti, a to zejména v osobách dvou soudobých autorů, Zdeňka Kühna a Tomáše Sobka. Každému z nich tato práce věnuje zvláštní kapitolu. Závěr této části tvoří empirický exkurs do rozhodovací praxe českých vrcholných soudů. Ten se dívá na to, jak tyto soudy samotné pojem „formalismus“ používají. Jeho záměrem je dokreslení současné situace, nikoli její přesná analýza, proto nepracuje ani s nejnovějšími údaji, ani se zcela exaktními metodami. Závěrečná, třetí část pak obsahuje samostatné úvahy nad tématem formalismu v právu. Na otázku, zda má formalismus v právu místo, zde tato práce odpovídá kladně, snaží se však ukázat, co vše to obnáší, a to na úrovni základních přístupů. Úvod této části je vyhrazen kritickému pohledu na současný stav právního provozu, který dokládá, že nelze jednoduše převzít střízlivou obhajobu formalismu v právu založenou na jeho srovnání se hrou podle pravidel. V dalších kapitolách se pak tato práce zabývá úvahou nad tím, jakou podobu by právní provoz v českém prostředí měl mít, aby byla výtka formalismu vůči němu lichá. V oblasti interpretace a zejména aplikace práva tato práce konstatuje, že základním východiskem přístupu k aplikaci práva musí být uvědomělost. Subjekt aplikující právo si musí uvědomovat, že tak činí, proč tak činí a v jaké pozici tak činí. Právo je zde nahlíženo jako omezení veřejné moci, úkolem které je služba občanům. Zdůrazňuje se zde rozdíl mezi subjektivními právy fyzických osob a pravomocemi orgánů veřejné moci, včetně úředních osob, které za ně jednají. Jako nezbytnost se zde konečně prezentuje otevřenost a transparentnost interpretace a aplikace práva. K legislativní tvorbě práva tato práce přistupuje prostřednictvím srovnání legislativního procesu na vnitrostátní úrovni v ČR a na úrovni normotvorby EÚ. Samostatně se věnuje formální úpravě legislativního procesu včetně obsahu legislativních pravidel i formálním náležitostem výsledných právních aktů. Zde si všímá, že nejvýraznější rozdíly nejsou primárně projevem snahy o omezení zákonodárce, ale spíše snahy o přiblížení obsahu právních aktů jejich adresátům. Zvláště se pak tato práce věnuje formálním požadavkům obsaženým v právních předpisech, přičemž zdůrazňuje, že by měly být odůvodněné a transparentní, a že by je měly provázet datové formuláře odpovídající IT realitě současnosti. Poslední kapitola se věnuje formalismu v právním vzdělávání a právní vědě. K právu zde tato práce přistupuje jako k řemeslu, které se však od jiných dosti liší. Základní složkou tohoto řemesla je přitom práce s pravidly, která tudíž musí tvořit základ právního vzdělávání. Zdůrazňuje se zde ale také nezbytnost výuky jiných přístupů. V oblasti právní vědy se zde pak konstatuje její různorodost, která plyne z odlišné povahy různých právních odvětví. Zdůrazňuje se zde zvláštní poměr právní vědy k právní praxi, ale i to, v jakém smyslu má být současná právní věda vědou kolektivní. Zvláštní pozornost se věnuje problematice metodiky a metodologie, kde se zdůrazňuje jednak nezbytnost důsledného uplatňování tradičního textuálního přístupu, jednak potřeba rozšiřovat jej o přístupy jiné. Bez ohledu na zvolenou metodu je však zejména nezbytné zamezit sklouzávání do blábolení, které jediné je zcela nepřípustnou podobou formalismu.
