velikost textu

Pojistná smlouva a pojištění právní ochrany

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Pojistná smlouva a pojištění právní ochrany
Název v angličtině:
Insurance Policy and the Legal Expenses Insurance
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Tomáš Beran, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc.
Oponenti:
prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.
JUDr. Martin Vychopeň
Id práce:
11943
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra občanského práva (22-KOP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Občanské právo (civilní proces, rodinné právo, právo k nehmotným statkům) (OBCANSKE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
29. 9. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
pojišťovnictví, pojištěný, pojistník, oprávněná osoba, zákon o pojistné smlouvě, pojistné, pojištění, škodové pojištění, obnosové pojištění, majetkové pojištění, pojištění odpovědnosti, pojišťovna, pojistný zájem, pojistné riziko, pojistné nebezpečí, pojistná smlouva, pojistná matematika, pojistná událost, škodní událost, pojistná doba, pojistné období, obmyšlený, pojistná hodnota, pojistná částka, běžné pojistné, jednorázové pojistné, pojistné podmínky, povinné pojištění, zajišťovna
Klíčová slova v angličtině:
insurance industry, insured, policyholder, entitled person/beneficiary, Insurance Policy Act, insurance premium, insurance policy, damage insurance, beneficiary insurance, property insurance, liability insurance, insurance company, insurance interest, insurance risk, insurance danger, insurance agreement, insurance mathematics, insurance event, damage event, term of insurance, insurance period, beneficiary, insured value, amount of the policy, current premium, lump-sum premium, insurance terms
Abstrakt:
1. Závěr – zhodnocení v českém jazyce Výše uvedená práce se sestávala ze dvou základních témat, která se prolínala, a to z komentáře zákona o pojistné smlouvě jako obecného úvodu k problematice pojistné smlouvy a navazující, speciální, téma v podobě rozboru pojištění právní ochrany. Smyslem bylo poskytnout nejen vhled do samotných ustanovení o pojistné smlouvě, ale ukázat jeden z druhů pojištění v jeho detailech a specifikách, což by nebylo dost dobře možné anebo dostatečně komplexní bez předcházejícího výkladu k zákonu o pojistné smlouvě. Celkové shrnutí práce tedy bude rozděleno na dvě části, a to nejprve na část týkající se výkladu k zákonu o pojistné smlouvě a v druhé části ve vztahu k pojištění právní ochrany. 1.1. Zákon o pojistné smlouvě – zhodnocení První část této práce se věnovala, jak bylo shora uvedeno, zákonu o pojistné smlouvě, přičemž mým cílem bylo okomentovat ta ustanovení zákona, která si takový komentář zaslouží a poukázat zejména na nedokonalosti stávající právní úpravy. Nemá a nemělo valného smyslu prostě jen kopírovat jednotlivá ustanovení, protože tato práce si kladla za cílá přinést nové myšlenky a samozřejmě základem takového postupu je konfrontace s aktuálním textem a jeho výkladem, když prosté přizvukování tomu, co již bylo napsáno nebo tomu, co lze bez větších problémů vyčíst z textu anebo z jeho interpretací dovodit, by sotva naplňovalo kvality vědecké práce. S ohledem na to jsem se soustředil nikoli na to, na čem se lze snadno shodnout, ale na to, kde naopak existují nesoulad, nepřesnost, neurčitost, nekonzistentnost anebo nedokonalost zákona. V tomto směru proto byla ustanovení nesporná zmíněna jen v obvyklém rozsahu a naopak ustanovení, která skýtala možnost kvalitního právnického diskurzu, byla preferována a v různých souvislostech se k nim bylo vraceno. Když tedy odhlédnu od popisného výkladu jednotlivých ustanovení dané práce, které samozřejmě mělo vést ke schopnosti se v ZPS lépe orientovat a současně určitým „hlasitým“ okomentováním zdůraznit jednotlivé nedostatky nebo na ně upozornit, lze zahrnout pod skutečně kontroverzní anebo akademická vděčná témata první části práce zejména následující: a) nekonzistentní práci s pojmy b) nepropracované dělení pojištění na škodové a obnosové ad a) Toto první subtéma se v rámci výše připravené práce rozvíjelo zejména s ohledem na pojmy jako je pojistné nebezpečí a pojistné riziko, u kterých bylo ukázáno, do jaké míry zákon pracuje nedůsledně s rozlišením těchto pojmů a do jaké míry je někdy praktické hledisko promítnuto i do nedostatků v pojmosloví komentovaného zákona Rozhodně by proto slušelo, aby v rámci případných úprav nebo novel ZPS došlo také k sladění terminologie v celém textu, aby pak nedocházelo k nedorozuměním nebo interpretačním obtížím. První věcí jsou tedy nedostatky v definicích. ad b) Druhé subtéma, které bylo v textu týkajícím se ZPS opakovaně adresováno, bylo téma nedůsledného a nepropracovaného rozlišování mezi pojištěním škodovým a obnosovým. K důvodům tohoto nedostatku lze sice do značné míry spekulovat, nicméně jeho existence jde pravděpodobně na vrub určité setrvačnosti v přístupu, u kterého se již dále nejde do hloubky a určitá akademická a právně-formální strohost výrazně převládá nad zamýšleními nad tím, jaký je konkrétní pojistný zájem a smysl daného pojištění. Na tomto příkladu lze dobře demonstrovat určitou rigidnost nebo