Abstract v angličtině:
Abstract The theme of this thesis is „formalism in law“ as a concept that permeates an essential part of modern legal thinking. This work shows that it is usually perceived as a critical concept, but without a clear and steady meaning. In recent times, however, the discussion involving this concept changed so that it now includes individuals positively acknowledging themselves as formalists. An overview of this debate (only marginally concerning the Czech environment yet, however) forms the bulk of the thesis. The second essential part of it is a separate rethinking of the place of formalism in law, in all its aspects - in interpretation and application of law, in the creation of law, even in legal education and legal scholarship. This thesis consists of three unequal parts, the first of which is further divided into three sections. The first part deals with the formalism as a topic of discussion in legal philosophy during the entire 20th century, and the intention is to present this debate to Czech readers. Its first section is devoted to a topic typically linked to criticism of formalism in law in Western legal scholarship, as it presents the American legal realism of the interwar period. It shows it as a strong and visible culmination of earlier critical efforts visible on both sides of the Atlantic since the late 19th century. The second section of the first part deals with the situation after the Second World War. The war and its context fundamentally challenged the dominance and steadfastness of legal positivism, but also encouraged legal thinkers to rethink its basic assumptions. This section first introduces G. Radbruch and his famous formula, however, the central figure of this section is HLA Hart, the most prominent figure of legal philosophy in the 20th century. Extensive parts of this section are devoted to the scholarly discussions that he had with his contemporaries - with Lon L. Fuller and with Ronald Dworkin. In his discussion with Fuller Hart defends positivism with respect to Fuller’s peculiar form of secularized natural law, in discussion with Dworkin Hart faces a completely new approach, which he describes as a rather idealistic “noble dream.” On the other hand, Dworkin criticizes narrowness of Hart’s approach that ignores principles and other parts of law that cannot be easily converted to rules. In the concluding part of this section, however, attention is also focused on other critical approaches emerging in the postwar period, namely the Economic Analysis of Law and Critical Legal Studies. Both invoke the heritage of American legal realism, but in both of them there is also an inherent departure from the basic assumptions of mainstream legal thought. Especially in the works of the “crits” the talk about formalism in law continues intensively. The third section of the first part refers to recent past and present. In recent times there emerged a tendency to use the term “formalism” in legal theory and scholarship also in a positive sense, and there appeared thinkers who openly acknowledge themselves as formalists. In addition to these defenders of formalism (Schauer, Tamanaha, Weinrib, Scalia) this section also focuses on internal retrospective reflection of the discussion traced, and also on the emergence of other critical approaches with different accents than the previous ones. At the very end of this section and of its entire first part, the thesis summarizes the themes and meanings belonging to the discussion on formalism in law. The second part of this thesis deals with the Czech environment, in particular the reflection of the foreign discussion in it. It is demonstrated here that it only had a marginal influence on local legal theory and scholarship in the interwar period, and basically none at all after the communist takeover. Czech legal scholarship only joined it after the restoration of democratic statehood, especially in the persons of two contemporary authors, Zdeněk Kühn and Tomáš Sobek. A separate chapter is devoted to each of them. The last part of this section consists of an empirical excursion into the practice of Czech supreme courts. Here the thesis looks at how these courts use the concept of “formalism.” The purpose is to illustrate the current situation, not to analyze it precisely, therefore, it neither works with the latest information nor uses completely exact methods. Finally, the third part contains a self-standing assessment of the theme of formalism in law. The answer to the question “is there a place for formalism in law” is affirmative, but the thesis also tries to show what all it entails at the level of basic approaches. Introduction to this part is devoted to a critical look at the current state of the legal business that shows that it is not possible to simply concur to the restrained defense of formalism in law based on the comparison to playing by the rules. The remaining chapters of this part are concerned with reflection on what form the legal business in the Czech environment should have to make any allegation of formalism unfounded. In the area of interpretation and application of law, this thesis finds that the essential and grounding approach to the application of law must be awareness. Those applying the law must be aware of that they do, why they do so and in what position do they do so. Here, law is seen as a limitation of public authority, with its task of service to citizens. It points to a difference between subjective rights of individuals and the powers of public authorities, including officials who act on their behalf. Finally, openness and transparency of interpretation and application of law is presented here as necessity. Next, this thesis approaches the legislative creation of law by comparing the legislative process at the national level in the Czech Republic and at the EU law-making level. It deals separately with the formal provisions for the legislative process, including the content of legislative rules, and formal requirements imposed on the resulting acts. Here it notes that the most significant differences are not primarily a manifestation of efforts to limit the legislature, but rather attempts to approach the acts of their recipients. The final part of this chapter deals with the formal requirements contained in the legislation, emphasizing that they should be justified and transparent, and that they should be accompanied by “fill-in forms” corresponding to present-day IT reality. The last chapter is devoted to the formalism in legal education and legal scholarship. The lawyering is treated as a craft, which is, however, quite different from other crafts. The basic component of this craft is the work with rules, which must therefore form the basis of legal education. However, the necessity of teaching other approaches is also is emphasized here. In the field of legal scholarship the thesis notes its diversity, which stems from the different nature of the various branches of law. Peculiar relationship of legal scholarship and legal practice is emphasized here, as well as the observation in what sense the present-day legal scholarship is a collective enterprise. Particular attention is paid to issues of methods and methodology, emphasizing both the need for consistent and full-fledged application of the traditional black-letter approach, and the need to apply other approaches. Regardless of the method chosen, the thesis concludes that it is especially necessary to avoid slipping into gibberish, which alone is entirely unacceptable form of formalism.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Peter Brezina, Ph.D. 1.9 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Peter Brezina, Ph.D. 138 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Peter Brezina, Ph.D. 136 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Zdeněk Kühn, LL.M., Ph.D. 187 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D. 36 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Martin Škop, Ph.D. 291 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 130 kB