pohodlnost v přístupu k rozlišování některých pojmů a jejich významů a ztrátu kontaktu finančním trhem a základními pravidly jazykového výkladu. To v důsledku k nekonzistentnosti rozlišování některých právních institutů a vůbec k pomýlení v tom, co to pojištění je, jak se vyvíjí, co je jeho povahou a na co míří. Z hlediska de lege ferenda by určitě stálo za to se na chvilku zastavit a více se zamyslet nad obsahem ZPS, aby jeho instituty lépe korespondovaly s požadavky obchodního světa a právo se tak stalo jeho popisem a nikoli jeho předlohou. Toto subtéma je skutečně ukázkovým příkladem toho, jak takový postup v daném případě nebyl řádně aplikován a důsledky toho jsou popsané shora. Je pravda, že toto téma má více akademický charakter, protože v běžném přístupu, rozumějme v přístupu k pojištěným, taková skutečnost neklade překážky, nicméně pokud máme k danému tématu přistupovat seriozně, nelze toho dosáhnout nedůslednosti v rozlišování jednotlivých právních institutů. Můj názor je ten, že je to na hlubší diskusi odborníků na pojišťovnictví, aby se přehlednějším způsobem popsaly jednotlivé skutečnosti a přesněji aplikovaly, což by pozvedlo tuto část práva na vyšší úroveň propracovanosti, sofistikovanosti a profesionality. Nepochybuji o tom, že by si to pojišťovnictví zasloužilo, už s ohledem na jeho každodenní přítomnost v životě lidí. Závěrem lze k ZPS uvést, že jeho kodifikace byla v každém ohledu pozitivním krokem, který odstranil nedostatky velmi kusé právní úpravy o pojistné smlouvě v občanském zákoníku. Právní úprava pojistné smlouvy pak, byla-li by dotažena i s ohledem na skutečnosti uvedené shora, by poskytovala odpovídají právní jistotu pro všechny zúčastněné strany pojistné smlouvy, což by se pozitivně odrazilo na komfortu všech stran a ZPS by mohl sloužit jako kvalitní část legislativy, k jejíž propracovanosti by mohli zákonodárci přihlížet i při přípravě jiných právních předpisů finančního a civilního práva. 1.2. Pojištění právní ochrany – zhodnocení Druhá, speciální, část této práce byla věnována pojištění právní ochrany, což je pojistný produkt velmi specifický a jehož největší zvláštností je to, že je svého druhu právní otázkou „na druhou“, neboť se nevztahuje na pojistné události v jejich obvyklém významu, ale je to pojištění práva nebo přístupu k právu. Velmi ambiciozním způsobem se snaží přiblížit právo i laikům, a to právě způsobem poskytování právní ochrany, tedy právních služeb, ke krytí a vyřizování právních sporů nebo právních věcí, které pojištěný poptává. Jeho povaha jako právní služby sui generis je nepochybně dvojjaká, protože jeho obsahem je rozšíření právní ochrany pojištěným; samozřejmě otázkou je, do jaké míry je takový postup skutečně legální a v souladu s ostatními právními předpisy. Svou povahou a „publicitou práva“ pak otevírá Pandořinu skříňku plnou otázek týkajících se poskytování právních služeb, a to jak ve vztahu k jejich obsahu, tak ve vztahu k formě, jakou je to činěno. Svým rozvojem se totiž dostává na pole, která jsou vyhrazena zákonem o advokacii advokátům a svým způsobem vytváří konkurenci. Jistě, někteří advokáti mají z činnosti pojišťoven právní ochrany značné výhody v podobě přísunu klientů, ale za určitou hranicí rozvoje dochází k prolamování skutečně standardních měřítek způsobů poskytování právních služeb advokátů a za určitou hranicí je patrně nevyhnutelný střet. Je to trochu schizofrenní, protože regulační mechanismy tohoto pojištění by ve skutečnosti mohly vést k jeho omezení. Celý kruh pak vypadá následovně: Klientům se zdá, že právní služby jsou drahé anebo nedostupné anebo se domnívají, že se jich právní spory netýkají. Následně zjistí, že by se mohli pojistit a s tím začne růst „chuť“ pojišťoven. Ty se samozřejmě snaží vydělat, což vytváří tlaky na snižování nákladů za současné přítomnosti nárustu v objemu pojistného kmene. Marketing a finance začnou diktovat pravidla hry a pojištění se rozvíjí. Protože ale zákon takovému postupu úplně přednost nedává, za určitou hranicí dojde ke střetu a stažení nabídky pojištění. To pak vede buď ke zdražení pojištění, aby to všechno dělali advokáti, jak zákon předpokládá, anebo k omezení nabídky pojištění, aby se advokáti tolik „nedráždili“. V důsledku musíme dospět k závěru, že aktuální charakter právní úpravy, která se tohoto týká, neprospívá rozvoji daného pojištění a změna je nutná. Změna, která by to řešila, by ale velmi zásadní. Muselo by totiž dojít k prolomení advokátního přímusu tak, aby právní služby mohli poskytovat všichni právníci, což by sice prospělo pojištění právní ochrany, ale advokátům by se to nelíbilo. Řešení této otázky je pro rozvoj pojištění právní ochrany zásadní. Upřímně, pojišťovny to zatím neřeší, protože rozvoj pojištění zdaleka nedosáhl takového objemu, což je do určité míry způsobováno i samoregulačními mechanismy pojištění právní ochrany, které „nechce provokovat“. To je samozřejmě postoj, který je pochopitelný, ale máme-li se bavit o jasných pravidlech, pak není dopracovaný. Měla by se otevřít otázka advokátního přímusu a jeho smysluplnosti, tedy zejména toho, zda regulace v dané oblasti má praktický pozivitní dopad na práva osob, které právní služby poptávají, či nikoliv. Odpověď na takovou otázku by pak mohla jít ruku v ruce i s podrobnější úpravou ZPS v otázce pojištění právní ochrany. Upřímně, samotná novela, která by ZPS rozšířila do té míry, že by bylo povoleno zastupování klientů interními právníky pojišťovny právní ochrany, není smysluplná bez otevření otázky advokátního přímusu, protože by pravděpodobně jen zkomplikovala a znepřehlednila situaci. Advokáti by k takové nepřímé novele zákona o advokacii neměli důvěru a celý komplex vztahů by to nevylepšilo. Závěrem lze k pojištění právní ochrany uvést, že je to smysluplný a životaschopný pojistný produkt, který však nemá ve všech ohledech v právní úpravě dořešený a dopracovaný status. Důvodem samozřejmě může být i to, že objemy pojistných kmenů nejsou nic, co by ekonomiku ovlivňovalo, to nicméně neznamená, že by se tento pojistný produkt nezasloužil podrobnější a jednoznačnější úpravu společně s tématy popsanými výše. V důsledku by to mohlo vést k vyššímu komfortu nabízených služeb a tím ke zvýšení dostupnosti právní ochrany pro jednotlivce. JUDr. Tomáš Beran
Abstract v angličtině:
1. Summary – review in English The above-mentioned work comprises of two basic issues that are connected together, namely commentary on Insurance Policy Act as general introduction into the field of insurance policies and consequent and special issue of legal expenses insurance interpretation. The basic meaning of it was to introduce not only the provisons concerning insurance policies, but also to show one of the insurance policies type in details, what could be hardly possible or satisfactory without preceding description of the Insurance Policy Act. Thus, complete summary of this work will be divided into two parts; first would be the part concerning Insurance Policy Act and second would be the part concerning legal expenses insurance. 1.1.Insurance Policy Act – Summary The first part of this work concerned, as mentioned above, the Insurance Policy Act, whereas my primary aim was to interpret provisions of this act that were worth it and point out namely on imperfections of the existing legislature. It wasn´t and wouldn´t be of any significant value just to copy and paste individual provisions of the act, therefore, this work aimed primarily on introduction of new ideas and as a basis for that served a confrontation with the actual wording and its interpretation, whereas plain consent with what was written or interpreted before would hardly comply with requirements on a scientific (professional) work. With respect to that, the main goal was not to focus on what is not controversary or not subject to disputes, but on issues that are not that clear and promise possible chance of a discursus. For the sake of that, undisputed provisions were mentioned only in standard extent and, to the contrary, possibly questionable provisions were given a wider space to be challenged and discussed. Disregarding the non-disputed issues that were mentioned in the work for the reason of better orientation in the Insurance Policy Act, the following issues were identified as the most controversary or worthy to be discussed: a) inconsistent work with definitions b) incomplete division of insurance types ad a) The first sub-issue was aimed namely on definitions concerning the insurance danger and insurance risk, in connection to which was displayed how inconsistently the Insurance Policy Act works with division of these two terms and how the practical point of view was projected into definitions in the Insurance Policy Act. It would definitely be meaningful – during process of amending of the Insurance Policy Act (IPA) – to fine tune in the whole wording definitions, so that the definitions would be unified and used in proper manner. The first problematic point thus concerns definitions. ad b) The second sub-issue that was repeatedly addressed in the part concerning IPA concerned inconsistent division between the insurance against loss or damage and amount (benefit) insurance. Although the reasons for this mistake in the IPA may be only guessed, this problem probably came out from history of using of some the definitions that was not reviewed upon implementation of the IPA. This example shows certain rigidity in understanding of some of the definitions pursuant to IPA and possible loss of contact with the financial markets and rules for language interpretation. From the de lege ferenda point of view it would definitely be worthy to rethink and reconstruct these definitions, so that they better complied with requirements of day-to-day businnes and so that the law described this businnes rather than created it. This sub-issue represents a typical example of how this attitude failed or wasn´t duly applied, with the consequencies of that described above. On the other hand, this issue is rather of academical nature, since in standard insurance terms it doesn´t represent a significant problem. However, were we serious to deal with this issue, it should have been dealt with and corrected. In my opinion, this is for wider and deeper discussion of insurance experts in order to reach a clear and thorough look into the problem, so that this part of law would get on higher level of professionality and consistency. I have no doubts that the insurance field would invite that; if for no other reasons than at least for the daily presence of insurance in almost everybody´s life. To sum up, codification of the IPA was a positive step removing imperfections of the previous and very brief legal regulation concerning insurance policies in the Civil Code. The new legislation than, were it precised with respect to what was mentioned above, would provide a solid legal certainty for all parties of the insurance policies, which would definitely make everybody far more comfortable in these legal relations. IPA could then be considered as a piece of legislation worthy to be inspiring for preparation of other acts from the financial and civil law field. 1.2. Legal Expenses Insurance – Summary The second (and special) part of the work was dedicated to legal expenses insurance, which is a type of a very specific insurance policy, the biggest speciality of which is its nature, whereas it´s not a standard insurance in standard meaning, but a type of access to legal help. The insurance policy is trying to bring legal help to the policyholders and legal lay-men as close as possible by providing coverage of legal expenses for wide variety of legal cases that the policyholder wants to have solved. Its nature is, however, ambivalent as a legal service sui generis, since it provides insurance and legal support at the same time; on the other hand, the question is, whether it is done in compliance with applicable legal regulations or not. By its nature and „publicity of law“ it opens a Pandora Box full of questions concerning provision of legal services and legal representation, not only to its content, but also from the formal point of view. It gets (by its development) onto the field of attorneys and represents for them competition. Sure, some of the attorneys enjoy benefits from cooperation with the legal expenses insurance companies, since they get clients, but after certain border standard ways of provision of legal services are broken and an inevitable clash is here. It´s a bit strange and a paradox, since the regulative means could in fact limit this kind of insurance. The whole situation looks as follows: The clients consider legal fees as expensive or hard to get or they think they don´t need it. Afterwards, they figure out they could have a (cheap) policy and the insurance companies start getting their market share. These companies try to make profit and cut costs of the policies. Marketing and finance start dictating rules and the companies develop. However, at some point the way of providing legal services gets to its edge (due to the reasons specified above) and the market may contract. This leads either to price increase, so that all cases are dealt with by the attorneys or the offer of policies goes down (not to tempt the attorneys to much). Due to that, the actual situation of the respective legal regulation doesn´t support development of these types of policies. However, a change that would make it work, would be vast. The rights of the attorneys to be only ones to provide legal services would have to be removed, so that all lawyers could provide legal services, which would definitely help legal expenses insurance, but the attorneys may not like it. Solution of this issue would be crucial for legal expenses insurance. Frankly, the insurance companies don´t care about it at the moment, since the market has not developed that far, which is also caused by the attitude of the insurance companies themselves, since they have their self-managing measures to avoid that. This attitude is understandable, but should the legal regulation work and be perfect or at least try to be like that, than the present situation is not satisfactory. The issue of the basic attorneys´ rights should be opened, discussed and prospectively redefined, namely from the perspective, whether it brings more positives or not. Answer to that question should go hand in hand with detailed amendment of the IPA in respect to legal expenses insurance. And moreover, an amendment that would not deal with this issue would not work anyway, so these two issues need to opened and solved at the same time to work. To sum up, legal expenses insurance is a good, viable and meaningful insurance policy that, however, doesn´t have a perfect legal regulation frame. The reason for that could be also the fact that these insurance policies are not that spread, but this should not mean that it wouldn´t be worth it. As a result, better legal regulation could lead to higher comfort of provided services and smoother access to legal services and legal help for everybody. JUDr. Tomáš Beran
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Tomáš Beran, Ph.D. 859 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Tomáš Beran, Ph.D. 86 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Tomáš Beran, Ph.D. 85 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc. 376 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. 84 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Martin Vychopeň 165 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 181 kB